pondělí 28. května 2012

9, Umělec, Diktátor, Nacho libre, Říše hraček, Moneyball a Rumový deník


Číslo 9 (9, 2009)
Animované filmy si většinou představujeme jako takové ty snímky, na které se chodí s dětmi, protože je zde  spousta barviček, nějaké ty roztomilé potvůrky, které si caparti zamilují, no, a pokud to není Pixar, tak většinou chybí i nějaký pořádný příběh - pravda není to úplně pravidlo. Co je doménou filmu "Číslo 9", to je animace a obecně vizuální stránka. Tenhle animák je celý temný, temný svou atmosférou i prostředím, v kterém se odehrává. Co si budeme povídat, ani příběh není úplně dětský. Shane Acker v roce 2005 přišel s kraťasem "9", který sklidil úspěch, a tak se Tim Burton, Timur Bekmambetov a další producenti rozhodli, že podpoří celovečerní verzi. Tohle je přesně film, který by mohl být v duchu stylu Tima Burtona, ale něco mu chybí. Především pořádný scénář. V konečné podobě totiž nejde o nic jiného, než o film, kde je temná strana, která postupně vybíjí omezený počet zástupců dobra. Trochu inspirace kung fu filmy, trochu snaha o roztomilé momenty. Je to škoda, bohužel, protože tenhle film měl na mnohem víc. Prezentovaný svět je skutečně temný, nepříjemný. Mohl z toho být skoro horor, ale zůstalo na půl cesty, aby film mohl být přístupný i dětem. A to má film stejně rating PG-13, tedy nevhodné pro děti.
Hodnocení: 65% za to, že to není úplně klasický animák, je mírně depresivní, má skvělé prostředí, ale stálo by za to film udělat ještě méně dětský, "Číslo 9" by si to zasloužilo


The Artist (The Artist, 2009)
Když jsem se dověděl, jaký film získal hlavní ceny na udíleních Oscarů, byl jsem hodně překvapený. Nejlepším režisérem Francouz, o kterém předtím nikdo pořádně neslyšel, ne jinak tomu bylo v kategorii nejlepšího herce, kde mě mrzelo, že cenu nezískal Brad Pitt, který by si jí zasloužil hodně. Možná měl v "Moneyball" zatancovat. Největším šokem však bylo, že cenu pro nejlepší film si odnesl snímek, který není USA ani spoluprodukován, je to snímek francouzsko-belgický. "The Artist" byl pro mě osobně jako blesk z čistého nebe. Účast několika hereckých hvězd z něj pořád nedělá americký film, ale na druhou stranu vznikl snímek, který je neskutečně americký, a to v tom, že se v USA odehrává, a to v USA od roku 1927 do roku 1932, což jsou nejen léta krize, ale také léta, kdy se přechází z němého na mluvený film a hvězdy němého filmu zůstávají v zapomenutí. Přesně tohle je případ George Valentina, který se nemůže smířit s tím, že lidé chtějí vidět mluvící herce. "The Artist" je film, který předvádí dobu v její kráse, je to pocta americkému němému filmu a němému filmu vůbec, je to film krásný, film pro diváka. Ano, i ve 21. století je možné sledovat němý film a bavit se u toho. Je dobře, že se snímek dostal i do kin, že se o něm ví. Možná se zvýší zájem i o další němé filmy moderní éry. Michel Hazanavicious stvořil dílo, které není scenáristicky ohromující, ale je ohromující podáním, formou a filmovou krásou.
Hodnocení: 90% za to, že jsem šel do filmu s despektem, ale on mě přesvědčil, že všechna chvála je naprosto zasloužená (chci víc moderních němých filmů!)


Diktátor (The Dictator, 2012)
Sacha Baron Cohen je jeden z nejoriginálnější komiků současnosti, zároveň jeden z nejkontroverznějších, který se ani trochu nebojí zajít do extrémů. Jeho filmy "Borat" nebo "Brüno" jsou jednoznačně kontroverzními filmy, kdy první se opírá do Spojených států amerických, a ve druhém... No, vlastně taky. Nejinak je tomu v případě nového snímku "Diktátor", kde si bere na paškál arabské diktátory, ale stejně tak i strach světa z toho, že za každým Arabem se skrývá potenciální terorista. Jednoznačně nejgeniálnější scénou filmu je scéna ve vyhlídkové helikoptéře, kde sedí dva Arabové a dva Američané. Arabové se baví ve své řeči a jediné, co Američané slyší, jsou slova, kterých se bojí. Víc nechci prozrazovat, protože tohle je vážně scéna, na kterou se musí člověk kouknout. Jestli se u téhle nebudete popadat za břicho, tak už u žádné. Sacha Baron Cohen má místy jednoduše pitomý humor, ale chvílemi je naprosto geniální. Je kritický, je bizarní, je  vulgární a je přiblblý. Dohromady to dává komedii, která vás buď nadchne anebo znechutí. Ale není i v tomhle síla kontroverze tohohle šíleného komika? Jen tak dál.
Hodnocení: 75% za to, že místy je ten humor prostě debilní, ale například scéna s helikoptérou, ta je památná!


Boží zápasník (Nacho Libre, 2006)
Jestli se Jack Black v případě tohohle filmu snažil, tak všechny ostatní faktory stály proti němu. Někde jsem četl, že "Boží zápasník" je komedie. Ovšem musela se stát chyba, protože film vlastně není vůbec vtipný. Naopak, pozitivní jsou na něm momenty, které jsou spíše vážné. Jack Black je mnich, který v klášteře "vaří", ale jeho snem je být zápasník, což je trochu proti nařízením, která církev má. Jenže srdci neporučíte, a tak se zrodí Nacho Libre, zápasník, který chce chudým dávat. No jo, není to originální. Osobně mám wrestling moc rád, ale ani z toho tu moc není, protože jediný zápas, který stojí aspoň trochu za něco, je zápas poslední. Navíc ani v tomhle ohledu se tvůrci příliš nesnažili a prostě nemají nic navíc, co by mohli nabídnout. Plácají se ve stereotypu, snaží se být absurdní, ale jsou jenom trapní. Jared Hess se snaží o trochu jiné komedie, jen prostě zapomněl na to dělat komedii a dělá jen to trochu jiné.
Hodnocení: 35% za to, že sice mám rád wrestling, ale když už se o něm natáčí komedie, měla by být vtipná


