středa 20. března 2013

Atlas mraků (Cloud Atlas) - 95 %


Atlas mraků (Cloud Atlas, 2012)
Rovnou říkám, že tohle je neskutečný film. Člověk ani nechápe, jak někdo mohl něco takového napsat, natožpak to, že to mohl někdo natočit. "Atlas mraků" je knihou z pera Davida Mitchella, která byla dlouho považována za nezfilmovatelnou. Čím více je něco považováno za nezfilmovatelné, tím spíše se na to někdo vrhne. Jsem docela rád, že se toho ujali právě sourozenci Wachovští (už jsme si asi všichni zvykli, že to více není bratr a bratr, ale již je to bratr a sestra) a s nimi Tom Tykwer. Tohle trio si dokonale sedlo a ani nepoznáte, že to točili tři různí lidé a že dokonce ani přímo na place nespolupracovali, ale každý si točil svou část. Dohromady to vytváří skvělý příběh, který do sebe neskutečně dobře zapadá, i když to tak na první pohled vůbec nevypadá.
Máme zde celkem šest dějových rovin, které se dějí v různých letech (v závorce za každým rokem je uvedeno, o jaký filmový žánr se jedná):
1849 (historické drama) - Sledujeme příběh Adama Ewinga (Jim Sturgess), který se plaví na lodi, kde pomalu umírá pod dohledem svého přítele, doktora (Tom Hanks).
1936 (osobní, téměř autobiografické drama) - Mladý nadějný hudební skladatel Robert Frobisher (Ben Winshaw) se nechá najmout světoznámým skladatelem Vyvyanem Ayrsem (Jim Broadbent) a díky jeho přítomnosti skládá své mistrovské dílo - "Atlas mraků".
1973 (sedmdesátkový thriller) - Novinářka Luisa Rey (Halle Berry) se dostává do smrtící hry, kdy jedna informace vede k další a ta k ještě většímu nebezpečí smrti.
2012 (komedie) - Timothy Cavendish (Jim Broadbent) je nakladatel a starý muž, který se musí uchýlit do ústraní, nechtěného, kde bojuje o svou svobodu, kterou mu chce vzít děsivá pečovatelka (Hugo Weaving).
2144 (sci-fi v japonském futuristickém stylu) - Sonmi (Doona Bae) je pracovníci v něčem, co lze nazvat jako fast food, restauraci, kde služebničky nemají mít žádné city, ale ona je jiné. Je zachráněna Hae-Joo Changem (Jim Sturgess), který jí má ukázat, jak vlastně svět funguje.
106 zim po Pádu (apokalyptické sci-fi o prvobytně pospolité společnosti) - Zachry (Tom Hanks) žije ve své vesnici jako pastevec, když přichází Meronym (Halle Berry), žena z jiné třídy, která chce zavézt na tajemné místo). Je zde pak ještě jedna rovina, která se odehrává o několik let později, kdy je již Zachry starým mužem a právě u toho snímek končí.
Jak jste si mohli všimnout, jména některých herců se opakují. Tom Hanks, Halle Berry, Jim Sturgess, Hugo Weaving a Hugh Grant se objevují ve všech příběhových rovinách, někdy je poznáte okamžitě, jindy mají tak skvělé masky, že je tam budete hledat těžko, nemluvě o tom, že někteří sem tam hrají opačné pohlaví. Tohle je naprosto skvělý přístup, který rozhodně filmu svědčí a činí ho ještě zajímavějším. A možná ještě složitějším. Některé postavy hrají ty samé, jako v jiné rovině, ale většinou se jedná o postavy naprosto jiné. Tím je děj trochu náročnější na pochopení, stejně jako tím, že trvá, než člověk pochopí, jaká je vlastně mezi rovinami spojitost. Ta spojitost zde však je. "Atlas mraků" je především knihou o lidské společnosti a o významu jednotlivce pro společnost. Jaký význam má smrt jednoho člověka pro zbytek světa? Dokáže jeden člověk něco změnit? Odpověď si ve filmu najděte sami, ale nečekejte, že vám dá jasnou odpověď.
Spojit všechny příběhy do fungujícího filmu, to byl skutečně oříšek, ale tvůrci rozhodně nezklamali. Naopak. Vytvořili něco, co je přežije, a myslím, že "Atlas mraků" bude časem uznávaný film, protože ty příběhy jsou zajímavé, i když jsou vlastně celkem jednoduché. Jsou ale podány různými styly, které fungují dokonale ve všech případech. Navíc je zachován i knižní styl, samozřejmě ale uzpůsoben k tomu, aby byl film zajímavý a udržel divákovu pozornost. Což se v mém případě podařilo. Tří hodinový film a já jsem byl schopen mu celou dobu věnovat pozornost. Je to samozřejmě částečně dáno šesti různými rovinami, kdy se snažíte si je spojit dohromady, ale zároveň i tím, že snímek je prostě zajímavý, není dějově vyprázdnění, i když se do jisté míry jedná o dílo filosofické a společenské.
Sourozenci Wachovští a Tom Tykwer spolu se skvělým hereckým ansámblem vytvořili film, který většina kritiků nepřijala. Diváci už se na to dívají jinak. Film si rozhodně zaslouží pozornost a klidně se na něj podívejte víckrát. Nepochopíte ho úplně, to snad ani nejde, ale vždycky v něm můžete nalézt něco, co vás zaujme, co vás navnadí, co vám trochu poodkryje všechny hádanky, které v sobě skrývá nejen film, ale také život samotný, o kterém snímek vlastně je. S odstupem času se mi zdá, že tohle je možná vrchol roku 2012, pokud se filmové tvorby týká.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak vám ani šest dějových rovin nemusí dělat ve filmu bordel.
Hodnocení: 95 % za převedení neskutečné knihy do neskutečného filmu


Žádné komentáře:

Okomentovat