středa 26. července 2017

3 Bad Men, 47 Meters Down, Strážci Galaxie Vol. 2, 1911: Pád poslední říše




3 Bad Men (1926) - 60 %
Popravdě jsem si myslel, že to bude jeden z prvních filmů Johna Forda, ale jak se ukázalo, natočil toho mnohem víc. Ale rozhodně je to jeden z mála němých westernů, které jsem zatím viděl. A nutno říct, že to funguje, i když spíše jako film o kolonizování. Ten western v tom cítit je, ale není to tak akční, jak by si člověk myslel a jak by se pro zápletku hodilo.

47 Meters Down (2017) - 60 %
I když by se skoro zdálo, že filmy se žraloky už jsou přece jen vyčpělé, musí se tomu nechat, že v roce 2016 vznikly dva docela dobré filmy právě na tohle téma. Tím prvním snímkem byly "Mělčiny", tím druhým právě "47 Meter Down". A oba přinášejí přesně to napětí, které od filmu se žraloky očekáváte. Skoro se divám, že "47 Meters Down" zvládlo svůj úkol i na tak omezeném prostoru.

Strážci Galaxie Vol. 2 (Guardians of the Galaxy Vol. 2, 2017) - 100 %
Přesně to, v co jsem doufal. Je zde spousta popkulturních odkazů, i odkazů v rámci Marvel Universe, jsou zde všechny skvělé postavy z minulého dílu a pár nových, u kterých doufám, že se znovu objeví, vztahy se trochu mění, a i když to není bitva ve stylu nějakého velkolepého sci-fi, tedy ne většinu filmu, baví to, budete se smát a budete na konci smutní. James Gunn je pro mě frajer.

Sunrise (2014) - 70 %
Pak že Indové neumí natočit drsný thriller. Snímek "Sunrise" je ukázkou toho že to možné je. Jasně, na první pohled je to trochu prvoplánové, protože děti jako oběť jsou vždy drsným prvkem, ale tomuhle filmu jako kdyby místy chyběla naděje, což se mi líbilo. Je to temnější než většina indické produkce a funguje to.

1911: Pád poslední říše (Xin hai ge ming, 2011) - 50 %
Z hlediska historického je to rozhodně zajímavý moment čínských dějin a je podán poměrně dobře, myslím z hlediska filmařského se na snímek dobře kouká, je to kvalitně výpravné a dobře stylizované. Jenže i přesto je film takový unylý a nemůžu si pomoct, na to, o jaké téma se jedná, to bylo pojato celkem bez náboje.

úterý 25. července 2017

Život je krásný, Osudový kruh, Lhář, lhář, Little Mermaid, Sulemani Keeda




Život je krásný (La vita è bella, 1997) - 90 %
Tohle je film, který ukazuje člověka, jenž dokáže neskutečně milovat, čistě a bez toho, aby byl zlý. Je to možná trochu naivní, ale zároveň je to nádherná ukázka toho, co je v podstatě ideálem lásky k dítěti i ke druhému člověku. Něčeho, co nedokáže v podstatě nikdo z nás. Tak krásné, až z toho v kontrastu k událostem mrazí.

Osudový kruh (Le cercle rouge, 1970) - 70 %
I když jsou zde dobré herecké výkony a scénář není špatný, je to styl, jakým je film natočený, který dovede zaujmout. Styl, kde vyniká hra se zvukem a s tichem. Absence soundtracku je celkem patrná, ale teprve v některých vypjatých scénách si uvědomíte, jak silným nástrojem je ticho. Francouzi nemají jen dobré komedie.

Lhář, lhář (Liar Liar, 1997) - 80 %
Jima Carreyho mám prostě rád a jeho humor mě baví. Pitvoření, k němuž se dovedl ve svých komediích vybičovat, je prostě jedinečné a nikdo jiný takový prostě není. Jeho gumový obličej baví, navíc tady je docela dobře podáno i to morální, které je pointou celého filmu. Některé gagy vás prostě odrovnají.