Říše hraček (Mr. Magorium's Wonder Emporium, 2006)
Filmu "Říše hraček" jsem se docela dlouhou dobu vyhýbal jenom proto, že mi na první pohled přišel hodně dětinský a také možná ujetý. Na druhý pohled je ale film přece jen něco víc. Tohle je rodinný film, který dokáže oslovit skutečně celou rodinu. Je nádherně imaginativní, nádherně hravý, přesně jako by měl být rodinný film být. Dustin Hoffman ukázal, že se nebojí žádné postavy a že zvládne v podstatě cokoli. Jeho Magorium je správně šáhlý, což podtrhuje i svou dikcí. Natalie Portman je krásně uvěřitelná jako vždycky. Role jí sluší, stejně jako sluší Jason Batemanovi, kterého bych klidně označil za jednoho z králů seriózní komedie. V podstatě cokoli, kde hraje, je film na úrovni, kde svým hraním nastavuje laťku docela vysoko, alespoň ve srovnání s průměrem až podprůměrem komediálního žánru současnosti. Nehraje ve sprostých filmech Judda Apatowa, ale dobrá komedie nemusí být vulgární. "Říše hraček" je snímek, který vás pohladí po duši, zahraje na vaši dětskou stránku a hraje na ni příjemně.
Hodnocení: 65% za to, že je to hezký rodinný film s představivostí


Moneyball (Moneyball, 2011)
I když už jsem viděl snímek "The Artist", stejně si myslím, že Oscara za nejlepší mužský herecký výkon pro rok 2011 si zasloužil Brad Pitt, a to právě za film "Moneyball". Máte rádi baseball? Ne? No já taky zrovna nejsem fanda, který by se díval pravidelně na zápasy. Za život jsem jich viděl jenom pár, ale když se člověk dívá na americké filmy, prostě se nevyhne tomu, aby o baseballu aspoň poslouchal. Pro mnohé Američany je to sport číslo jedna, děti vyrůstají s tím, že si s nimi jejich táta hází míčem, což není klasické házení, ale házení baseballovým míčkem a jeho chytání do baseballové rukavice. Baseball je sport, ale taky business. Některé týmy prostě nemají na to, aby kupovaly ty dobré (= drahé) hráče, a právě pro ně vznikl systém "Moneyball" aneb "nakup kazové zboží, třeba z toho něco bude". Brad Pitt je manažer týmu, který na tuhle techniku vsadí. Ano, je to podle skutečných událostí a postav, a ano, je to výborný film, který rozhodně stojí za to. Brad Pitt je v roli naprosto skvostný, ať už jako taktizující manažer anebo jako milující otec. Nevyhledávám sportovní filmy, ale tenhle byl v kině prostě paráda.
Hodnocení: 90% za to, že Brad Pitt je prostě skvělý herec a tímhle výkonem to dokázal - baseballový film vás může chytnou za srdce, a to ani nemusíte znát pravidla


Rumový deník (The Rum Diary, 2011)
Johnny Depp je v současné době herec, který do kina dostane diváky jenom prostě proto, že ve filmu hraje. Myslím, že hodně zachránil i poslední film Tima Burtona "Temné stíny". "Rumový deník" není film, na který bych šel do kina, ale byl to právě Depp, který mě donutil, abych se podíval. Není to špatný film, místy to není špatná komedie, ale prostě mám po celém filmu pocit, že to stojí jen na Deppovi. Dejte do hlavní role někoho jiného a nebude mít takový úspěch. Ani to nebude tak vtipné. "Rumový deník" vypráví ne až taj zajímavý příběh o novináři, který si najde práci v Portoriku. Právě prostředí je tím, co film zajímavě koření. Prostředí a Depp. Díky němu ten film prostě ožívá, i když je pravda, že takový Giovanni Ribisi nebo Aaron Eckhart si také odpracovali svoje. Z filmu mi ale v hlavě nezůstalo tolik, kolik bych si přál.
Hodnocení: 65% za to, že Johnny Depp tenhle film vede až do zdárného konce a svou chemií strhává i ostatní

pondělí 21. května 2012

Kocour, blbá svatba, Nabít a zabít, Inkoustové srdce, G. I. Joe, Next a trocha kritiky Ameriky

Theatrical poster
Kocour v botách (Puss in Boots, 2011)
Asi se dalo čekat, že to nebude nový "Shrek", protože už ani nový "Shrek" není taková klasika jako dřív. Takže "Kocour v botách" vlastně vůbec nezklamal, protože očekávání byla poměrně nízká. Jsem rád, že animátoři příliš nevyužívali Kocourův pohled, vlastně ho použil jen jednou, tedy kromě toho, když byl ještě kotě a tenhle pohled měl pořád. "Kocour v botách" není nijak překvapivý, staví na pohádkách, respektive na jedné pohádce, kterou je "Jack a fazole". Klasika, kterou znají i naše děti. Příběh byl pojat trochu jinak, trochu drsně, byla k tomu přidána láska - Kocour si najde vyvolenou - do toho je tu záporák, který se tváří jako klaďák, aby se jím nakonec i stal, je tu nějaká zrada z mládí, no, prostě něco naprosto normálního, co se snaží vykřesat silný příběh. Místy je to roztomilé, místy je to docela sranda. V konečném důsledku mírný nadprůměr.
Hodnocení: 55% za to, že je to klasická pohádka Jack a fazole, která je předělaná do celkem snesitelného kýče


Válka nevěst (Bride Wars, 2009)
Bože! Tohle je vážně jeden z nejpitomějších filmů, které jsem za poslední roky viděl. Když to srovnám s filmem "Ženy sobě", chce se mi brečet. "Válka nevěst" je tak neskutečně nevtipný film, že to snad ani možné není. Obsadit Kate Hudson je na první pohled sebevražda, protože umí hrát asi tolik jako její kostymérka (nic proti její kostymérce, ale není to herečka) a jen dokazuje, že je hvězdou filmů jen proto, že má hezký obličej a je hubená, i když zbytek postavy je zajímavý jako flek od kafe na starém ubruse v restauraci nižší třídy. Anne Hathaway mám rád, ale i její role je protivná jako parta Němců, co má na dovolené pokoj hned vedle vás. Nakonec z toho nejlépe vycházejí ženichové, kteří jsou nejsnesitelnější. Všechno je tady špatně. Ubohý scénář, který se nás snaží ohromit finálním zvratem, za který by potřeboval někdo profackovat. Už jenom chybělo, aby se hlavní hrdinky chytly za malíčky a blbě se u toho culily. A úplné finále? Dejte s tím pokoj. Tohle "Happily Ever After" je vážně příšerné. Film měl šílený rozpočet 30 milionů dolarů, ale přitom v televizi je denně možné vidět podobné zběsilosti za méně peněz a možná i lepší. Děs a hrůza. Tohle rozhodně není směr, kterým by se svatební komedie měla vydat. Ať žijí "Ženy sobě".
Hodnocení: 20% za to, že to je prostě šílená pitomost s topornou Kate Hudson, u které mám opět pocit, že jí role dává její jméno (a matčino jméno)



