sobota 31. prosince 2016

The Childhood of a Leader, Passage to Mars, The Perfect Weapon, Tajemství jejich očí, Walk of Fame


Snímek, který se snaží být o hodně intenzívnější, než jakým skutečně je. To, co se nám snaží říct kamera a hudba, to nám prostě děj neříká. Není to tak strhující, jak by to chtělo být, tady jsou kamera a zvuk až příliš rušivým aspektem, který přehlušuje všechno, vlastně i tu myšlenku, která je nám sdělována.

Passage to Mars (2016) - 30 %
Tohle je pro mě dokument o ničem. Hezké vyprávění o tom, jak může vypadat také expedice, ale musím se přiznat, že mě to ani trochu nebavilo, že jsem si v tom nenašel v podstatě nic. Zlatí "Trabanti", ti jsou alespoň zajímaví, zábavní a člověk se i něco dozví. Tady jsem se ani moc nedověděl.

The Perfect Weapon (2016) - 40 %
Steven Seagal se rozhodl, že bude natáčet jen takové filmy, kde už nebude muset nic předvádět, protože už na to nejspíš prostě nemá. Alespoň jiní se do akce pustí a nechají tohohle akčního hrdinu hezky v důchodu. Namachrované, i když moc není proč, o příběhu se nemusí moc mluvit, i když se snaží překvapit. To se neděje.

Tajemství jejich očí (El secreto de sus ojos, 2009) - 70 %
Film, který celkem zajímavě řeší to, jak nás minulost dokáže ovlivnit, jak se dovede vracet, protože jsme ji nedořešili. Tohle jsou příběhy, které mám docela rád a přišlo mi, že i v závěru je snímek docela úderný. Vztahová rovina pro mě ale moc nefungovala. Nebyla zbytečná, ale stejně jsem z ní nic moc necítil.

Walk of Fame (2016) - 25 %
Scotta Eastwooda mám rád a docela rád se na jeho filmy koukám, ale nemůžu si pomoct, tahle komedie mi skutečně nepřišla moc vtipná. Vlastně jsem se celkem nudil a většina momentů mi přišla spíše otravná. Nemluvě o tom, že ona ani zápletka není nic geniálního a tak nějak čekáte, že to podobně dopadne.

pátek 30. prosince 2016

Fantastická zvířata a kde je najít, Disraeli, Hluboko, Rupture, Terra Formars


Fantastická zvířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them, 2016) - 75 %
Nějak jsem se na film ani moc netěšil, i když jsem slyšel nějaké zvěsti, že to je docela dobré. A ono to je víc než jen docela dobré. Byl jsem naprosto uchvácený potvůrkami, které se zde objevily. Není to jediná silná stránka, ale scenáristicky je to přece jen trochu slabší. Prostě rozjezd pro něco většího, ale s dobrými postavami.

Disraeli (1929) - 60 %
Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli nemá být postava Disraeliho v tomhle filmu jen karikaturou, protože on tak vypadá. Snímek je hodně divadelní, čemuž přispívá i herectví George Arlisse, ale je to právě on, kdo drží film nad hladinou a kdo z něj dělá alespoň trochu výjimečné dílo, nejen historickou hrou.

Hluboko (Djúpið, 2012) - 60 %
Jako silnou stránku tohoto snímku beru skutečnost, že nás na tenhle příběh upozorňuje. Dokud se jedná o část s přežitím, je to místy docela silné, dobře natočené, skoro i strhující. Ale jakmile je to mimo moře, už to prostě tak strhující není a vlastně to i lehce nudí, stejně tak i flashbackové scény, které mi nic moc navíc nepřinesly.

Rupture (2016) - 50 %
Takový klasický film o tom, že všechno je jinak, než si obyčejný člověk celou dobu mysle. Přiznám se, že kdyby hlavní roli nehrála moje oblíbená Noomi, asi se po filmu ani moc nějak nepídím. Ale v jejím případě mě prostě baví film sledovat, i když je to jinak docela slabé, nebo v tomhle případě maximálně průměrné. Scény s pavouky vám ale budou kroutit prsty u nohou.

Terra Formars (2016) - 70 %
Co si budeme nalhávat, Takashi Miike je prostě můj oblíbený tvůrce, a v podstatě cokoli, co natočí, je pro mě zajímavé. Tedy už je strašně moc vidět, jak ho přitahuje manga, jenže je také moc vidět, jak dokonale má zvládnutou vizuální a technickou stránku filmu. Na tohle se prostě skvěle kouká. Jasně, že příběh, není nic moc, ale vizuálně je to pro mě uhrančivé.