Little Mermaid (2016) - 30 %
Pokus o převedení klasické pohádky "Malá mořská víla" do současného prostředí, kdy skutečnost, že se jedná o malou mořskou vílu, je v podstatě volná a nemá pro film nějaký zásadní význam. Jde jen o to, že realita může být sakra jiná, než si ji představujeme. V tomhle ohledu však snímek není nijak chytrý.

Sulemani Keeda (2014) - 60 %
I když má Bollywood největší filmový průmysl na světě, co do kvantity mu nekonkuruje nikdo, ani Hollywood. Ale ani v Bollywoodu není jednoduché upsat svůj scénář, což je i základní zápletka snímku "Sulemani Keeda". Hlavně je to ale snímek o dvou mladých mužích, kteří mají sen, ale přitom žijí i celkem obyčejný život. Není to provinční, jen hezky lidské.

pondělí 24. července 2017

Druhý svět, Začít znovu, Tančírna, Červený balónek, Sairat




Druhý svět (L'autre monde, 2010) - 40 %
Na jednu stranu to vypadá docela zajímavě, kdy se ve snímku propojuje naše realita s tou virtuální, kde se postavy také potkávají, mimochodem ve velmi špatném 3D provedení. Na stranu druhou je to ale klasický film o jakési nebezpečné lásce, která vznikne mezi hrdinou a jednou pěknou, ale nebezpečnou ženou. Film neudělá nijak dobrý dojem.

Začít znovu (L'avenir, 2016) - 60 %
Isabelle Huppert prokazuje, jak moc dobrou je herečkou a na ní stojí snímek o tom, jak se vyrovnává s osudem žena, která měla všechno, jak se jí líbilo, ale najednou přišla radikální změna, a ona se musela přizpůsobit, nebo zlomit. Nemůžu si pomoct, ale Isabelle Huppert tak vyniká, že to ostatní je pro mě spíš průměrné.

Tančírna (Le bal, 1983) - 50 %
Snímek beru jako zajímavý pokus a jako ukázku toho, jak i hudbou a tancem je možné vyjádřit určitou část dějin, popsat je a ukázat, jak se současnost mění a vyvíjí. Přesto absence slov trochu zamrzí a na snímek se nekouká až tak dobře. Chvílemi i budete mít pocit, že jen jako soundtrack by to stačilo.

Červený balónek (Le ballon rouge, 1956) - 80 %
Krásný krátký snímek o jednom chlapci a jeho velkém červeném balónku. Je to příjemně nostalgické, je to nápadité, je to dětsky hravé a je to jednoduše zajímavé a krásné ve své jednoduchosti, ale přitom krásné dětské hravosti. Ten čas snímku vyměřený mu pěkně sedí, stejně jako až snový závěr, který na vás dopadne milou nostalgií.

Sairat (2016) - 80 %
"Sairat" je snímek, který vás odvede překvapit. Na první pohled se tváří jen jako další, rozvláčná indická romance. A on takovou romancí ve skutečnosti je. Jenže mnohem více než v jiných filmech, vyvěrá na povrch to společenské, co se bollywoodské filmy snaží kritizovat. No a pak je zde nádherně filmově a vypravěčsky zvládnutý závěr, který dovede vyrazit dech.

sobota 22. července 2017

Atomic Age, Knoflíky patří vítězům, Šíleně šťastná, Labrador, Saadey CM Saab




Atomic Age (L'âge atomique, 2012) - 20 %
Bohužel snímek, který mi absolutně nic neřekl. Díval jsem se na postavy, nebavily mě. Poslouchal jsem je a nebavily mě. A nakonec mě ani nebavilo to, jak je to celé natočené, jak se to snaží být výpovědí o určité generaci, ukázkou toho, co to taky je žít. Nějak jsem se s tímhle snímkem nedokázal propojit.