Nabít a zabít (Lucky Number Slevin, 2006)
Jsem docela rád, že jsem si po snímku "Válka nevěst" pustil právě "Nabít a zabít", protože jsem hned získal pocit, že má ještě smysl se na filmy dívat, že ještě mohou přinést něco nového, zajímavého. Přesně tohle jsem totiž u snímku s příšerným českým názvem dostal. Je to parádní akční film, který nešetří násilím a naturalismem, ale nešetří ani vtipem, přičemž se nebojí zajít do absurdností. Nebál bych se ho srovnat s filmem "Red", kde má společné i nějaké ty herce - hned dva. Morgan Freeman a Bruce Willis se zase sešli, aby tentokrát dostal víc prostoru Josh Hartnett, který je v tomhle případě skutečně skvělý. Toho troubu mu skutečně uvěříte, navíc je skvěle dokreslený výbornou Lucy Liu. Všichni si parádně sedli a vy si užijete příběh, který se na první pohled tváří trochu zamotaně, ale jakmile do něj proniknete a odhalíte podstatu, stanete se součástí promyšleného celku, který vás nezklame. To, jak je podán, od kamery přes herecké výkony až po střih, to všechno do sebe pasuje. Je to takový malý velký film, kterých nikdy není dost. Opravdu jsem se bavil a film mě nadchnul, a to i přesto, že jsem na něj moc velké ohlasy v době, kdy byl v kinech, neslyšel.
Hodnocení: 80% za to, že akční film pořád žije a nemusí to být jenom bezduchá střílečka, a také za to, že Bruce Willis je prostě skvělý nájemný zabiják



Inkoustové srdce (Inkheart, 2008)
Filmy, které si hrají s fantazií, snaží se nás dostat svou představivostí, jsou oblíbené, natáčejí se pořád a natáčet se budou. "Inkoustové srdce" patří k nim, a jako většina z těchto filmů, se pohybuje kolem průměru. "Noc v muzeu" nebo "Pohádky na dobrou noc" patří přesně do té samé kategorie jako "Inkoustové srdce". Hrají si s historií, pohádkami a nechávají je ožívat v našem světě. Jsou to filmy, které dvakrát neohromí, ale jako rodinné filmy jsou docela ucházející. "Inkoustové srdce" bylo natočeno podle stejnojmenné knihy. Autorka napsala ve skutečnosti trilogii, ale pochybuji, že ta se tahle původně německá trilogie dostane vcelku do kin. "Inkoustové srdce" je ucházející film, ale u toho se končí. Brendan Fraser má dar vybírat si průměrné a podprůměrné filmy, což je mi trochu líto, protože to je rozhodně herec, který umí hrát. Zde podává svůj standardní výkon, stejně jako všichni ostatní. I když se jedná o příběh fantaskní, rozhodně zde není tolik fantazie, kolik by se dalo použít. Mohlo by to být velkolepější, krásnější, ale je to jen... dostačující. Na jedno odpoledne fajn film, ale ani vy, ani vaše děti, pokud nějaké máte, z toho nebudete příliš odvázaní.
Hodnocení: 50% za to, že je to prostě průměrný film s dávkou fantazie, která by mohla být ještě rozmáchlejší a pohádkovější


In the center of the image are the titles and credits. Above them, in front of a brown background with orange flames and "Evil never looked so good" in red letters, a man in a hooded white suit holding a sword, a woman wearing sunglasses and a leather suit holding two guns, a masked man in battle fatigues holding a rifle, and a scarred man wearing a mask that covers his face below the eye. Below, against a blue background and blue flames, with "When all else fails, they don't" in blue letters, a man in a black bodysuit with a visor in his face holding a sword, and two men and women in leather suits holding guns.

G. I. Joe (G.I. Joe: The Rise of Cobra, 2009)
Chaning Tatum je jedním z nejvytíženějších mladých herců, kteří v současné době natáčejí. "G. I. Joe" rozhodně není tím nejlepším, co kdy natočil, ale jedná se o snímek, který dokáže uspokojit diváka, který nehledá náročný akční snímek, ale stačí mu, že zde má kladné postavy, pořádné drsňáky, pár dobrých hlášek, které zde skutečně jsou, a nakonec i jednoho nebo víc záporáků, které si s kladným hrdinou určitě nespletete. "G. I. Joe" má výhodu, že se do něj vložilo vcelku dost peněz, aby to bylo vidět na efektech, což je také to jediné, na čem jsou peníze vidět. A že jich opravdu nebylo málo. 175 mil. dolarů je pořádný rozpočet. Takoví "Avengers" mají odhadovaný rozpočet okolo 220 mil. dolarů, což zase není o tolik víc. Na čem peníze nejsou vidět, to je příběh a hlavně některé dialogy. Jako kdybychom se opravdu nacházeli v nějakém hodně špatném béčkovém akčním filmu, protože některé hemzy, které postavy mají, jsou opravdu donebevolající. Když nad tím ale nepřemýšlíte a necháte se vtáhnout do prapodivného odhalení záporáka, máte o nějakou tu průměrnou zábavu postaráno.
Hodnocení: 40% za to, že se to snaží aspoň o trochu té akce, ucházejících efektů a navíc u toho nemusíte myslet



Next (Next, 2007)
Natočit něco podle P. K. Dicka, to je vážně kumšt. Respektive, problém ani není tak něco natočit, jako do toho přenést tu správnou atmosféru, kterou člověk z Dickových děl cítí. Je - vlastně byl - to neskutečný vizionář, který neměl o budoucnosti úplně pěkné představy, ale dokázal je vměstnat do zajímavých příběhů, i příběhů malých, a zaujmout tak čtenáře po celém světě. Jeho vize jsou většinou poměrně málo akční, i když se nám filmy, které jsou podle něho natočené, snaží říct něco jiného. Nikdy nejde přímo o akci, ale vždycky je důležité to, o co vlastně jde a o koho jde. V centru dění je vždycky člověk, tentokrát s tváří Nicolase Cage, který vidí dvě minuty do budoucnosti. Tohle je docela cool vlastnost pro kasino, ale když se to týká jen jeho budoucnosti. Schopnosti se ale dají přece vyvinout. Cage předvádí své obvyklé maximum. Jessica Biel nehraje, Julliane Moore je příjemně záporácká. Scénář se plácá mezi pořádnou akční jízdou a nějakým tím lidským dramatem. Akce vychází docela dobře, ale tenhle film prostě neměl být jen o akci. Na druhou stranu, jsou i horší filmy podle Dicka.
Hodnocení: 55% za to, že si film podle Dicka představuji více jako medidativní sci-fi než jako akční jízdu



Zelená zóna (Green Zone, 2010)
Zjistil jsem, že moderní válečné filmy asi nebudou úplně moje gesto, i když už dlouho chci dát šanci snímku "Mariňák". "Zelená zóna" mě nijak moc neohromila, i když se ve chvíli, kdy dojde na akci, stává  velmi dobrým filmem. Greengrass už to má s Mattem Damonem nacvičené, ale co se dvakrát povedlo u "Bournea", to nemusí být recept i pro třetí film. Asi by to chtělo trochu silnější příběh, trochu hlubší rýpnutí do spojených států a jejich politických záměrů. Takhle je to jen film, který se odehrává na horké půdě Iráků, sem tam ukáže scény, které vám ukáží, jak jsou všude prsty těch, kteří ve skutečnosti řídí svět, ale nějaká výrazná přidaná hodnota zde není. A tak je to film hlavně pro akční fetišisty, kteří si užijí všechny přestřelky, akce v městě, výbavu, kterou vojáci mají. V tom, jak film zachycuje vojenské prostředí je skutečně dobrý. Jako válečný reportér by se Greengrass asi uživil.
Hodnocení: 70% za to, že akční scény jsou skutečně dobře natočené a že se někdo nebojí opřít do Ameriky a její válečné politiky (že by to bylo tím, že je Greeengrass Brit?)