čtvrtek 29. prosince 2016

Andílek na nervy, Malý Muk, Ejzenštejn v Guanajuatu, Stalo se za bílého dne, Poznamenaní


Andílek na nervy (2015) - 40 %
Ze začátku je to naprosto nesnesitelný film, snad i proto, že představitelka hlavní role je v tom, co předvádí, tak přesná, tak otřesná, tak příšerná. Těžko říct, jestli je jen tak dobrá, ale nemyslím si, proměnu, která byla naprosto nezbytná, jsem jí nevěřil, ale sem tam se tu objevil i vtip, jemuž se dalo zasmát. Jinak celkem tragické a hlavně místy hodně špatné postavy.

Malý Muk (Die Geschichte vom kleinen Muck, 1953) - 65 %
Hezká, celkem nápaditá pohádka, kterou bych si určitě víc užil ve chvíli, kdybych ji sledoval jako dítě. Líbí se mi ale celkově výprava, která mi tak nějak připomněla některé filmy od Raye Harryhausena, asi logicky hlavně ty se Sindibádem. Jsou zde dobré nápady, celé je to hezky nostalgické, ale nedovedlo mě to plně uchvátit.

Ejzenštejn v Guanajuatu (Eisenstein in Guanajuato, 2015) - 60 %
Peter Greenaway je jednoduše natolik osobitý režisér, že asi nemá moc smysl mluvit o tom, že jste od něj něco podobného nečekali. Přesto budete překvapeni, co vše dokáže natočit a zpodobnit. Ejzenštejna si vzal na paškál skutečně zajímavě a nutno říct že nikoli nudně. Podobně zajímavou a dobře natočenou homosexuální scénu jsem ve filmu asi ještě neviděl.

Stalo se za bílého dne (Es geschah am hellichten Tag, 1958) - 80 %
Kriminální thriller ze Švýcarska, k tomu rok 1958? To zní... no minimálně zvláštně, ale ve skutečnosti je to parádní ukázka kriminálních filmů, kdy při finálním odhalení vraha, respektive při scéně, kdy se o sám odhalí, jsem jen zíral na to, jak je to dobré. Je to trochu delší, než by muselo, ale lze to omluvit budováním atmosféry a napětí.

Poznamenaní (The Search, 1948) - 70 %
Tohle je celkem tradiční příběh ve smyslu, že se snaží divákovi ukázat, že existují dobré konce. "Poznamenaní" doslova křičí tím, že musí mít happy end. A vy ho nejspíš budete chtít. Také vás nejspíš dostane to, jak moc se zde mluví česky, že hlavní hrdinkou je Češka. Válka přinesla silné příběhy a tenhle k nim také patří.

středa 28. prosince 2016

Nejkrásnější den, Lucía, a co pak, Čtvrtá mocnost, Hell or High Water, Bojovnice


Nejkrásnější den (Der geilste Tag, 2016) - 60 %
Kdyby tohle byl originální film, tak je to příjemné spojení komedie a tragédie, ale on to bohužel až tak originální není, a to jednoduše proto, že už před dvaceti lety Němci natočili "Klepání na nebeskou bránu". Východisko je stejné, vývoj celkově velmi podobný. "Nejkrásnější den" je přesto dobrý a Matthias Schweighöfer se začíná stávat mým oblíbeným německým hercem.

Lucía, a co pak (Después de Lucía, 2012) - 80 %
Šikana je jednoduše něco, co nesnáším, a tak, když ji vidím, má to pro mě vždy silné emoce. V případě snímku "Lucía, a co pak" o to silnější v tom smyslu, že od začátku vůbec není jasné, o čem snímek bude a jakým směrem se vydá. Když už se jím ale vydá, je to nepříjemné sledovat a je to silné, ať už je závěr, jak chce, zvláštně nerealistický.

Čtvrtá mocnost (Die vierte Macht, 2012) - 50 %
Takový celkem průměrný thriller o tom, jak se člověk dostal někam, kde být nechtěl. A asi se není moc čemu divit, že tím, co ho dostalo tam, kde nechtěl být, byla žena. Celkem klasické schéma, které má to štěstí, že má docela zajímavé kulisy Ruska a ne až tak špatné tempo, které však rozhodně není strhující.

Hell or High Water (2016) - 80 %
Moderní westernový příběh, kterému neskutečně sedl výběr hereckého obsazení, kdy Ben Foster je parádně šílený, Chris Pine zase dobře nečitelný, no a nakonec je zde Jeff Bridges, u kterého sice začínáte mít pocit, že hraje lehce podobné role, na druhou stranu je to celkem jedno, protože je hraje skvěle.

Bojovnice (Kriegerin, 2011) - 40 %
On se ten snímek tváří, jako že je hodně realistický a že je to něco, co by se skutečně mohlo stát, že je to silný příběh, ale nemůžu si pomoct, ten příběh mi přišel celkem nudný a s hrdiny jsem se nedokázal ani trochu sžít. Myslel jsem, že alespoň ten vztah mezi "hrdinkou" a utečencem bude zajímavý, ale nebyl.

