úterý 19. března 2013

Beowulf: Král barbarů (2005) - 40 %


Beowulf: Král barbarů (Beowulf & Grendel, 2005)
Mám rád legendy, obecně, i když vždycky jsem miloval řecké báje. Severská mytologie je však taková temnější, i když zároveň krásná. Báseň o Beowulfovi je jedním z nejvýznamnější staroanglických děl a vypráví příběh o hrdinném Beowulfovi, který pomohl králi Hróthgárovi s netvorem Grendelem, aby se pak Beowulf stal sám králem géatským a postavil se dalšímu nebezpečí, které je však vyprávěno ve druhé části básně. Snímek "Beowulf: Král barbarů", jak jeho originální název napovídá, se zaměřil pouze na souboj Beowulfa s Grendelem, anebo alespoň souboj, ke kterému mělo dojít.
Film začíná úvodem, kde zjišťujeme, že Grendel není vůbec troll, ale je to jen syn muže, který byl svou stavbou těla velmi podobný. Dochází zde k naprosto demytizaci celého příběhu a to je, přiznám se, jedna z věcí, které mi vadí. Osobně mám neskutečně rád v mýtech nadpřirozené jevy, ať už to jsou bohové a jejich zásahy, anebo zvláštní stvoření. Grendel je při své výšce a stavbě těla také celkem děsivý, ale je to prostě jen velký člověk, kterému příroda přála a nepřála zároveň. Proti němu stojí hrdina mužný a pro dámy jistě dostatečně krásný, protože má tvář Gerarda Butlera, což je i můj oblíbenec. Jenže to nic nemění na tom, že se jedná o příběh až příliš realistický, což mě jednoduše prostě mrzí.
Realističnost naráží na další fakt, a to je skutečnost, že Grendel není vykreslen jako netvor, nikdy ho vlastně pořádně nevidíme v akci, respektive je této akce až příliš málo. A o nějakém velkém krveprolévání se nedá mluvit, i když tady je to asi také dáno tím, že jsem celkem zvyklý na krev, na hodně krve. Přesto ale snímek působí sterilně, stejně jako prostředí. I když se děj odehrává v otevřené krajině, v nádherné přírodě, jako kdybychom sledovali komorní snímek. Postav je zde málo, a i když jsou zde známí herci, kromě Butlera je to ještě Stellan Skarsgård, nic to nemění na tom, že je film příliš dlouhý a příliš roztahaný a trochu o ničem.
Na druhou stranu uznávám, že i tohle trochu filosofující a moralizující pojetí je zajímavé, na druhou stranu by bylo možné k němu přistoupit trochu zajímavěji, oživit ho. Sem tam je nějaká scéna, která je dobrá, je zajímavá, ale jsou roztroušeny po celém filmu, který jako celek nepůsobí příliš silně. Přitom ten příběh silný je. Je to o porážce netvora, který je odkazem  doby, byl vytvořen proto, že král příliš neřešil, jaká bude jeho vláda, jak se dostane na trůn, jaké skutky vykoná. Tahle rovina je silná, ale je zasazena do příběhu, který překvapivě vůbec nebaví. Chtělo by trochu zapracovat na scénáři, ubrat prázdných scén, více zrychlit děj, pak by si snímek zasloužil i nadprůměr. Takhle je spíše zklamáním.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se mrhá legendární látkou.
Hodnocení: 40 % za to, že se z mýtu udělal jen nudný příběh, který je překvapivě dlouhý a vlastně o ničem