Na hraně temnoty (Edge of Darkness, 2010)
Tak trochu impotentní thriller. A ne jen proto, že radiace může být tím, co způsobí impotenci. Kromě krvácivého zvracení a dalších problémů. Jsem rád, že se Mel Gibson vrátil k řemeslu. Jako režiséra ho velmi uznávám a je mi líto, že zatím nic naplánovaného nemá. Jeho "Apocalypto" a "Umučení Krista" jsou pro mě osobně režisérsky naprosto dokonale zvládnuté filmy. Ale bavme se o "Na hraně temnoty". Začátek je dobrý. Otci se vrátí milovaná dcera, která je podle všeho nemocná, jenže než jí stačí dovézt do nemocnice, někdo jí sejme. Mel neví kdo, právě to musí zjistit. Rozjezd dobrý, divák očekává nějakou zajímavou hru na kočku a na myš, zvraty, ale nic takového nepřichází. Mel se potácí mezi hajzly a rádoby klaďasy a postupně zjišťuje pravdu o tom, že Spojené státy jsou vlastně pořádní parchanti a s jadernými zbraněmi si dělají, co chtějí. Zase jedno obrovské zjištění toho, jak je to v Americe špatné - z hlediska politického a snahy dostat se k moci. Tohle má film společného se "Zelenou zónou". Dobře, ať se o tom točí filmy, ale zas tolik objevné už to není. Nejhorší je ale samotný závěr, který se snaží být poetický asi tolik jako tramp, který za zvuků tamtamu začne u ohně krákoravě odříkávat pasáže z "Máje".
Hodnocení: 60% za to, že se Mel vrátil, trochu zestárnul a nedal do toho všechno, protože ten film to po něm ani nevyžadoval

čtvrtek 17. května 2012

Co nás letos v létě čeká aneb komiksové žně

Tak jsem si tak projížděl filmy, které nás v následujících čtyřech měsících čekají. Ono jich je samozřejmě víc, než uvádím níže, ale řekl jsem si, že vyberu ty, které jsou hodně očekávané a na které (většinu z nich) nejspíš půjdu do kina. toho zajímavého je víc, ale kino zase není tak levné, aby do něj člověk mohl chodit každý den, i když bych proti tomu jinak moc neměl. Jen se podívejte, co se řadí mezi nejočekávanější filmy roku (v závorce jsou uvedeny data českých premiér ke dni, kdy tenhle příspěvek píši):
31. 5.: Sněhurka a lovec (Snow White and the Huntsman)
7. 6.: Prometheus
14. 6.: Madagascar 3 (Madagascar 3: Europe's Most Wanted)
28.6.: Ledová doba 4: Země v pohybu (Ice Age: Continental Drift)
12. 7.: Amazing Spider-Man (The Amazing Spider-Man)
19. 7.: Abraham Lincoln: Lovec upírů (Abraham Lincoln: Vampire Hunter)
26. 7.: Temný rytíř povstal (The Dark Knight Rises)
2. 8.: Bourneův odkaz (The Bourne Legacy)
16. 8.: Rebelka (Brave)
16. 8.: Total Recall
6. 9.: Expendables: Postradatelní 2 (The Expendables 2)
13. 9.: Norman a duchové (ParaNorman)

Docela pěkná sbírka, na které mě hodně těší, že nás čekají i hororové filmy, kterých se do kina přece jen tolik nedostává, navíc teď to na první pohled vypadá na kvalitu ("Prometheus" nebo animovaný "ParaNorman", k hororu nemá daleko ani "Abraham Lincoln: Lovec upírů", a co si budeme povídat, myslím, že i třetí "Batman" bude síla"). Pro mě osobně je "Temný rytíř povstal" stále nejočekávanějším filmem roku. Už si nemyslím, že se stane nejvýdělečnějším filmem roku 2012, nebo v letošním případě i nejvýdělečnějším filmem vůbec, protože "Avengers" prostě mají neskutečné výsledky, ale stejně si říkám, že to bude jeden z nejúspěšnějších filmů roku. Pokud navíc bude zachována kvalita "Temného rytíře", máme se hodně na co těšit.
Druhým velkým tahákem kin bude "Amazing Spider-Man". Trochu bych se bál toho, že "Temný rytíř" může doplatit na tržby, když jde až po "Spider-Manovi", ale necháme se překvapit. Já osobně jsem k nové verzi Pavoučího muže hodně skeptický. Raimiho provedení se mi zamlouvalo, už jen proto, že se prostě nedržel komiksu, ale zasahoval do látky a vytvořil si vlastní vesmír, který měl vlastní pravidla. Marc Webb nám podá "Spider-Mana" po svém, vrátí se k vystřelovačům pavučin, pojme zrození trochu jinak a konečně nám také ukáže Lizarda, kterému se Raimi vyhnul. Musím říct, že moje skepse k filmu trochu ochabla poté, co jsem viděl nový trailer, protože provedení je skvělé, dokonce to vypadá i na pořádně hororovou atmosféru - aspoň místy - ale hodnotit budu, až uvidím.
Proč tohle vlastně píšu? Protože tohle je rok Marvelu. Kromě toho, že už jsou venku "Avengers", "Amazing Spider-Man" bude dalším skvělým přínosem do pokladny a vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby se film během dvou tří týdnů také dostal přes hranici jedné miliardy na tržbách celosvětově. "Hunger Games" si vedly dobře a pořád se drží v žebříčku v TOP 5 v USA, ale tohle nemohou překonat. Komiks prostě baví. A podle všeho nejen komiksové adaptace, ale i adaptace knižní. Copak dva nejočekávanější filmy na konec roku (poslední "Twilight" a první "Hobbit") nemají předlohu právě v knižní podobě? Myslím, že do budoucna se dočkáme ještě velkého množství komiksových adaptací ("Thor 2", "Iron Man 3", "Avengers 2" a další ze stáje Marvel, ale doufám, že se konečně pochlapí i DC Comics, kteří nebudou spoléhat pouze na "Batmana") a že to budou právě komiksové adaptace, které budou patřit k nejdražším a nejvýdělečnějším. jen se bojím toho, aby s námi zůstávala i kvalita.
Jo, mimochodem, nezapomeňte na "Expendables 2". Hraje tam Chuck Norris a jsem si jistý, že si najde každého, kdo se na jeho nejnovější kus vykašle a do kina nepůjde. Já jeho zlobu určitě riskovat nechci.