Knoflíky patří vítězům (La guerre des boutons, 2011) - 60 %
Taková celkem standardní adaptace, kdy zde není nic, čím by se vyznačovala jako vyloženě originální, ale na druhou stranu dostanete to, co od tohoto filmu očekáváte. Spoustu dětí, které si vedou svou válku, která je někdy až překvapivě krutá. Však je to také alegorie na snažení dospělých. Válka je drsná vždy, i v tom dětském provedení.

Šíleně šťastná (La pazza gioia, 2016) - 50 %
Když chci něco dokázat, je jedno, v jakém psychickém stavu jsem. Postavy, které jsou zde prezentovány, nejsou vůbec nezajímavé, ale jejich příběh mi nepřišel tak dobrý, jak by mohl být. Ano, je zde celkem povedená gradace, něco temného, co se vkrádá i do vtipných scén, ale celkově za mě spíše průměr.

Labrador (Labrador, 2011) - 50 %
I když to vypadá jako návštěva u otce jejího partnera, a to na návštěvu v zajímavém, opuštěném a bezútěšném prostředí, nakonec se ukazuje, že je to vlastně film o tom, koho si vybrat. Je jednoduché se nechat strhnout emocemi a prostředím, kde máte pocit, že už nic jiného není. Prostředí má ale větší náboj než herci.

Saadey CM Saab (2016) - 40 %
Místy je to docela i vtipné, místy je to trochu dobře akční, ale jinak je to klasický mix všeho možného, co Indové dají dohromady, nastřelí tomu nepříjemnou stopáž a vy se díváte na něco, co vás ani nějak moc nebude bavit. Ne, podobné komedie s přesahem pro mě nejsou a Indové jich mají tolik...

pátek 21. července 2017

Agent, Campfire Kiss, Kytice, Velká žranice, Revelations




Agent (2017) - 30 %
Klasický levný film, který chce být sci-fi a zároveň napínavý. Spousta nudného materiálu, který se vás snaží dostat až k tomu, že to dokoukáte a budete zde mít nějakou pointu. Trikově nuda, herecky nic moc, dějově to bohužel také není zrovna něco extra. Takže v konečném součtu je "Agent" slabý podprůměr.

Campfire Kiss (2017) - 40 %
Romantická komedie o tom, jak si matka hledá cestu k synovi a otec k dceři, a to prostřednictvím pobytu v divočině a především jejich vzájemné lásky, kdy se jako dva cizinci nezamilují na první pohled, ale stejně budete vědět, jak to vlastně celé skončí. Film by byl teprve zajímavý, kdyby se do sebe zamilovaly i jejich děti.

Kytice (2000) - 75 %
Tenhle snímek jsem měl rád už po prvním zhlédnutí, což bylo v rámci nějakého školního promítání. A líbí se mi pořád. Nadávat na to, že to Brabec pojal jinak, než si někteří čtenáři představují, mi přijde trochu ujeté, protože tohle je prostě Brabcova představa. A na rozdíl od jeho ostatních filmů, se tenhle jeho kýč prostě povedl.

Velká žranice (La grande bouffe, 1973) - 80 %
Ano, tohle je hodně drsná kritika společnosti 70. let, ale vtipné na tom je, že je to kritika i současné společnosti. Konzum nám pořád vládne, pořád uděláme všechno pro to, abychom naplnily svoje choutky a je jedno, jak se u toho chováme. Jasně, je to hodně nadsazené, ale ta podstata naší společnosti v tom vidět je, bohužel.

Revelations (2016) - 70 %
Snímek "Revelations" je ukázkou toho, jak dokáže být indický film dramaticky poetický. Opět se jedná o film, který postrádá jakékoli klasické prvky bollywoodského filmu, za to se snaží o to, aby zajímavě prezentoval prostředí a postavy. Ale musí vám sedět pomalé tempo, které snímek používá v míře hojné.

