středa 20. září 2017

Ghost in the Shell Arise: Border 3 - Ghost Tears, Nejprve stvořil ženu, Lůno, Vše, co miluji, Bouřlivé výšiny


Pokračuje se v trendu předchozích dvou filmů a "Ghost in the Shell Arise: Border 3 - Ghost Tears" není nic jiného než snaha ukázat další epizodku ze života téhle speciální jednotky. Skoro by se zdálo, že v tom mají být i nějaké emoce, ale nemohu si pomoct, za mě ty filmy prostě nefungují. Ani po té akční stránce to není ono.

Nejprve stvořil ženu (Woman of the Year, 1942) - 65 %
Celou dobu jsem si říkal, že ty herecké výkony jsou prostě povedené a Spencer Tracy si s Katharine Hepburn dokonale sedli, což předvedli vícekrát. Jenže pak jsem si uvědomil, že to jsou právě ty herecké výkony, které tak vynikají v jinak ne příliš zajímavém příběhu, který vás sám o sobě nedovede úplně strhnout.

Lůno (Womb, 2010) - 45 %
Snímek "Lůno" má výborný nápad. Jsme v jakési nespecifikované budoucnosti, možná současnosti, a mladá žena se rozhodne, že si ve svém vlastním lůně nechá vyrůst klon své mrtvé lásky. Tohle je téma, z kterého šlo vykřesat strašně mnoho, protože to je morální šílenství jak blázen, ale povedlo se z toho vydolovat opravdu málo.

Vše, co miluji (Wszystko, co kocham, 2009) - 40 %
Nemůžu si pomoct, ale pro mě je to jen jedna z dalších výpovědí o době, a to prostřednictvím punku jako motoru i katalyzátoru, který usměrňuje mladé lidi a jejich konání. Rebelství v době, kdy se to moc nehodí. Skoro jsem si říkal, že tu je všechno, co od takového filmu očekáváte. A nic moc jiného to nebylo.

Bouřlivé výšiny (Wuthering Heights, 1992) - 60 %
Dobré zpracování klasické literární temnější romance. Není to nijak překvapivě výrazné, není to novátorské, je to spíše taková klasika, kde se hraje na dobré kostýmy a hlavně věrohodné prostředí, ale to vše by bylo k ničemu, kdyby tu nebyly dobré herecké výkony. A ty zde v podání obou hlavních herců jsou.

úterý 19. září 2017

Ghost in the Shell Arise: Border 2 - Ghost Whisper, Pouť, Medvídek Pú, With Byrd at the South Pole, Svědek obžaloby




Tak nějak se mi potvrdilo to, co jsem si začal myslet po prvním filmu. Je to vizuálně pěkné, animace je dobré, místy docela příjemně experimentální v tom, co se objevuje okolo hlavních postav, ale dějově je to prostě nuda, která se snaží být přemýšlivá, zapomíná na akci, ale vlastně vám ani nic pořádného neřekne.

Pouť (The Way, 2010) - 80 %
Emilio Estevez dokazuje, že je nejen docela schopným hercem, ale že má dar napsat dobrý příběh a nakonec ho i zrežírovat. Celkem chytře do hlavní role obsadil svého otce, Martina Sheena, který přece jen předvádí, že je herecky jiná liga. A to skoro nic neřekne. Nejde tu o víru v boha, jde tu o víru v sebe sama a to, jak se smíříme se svým životem a tím, co přinese.

Medvídek Pú (Winnie the Pooh, 2011) - 70 %
Medvídek Pú je natolik jedinečná a zvláštní postava, že ani film s ním nemůže být úplně normální. A nebudu tvrdit, že je zajímavý jen pro děti. Dospělí si v něm najdou možná ještě o něco víc, a to právě v tom, jak je všechno pojato tak nějak zvláštně, skoro až absurdně. Přechází mezi dějem a knihou se mi tu hodně líbilo.

