Nikdy jsem nedal téhle pentalogii pořádně šanci a vlastně jsem tenhle snímek poprvé pořádně viděl až dnes, když píšu tenhle krátký názor. Překvapivě, jsem byl z filmu nadšený. No, možná to až tak překvapivé není. Ve srovnání s dnešními komediemi je tohle chytré, zábavné, navíc se to dobře dokáže opřít jak do člověka a jeho chování, tak i do společnosti. Výborné herecké výkony jak mladých herců, tak i starých veteránů. Opravdu škoda, že jsem se jim vyhýbal tak dlouho, i když je pravda, že jsem "Básníkům" nijak zásadně nepropadl.
Smoke (Smoke, 1995) - 80 %
Miluji konverzační filmy, hlavně když jsou dobře natočené a mají o čem mluvit. Přesně tohle je případ filmu "Smoke". Skvěle napsané a hlavně skvěle zahrané postavy, které nevynikají tím, že prožívají až tak zajímavé životy, ale prostě tím, že ty svoje umějí dobře podat. Harvey Keitel je neskutečný, když vypráví finální příběh. Ztvárnění téhle vzpomínky v rámci závěrečných titulků je skoro až zbytečné, protože jeho vyprávění je dokonalé.
Spirit (The Spirit, 2008) - 40 %
Frank Miller se rozhodl natočit film podle komiksu svého učitele (Will Eisner), ale vlastně z toho vyšel film ve stylu "Sin City", kde ale většina postav není cool, i když se tak snaží tvářit. Miller si myslel, že se od Rodrigueze naučil dost, aby natočil vizuálně zajímavý snímek, ale jeho ujetost v podrážkách bot ho nezachrání. Ano, jsou zde krásné kontrasty, ale ty dobře vypadají i na papíře, není kvůli nim třeba točit zdlouhavý a v konečném důsledku celkem nudný film. Za tu Scarlett, která je v nacistické uniformě úžasná, ale aspoň těch 40 %.
Romeo and Juliet (2013) - 30 %
Zfilmovat takhle klasickou hru jen proto, aby byla zfilmována i v roce 2013, je docela smutné. Sem tam je tu nějaký ten herec, který byl zajímavě vybrán, ale režie je naprosto povrchní a alibistická. Jako kdyby si tvůrci řekli, že tohle je prostě klasika a ta se natočí sama. Hailee se mi v tomhle ani trochu nezamlouvala, a ani Romeo není žádný zajímavý typ. Tenhle film nedává nic navíc. Na divadle bych to viděl raději než v téhle podobě bez nějakého vlivu na diváka, bez emocí.
Kovář z Podlesí (2013) - 40 %
Slovo herec je podle všeho asi od slovesa "hrát si", nikoli "hrát". Alespoň takový dojem má člověk ze snímku "Kovář z Podlesí", kde si herci skutečně hrají ve vytvořeném světě, mají zde dokonce i pohyblivé hračky, které na ně mluví, což je dáno přítomností animovaných loutek/zvířat. Příběh je pelmelem z různých pohádek, jako kdyby tvůrci nevěděli, kterou si spíš vybrat. Několik dějových linií se tu setkává v jedné, která není dvakrát zábavná. A nepomáhají tomu ani známí herci. Překvapil mě ale pan Somr, který je na svůj věk neskutečně vitální. Nějak ty pohádky prostě neumíme. Ona se i tahle snaží být roztomilá, přístupná všem, ale jen to vytváří dojem, že chvílemi tvůrci nevěděli, jestli píší pro dospělé nebo pro děti.