středa 16. srpna 2017

Sitting Target, Small Crimes, Smoking Guns, Voják v dešti, Vixen




Sitting Target (1972) - 75 %
Oliver Reed se pro tuhle roli dokonale hodil a sedla mu prostě skvěle. On tyhle vyšinuté magory prostě uměl zahrát jedinečně, i když jich pak možná už bylo trochu moc. Tady ale předvádí, že začátek 70. let dovedl být pořádně odvázaný a že bylo co sledovat. Rozhodně stojí za zhlédnutí. A možná ne jen jednou.

Small Crimes (2017) - 60 %
Nikolaj Coster-Waldau je ve snímku docela zábavný, i když celkem brutálním smyslem. Vůbec lze o filmu říct, že má hodně blízko k brutalitě, což je to, co mu sedí a díky čemu je trochu zajímavý. Dobří herci ale dovedli oživit i vedlejší postavy, díky čemuž je film nikoli napínavý, ale rozhodně se na něj dá koukat s tím, že čekáte, jak to asi dopadne.

Smoking Guns (2016) - 40 %
Prostě nemám podobné filmy rád. Chtějí se tvářit jako něco, co je fakt moderní gangsterka, ale nejsou zde dobré postavy a na těch to jediných může stát. Příběhy jsou většinou takové tuctové a za mě je to případ i tohoto filmu, který pro mě prostě ničím nevyniká, jen tou snahou natočit si kriminální film za každou cenu.

Voják v dešti (Soldier in the Rain, 1963) - 70 %
Snímek "Voják v dešti" mě docela příjemně překvapil tím, jak dovede spojit komedii s dramatem v takové dávce, která rozhodně neškodí, ale hlavně ani neurazí. Tohle se mi líbilo, ale líbilo se mi i to, že Steve McQueen zde naplno prodal svůj komediální potenciál, který je v zajímavém kontrastu k nepřehrávajícímu Gleasonovi, který filmu vládne.

Vixen (2015) - 40 %
Celkem klasický a nemůžu si pomoct, ale ohraný příběh o tom, jak se zrodí hrdina. Tohle má něco ze Storm, něco z Black Panthera, akorát je k tomu přidána magie, nebo něco takového. Hlavně že má hrdinka cool jméno. Nepřináší to nic nového a není to ani moc zábavné, hlavně že se tam objeví nějaký známější superhrdina.

úterý 15. srpna 2017

Anatahan, Bang Bang Baby, Breaking Point, DC Super Hero Girls: Intergalactic Games, Sardaarji 2




Anatahan (1953) - 60 %
Příběh tohoto filmu je povedený, to se musí uznat, je přece jen založen na zajímavé události, která se stala, ale styl filmu mi prostě nesedl. Celé je to natočeno jako pseudodokument, což znamená, že sledujeme herce, jak hrají trosečníky, což je ještě fajn, ale do toho neustále mluví vypravěč, což mi tu přišlo prostě iritující.

Bang Bang Baby (2014) - 60 %
Tohle je tak podivný muzikál, že se prostě musí líbit. Anebo se vám bude protivit. Je to ujeté, je to absurdní, je to zvláštní, ale místy je to docela krásné, což mě dovedlo sem tam uchvátit. Ne dost na to, aby byl snímek skutečně skvělý, ale dost na to, abych si některé scény skutečně užil. Bohužel ne celek.

Breaking Point (2017) - 20 %
Na první pohled to skoro vypadalo, že by tohle mohl být další "Volný pád", ale už z plakátu je vidět, že tady to nikdo moc neuměl. Herci, kteří neumí hrát ve filmu, který nemá žádný velký vývoj, prostě se jen snaží ukázat, jak vypadá destrukce člověka. Skvělé téma, které je ale zpraseno neumětelstvím a neschopností dobře vyprávět.

Komiksový snímek, který je určen hlavně dívkám a dětem, které ocení, jak je to všechno barevné, jak je to všechno hezké, jak je to všechno hloupoučké a jak vlastně není důležité, že je tu nějaký příběh, protože je důležité, že to všechno vypadá moc hezky. Nepříliš zábavná hra s postavami, které vás ani nemusí bavit.