I když dokumentární snímek vypráví zajímavý osud jedné expedice, není to to zásadní, co vás zde zaujme. Mnohem zajímavější je kamera, která je na rok 1930 neskutečná a především v exteriérech je úchvatná. To, co se tvůrcům podařilo zachytit, ať už se týká krajiny, plavby nebo zvěře, je prostě nádhera.

Svědek obžaloby (Witness for the Prosecution, 1957) - 90 %
Takhle to vypadá, když dáte do hlavní role někoho, kdo je prostě schopen souznít se svou postavou, ale navíc máte režiséra, který je schopen vést příběh přesně tak odlehčeně, jak je potřeba, aby vám na konci vyrazil dech, a to možná i ve chvíli, pokud předlohu znáte. Mistrovský kus Charlese Laughtona a Billyho Wildera.

pondělí 18. září 2017

A Walk in the Woods, Barabáš, Dragonwyck, Ghost in the Shell Arise: Border 1 - Ghost Pain, House of Strangers




A Walk in the Woods (2015) - 70 %
Líbí se mi premisa, že si dva páprdové snaží něco dokázat a vydají se na túru svého života. Osobně by mě podobná túra také lákala, protože si zde opravdu člověk může dokázat, čeho je schopen. Je to místy trochu hluché, ale obě herecké legendy jsou natolik dobré, že to s nimi přežijete až do lehce nijakého konce.

Barabáš (Barabbas, 1961) - 50 %
Historické příběhy mě začínají zajímat méně a méně a tahle variace na "Ben Hura" mě opravdu moc nedostala, a to ani v tom, jak se na začátku a v závěru snaží být symbolická a ukázat, že stejně ničemu neutečeme. Herecké výkony jsou dobré, ale od herců jako Anthony Quinn bych ani nic jiného nečekal.

Dragonwyck (1946) - 65 %
Vincent Price je v tomhle filmu velmi dobrý, čímž v podstatě jen předznamenává role, které ho proslaví v následujících desetiletích. Je zde správně démonický, a to jak svým herectvím, zjevem, tak i hlasem. Snímek by mohl být trochu drsnější, ale to by holt chtělo trochu jinou dobu, než v jaké byl natočen.

Na první pohled je tohle docela zajímavé, hlavně pokud se grafické stránky týká, jsou zde povedené souboje, pokud tyhle postavy máte rádi, tak se k nim docela rádi vrátíte, hlavně proto, že tohle je začátek příběhu, ale nějak si nemohu pomoct, celé mi to přijde jako snaha trochu vytřískat z oblíbeného fenoménu.

House of Strangers (1949) - 70 %
Když to v rodině nefunguje, jak by mělo, mohou být následky skutečně nepříjemné pro všechny zúčastněné. Max se vrací z vězení a je jasné, že mu jde o to, aby se pomstil na vlastních bratrech. Jeho otec není zrovna příjemný člověk, ale ani on se nechová nejlépe. Docela s napětím čekáte, jak to celé dopadne.

neděle 17. září 2017

Psí vojáci, Wilson, Win Win, Wings, Winner




Psí vojáci (Who'll Stop the Rain, 1978) - 70 %
Tenhle zase trochu jiný pohled na následky vietnamské války se mi líbil. Je to jiné, ukazuje to následky, jaké mohla válka na některých lidech zanechat, ale přitom se to liší od jiných filmů na stejné téma, a to i přesto, že je zde spojitost s drogami. Má to něco z "Bonnie a Clyde" a herecky se mi to hodně líbilo.

Wilson (2017) - 40 %
Tenhle film má v podstatě jen dvě pozitivní věci. Tou první je skvělý Woody Harrelson, který to táhne až do konce. Tou druhou pozitivní věcí je Laura Dern, která je opět skvělá, jako vždy. Bohužel scénář, ač chvíli vypadá zajímavě, nakonec vede hlavní postavu do stavu, který už není vůbec zajímavý a je to jedno velké klišé.