čtvrtek 20. července 2017

Dračí past, Almayerovo šílenství, Rangrezz, Sechs Schwedinnen auf Ibiza, Zinuk BaAlia




Dračí past (Dragon Hunter, 2009) - 20 %
Takový ten klasický film, kdy chcete natočit fantasy, ale nemáte na to žádné peníze. A tak uděláte to, že vlastně vytvoříte rádoby středověký film, kde je několik postav na cestě, hodně prochází lesem, protože stejně ve fantasy světech je jen pár měst, a nakonec, aby divák dostal to, co je v názvu, se objeví hnusný digitální drak.

Almayerovo šílenství (La folie Almayer, 2011) - 60 %
Chantal Akerman určitě nebude moje oblíbená autorka, ale musí se jí nechat, že filmy točit umí a umí je podat. V tomhle případě takovým zvláštním stylem, kdy na jednu stranu máte pocit, že je to dějový film, ale zároveň se toho ve skutečnosti moc neděje. Prostředí a stav lidské mysli jsou ale zachyceny dobře.

Rangrezz (2013) - 40 %
Indická romance, která se místy mění v drama, ale většinou má komediální ráz, až na samotný konec, který je akční. Tohle je prostě tak okoukaná šablona, a to jste přitom mohli vidět jen pár bollywoodských filmů. Ta šablona se ale používá moc často a je to skoro unavující. Hlavně když v tom není nic alespoň trochu nového.

Je to sexy, je to trochu prdlé a hlavně je zde šest pěkných mladých ženských, na které se můžete dívat a uvidíte z nich opravdu všechno. Je ale škoda, že když už film ukáže jejich rozkroky v detailu, bál se nějak víc zabrat detaily pohlavního styku. Vyznívalo to pak prostě divně. Film ale dá divákovi to, co očekává.

Zinuk BaAlia (2014) - 50 %
Izraelský film, který je komedií, ale překvapivě funguje o něco lépe v těch momentech, které jsou spíše temnější. Je to velmi dobře natočeno, což jen ukazuje, že co se techniky týká, mají k ní dobrý přístup všude. Teď už jen záleží, co natočit. Tohle je spíše takový docela fajn průměr, který vás na chvíli zabaví.

středa 19. července 2017

Poslední mejdan, Desu nôto: Light Up the New World, Displacement, Radiopetti, Soukromé neřesti, veřejné ctnosti


Poslední mejdan (Can't Hardly Wait, 1998) - 50 %
Něco jako "Prci, prci, prcičky", ale s tím rozdílem, že to není tak příjemně ujeté a ani tak vtipné, nemluvě o tom, že o nahotě tady nemůže být řeč, když je to vlastně podivná romantická komedie, kde ten konec ani chvíli nevěříte. Ale naštěstí je tu tolik herců, které poznáte, že vás jen tohle hledání bude bavit.
Nemůžu si pomoct, ale filmová série "Desu noto" už mi přijde jako nastavovaná kaše, kdy tvůrci neví, kdy mají skončit. Jako ono se na to vůbec špatně nekouká, naopak, kouká se na to dobře, ale nemyslím si, že by měl příběh stále co říct a stále dovedl vzbudit to napětí. Pravda, ale to se z mangy do hrané verze nikdy nepodařilo pořádně.

Displacement (2016) - 50 %
Jasně, že tohle nebude trikové sci-fi, ale je to hlavně o dialozích a o tom, jak se dokáže scenárista/režisér poprat s časem a jednotlivými skoky. Snímek je velmi dlouhý, skoro se chce říct, že zbytečně dlouhý, ale docela se mi líbí, že se tvůrci snažili a šlo jim o to, aby měl příběh hlavu a patu. Alespoň ten průměr mu dám.