úterý 27. prosince 2016

Tohle je náš svět, American Grindhouse, Krvavý kámen, Excalibur, Banksy: Exit Through the Gift Shop


Tohle je náš svět (Captain Fantastic, 2016) - 90 %
Nečekal jsem, že mě tenhle snímek dostane, ale stalo se. Líbilo se mi, jak Viggova postava vychovávala svoje děti, protože si myslím, že by to skutečně mohlo být funkční. Jasně, je to tady přivedeno trochu ad absurdum, ale myslím si, že je fajn, aby zde existovala oproti současnému konsumu nějaká alternativa.

American Grindhouse (2010) - 80 %
Nemůžu si pomoct, ale podobné dokumenty mám prostě rád. Vracejí se k filmům, které většina diváků nechce sledovat, nebo o nich prostě neví. Ale grindhouse představuje zajímavé filmy, jsou to skvělá béčka a místy i filmy, kde uvidíte scény, jež jsou i dnes pořád tabu. Tohle je na podobných filmech krásné a já jsem rád za každý dokument, který se k nim vrací a připomíná je.

Krvavý kámen (Bloodstone, 1988) - 60 %
Pěkně jednoduchý akční film, který hraje na docela zajímavé prostředí exotické země a k tomu honbu za diamantem, která je obvykle docela oblíbená. Je to místy celkem vtipné, je to trochu i krvavé, má to správný drive. Jasně, že tenhle film snadno zapadne, ale nemůžu si pomoct, mě tohle americko-indické béčko bavilo.

Excalibur (Excalibur, 1981) - 80 %
Pro mě tohle není ultimátní verze artušovské legendy, ale docela se jí blíží. Nějak si nemůžu pomoct, já jsem měl vždycky raději tuhle legendu s větším množstvím fantastických prvků. Nějak mi k tomu prostě sedí. A asi méně boha, ale tak je jasné, že to bude ke svatému grálu prostě patřit. Po letech stále výborné.

Banksy: Exit Through the Gift Shop (Exit Through the Gift Shop, 2010) - 60 %
Umění má mnoho podob a sprejerství mezi ně také patří. Ale tohle není dokument o sprejerech, to je dokument o alternativních umělcích celkově, který Banksy režíroval a také jím tak trochu provází. Představují se zde umělci, které já neznám, ale kteří mají co říct. Takoví lidé jsou zajímavý. Samotný dokument ale pro mě víc než představení umělců nefungoval.

pondělí 26. prosince 2016

Ave, Caesar!, Druhá šance, Nepřítel státu, Angliština Engliština, Vejdi do prázdna


Ave, Caesar! (Hail, Caesar!, 2016) - 50 %
Forma pěkná, to se prostě musí Coenům nechat, oni si umím s filmem pohrát a moc dobře se na to kouká. Třeba takové taneční scény byly naprosto skvělé, výborné zachycení doby, bavil jsem se nad některými čísly, mají zde skvělé herce, ale ten celek za mě prostě nefunguje a je to tak trochu o ničem.


Druhá šance (En chance til, 2014) - 60 %
Docela zajímavý příběh o tom, jak se jeden detektiv dostane k případu rodiny narkomanů a nakonec si z toho odnese něco víc, než by se dalo na první pohled čekat. Tohle skutečně není něco, co byste viděli každý de. Film mi přišel originální, navíc skvěle zahraný, kdy hlavně Nikolaj Lie Kaas ukazuje svoji všestrannost. Velmi syrové a přitom přístupné.

Nepřítel státu (Enemy of the State, 1998) - 70 %
Tony Scott měl prostě oko na to, aby natočil dobrou podávanou, která má náboj, která má sympatické postav stejně jako hajzly, a to celé dal do obalu, jenž vás prostě bude bavit. Také se nevylučuje, že z tohohle snímku lehce dostanete záchvat paranoii, protože pokud tohle bylo možné před téměř dvaceti lety, co je asi možné teď?

Angliština Engliština (English Vinglish, 2012) - 90 %
Takhle nějak si představuji podařenou romanci. Netlačí se zde zbytečně na pilu, jsou zde vtipné momenty, je to herecky zajímavé a s postavami se dovede sžít a není zde jasné směřování, kdy konec vás dovede potěšit už jen tím, že je trochu jiný, než jaký by byl tradičně v amerických filmech. Krásný indický film.