Sardaarji 2 (2016) - 40 %
Pokračování romantické komedie, které je sice romantické, ale už není moc komediální. Nemůžu si pomoct, ale Indové, pokud jdou do komedie, většinou se vzmůžou jen na takové to klasické blbnutí, které mě osobně zase tolik neříká. Ty vtipy nejsou nijak budovány, prostě jen co koho napadne, to se tam vloží.

pondělí 14. srpna 2017

Appuntamento in nero, Sand Castle, Sandy Wexler, Sardaar Ji, Savage Dog




Appuntamento in nero (1990) - 50 %
Vlastně to není až tak špatné erotické giallo, i když nutno říct, že lepší je to ze strany erotiky, kdy některé scény jsou skutečně sexy a moc hezky se na ně kouká, což je dáno i představitelkami, které byly dobře vybrány. Giallo už samotné tak dobré není, ale má momenty, u kterých si možná řeknete, že to vlastně mohlo být ještě o dost lepší.

Sand Castle (2017) - 30 %
Válečný film, který je o válce, ale částečně proti válce. Film o tom, kdy si někteří vojáci uvědomí, že vlastně nevěděli, do čeho jdou, když se přihlásili do armády, no a nakonec zjišťují, že ta skutečná válka je docela hnus. Nemůžu si pomoct, ale tohle je tak neobjevný a tak alibisticky podaný film, až se mi protivil.

Sandy Wexler (2017) - 50 %
Mám Adama Sandlera rád, ale tenhle snímek je prostě jen vykrádáním sama sebe. Máte pocit, že přišel s novou postavou, ale je to jen opakování se toho, co již bylo natočeno. A bohužel tomu chybí humor, a to v poměrně velké míře. Sandler je v tomhle prostě příliš průměrný, příliš hraje na jistotu, což je škoda. Nekorektnost skoro chybí.

Sardaar Ji (2015) - 45 %
Ze začátku to skoro vypadá super, že by to mohl být nadpřirozený thriller s hororovými prvky. Ale hodně rychle se to zlomí a je to až moc odlehčený romantický film, který prostě hraje na to, že jsou zde hezké postavy, všichni jsou strašně cool, je to moc dlouhé a má to svůj happy end. Příliš průměrné, až je to podprůměrné.

Savage Dog (2017) - 50 %
Scott Adkins nepatřil k mým akčním oblíbencům, ale postupně se vypracoval do pozice, kdy jsem na jeho filmy docela zvědavý. Jasně, nepřekvapí, protože tohle je celkem standardní béčko, ale když už dojde na nějakou tu akční scénu, není to špatné. A navíc je film docela dost krvavý, což uznávám, k akčním filmům to patří.

neděle 13. srpna 2017

Rita, Sue and Bob Too, Robot Wars, Pes ro(c)ku, Rudolf a Mnohajmen, Sahara




Rita, Sue and Bob Too (1987) - 60 %
Obraz britské společnosti 80. let? Do jisté míry určitě. Ukázka toho, jak jsme znuděni naším životem a něco bychom chtěli změnit, ale nejsme dost silní na to, abychom to skutečně změnili. Anebo naopak bloumáme a nemáme jasný cíl, protože vlastně nevím, co se životem. Ne, to není jen obrázek britské společnosti 80. let, to jde vztáhnout i na současnost.

Robot Wars (2016) - 20 %
Když už se díváte na snímek, který se jmenuje "robot Wars", pravda, také se uvádí jako "Kill Box", možná byste očekávali, že se tam objeví to... jak se to jmenuje... Jasně! Roboti! Tady v podstatě žádný robot není a film stojí jen na tom, že tam před robotem, jehož očima vše sledujeme, pobíhají nějací lidé. Tohle je hodně špatná nuda.

Pes ro(c)ku (rock Dog, 2016) - 60 %
Celkem fajn snesitelný průměr, kterému v mých očích dává něco navíc vlastně jen to, že je zde rocková hudba, i když ani té není tolik a rozhodně není nějak moc tvrdá, spíš taková baladická. Mám pro ní však slabost a postavy mi díky ní přišly i celkem zajímavé, i když jejich příběh je klasické hudební klišé.

Rudolf a Mnohajmen (Rudorufu to ippai attena, 2016) - 75 %
Snímek "Rudolf a Mnohajmen" - což je mimochodem krásný český název - vyniká nejen příběhem, který je hezky dojemný, ale i animací, která je překvapivě velmi dobrá. Tedy, oni Japonci dovedou natočit skvělé 3D animované filmy, ale přece jen tolik nečiní v žánru určeném pro děti. Anebo se to k nám tolik nedostává. Místy krása pohledět.