Win Win (Win Win, 2011) - 70 %
Paul Giamatti je skvělý herec a filmem "Win Win" to opět dokázal. Díky němu, ale i díky dalším hereckým představitelům, je tenhle snímek podán tak, že vás baví. I když je to o dospívání, o tom, jak si jsme schopní posrat život, je to podáno takovým způsobem, že nebudete mít pocit, že jste tohle už viděli stokrát.

Wings (1927) - 80 %
Je až neuvěřitelné, co bylo možné před devadesáti lety natočit. Tohle je trikově tak dobré, až jsem zíral. Jasně, že to není ve stylu dnešních digitálních spektáklů, ale když člověk vidí, jak si tenkrát tvůrci dovedli poradit, musí je obdivovat a žasnout. Třeba i padající hořící letadlo je tak skvěle natočeno, že mi spadla brada.

Winner (2017) - 25 %
Nezajímavý indický film, který v sobě má postavy, kdy snad ani jedna nestojí za to, aby jí člověk věnoval svůj čas. Dějově to také není zrovna převratné a tentokrát jsou dvě hodiny a půl opravdu moc, aby vás tohle mohlo jakkoli bavit. Špatné, nudné, bez jakéhokoli pořádného nápadu, který by vás mohl chytnout.

sobota 16. září 2017

Dobrý den, smutku, Šampióni 3, Is Genesis History?, Ochránce, Sama v Africe




Dobrý den, smutku (Bonjour tristesse, 1958) - 80 %
S každým dalším filmem, který od něj vidím, mi Otto Preminger dokazuje, jak skvělým byl režisérem a jak měl řemeslo výtečně zvládnuté a dovedl každou scénu natočit ta, aby dávala smysl a aby byla zajímavá. Má to něco z "Lolity", ale tenhle příběh je mnohem více o destrukci, kterou dokážeme způsobit nikoli sobě, ale jiným.

Šampióni 3 (D3: The Mighty Ducks, 1996) - 40 %
Rozhodně nejslabší díl celé série, protože už zde nebylo co říct. Je to dokonce i vidět na tom, jak se hlavní hvězda - Emilio Estevez - objevuje jen v několika málo scénách. Hodně se zde hraje na city, což se s Disneym vleče tradičně, ale tady mi to přišlo otravné. Tohle pokračování už se nemuselo natáčet.

Is Genesis History? (2017) - 20 %
Co je tohle za ptákovinu? Je kniha Genesis skutečně historií? Dokument, který se vlastně prostřednictvím vědeckých faktů snaží dokázat, že bůh měl ve všem pravdu a všechno, co udělal, bylo dobré. Nebýt toho totálně debilního pojetí, tak se zde objevuje pár zajímavých faktů, ale i přesto bych pořád film raději vynechal.

Ochránce (The Pacifier, 2005) - 60 %
Mám tyhle blbiny, kde si svalovci hrají na citlivky docela rád, baví mě, je to sranda a prostě to za mě celkově funguje. Vin Diesel tomu dal přesně to, co role potřebovala, "jeho" děti jsou roztomile nesnesitelné, aby se nakonec daly dohromady a všechno dobře dopadlo, jak se tak dal očekávat. Nic převratného, ale bavil jsem se.

Sama v Africe (White Material, 2009) - 70 %
Isabelle Huppert opět ukazuje své herecké mistrovství, kdy tentokrát ani nepotřebuje moc slov, aby se předvedla v tom nejlepším možném světle. Její hrdinka je silná, lidská a přesto je mleta událostmi, které nedokáže ovlivnit. Ještě víc mě ale po dlouhé době překvapil Christopher Lambert, který dostal dobrou roli a mohl ukázat, že umí hrát, ač prostoru tolik neměl.

pátek 15. září 2017

Katův učeň, Šampióni 2, Kocour Fritz, Max a maxipříšerky, White Girl




Katův učeň (Apprentice, 2016) - 70 %
Mně se tohle provedení líbilo. Zbytečně se zde netlačí na emoce, je to do jisté míry rezervované, ale přitom je zde stále v pozadí to téma, zda je smrt vlastně správná a zda je možné, aby o ní rozhodoval někdo jiný a rozdával ji, pokud jsou splněny určité podmínky. V té osobní rovině je to stále dobré a silné.