pondělí 14. května 2012

Noc patří nám, Voda pro slony, poslední Bruce Lee, Salt, Aeon, Sněhurka, Austrálie


Noc patří nám (We Own the Night, 2007)
Film o tom, že i když jste grázl, tak se z vás nakonec může stát ctihodný občan, dokonce až do takové míry, že budete na straně dobra, respektive policie. Joaquim Phoenix ukazuje, co v něm je, bohužel scénář tohohle snímku není nijak převratný a pouze nám dává náhled na problematiku, kterou o dost lépe pojal snímek "Americký gangster" a ještě lépe různé jiné mafiánské filmy, kterých jed kinematografie plná. Snaží se být "nový" v tom smyslu, že nám ukazuje trochu jiný příběh člověk, tedy nikoli pád, ale spíše růst, což ale v konečném důsledku vede k tomu, že má divák pocit tíhy, jak se na něj valí patetická snaha o vytvoření maximálně kladného hrdiny. Mark Wahlberg dostal zase tolik prostoru, aby neurazil, což je pro filmy s ním typické. "Fighter" stavěl spíše na výkonu Christiana Bala, i když pravda, zde dostal Wahlberg dost prostoru. Někdy dokáže být ale dost nesnesitelný, jako například v "Pevném poutu". Snímek "Noc patří nám" ho dávkuje tak akorát. Snaží se o drama, které místy funguje, ale na to, aby se jednalo o skutečně velké drama, je příliš neoriginální.
Hodnocení: 65% za to, že příběh přece jen není tak originální, jak se tváří forma, s níž je natočen a podán



Voda pro slony (Water for Elephants, 2011)
Fanynky Roberta Pattinsona si ve filmu mohli užít svého oblíbence. Obdivovatelé Reese Witherspoon zase jednou mohli nadšeně vzdychat nad její cudností a krásou. V konečném důsledku je to ale opět Christoph Waltz, který na sebe naprosto zaslouženě strhává pozornost. Role principála cirkusu Augusta je možná na první pohled až moc příliš podobná roli Hanse Landy z "Hanebných panchartů", ale to nic nemění na tom, že tenhle Rakušan je naprosto výtečný. Jsem rád, že ho Tarantino objevil pro Hollywood, protože si pozornost zaslouží. Jsem zvědavý, jestli se dočká nějaké skutečně kladné role, nebo mu budou stále sypat role spíše záporné anebo úplně záporné. August je přesně tou zápornou rolí, kterou můžete nesnášet. Je postupně posouván na takový stupeň, kde na něm pro diváka není nic kladného, nic přijatelného. Do popředí se pak dostává láska mladého veterináře Jacoba, který je zároveň vypravěčem, a akrobatky Marlene. Trochu "Zrůdy", nejvíc ale asi "Velká ryba", protože přesně takový se film "Voda pro slony" snaží být. Ohromit krásou prostředí, vizuální stránkou a silným příběhem. Ztroskotal ale někde na půl cesty a příběh zase tak silný není. Závěrečné shrnutí je pak zbytečně rychlé a ty city se prostě nějak nedostaví. Škoda, herci byli vybráni více méně - moc nemusím Reese - skvěle.
Hodnocení: 50% za to, že je to prostě jenom obyčejná romantika, která se snaží tvářit jako "Velká ryba", ale nemá moc čím ohromit



Hra smrti (Game of Death, 1978)
Zajímavější než film samotný je jeho historie. Bruce Lee zemřel v roce 1973, ale přesto se v tomto snímku objevuje, a to ve scénách, které v jiném filmu nikdy dříve nebyly. Čím to? Jednoduše tím, že ještě než Bruce natočil snímek "Přichází drak", který ho nakonec i stál život, chtěl natočit právě film "Hra smrti". Tento film měl mít poměrně jednoduchou zápletku, která se bude točit kolem toho, že Brucova postava bude postupovat patry chrámu, kde v každém patře bude bojovat a jedním bossem. Nápad, který využívá téměř každá akční hra, jen ten chrám se mění v různá bojiště a levely. Několik scén bylo natočeno, ale pak se Bruce vrhl na film "Drak přichází" a k "Hře smrti" se měl vrátit, což bohužel nestihl. Po pěti letech se však Brucovi spolupracovníci rozhodli, že scény resuscitují, vytvoří pro ně nový rámec a Bruce Leeho nahradí dvojníky, případně záběry z jeho starších filmů. Film byl natočen a jeho vrcholem je souboj s Kareemem Abdulem-Jabbarem, legendárním basketbalistou LA Lakers. Tenhle souboj je právě jednou ze scén, které Bruce stačil natočit a je vidět, že jeho úroveň byla naprosto někde jinde než úroveň jeho dvojníků. Film je jako celek pouze skládankou, která dává smysl hlavně jako pocta velkému muži. Tak je nutné ji brát. I tak se film ale nedostane výš jak na průměr.
Hodnocení: 50% za to, že je sice hezké znovu vidět Bruce Leeho mimo jiné i ve scénách, které nikde jinde nebyly, ale tohle prostě celkově není film hodný jeho kvalit



Austrálie (Australia, 2008)
Každý kontinent by měl mít svůj velkofilm, řekl si pravděpodobně režisér Baz Luhrmann a natočil snímek "Austrálie", který je snímkem vlasteneckým, ale ukazuje stinné stránky, jimiž si Austrálie ve 20. století musela projít. Po prvních minutách si ale divák není jistý, co to vlastně sleduje. Má tohle být komedie, která se snaží o hezké záběry na dvě velké australské hvězdy Nicole Kidman a Hugha Jackmana? Anebo máme brát snímek vážně a počítat s tím, že nakonec toho bude přece jen trochu víc a že se můžeme těšit na nějaké to drama, které nám pořádně hne našimi emocemi? Nakonec je z toho drama, které chce být velkolepé, ale vlastně zůstává tak nějak malé. Pořád je soustředěno na hlavní herecké protagonisty a jak dobře vypadají, především pak na Hugh Jackmana, což trochu nabízí otázku, jestli Luhrmann není náhodou gay. Není, alespoň pokud můžu soudit podle toho, že je ženatý se ženou. Příběh malého chlapce, o kterém vlastně snímek je, není tak dojemný, jak asi měl být, a proto - ale nejen proto - u mě film velkou náklonost nezískal, protože na stopáž, která je téměř tříhodinová, to zas tak výjimečné není.
Hodnocení: 60% za to, že se Australané alespoň pokusili o národní velkofilm, který sice nevyšel, ale ze začátku aspoň pobaví


A woman's face in a shadowy environment. The word 'SALT' is in the center, below it the question "Who is Salt?"