Sahara (2017) - 50 %
Průměrný animovaný snímek, který překvapí hlavně skutečností, že zde hlavní postavy jsou hadi, což přece jen nejsou stvoření, která by byla používána jako kladné postavy ve filmech pro děti. Tedy alespoň většinou ne. Tady jim to docela sluší, a to i přesto, že animace není zrovna nějaká úchvatná. Koukatelné to je.

sobota 12. srpna 2017

Albion: The Enchanted Stallion, Johnny English, Kill'em All, King Arthur and the Knights of the Round Table, Generál McArthur




Fantasy, které se na první pohled tváří jako další film o mladé dívce a jejím koni, ale po chvíli se změní v nízkorozpočtové fantasy, kde se sem tam mihne, ale opravdu jen mihne nějaká známější tvář. Je to hezké, je to milé, ale je to prostě takové obyčejné, že to s sebou žádný speciální zážitek nepřináší.

Johnny English (Johnny English, 2003) - 40 %
Myslel jsem, respektive pamatoval jsem si film jako poměrně vtipný. V anglickém provedení jsem zjistil, že jediné, co je zde skutečně vtipné, je Malkovichova angličtina se šíleným francouzským přízvukem. Postava Johnnyho Englishe je tak zaměnitelná, až to pěkné není a snímek po stránce komedie dovede hodně zklamat.

Kill'em All (2017) - 50 %
Klasický akční film, který v sobě nemá nijak zásadní nápad, ale přesto má docela dobré tempo a v závěru dovede překvapit. Není to ale po stránce akční nic výborného a u soubojů máte pocit, že ten, co dostává na prdel, se ve skutečnosti ani pořádně nebránil. Na JCVD už je vidět, že taky radši ustupuje do pozadí, protože věk prostě nezastavíš.

Trochu jiné pojetí artušovské legendy, které se mi zrovna moc nelíbilo, přece jen mám rád spíše klasiku, ale musí se tvůrcům nechat, že za málo peněz se snažili udělat něco, co bude snesitelné. Dokonale se to nepovedlo, pořád je to jen béčko, ale některé scény vypadají celkem dobře. Sledovatelné to je.

Generál McArthur (MacArthur, 1977) - 60 %
Nemůžu si pomoct, ale tohle je film, který měl ukázat mistrovství Gregoryho Pecka, nikoli dějiny a dějinné události samotné. Gregor Peck je zde skvělý, patos zvládá neskutečně, jako jen málo herců, ale popravdě mě díky filmu život generála MacArthura ani žádných dalších historických postav nijak zásadně nezaujal. Za zmínku ale stojí to, co běželo v japonském rádiu a co se sem tam ve filmu ozve.

pátek 11. srpna 2017

Deu suay doo, Kaze ni tatsu raion, Realive, Revolt in the Big House, Jízda vysočinou




Deu suay doo (2009) - 50 %
Akční romantický film, který má jeden výrazný problém. Prostě není ničím zapamatovatelný. I když jsou zde akční scény, nejsou nijak skvělé. Je zde několik postav, na které se film hodně soustředí, ale ani jedna není z těch, které by vás dovedly strhnout na svou stranu, a tak nakonec převáží pocit, že je to celé takové malé, průměrné.

Kaze ni tatsu raion (2015) - 80 %
Takashi Miike tady krásně ukazuj, jak moc všestranným režisérem je a že opravu zvládne jakýkoli žánr. A když říkám jakýkoli, myslím jakýkoli. Tady si troufnul na lidské drama, které ale umí podat s citem, že nebudete mít pocit, že se vás snaží nějak emočně vydírat. Navíc oproti většině svých filmů skvěle zvládá i pomalé tempo vyprávění.

Realive (2016) - 50 %
Nemůžu si pomoct, ale kdyby se z toho filmu vzalo několik těch hlavních myšlenek, které zde jsou o životě a o smrti, místo toho, abyste se na něj celou dobu dívali, napsal se o tom článek, nebo nějaké pojednání, tak to bude mít větší a silnější dopad než tento film. Je to přemýšlivé sci-fi, ale dějově je prostě nudné.

Revolt in the Big House (1958) - 60 %
Vězeňské drama, které, nato že je celkem staré, vlastně není vůbec špatné, jen se v současné době zdá takové trochu pohodové, kdy sice jsou zde vyhrocené scény, ale přece by jim mnohdy slušelo trochu více explicitnosti nebo alespoň špíny. Jako kdyby vězení nebyla ani tak strašným místem pro život, pokud narazíte na správné lidi.

Jízda vysočinou (Ride the High Country, 1962) - 70 %
Dobrý western mě vždycky dovede potěšit a Sam Peckinpah věděl, jak takový natočit. Vybral si postavy, které stály za to, kdy hrdinové jsou silní, hajzlové slizcí, ale rozhodně nejsou jen dvojrozměrní. Boj o ženu je pak ozvláštněn tím, že žena zde není vyloženě kráska, ale přesto ji chtějí získat.