Šampióni 2 (D2: The Mighty Ducks, 1994) - 60 %
Je to v podstatě to samé jako první film, akorát se to přeneslo na větší turnaj, kde se konečně ještě více mohli propagovat Kačeři z Anaheimu. A že to je reklama jako blázen. Ale ten klub si to na svém začátku zasloužil a potřeboval to. Herci se vrátili docela ve velkém, tak to bavilo i díky nim a člověk se vrátil ke starým známým.

Kocour Fritz (Fritz the Cat, 1972) - 55 %
Nemůžu si pomoct, ale od tohoto filmu jsem čekal přece jen trochu víc, protože Roberta Crumba mám rád. Ale zjistil jsem, že jeho pojetí se pro animovaný komiks moc nehodí a že to je jen pár scén, které zde vyznívají skutečně dobře a zajímavě. Nějak mám pocit, že to ani není tak kontroverzní, jak to kontroverzní mohlo být. Anebo jsem nějaký otupělý.

Max a maxipříšerky (Where the Wild Things Are, 2009) - 60 %
Snímek nejen o lidské fantazii, ale i o tom, jak se chovám ke přírodě, k živým organismům, ale i k lidem a k sobě navzájem. Lhaní je nám tak blízké, že ho provozujeme skoro automaticky, a pak na to možná i doplatíme. Někdy hůře, někdy lépe, jako hlavní hrdina tohoto filmu, kde jsou nejzajímavější příšerky.

White Girl (2016) - 70 %
Ze začátku mi to přišlo jen prostě jako další film z ulice, ale hlavní hrdinka je tak skvěle zahraná, že vás svým chováním strhne, i když to bude nejspíš k pořádné depresi. Sem tam se objeví známá herecká tvář, která tomu ještě pomůže, hlavně pak díky roli, jakou zde hraje. Z takových filmů máte pocit, že naděje už neexistuje.

čtvrtek 14. září 2017

Omoide no Mânî, Red Dog: True Blue, The Doors - When You're Strange, The Food Guide to Love, Šampióni




Omoide no Mânî (2014) - 70 %
Jasně, tohle není Miyazaki, ale není to špatný animovaný film. Mám pocit, že z Japonska takové nechodí, minimálně, pokud je to pořád studio Ghibli. Přesto není tenhle snímek tak zapamatovatelný jako jiné, které studio vytvořilo dříve. Jako kdyby ten přechod na vážnější téma skoro bez bujaré fantasie tolik nevyšel.

Red Dog: True Blue (2016) - 60 %
Dobrý film, ale je to prostě klasické pokračování. Původní snímek "Red Dog" byl výborný, jiný, vtipný. Tohle je prostě snaha z toho dostat trochu více. Je hezké, jak se filmy odkazují samy na sebe, ale tohle pokračování už prostě není tak vtipné, už není tak jiné, prostě je jenom dobré a jeho sledování neurazí.

The Doors - When You're Strange (The Doors: When You're Strange, 2009) - 50 %
Pokud skupinu milujete, asi budete vrnět blahem, ale v konečném důsledku je tohle jen všechno, co se dá najít na internetu a nic moc navíc, jen je to dáno do jedné koláže, kde je odvyprávěn ani ne tak příběh The Doors jako příběh Jima Morrisona. Skvělý zpěvák, skvělá skupina, zajímavé osudy, ale tohle je prostě jen takový nijaký tribut.