Radiopetti (2015) - 80 %
Vymyslet podobný film, to chce prostě mít ten správný nápad, mít to správné cítění a rozpoložení. Jasně, je to jen snímek o dědovi, který rád poslouchá rádio a v podstatě díky tomu zůstává v minulosti, v které se cítí nejlépe. Ale přesto musí žít i v současnosti a není to jednoduché. Skoro by se chtělo říct, že to je banální, ale přitom je to výborné.

Soukromé neřesti, veřejné ctnosti (Vizi privati, pubbliche virtù, 1976) - 50 %
Docela tomu sluší onen historický ráz a skutečnost, že to má nějaký děj, i když je to jen taková cesta jedné postavy, kterou kamera neustále sleduje. Snímek není vyloženě explicitní, na druhou stranu se zde najdou záběry, které mohou docela mile překvapit, a to nejen mužské publikum. Jako kdyby ale snímek nevěděl, jestli chce být erotický nebo vypravěčský.

úterý 18. července 2017

Nádherná Zelená, Člověk bestie, Horalka, Q, The Circle


Nádherná Zelená (La belle verte, 1996) - 70 %
Jasně, ta komedie v sobě má hodně ekologického a snaží se předávat nějaké poselství, ale na druhou stranu jsou zde skvělé vtipné momenty, kdy jsem se skutečně bavil. Navíc tu vidíte Marion Cotillard v jedné z jejích prvních rolí a krásně jí to sluší. Ke konci už to trochu ztrácí, zábava jde do pozadí, ale úvod je skvělou ukázkou francouzské komedie.

Člověk bestie (La bête humaine, 1938) - 70 %
Samotný příběh je dobrý, přece jen je to vlastně francouzská klasika, ale v tomhle podání je výborný hlavně díky hereckým představitelům, kteří se zde sešli. Jean Gabin patří k nejlepším francouzským hercům, a tohle je snímek, který to docela pěkně dokazuje. I když je to na první pohled obyčejná historka z železnice, člověk zde hraje hlavní roli.

Horalka (La ciociara, 1960) - 70 %
Sophia Loren a Jean-Paul Belmondo předvádějí zajímavé a silné souznění, které byste možná hlavně od Belmonda nečekali. Ale on byl skutečně natolik velkým hercem, že zvládnul bravurně i podobné role. Obyčejní lidé zde nejsou tak obyčejní, jak by se zdálo, a ani válka není dost silná, aby zabila byť to zlé.

Q (2014) - 60 %
Tenhle film hodně klame tělem. Na první pohled máte pocit, že je to zaznamenání obyčejného, nuzného života v Indii, který není jednoduchý, ale rodiče, nebo v tomto případě jen matka, se snaží o to, aby vychovávala děti. Ale na druhou stranu je to snímek, který hraje jen na finále, které vás přece jen trochu donutí přemýšlet. A nejsou to hezké myšlenky.

The Circle (The Circle, 2017) - 60 %
Ten snímek má strašně dobré téma, ale jednoduše zde bylo moc prvků, které mi trochu vadili a kazili celkový zážitek. V první řadě to byla postava Emmy Watson, která mi prostě nepřišla dobrá, její vývoj zvláštní, její motivace nedostatečné. Pak to byla i malost tématu, které jako by mělo jen lokální dopady, nikoli světové, jen s několika náznaky. Ale donutí vás to přemýšlet, hodně přemýšlet. A to je dobře.

pondělí 17. července 2017

Mizerové II, Colossal, La Bamba, Krásná Junie, Ottaal


Mizerové II (Bad Boys II, 2003) - 55 %
Je to prostě pokračování dvojky. Bay chce být ještě velkolepější, ale v podstatě se jen opakuje. Je zde ještě více zpomalovaných záběrů, ještě více techniky a málem se zapomnělo na to hlavní - parťáctví. Ale hlavní dvojce to naštěstí zachraňuje a pořád zde má několik světlých a zábavných momentů, kterými si vás získají.

