Měl jsem to štěstí, že jsem mohl být svědkem živého vystoupení Cirque du Soleil v Praze. Jednalo se konkrétně o představení "Alegría" a musím říct, že mě show velmi upoutala a velmi dostala. Velmi silné propojení hudby s artistickými výkony, které byly navíc neskutečné. Líbilo se mi i představení s Batmanem, které jsem v Praze zhlédnul, hlavně proto, že to byl Batman, ale "Alegría", to byla skutečně oslava života a artistického umění. Kdybych měl chodit do cirkusu, asi by to bylo na podobná úžasná představení a ne na pár koní a klaunů. I tady byli klauni, ale ty naštěstí přebili ostatní umělci. Díky tomu zážitku jsem byl docela zvědavý na to, jak se podařilo převést ty skvělé umělce na plátno.
Rovnou mohu říct, že nepovedlo. A nic na tom nemění skutečnost, že na režisérskou stoličku si sedl režisér prvních dvou "Shreků" a také dvou příběhů z Narnie: "Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň" a "Letopisy Narnie: Princ Kaspian". Naopak, zdá se, že režisér byl poměrně podprůměrný, protože nedokázal z představení vykřesat to, co z nich vždy dělá naprosto jedinečnou podívanou - kouzlo. Není to zase tak těžké, ty artistické výkony jsou úžasné, stejně jako je silná nápaditost a originalita všech vystoupení, nemluvě pak o neskutečné fantazii, kterou tvůrci mají. Je to vidět i na snímku "Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D", ale nepovedlo se to přenést na diváka.
"Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D" zvolil celkem zajímavý příběh. Mia, dívka, která se dostane do cirkusu, jde na představení muže, který si říká "The Aerialist". Je to artista na vysuté kladině, který se však během představení zřítí. Podlaha se však pod ním propadá a on sám se bortí pískem kamsi dolů. Mia, která se do něj hned zamilovala, ho následuje, aby mu pomohla. Tohle je úvodní rámec, na který jsou napasovány jednotlivé umělecké výkony. Jedná se o poměrně krátké sekvence, kterými Mia prochází, aby se nakonec se svým artistou setkala. Rámec není špatný, ale problém je v tom, že jsou všechny artistické až kaskadérské výkony zabrány tak nějak nijak. Divák z toho nemá požitek, alespoň ne takový, jaký jsem měl já v O2 Aréně při "Alegríi".
Problém je ve střihu a v kameře. Chvílemi jsou zde naprosto nesmyslné úhly, které nám vůbec nedají prožitek z toho, co skutečně umělci dělají. Vystoupení je pak příliš ploché a nezajímavé. Střih tomu jenom přihrává, protože je možná až příliš rychlý. Chápu, že se kamera snažila zabrat to nejdůležitější, ale proč to nesestříhat tak, aby divák lapal po dechu? To by bylo tak komplikované udělat střih v ten pravý moment a pak hned zabrat vrchol čísla z takové kamery, která mu dopřeje ten správný prostor i úhel? Jak říkám, na poměrně zkušeného režiséra skoro až nuda. Jako kdyby si s tím, jak budou scény zabrány, moc nelámal hlavu.
Abych nekritizoval jenom režiséra, trochu si budu muset rýpnout i do mužů a žen, kteří celé představení vymýšleli. Těžko můžu něco vytknout scéně, ta je nápaditá, skvěle využívá kostýmy, mechanismy i akrobacii, ale problém je tentokrát v hudbě. První poloviny, asi trochu delší polovina filmu, disponuje hudbou etnickou, až chorální, a pak najednou bum! The Beatles. Tohle bylo nečekané a trochu nemístné. Vůbec se to k tomu nehodilo. Miluji písně Beatles, ale tady jsou použity trochu zbytečně. Předpokládám, že se jedná o odkaz na show "Beatles LOVE", kterou má Cirque také ve svém repertoáru, ale tady to s první polovinou prostě působí rušivě. Doufám však, že s "Beatles LOVE" se Cirque opět podívá i k nám, když už jsme tu měli Michaela Jacksona. Největší vinu na neúspěchu filmu však nadále dle mého nese režisér, který prostě nezvládl svou práci a nechal se opájet akrobatickými kousky, aniž by do nich přidal i něco svého, něco navíc.