The Food Guide to Love (2013) - 50 %
Ze začátku to vypadá, že by to mohla být vtipná, třeba i trochu odvážná romantická komedie, kde hraje důležitou roli jídlo. Jídlo tam je, ale nakonec není tak důležité. Vtipné to místy je, ale rozhodně se nedá mluvit o tom, že by to byla odvážná romantická komedie. Je to nakonec jen celkem průměrná záležitost.

Šampióni (The Mighty Ducks, 1992) - 60 %
Ale jo, asi je to tím, že mám rád hokej, také tím, že je snímek vlastně takový pohodový a vy víte, že to musí dobře dopadnout. A no, Emilio Estevez rozhodně nic nekazí a ve své roli je prostě tak snesitelný, jak by jeho postava měla být. Navíc mám slabost pro Kačery, i když mám na mysli ty z Anaheimu.

středa 13. září 2017

Bohové a generálové, Králičí nora, Red Dog, The Babymoon, Užívej si, co to jde




Bohové a generálové (Gods and Generals, 2003) - 40 %
Historický film o událostech, které byly zfilmovány už mnohokrát a také mnohem lépe. Zajímavé herecké obsazení je zde nevyužito, v důležitých rolích se objevují nezajímaví herci, a bohužel film v sobě nemá nějaké poselství navíc, které by ospravedlňovalo tu neskutečně dlouhou stopáž. Občanská válka v USA je zajímavější než tohle.

Králičí nora (Rabbit Hole, 2010) - 60 %
Snímek, který má jednoduchou premisu - manželé se musí vyrovnat s tím, že při nehodě přišli o svého malého syna. To téma je tak jednoduché, že tohle mohlo stát na jediném - na hereckých výkonech. A ty byly využity naplno. Neříkám, že téma je jednoduché, ale není vyloženě rozvíjeno, právě herecké výkony činí snímek dobrým.

Red Dog (2011) - 70 %
Na jednu stranu je to "jen" snímek o jednom psovi - a vlastně také jedné kočce - ale to, jak je snímek podán, jakou má formu, jak je krásně ujetý, když to třeba ani nečekáte, jak to herci berou vážně nevážně, to všechno ho činí zajímavým a rozhodně to není jen nějaká další variace na rodinné filmy s Lassie.

The Babymoon (2017) - 60 %
Vypadá to jako film o tom, že je člen rodiny unesen a druhý se ho snaží dostat zase na svobodu. A ono to vlastně ani nic jiného není. Jenže je to podáno s lehkostí a humorem, který mi prostě sedl. Tenhle film se nebere zbytečně vážně a díky tomu je celkem příjemným osvěžením v podobných snímcích.

Užívej si, co to jde (Whatever Works, 2009) - 60 %
Larryho Davida moc neznám, ale je vidět, že má smysl pro humor a je vidět, že si s Allenem hodně sedli. Jeho postava není výjimečná, ale některé jeho promluvy prostě sednou na správné místy a vy se zasmějete, anebo se i zamyslíte. Dějově je to bohužel trochu slabší, a tak Allen a jeho herci zachraňují, co se dá, právě dialogy nebo i monology.

úterý 12. září 2017

Wall Street: Peníze nikdy nespí, We Are Your Friends, Welcome to Happiness, Welkkeom tu Dongmakgol, Western World




Wall Street: Peníze nikdy nespí (Wall Street: Money Never Sleeps, 2010) - 70 %
Vlastně se jedná o takovou pohádku v kapitalistické duchu. Oliver Stone dál jede na intriky a na to, co je všechno na burze možné, ale mnohem více je zde lidská rovina, která je do jisté míry idealizovaná, ale v kontrastu s tím, jak jsou lidé prohnilí a špatní. Něco to o nás říká a říká to docela dobře.