Salt (Salt, 2010)
Angelina Jolie je moje oblíbenkyně - i když v poslední době je na tom asi lépe Scarlett Johansson, ale musím říct, že filmy, které si Angie vybírá, hlavně pokud jde o filmy akční, nejsou zase žádný zázrak. Naopak, většinou nejsou nijak výborné. Hned mě napadnou dva filmy ze série "Tomb Raider", které opravdu nemusím. "Salt" není až tak špatným filmem, hlavně proto, že akční scény jsou docela povedené, jenže příběh, který je nám tu prezentován... no, s tím mám docela problémy. Není to nic jiného, než konspirace v konspiraci, která má odvést pozornost hlavně diváka od konspirace skutečné. Ale vzhledem k tomu, že je v hlavní roli právě Angie, je jasné, že ona asi nebude tím ruským špiónem, ale přece jen bude mít zájem hlavně o dobro svého druhého národa, tedy Spojených států amerických. Scénář je předvídatelný, a tak se rovnou přiznám k tomu, že mě to vůbec nebavilo. V divákovi je celou dobu živen pocit, že tady jde o hodně, jde tu o něco velkého, ale nakonec dojde k tomu, že je pouze krmen lžemi, aby vše skončilo v jednoduchém odhalení, které se tak nějak stejně nabízelo jako jediné možné. Za akci a za převleky, které Angie střídá, rozhodně plusové body, zbytek nic moc.
Hodnocení: 50% za to, že Angie je prostě akční frajerka, ale příběhy si vybírá dost mizerné



Aeon Flux (Æon Flux, 2005)
O filmu "Aeon Flux" už vím dlouho, ale nějak jsem se nikdy nedokopal k tomu, abych ho viděl. Nevím proč, ale měl jsem zafixováno, že tohle natočil Uwe Boll, což zrovna není člověk, kterého bych dvakrát vyhledával. Pravděpodobně jsem si to spletl s filmem "Bloodrayne". To ale nic nemění na tom, že kvalitativně je "Aeon Flux" tvorbě šíleného Němce poměrně blízko. Co se musí vyzdvihnout, to je vizuální stránka a digitální efekty, které jsou poměrně ucházející. Co je tak nějak v průměru, to jsou akční scény, kdy někdy jsou výborné, někdy jsou příliš zjednodušované a je jasné, že se jedná jen o snůšku triků. Co je úplně v háji, to je provedení a režie. V některých scénách je vidět, že s logikou se příliš neprali, a prostě to rvali scénu za scénou. Ruce místo nohou jsou šílené, především pak z toho, jak se kamera vyhýbá tomu, aby je zabrala i se zbytkem těla, a když už k tomu dojde, tak je vidět, že herečka má normální nohy. Ale tak přece bychom nechtěli, aby se peníze utráceli na takových hloupostech, když divák přijme, že vlastně má místo nohou pořád ruce, i když to vypadá jinak. Jasně, divák je přece inteligentní člověk a tohle si domyslí. Jenže stejně mám pocit, že z nás tvůrci dělají blbce. Děj se pak soustředí a hloupý sci-fi příběh, který je originální jako třináctá kopie "Poslední večeře". Ne, tohle mě opravdu nenadchlo.
Hodnocení: 30% za to, že kvalitní sci-fi si představuji trochu jinak



Sněhurka (Mirror Mirror, 2012)
Na film "Sněhurka" jsem si zašel do kina. No, co si budeme povídat, bylo to jen proto, že byla v kině akce, kdy film byl jenom za 50 Kč a "Sněhurka" byla jediným filmem, který mě a přítelkyni zajímal. Po filmu "Válka Bohů" jsem si říkal, že režisér Tarsem Singh zase nemůže tolik zklamat, navíc trailer byl docela vtipný, což mě nalákalo na to, že se nejedná o klasickou pohádku, ale hlavně o komedii. Mýlil jsem se. Nejlepší vtipy byly v traileru, zbytek filmu byl vtipný méně, spíš sem tam docela trapný. Ale drželo se dobré tempo. Příběh se soustředil na Sněhurku samotnou, kterou si zahrála Lily Collins s šíleně hustým obočím. Druhým centrem dění je Julia Roberts a její postava zlé královny/čarodějnice. Julia je dobrá, ale některé repliky byly vážně strašné. Nevím, jestli to bylo dabingem, který nebyl zrovna nejdokonalejší, anebo už za to mohl originální scénář, ale některé hlášky prostě padaly vedle jak shnilé hrušky. Trpaslíci to ale zachránili, hlavně pak Jordan Prentice, Martin Klebba a Danny Woodburn, ale kompletně fungovali docela dobře. Příběh je tak trochu parodií na původní pohádku, parodií, která je místy docela dospělá a pro děti zase ne až tak zajímavá. I pro děti je zde ale dost. Mihne se zde i Sean Bean, který má roli nezáviděníhodnou a malou. A pak přijde finále. Tarsema Singha by měl někdo pořádně proplesknout a říct mu, že indická hudba je sice pěkná, ale na klasickou evropskou pohádku by se s ní mělo šetřit. Finále je šílené, kýčovité a naprosto se nehodí. Sráží to kompletně dojem z filmu. Škoda, protože to mohlo být ještě o něco vtipnější. Naopak vizuální stránka je dostačující a šaty Julie Roberts jsou skutečně nádherné.
Hodnocení: 55% za to, že film se snaží, trpaslíci jsou vtipný, Julia Roberts má méně prostoru a Sněhurka má neskutečně husté obočí

pondělí 7. května 2012

Kung fu, Dewey Cox, Zkrocená hora, 12 opic a Valkýra


Cesta draka (Meng long guo jiang, 1972)
"Cesta draka" je legendární film. Možná ani ne tak proto, že v něm hraje Bruce Lee, ale hlavně pak proto, že se zde objeví i Chuck Norris. Hraje zde ještě bez svých specifických vousů, ale co je mnohem zásadnější, to je skutečnost, že Bruce a Chuck si to zde rozdají ve finálním souboji, ale není to Chuck, kdo vyhrává, naopak. Je to Bruce Lee, kdo vychází ze souboje jako vítěz a Chuck je tím, kdo v souboji umírá. Je to asi jediný film, kde se tohle stane. Něco jako Steven Seagal a jeho smrt v "Boeing 747 v ohrožení". Ale abych jen nevyzdvihoval přítomnost Chucka, musím říct, že Bruce opět ukázal, co v něm všechno je a prodal své zkušenosti nabité u filmu, ale i svou filosofickou a bojovou cestou. Má neskutečně tvarovaný hrudník. Když ho uvidíte, jak se rozcvičuje a protahuje, řeknete si, že opravdu dokázal lámat skály. Každý jeho souboj stojí za to, stejně jako jeho komické, mnohdy až groteskní výstupy. Vážně ho je škoda.
Hodnocení: 80% za to, že je tu souboj Bruce Leeho a Chucka Norrise (poprvé a naposled, co Chuck prohrál)