Rovnou mohu říct, že nepovedlo. A nic na tom nemění skutečnost, že na režisérskou stoličku si sedl režisér prvních dvou "Shreků" a také dvou příběhů z Narnie: "Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň" a "Letopisy Narnie: Princ Kaspian". Naopak, zdá se, že režisér byl poměrně podprůměrný, protože nedokázal z představení vykřesat to, co z nich vždy dělá naprosto jedinečnou podívanou - kouzlo. Není to zase tak těžké, ty artistické výkony jsou úžasné, stejně jako je silná nápaditost a originalita všech vystoupení, nemluvě pak o neskutečné fantazii, kterou tvůrci mají. Je to vidět i na snímku "Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D", ale nepovedlo se to přenést na diváka.
"Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D" zvolil celkem zajímavý příběh. Mia, dívka, která se dostane do cirkusu, jde na představení muže, který si říká "The Aerialist". Je to artista na vysuté kladině, který se však během představení zřítí. Podlaha se však pod ním propadá a on sám se bortí pískem kamsi dolů. Mia, která se do něj hned zamilovala, ho následuje, aby mu pomohla. Tohle je úvodní rámec, na který jsou napasovány jednotlivé umělecké výkony. Jedná se o poměrně krátké sekvence, kterými Mia prochází, aby se nakonec se svým artistou setkala. Rámec není špatný, ale problém je v tom, že jsou všechny artistické až kaskadérské výkony zabrány tak nějak nijak. Divák z toho nemá požitek, alespoň ne takový, jaký jsem měl já v O2 Aréně při "Alegríi".
Problém je ve střihu a v kameře. Chvílemi jsou zde naprosto nesmyslné úhly, které nám vůbec nedají prožitek z toho, co skutečně umělci dělají. Vystoupení je pak příliš ploché a nezajímavé. Střih tomu jenom přihrává, protože je možná až příliš rychlý. Chápu, že se kamera snažila zabrat to nejdůležitější, ale proč to nesestříhat tak, aby divák lapal po dechu? To by bylo tak komplikované udělat střih v ten pravý moment a pak hned zabrat vrchol čísla z takové kamery, která mu dopřeje ten správný prostor i úhel? Jak říkám, na poměrně zkušeného režiséra skoro až nuda. Jako kdyby si s tím, jak budou scény zabrány, moc nelámal hlavu.
Abych nekritizoval jenom režiséra, trochu si budu muset rýpnout i do mužů a žen, kteří celé představení vymýšleli. Těžko můžu něco vytknout scéně, ta je nápaditá, skvěle využívá kostýmy, mechanismy i akrobacii, ale problém je tentokrát v hudbě. První poloviny, asi trochu delší polovina filmu, disponuje hudbou etnickou, až chorální, a pak najednou bum! The Beatles. Tohle bylo nečekané a trochu nemístné. Vůbec se to k tomu nehodilo. Miluji písně Beatles, ale tady jsou použity trochu zbytečně. Předpokládám, že se jedná o odkaz na show "Beatles LOVE", kterou má Cirque také ve svém repertoáru, ale tady to s první polovinou prostě působí rušivě. Doufám však, že s "Beatles LOVE" se Cirque opět podívá i k nám, když už jsme tu měli Michaela Jacksona. Největší vinu na neúspěchu filmu však nadále dle mého nese režisér, který prostě nezvládl svou práci a nechal se opájet akrobatickými kousky, aniž by do nich přidal i něco svého, něco navíc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, proč je lepší chodit do divadla a na kulturní akce i mimo kino.
Hodnocení: 50 % za artistickou krásu, která natočením ztratila většinu kouzla
Žádné komentáře:
Okomentovat