čtvrtek 10. srpna 2017

Boj o oheň, Poorna, Possible Worlds, Prostitute, Quentin Durward




Boj o oheň (La guerre du feu, 1981) - 75 %
Filmový zážitek, který si nezažijete na plátně mockrát. Přece jen, je to experimentální film, ale zároveň je to film, který chce vyprávět nějaký základní příběh a také chce ukázat, jak moc jsme kdysi měli k přírodě a zvířatům. Jako kdyby to byl jiný druh, jako kdybychom na tohle dávno zapomněli. Je to škoda. Annaud ale natočil výborný film.

Poorna (2017) - 70 %
Člověk dokáže cokoli a je jedno, jestli je dospělý nebo jen dítě. Záleží, jestli si za tím půjde, jestli chce naplnit svůj sen a jestli k tomu dostane alespoň trochu podmínky. Tohle snímek "Poorna" hezky ukazuje. Musím dívku obdivovat, protože já bych něco podobného určitě nezvládl. Ale ta síla ducha je krásná.

Possible Worlds (2000) - 50 %
Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem od toho filmu čekal víc. Tilda Swinton je tu skvělá a ukazuje, jak různé role dovede zahrát, jak dovede být krásná i chladná. Jedna z chameleonských hereček. Bohužel příběh je tak tajemný, až vlastně moc tajemný není a propojení thrilleru se sci-fi zde za mě nefunguje moc dobře.

Prostitute (1980) - 40 %
Na jednu stranu oceňuji tu jednu hodně explicitní scénu, to se přece jen tak ve filmu nevidí, pokud to není porno, na stranu druhou vás film dokáže unudit konverzacemi, které jsou skoro o ničem. Jako kdyby se tvůrci snažil říct, že být prostitutkou není jednoduché, o tom žádná, ale taky to může být pořádná nuda.

Quentin Durward (1955) - 50 %
Tak jsem si jen potvrdil, že historické filmy prostě nemusím. Nevím, čím to je, jestli těmi kostýmy, trochu výraznějším přehráváním, anebo prostě jen tím, že mi vadí doba, příběh, který je takto vyprávěn, ale i když vidím, že ten film není špatně natočen, nedokáže ve mně vzbudit žádné emoce. A nebude to jen tento.

středa 9. srpna 2017

Ponyo z útesu nad mořem, Mean Dreams, Můj bratranec Vinny, Phillauri, Pitfall




Ponyo z útesu nad mořem (Gake no ue no Ponyo, 2008) - 90 %
Jestli je tohle slabší Miyazaki? Tak ať si klidně je, protože to vůbec nevadí. Nevidím v tom nic zásadně slabšího, naopak je zde opět úžasná fantazie, a přijde mi nová. Hned od začátku jsou zde scény, které jsou krásně vykreslené, ale hlavně jsou nápadité, imaginativní. Prostě tvůrčí pohlazení a krásnými postavami.

Mean Dreams (2016) - 50 %
Bill Paxton v jedné ze svých posledních rolí ukazuje, že herecky zvládnul i tenhle jinak celkem podprůměrný thriller, který je tak trochu filmem o dospívání, tak trochu kriminálkou o tom, jak je třeba podrazit vlastního fotra, který je pořádná svině. Film hraje na vztahovou rovinu a tím chce být jiný, ale moc není.

Můj bratranec Vinny (My Cousin Vinny, 1992) - 75 %
Nic jsem od tohoto snímku nečekal, o to větší bylo moje překvapení, když jsem ho začal sledovat. Člověk by si myslel, že film ze soudní síně ho nemůže překvapit, ale když je dobře natočený, tak to dokáže. Navíc je to komedie, která vám sedne díky skvělým hercům v hlavních i vedlejších rolích. Ale hlavně Joe Pesci a Marisa Tomei film táhnou.

Phillauri (2017) - 50 %
Trochu zaměnitelný film, hlavně v to, jak je natočený, i když jsou zde pěkné scény, budete mít pocit, že vlastně ničím zásadním nevynikají, snad až na úplné finále, které už je skutečně fantastické, ale zároveň dojemné. Samotný nápad není špatný, ale provedením je to vlastně klasická romance s dramatickými prvky.

Pitfall (1948) - 70 %
Noirový film, který má přece jen trochu hlubší rovinu a je dána v podstatě jen tím, že hlavní hrdina je ženatý a má synka. Díky tomu dostává příběh další, zajímavou rovinu, kvůli které chcete vědět, jak to dopadne, jak se hlavní hrdina nakonec zachová. Jojo, femme fatale jsou možná mrchy, ale vždycky jim podlehne chlap...