Vejdi do prázdna (Enter the Void, 2009) - 50 %
Gaspara Noého prostě musím ocenit za to, jakým způsobem točí svoje filmy, jak je novátorský, jak prezentuje divákovi něco naprosto nového, a jak se nebojí zobrazit něco skutečně explicitně, především pak sex, i když také o násilí to v jeho filmech platí. Bohužel obsahově mi jeho filmy prostě moc neříkají.

neděle 25. prosince 2016

3, Dívka u mých dveří, Po svatbě, Elmer Gantry, Nekonečná láska


3 (3, 2010) - 50 %
Hodně mi to připomnělo snímek "Svatá čtveřice", i když to téma je trochu jiné, ale finále je v podstatě stejné. Je dobré, že se zde poměrně explicitně zobrazuje i intimní vztah dvou mužů, i když si myslím, že to v tomto ohledu nutně nepřekvapí, jinak mi ale přišlo, že snímek nemá takovou hloubku, jakou by možná chtěl mít.

Dívka u mých dveří (Dohee-ya, 2014) - 60 %
Herecky skvěle zvládnutý film, který nemá až tak dobrý scénář, jak by se dalo čekat. Z postav na vás po nějaké době padá deprese, a je skoro jedno co se děje. Za to mohou právě výborní herci. Jinak je snímek jen ukázkou toho, že začátek může být dobrý, ale to postupné odhalování už tak nenadchne. Škoda.

Po svatbě (Efter brylluppet, 2006) - 80 %
Dánská - a vlastně nejen dánská, prostě severská - kinematografie má skvělou generace herců, kteří se pomalu dostávají do středních let. Mads Mikkelsen a Sidse Babett Knudsen jsou toho krásnou ukázkou a jsou to zrovna oni dva, kdo tenhle film táhnou kupředu, ať už se vám vývoj vztahů a postav líbí, nebo ne.

Elmer Gantry (Elmer Gantry, 1960) - 70 %
Snímek "Elmer Gantry" je naprosto skvěle zahraný a Oscary pro oba hlavní představitele jsou naprosto zasloužené, i když si myslím, že si přece jen více budete pamatovat Burta Lancastera. Mám s tím filmem ale trochu problém. Je to vlastně kritika fanatismu, anebo naopak jeho obhajoba, která říká, že když půjdeme společně za jednou věcí, tak to dokážeme?

Nekonečná láska (Endless Love, 2014) - 30 %
Nic víc než celkem obyčejná romance, kde se do sebe dva zamilují. Ona nevinná holčička ze středostavovské rodiny, on krasavec z nižší vrstvy. Musejí si projít překážkami, aby nakonec zjistili, že je mohou společně překonat a budou si žít svou pohádku, která prostě musí být za každou cenu krásná.

sobota 24. prosince 2016

Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, Den cvoka, Na východ od ráje, Hillary's America: The Secret History of the Democratic Party, Money


Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (Hacksaw Ridge, 2016) - 90 %
Trochu jsem měl z tohohle filmu vítr. Na jednu stranu skvělý Mel Gibson, kterého jako režiséra uznávám ještě více než jako herce, na druhé straně pak příběh člověka, který je ve své podstatě fanatikem. Ale Mel opět ukázal, že zvládne natočit film, který diváka ohromí, a to hlavně ve válečných scénách, které mě takhle nedostaly od "Vojína Ryana", ale tentokrát už mám přece jen víc nakoukáno. Stejně jsem jen oněměle čuměl.

Den cvoka (Dzien swira, 2002) - 80 %
Ten český název mi přijde takový trochu zavádějící, přece jen, cvok mi tady moc nesedí, ale budiž. Jednoznačně jsem od filmu nic nečekal, a pak jsem jenom koukal, co to sleduji. Výborně natočené se smyslem pro absurdnost a schopnost zajít tak daleko, jak je potřeba. Výborný polský film, který ukazuje sílu tamější kinematografie.

Na východ od ráje (East of Eden, 1955) - 70 %
Tohle je snímek, u něhož jsem si poprvé skutečně říkal, že James Dean byl skvělý herec a že je ho škoda. Vlastně je to film o tom, jak může také vypadat jedna nefunkční rodina a že to není jen tím, že jeden ze synů je rebel. Finále je hodně emotivní a dovede zasáhnout, ale překvapivě film zase až tak nedovede v dnešní době překvapit vývojem.

Tenhle dokument je místy pořádná slátanina a je na něm vidět neskutečná zaujatost, která vede ke zvláštním závěrům, jež pak padají vůči osobě Hillary Clinton, ale na druhou stranu se mi asi líbí, že se někdo, pustil do její kritiky. A hrané scény mi třeba nepřišly až tak strašné, naopak jsou zajímavým prvkem.

Money (2016) - 50 %
Takový celkem průměrný film o tom, co se stane, když vezmete peníze někomu, komu jste je brát neměli. Je to intimní, odehrává se to v podstatě jen v jednom domě, ale jsou zde scény, díky kterým to celkem funguje. Ovšem nic nečekaného, jen herci se snaží o to, aby i tenhle nakonec celkem jednoduchý scénář zvládli. A podařilo se.