Colossal (2016) - 80 %
Za mě je tohle jeden z nejoriginálnějších snímků, jaký jsem viděl, kdy spojení vztahového a osobního dramatu s kaiju snímkem je tak neskutečné, alespoň v tomhle pojetí, že jsem si jen říkal, jestli je možné, že tam hrají ti, co tam hrají. Ale díky nim je to skvěle provedené a herecky parádně zvládnuté. Výborný film.

La Bamba (La Bamba, 1987) - 60 %
Ten příběh sám o sobě je zajímavý a hodně smutný. Když se podíváte na to, kolik bylo Valensovi, když zemřel - pouhých sedmnáct let. Vycházející hvězda... Buddy Holly to samé, jen o pár let starší. Jak by asi vypadala hudba, kdyby jejich život neskončil? No, rozhodně bychom neměli píseň "American Pie". Ač silný příběh, zpracování mi přišlo spíš mdlejší.

Krásná Junie (La belle presonne, 2008) - 40 %
Snímek o dospívání o tom, jak je to těžké, ale celé je to podané tak okatě depresivně, že je vám jasné, jaké směřování to bude mít. A díky tomu, že postavy nejsou nijak skvělé, a to ani herecky, nedostanete se do tohohle snímku a nebudete ho obdivovat za to, jak je realistický a současný. On totiž není.

Ottaal (2014) - 70 %
Když člověk pronikne trochu hlouběji do indické kinematografie, celkem mile zjistí, že to skutečně nejsou jen bollywoodské trháky, ale jsou to i další filmy, které jsou mnohdy zajímavější, ale také nečekané svým pojetím. Třeba jako tahle adaptace Čechova v současné době, v Indii a se spoustou kachen.

neděle 16. července 2017

Do Lafzon Ki Kahani, I Wanted Wings, Instant Death, Kuma, Černý déšť


Do Lafzon Ki Kahani (2016) - 60 %
Tenhle snímek je prachobyčejná romance, která jev závěru ještě zbytečně slzopudná, ale ona funguje. Funguje díky tomu, že jsou zde postavy, které jsou jednoduše zajímavé a dobře zahrané. Povedený casting vás přiměje snímek sledovat od začátku až do konce, kdy budete přát hrdinům, aby to skončilo dobře.

I Wanted Wings (1941) - 50 %
Další válečný film o letcích, který si nejspíš nebudete ani pamatovat, protože ničím výrazně nevyniká, i když dostal Oscara za speciální efekty. Nemůžu si pomoct, ale standardy byly tentokrát celkem nízké. Je to zbytečně moc nablýskané, aby to bylo na pohled pěkné, což mi k tomuhle příběhu nesedlo.

Instant Death (2017) - 40 %
Snímek "Instant Death" nám ukazuje jednu zásadní skutečnost. Lou Ferrignovi je v roce 2017 už 65 let a pořád vypadá hodně dobře. To, že herecky je na tom hůř, to se dá čekat, bohužel nejvíce to bolí v akčních scénách, které jsou hodně pomalé. Na druhou stranu oproti takovému Seagalovi se alespoň ještě snaží.

Kuma (Kuma, 2012) - 40 %
Nemůžu si pomoct, ale jako kdyby se snímek snažil být výjimečný především tím, že je zde jiná kultura. Příběh, který se pak odehrává, zase tak výjimečný není, spíše je to hromadění témat, která jsou v poslední době rozebírána, na jednu hromadu bez toho, aby zde bylo možné hledat nějakou velkou pravdu.

Černý déšť (Kuroi ame, 1989) - 80 %
Popravdě mě na snímku nejvíce zaujala skutečnost, že i když jsem si Hirošimu představoval jako obrovskou oblast, kde už nic neexistuje, tak se lidé ukázali být jako šváby. Dokáží přežít v podstatě kdekoli, i když samozřejmě podmínky nejsou zrovna ideální. Jen to umírání pak může být o dost nepříjemnější.