Neuvěřitelný život rockera Coxe (Walk Hard: The Dewey Cox Story, 2007)
"Dewey Cox" je v podstatě klasický životopisný film o muzikantovy, který začínal z ničeho, dostal se na vrchol, aby z něj pořádně spadl, rozmlátil si hubu, poznal, že to nejdůležitější rodina a objevil další hodnoty, aby se pak na sklonku života vrátil ke kytaře a znovu si zahrál svůj oblíbený styl, který je v podstatě folk rock. J. C. Reilly dokazuje, že je v něm dobrý komický potenciál, stejně jako dokazuje i vážnější nuance - například "Bůh masakru". Film nijak nevybočuje ze základního stylu životopisných hudebních filmů, ale snaží se dění oživit humorem, který je někdy trapný, někdy nudný, ale mnohdy pak skutečně vtipný. Nejvíc se do paměti vryje asi přepůlení mačetou, které už možná nepůjde pořádně sešít. Ve filmu se vystřídá neskutečné množství dobrých i špatných komiků, ale je hlavně oslavou hudby a všech jejích historických období a velkých osobností, které se zrodily za zvuků kytarových riffů, ale i v oblaku marihuanového kouře. Tenhle byznys není vždy laskavý, krásný, je drsný a můžete padnout na skutečné dno. Ale v životě musíte jít tvrdě - "Walk Hard". Judd Apatow dokazuje, že komedie je jeho řemeslo a že se vtipy nemusí opakovat, ale je možné přijít s novými.
Hodnocení: 70% za to, že jsem se smál a že je to poměrně dobrý náhled na historii hudby druhé poloviny 20. století

Zkrocená hora (Brokeback Mountain, 2005)
Já vím, kdo by se chtěl dívat na film o dvou kovbojích, kteří si to jednou z dlouhé chvíle rozdají - ano, oba dva jsou muži - a jejich láska pak vydrží až do konce, ale ono to skutečně stojí za to. Tohle je příběh o kovbojích, je to příběh o lásce, ale také o tom, že některá láska zůstává nenaplněna. S tím, jak se mění doba, mění se i její protagonisté, podepisuje se to na jejich zevnějšku, ale také na tom, že se mění jejich charaktery, jejich sny, jejich životy. Nemůže to sednout každému. Divák je plný předsudků už ve chvíli, kdy zjistí, o čem vlastně snímek je. Jakmile si ho pustí a není trochu otevřen tomu, že prostě i dva chlapi se mohou zamilovat, nejspíš si film vůbec neužije, možná ho ani nedokouká. Jestli si chcete ověřit, jak moc jste homofobní, podívejte se až do konce a zjistěte, co budete cítit v závěru. Zadostiučinění anebo smutek. Na základě toho se pak můžete finálně rozhodnout, jaký je váš postoj v této problematice.
Hodnocení: 85% za to, že jsem si zase mohl vzpomenout na skvělého Heatha Ledgera


12 opic (Twelve Monkeys, 1995)
Jestli si někdo doteď myslí, že Brad Pitt neumí hrát, že je to jen hollywoodský hezounek, ať se podívá na "12 opic". Tohle je jasný důkaz o toho, že je nejen dobrým hercem, on je skvělým hercem, který se dokáže do role skutečně dostat. Takových je opravdu málo. Dokazuje to s každým dalším filmem, ať už je to "Babel", "Benjamin Button" nebo "Moneyball". Kromě něj, ani Bruce Willis není špatným hercem, je schopen zvládnout akční, vážnou i komickou roli. Teď se musel představit jako herec vážné role a dokázal to. Jeho James Cole je tak šílený, jak je šílený celý film. Paranoia a schizofrenie se zde snoubí v příběhu, který i v divákovi vzbuzuje pocity rozdvojení, nepochopení. Šílenství se přenáší spolu s dalšími pocity, což jen ukazuje, jak výtečný je film prostředek pro vyvolání emocí. Je jedinečný se svou vizuální stránkou, kterou má Terry Gilliam prostě zvládnutou. Ale tentokrát vyšel i příběh. Během dvou hodin se dostanete na různá místa, na první pohled v jednom světě, ale na pohled druhý vlastně není jisté, jestli jste pořád na jednom místě. Jak říkám, schizofrenie a paranoia přecházejí ze scén na diváka. Terry Gilliam má také neskutečný smysl pro humor, který je vkládán do děje pouze jako taková vylepšení, pochutiny, kterých si mnohý divák ani nevšimne, ale toho pozorného zaujmou. "12 opic" je výtečný film, kf´de se nakonec i daří to, aby vše předchozí dalo základní smysl.
Hodnocení: 80% za to, že sci-fi lze natočit jako silný psychologický i emotivní film



Kung Fu Panda 2 (Kung Fu Panda 2, 2011)
"Kung Fu Panda" - mám na mysli první díl - je filmem, který zaujal děti, protože tu byla spousta roztomilých postav, ale stejně tak zaujal dospělé, protože ti zde našli dostatek vtipu, ale navíc ještě skvělou variaci na klasické kung fu. Problém s druhým dílem je v tom, že ty postav jsou již známé a nemohou nás ničím překvapit. Z pandy Po bylo potřeba zase udělat trochu moulu, takže rozhodně není jen tím úžasným bojovníkem, jak se prezentoval v závěru prvního filmu, ale má ještě hodně co se učit. Pořád je správně potřeštěný, k čemuž prostě patří hlas Jacka Blacka. Tohle je doslova role pro něj, i když kreslená. "Kung Fu Panda 2" nemá moc co nabídnout, pouze se snaží prohlubovat propojení s kung fu žánrem a legendami o bojovnících, což je pro fanoušky bojových umění skvělé, ale příběh není ničím výjimečný, nic nového zde přineseno není. "Kung Fu Panda 2" staví na úspěchu prvního filmu a u toho se končí. Vrátí se oblíbené postavy a to by údajně mělo stačit. Není to úplně ono, i když děti se nejspíš moc nudit nebudou.
Hodnocení: 55% za to, že je to pořád dobré kung fu, ale nesází už na tolik nového, přijde mi, že i vtipu ubylo


On a white background are gray lines showing floor plans of a building. Below the lines are a group of six men wearing German army uniforms and business suits, with one prominently in front of the group. A red line traces through the floor plans and behind the front man. Beside the line is the word "VALKYRIE", and within the line in smaller print is "TOM CRUISE".