úterý 8. srpna 2017

Om Shanti Om, Only for One Night, Outcast of the Islands, Pandora, Panther Girl of the Kongo




Om Shanti Om (2007) - 80 %
Na indických filmech to většinou nejsou hudební čísla, která mě zaujmou, ale v případě snímku "Om Shanti Om" jsou to i hudební čísla, která mě hodně bavila. Mají v sobě skvělou pozitivní energii, jsou skvěle natočená, nápaditá a krásně kýčovitá. A do toho příběh, který je dobrý a skvěle zahraný výbornou ústřední dvojicí.

Only for One Night (2016) - 30 %
Předvídatelný thriller, který už jste nejspíš viděli v různých provedeních. Tenhle sází na to, že bude sexy, že bude cool, že budu postavy vypadat jako normální lidé, ale přitom je to všechno stylizované a realističností to nezavání ani na chvíli. Nebo tak maximálně na jednu minutu, víc určitě ne. Ani napínavé to není.

Outcast of the Islands (1951) - 70 %
I když to podle plakátu skoro vypadá jako nějaký dobrodružný film, ve skutečnosti se jedná o docela dobré drama, které stojí hlavně na zajímavých postavách. Nevím, jestli ta mužská hlavní role, Trevor Howard, vás zaujme víc než jiní herci, ale rozhodně zvládá dobře roli muže, který chce dosáhnout mnoho, ale nemá na to. Tohle je dobré psychologické drama.

Pandora (2016) - 45 %
Klasicky a bohužel hodně americky natočený katastrofický snímek, u kterého máte pocit, že se vás přece jen snaží některými scénami vydírat. Kdyby to bylo více korejské, bylo by to fajn, ale takhle je to jen řemeslně velmi dobře zvládnutý film, který ale v žánru nepředstavuje ale vůbec nic nového ani zajímavého.

Původně natočeno jako seriál, který má celkem 12 dílů, každý plus mínus 15 minut a vždy končí otevřeně, aby měli diváci důvod se podívat na další díl. Má to být akční, ale je to hodně se opakující, nejvíce je to vidět na postavě monstra, chudáka humra, který má být obrovský. Opakují se exteriéry i interiéry a popravdě hlavní postava stojí za prd.

pondělí 7. srpna 2017

Lovesong, Made for Each Other, Naam Shabana, Neil Stryker and the Tyrant of Time, Next Time We Love




Lovesong (Lovesong, 2016) - 40 %
Nemůžu si pomoct, ale tenhle film se tváří, jako že chce sdělovat něco důležitého, že láska má mnoho podob, ale prostě je to jen o tom, že se člověk zamiluje do někoho, do koho by se zamilovat neměl, ten druhý mu to ani pořádně nevrací, ale on za ním jde jako pejsek. Film je prostě jen jedna velká póza, která je o ničem.

Made for Each Other (1939) - 60 %
James Stewart mě asi nemůže zklamat, a to ani v těchto prvních filmech, které točil. I když ono prvních, v této době už jich měl na kontě dvě desítky, ale hrál teprve pět let. V jeho herectví je ale něco, co mi prostě učarovalo, a i když není komedie vyloženě vytříbená, díky němu ji snesete docela snadno.

Naam Shabana (2017) - 55 %
Tapsee Pannu je rozhodně zajímavá herečka, a to mimo jiné i v tom, že není vyloženě kráskou, ale přesto dovede zaujmout a strhnout vaši pozornost na svou osobu, takže se na ni chcete dívat, a to hlavně v dramatičtějších chvílích, sedí jí i akční rovina, i když tahle určitá odpověď na Bourna není úplně ono.

Je to strašná srágora, je to natočené jako srágora, ale právě na tom srágorovitém pojetí se mi něco líbilo. Asi to, jak je to levné, jak si to na nic nehraje, jak je to naivní a trikově jednoduché, jak zde vystupuje Walter Koenig. Prostě film, který vás nejspíš neosloví, ale pokud, tak svou příšerností, bizarností a jednoduchostí.

Next Time We Love (1936) - 60 %
Margaret Sullavan a James Stewart si zde sedli, a tak finále filmu dovede některé diváky i vzít za srdce. Neříkám, že je to skvělé romantické drama, ale je to dobré, není to zbytečně odlehčované, aby to bylo moc naivní, ale není to ani zbytečně emotivní, abyste měli pocit, že se vás film snaží vydírat. Celkově docela sladěné.