We Are Your Friends (We Are Your Friends, 2015) - 30 %
Asi už jsem na to starý, nebo co, ale tenhle film se mi prostě nelíbil. Zac Efron je fajn, ten mě docela baví. Emily mě nebaví vůbec, jako herečka nic, prostě se na ní jen chlapi mají koukat, to je celé. Hudba mi vůbec nic neříká, takže asi nebudu cílovka, ale mně tenhle film prostě nic neřekl. Mnohokrát omleté, nudné.

Welcome to Happiness (2015) - 20 %
Skupina zajímavých herců v naprosto nezajímavé filmu. Hledání sebe sama a smyslu svého života prostřednictvím kouzelných dveří, které má člověk ve svém bytě. Pomocí ostatním najde cestu i k tomu, jak si pomoct sobě. Tohle je tak scenáristicky nezajímavé a nudně zahrané, že to celou dobu prostě ubíjelo.

Welkkeom tu Dongmakgol (2005) - 80 %
Trochu jiný pohled na válku. Na jednu stranu neskutečně realistický, kdy úvodní pasáž vás o tom přesvědčí naplno, ale přitom zároveň takový kouzelný, lehce poetický místy až absurdní, ale za každou cenu nesmírně profesionálně provedený. Tohle je film, který se musí vidět, protože je prostě tak specifický.

Western World (2017) - 20 %
Mám rád westerny a jsem rád, že se zase vracejí, ale musí se nechat, že to přece jen chce trochu peněz a nenatáčet v podstatě jen na jednom místě s herci, kteří svoje role moc nezvládají. Tady se nepodařilo vytvořit správnou iluzi divokého západu a to je asi největší chyba filmu. Pak se s tím veze všechno.

pondělí 11. září 2017

My jsme nejlepší!, Wall Street, Warlock, Valčík na rozloučenou, Watch on the Rhine




My jsme nejlepší! (Vi är bäst!, 2013) - 60 %
Punk is not dead, a to ani u tak mladých hrdinů, kteří se nám zde prezentují. Je to do jisté míry obraz o jedné době, o jedné generaci, ale na druhou stranu, nemůžu si pomoct, ti dětští hrdinové mě prostě nedostali, a to ani v kontrastu s hudbou, kterou poslouchají. Nějak jsem se pro film nedokázal nadchnout.

Wall Street (Wall Street, 1987) - 80 %
Dobrý film. Pěkná ukázka toho, jak kapitalismus prorůstá naší povahou a jak nás dovede zničit. Jak se ženeme za penězi, aniž bychom měli vlastně nějaký pořádný cíl a aniž bychom vnímali, co je vlastně správné a co je špatné. Herečtí představitelé jsou pak ve svých rolích výborní a přesní, škoda, že Charlie neměl víc štěstí a víc podobných filmů. I když v jeho případě to nebylo jen o štěstí.

Warlock (Warlock, 1959) - 60 %
Kdyby to nebylo tak moc roztahané a trochu se upravil scénář, je to dobré. Takhle to ale nemělo v sobě potřebné napětí a jednotlivé postavy se troch ztrácely, i když v sobě měly potenciál a hlavně skvělé herecké představitele. Ani ty souboje zde pak nevyznívají tak dobře, jak by mohly. Škoda, potenciál to mělo větší.

Valčík na rozloučenou (Waterloo Bridge, 1940) - 80 %
Na první pohled se to tváří jako celkem obyčejná romance, ale postupně se ukáže, že v tomhle příběhu je mnohem více. I když není vyloženě explicitní a nic zde není řečeno naplno, to naznačování a to, jak jsou postavy zahrány, dává jasnou výpověď o tom, o čem vlastně snímek je. Skvělý závěr, který jsem ani nečekal.

Watch on the Rhine (1943) - 80 %
Herecké výkony jsou tím, co tenhle snímek povyšuje, ale překvapivě to není tolik ze strany Bette Davis jako ze strany Paula Lukase, který je ve své roli skvělý. Už od začátku budete vědět, o co jde, pomalu plíživě se pravdu budou dovídat i všechny postavy. Dobře napsaný scénář s velmi silným finále.