Valkýra (Valkyrie, 2008)
Já prostě nedokážu pochopit jednu věc. Proč, když se natáčí historicky autentický film, kterým "Valkýra" bezesporu je, nemůže být autenticita kompletní? To se opravdu ve filmu, kde jsou samí Němci, musí mluvit angličtinou s americký nebo britským přízvukem? Opravdu by nebylo možné, aby se to celé natočilo v němčině. To by Cruise a další nezvládli se naučit trochu toho textu v němčině? Nejlepší je pak vidět skutečné Němce jako Thomas Kretschmann, kteří musí mluvit anglicky. V tomhle směru moje největší výtka. Lidé mohou říkat, že Mel Gibson je hovado, ale když točil "Umučení Krista" nebo "Apocalypto", držel se maximálně autenticity, a za to mu patří můj velký dík. Bryan Singer se rozhodl, že natočí významnou, i když neslavně ukončenou událost, která mohla vést ke smrti Hitlera. Natočil ji dobře, přece jen je to dost zkušený režisér, ale chybí tomu něco, co by z toho filmu udělalo skutečně velkolepou podívanou. Jako hraný dokument je to rozhodně dobré.
Hodnocení: 70% za to, že je to dobré zachycení událostí, kterému vyloženě chybí němčina

pátek 4. května 2012

Avengers! Co dodat?

Že by další hit roku? Tak o tom se nedalo pochybovat ještě před tím, než se film dostal do kin. Je docela zajímavé, že mezi nejočekávanější filmy roku 2012 patří hned několik filmů s komiksovými hrdiny. Kromě "Avengers" je to ještě "Amazing Spider-Man" a samozřejmě také "Temný rytíř povstal". Komiks prostě táhne. Můžeme si o něm myslet, co chceme, můžeme si říkat, že to není umění, ale je to jedno, protože je to skvělý byznys. Superhrdinové táhnou a prostě táhnout budou, ať už na stránkách sešitů anebo na filmových plátnech. Ona zde totiž kvalita rozhodně existuje. "Avengers" jsou rozhodně důkazem toho, že se nenatáčí jen pro komerci samotnou, ale natáčí se pro fanouška a natáčí se sakra dobře.
Během jednoho měsíce jsem byl svědkem toho, že kino stále má čím nadchnout. Naprosto mě odrovnal film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", a teď "Avengers". No, abych řekl pravdu, u "Prciček" jsem se bavil ještě o něco víc a odcházel jsem s pocitem, který většinou v kině nemám. Ale dojmy z "Avengers" jsou velmi podobné. Na českou premiéru s titulky jsem šel trochu rezervovaně, protože jsem se bál, aby kolem toho nebyl jen velký humbuk, ale jinak skutek utek. Nemusel jsem se bát. Joss Whedon, scénárista, režisér, ale také komiksový tvůrce a hlavně komiksový nadšenec nejspíš stvořil své nejlepší dílo. jeh televizní tvorba je doslova kultovní ("Buffy" nebo "Firefly"), ale bude to právě asi komiks, díky kterému na něj bude vždy nejvíce vzpomínáno. Dostal nabídku, aby udělal film o Avengers, týmu těch největších superhrdinů Marvelu, a přesně tohle udělal. Velký film o velkých hrdinech.
Na plátně se setkávají Iron Man, Captain America, Černá vdova, Hulk, Thor a také nováček Hawkeye, s kterým jsme na filmovém plátně ještě neměli tu čest. Je to týmový film, tak by měli dostat prostor všichni, ale přece jen na sebe pozornost strhává Iron Man, kdy Robert Downey Jr. opět ukazuje, jak je skvělý v komických momentech, i v těch vážnějších, a některé jeho hlášky vás pošlou do kolen. Ale perlí všichni. Myslím, že velkou zásluhu na tom bude mít Joss Whedon jako scénárista, protože on prostě ví, jaká slova má vkládat postavám do úst. Už od dob "Buffy" je proslavený jako skvělý hláškař. Thorovo suché oznámení o nevlastním bratrovi nebo Iron Manova znalost křestního jména agenta Coulsona, tohle jsou prostě věci, které rozesmějí celý sál. Mně se to alespoň stalo, a téměř zaplněné kino se smálo. Může mít film lepší vizitku než kladné reakce diváků?
Samozřejmě, všichni fundovaní kritici budou tvrdit, že je to popcornová zábava. No sakra že je! To si myslíte, že do kin přiláká davy diváků nějaké sociální drama z Afriky? Popcornová zábava zní trochu hanlivě, ale je pravda, že u "Avengers" nemůžete čekat velký přesah. Ale jdete přece na film, který vás má bavit. A to se také děje. Jsou zde vztahy, je zde vlastenectví, ale především je zaměřeno na světovou hrozbu a na akci. Film má pár chyb, jako například příběh, který je čistě komiksový a zase tolik nového nepřinese, pouze fanoušci se mohou setkat s oblíbenými postavami a sledovat vývoj okolo týmu. Scéna v New Yorku by měla být velkolepá, ale místy má člověk pocit, že je to poměrně statické. Zase tolik to nevadí. "Avengers" baví a to je hlavní deviza filmu.
Jestli chcete od filmu sociální a psychologické hloubky, jděte do kina na... no, možná si spíš půjčte nebo kupte nějaké DVD, protože zase tolik hlubokého v kině neběží. Když se člověk podívá do kina, nenajde tam v podstatě žádný film, který by byl podobného ražení. "Vrtěti ženou" by mohlo jít více do hloubky, ale sám nemohu zatím soudit. Divák si žádá filmy, které nejsou příliš náročné. Není se čemu divit. Dnešní ceny kina jsou dost vysoké natolik, aby divák vyžadoval zážitek, nikoli depresi nebo poměrně prodražený spánek. Navíc, když se díla chopí někdo jako Whedon, skutečně nikdo nemusí mít strach, že ty peníze za film dal. A jestli se mu film v důsledku nelíbí proto, že je to jen akce o kostýmovaných podivínech, tak proč do háje na takový film šel? Copak čekal, že to bude o psychoanalýze, nebo co?
Film bych osobně hodnotil 90 až 95 %, přikláním se spíš k tomu vyššímu - a zas až tak moc přestřelené to není. Funguje to dobře, a to bez větších dávek patosu, některé hlášky a gagy jsou skutečně nezapomenutelné a dostanou vás do kolen. Pokud tedy máte smysl pro humor, který nevyžaduje citáty z Voltaira. Osobně jsem hodně zvědavý na to, jak si film povede ve víkendových tržbách, a doufám, že hned tenhle snímek bude tím prvním, který předskočí "Hunger Games", které se snad konečně dostanou pryč z TOP 5.

Doplnění po zveřejnění výsledků za první promítací víkend: Přece jen trochu překvapivě se "Avengers" stali zdaleka nejúspěšnějším filmem, pokud se týká tržeb. Ještě žádný jiný film se v Severní Americe nedostal přes 200 mil. za první promítací víkend. Téměř o 40 mil. dolarů je zpátky poslední díl "Harryho Pottera", 60 mil. dolarů "Hunger Games", které byly hodně rychle sesazeny a nahrazeny. Kdo by to byl řekl. No, jak tak přemýšlím o tom, co nás ještě letos čeká ("Batman", poslední "Twilight", První "Hobbit" a nakonec i "Spider-Man"), ještě se máme na co těšit.