úterý 31. května 2016

Tanec v temnotách, Asterix a Kleopatra, Gokudou daisensou, How to Plan an Orgy in a Small Town, Tygr a drak


Tanec v temnotách (Dancer in the Dark, 2000) - 60 %
Ne, Lars von Trier nebude můj šálek čaje a jeho film mě prostě tolik nedostávají. Tedy alespoň ne všechno. A právě snímek "Tanec v temnotách" je jeden z těch filmů, který mě tolik neoslovil. Muzikálová čísla překvapivě dobrá, ale příběh mi prostě přišel celkem jednoduchý a jen umocněný onou stylizací.

Asterix a Kleopatra (Astérix et Cléopâtre, 1968) - 65 %
Nemůžu si pomoct, ale ani tenhle díl mě nebavil tolik, jako mě to bavilo dřív. Já jsem zatížený na jiný, který přišel až o něco později. Ale přesto jsou zde docela dobré gagy a vizuální stránka také není vůbec špatná, především v tom, jaké zde byly nápady ohledně architektury, která asi v Egyptě plně nebyla.

Gokudou daisensou (2015) - 70 %
Tohle je přece jenom Miike, kterého si více představuji jako akčního režiséra, který se nezastaví před žádným násilím a před žádným bořením hranic mezi žánry. Tohle na jednu stranu vypadá jako pořádně drsná gangsterka, když se najednou objevil žabák. A celé to nějak zázračně funguje. Drsné souboje, skvělé vychytávky a opět neskutečné triky.

Až mě překvapilo, jak mě ten snímek bavil. Jasně, erotik, nějaké ostřejší, je v něm minimum, ale je to celkem vtipné, má to docela dobou dramatickou linku a hlavně celkem příjemně úchylné postavy, které díky jedné "orgii" zjistí, co je vlastně v jejich životě důležité. Nenápadný snímek, který mě potěšil.

Tygr a drak (Wo hu cang long, 2000) - 100 %
Neskutečně nádherný film, který se vám bude ale zamlouvat pouze v případě, pokud přistoupíte na jeho nereálnou hru a nebudete si nic dělat z toho, že postavy létají. Ale právě v tom je krása tohoto uměleckého akčního baletu, který má navíc i nádherné postavy a velmi silný příběh, není jen akcí nebo uměním samým pro sebe.

pondělí 30. května 2016

Schindlerův seznam, Letec, Tajemství jejich očí, The Lady in the Van, Dobrodružství Priscilly, královny pouště


Schindlerův seznam (Schindler's List, 1993) - 80 %
Rozhoně jeden z nejlepších filmů, jaké kdy Steven Spielberg natočil. Je to silný příběh, který je navíc vyprávěn místy velmi sirově, což i u Spielberga celkem překvapí, nebo minimálně v roce 1993 překvapilo. Skvělé herecké výkony, které ani klasický Spielbergův patos, i když velmi potlačený, neshazuje.

Letec (The Aviator, 2004) - 90 %
Jeden z těch snímků, za které měl Leo spíše dostat Oscara. Je to jeho skvělé představení, které ale není jedinou silnou stránkou filmu. Scorseseho režie je tak sebejistá, že si dovolí i přemrštěnou stopáž, protože ví, že nebude nudit. Poslední dvě hodiny mě tak uhranuly, že jsem se od filmu - už podruhé - nedovedl odtrhnout.

Tajemství jejich očí (Secret in Their Eyes, 2015) - 50 %
Docela dobrý thriller, jehož originál jsem prozatím neviděl, ale pokud bude alespoň o trochu lepší než tento americký remake, tak bych i řekl, že to může být hodně dobré. Myšlenka není špatná, ale rozhřešení se dá tušit, protože se až moc tlačí na herce a ne tolik na příběh. Herecky dobré ale díky nim je to trochu předvídatelné.

The Lady in the Van (2015) - 60 %
Tohle je koncert Maggie Smith, která ukazuje, že velkou herečkou je možné být v jakémkoli věku, stačí jen dobrá role. Tahle role je dobrá, ale celkově snímek trochu pokulhává a nedovedl jsem se do něj většinu stopáže dostat. Hlavně jako komedie funguje tak nějak podivně a rozhodně vás nemusí uhranout.

Dobrodružství Priscilly, královny pouště (The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert, 1994) - 80 %
Tenhle snímek mě uchvátil. Postavy jsou tady tak parádně zahrané a ani trochu nevyznívají jako karikatury - no dobře, Guy Pearce chvílemi ano - že se vám s nimi snadno podaří propojit. Je to vlastně jen road movie, ale je vizuálně a hudebně krásné, navíc se snaží sdělit příběh, což je neméně důležité. Bál jsem se zbytečně.

neděle 29. května 2016

Kipur, Asterix a Galové, M. Butterfly, Pandemic, Raz dva


Kipur (Kippur, 2000) - 60 %
Zase trochu jiný válečný film, který je vlastně natočen jako dokument. Co se mu daří, to je ukazovat to, jak vlastně válka dokáže pustošit lidské životy i přírodu, ale přitom se film snaží ukázati to, jak je nesmyslná. Přesto se jedná o film, který je poměrně dlouhý což mu příliš nepřidává na snesitelnosti, ale jednou se to dá.

Asterix a Galové (Astérix le Gaulois, 1967) - 60 %
Asi hlavně z nostalgie dávám 60 % tomuto filmu, který je pořád ještě celkem dobře na animovaný, ale ten příběh je takový prosťoučký a hloupoučký, až se člověk diví, že to vlastně vydalo na hodinový film. Je to úvod postav do filmu, tedy alespoň úvod animovaný a jinak to ani moc brát nejde. Ty dobré filmy mají teprve přijít.

M. Butterfly (M. Butterfly, 1993) - 75 %
David Cronenberg je pro mě jedním z největších režisérů současnosti, a i když jeho poslední dva filmy moc nemusím, stejně mi pořád dokazuje, že umí skvěle točit. A ač mám raději jeho temnější tvorbu, která je zároveň pořádně gory, tak se rád podívám i na něco jiného. Herecký výkon Ironse a Lona je v tomhle snímku tak úchvatný, až bere dech a děsí zároveň. A přitom to gory není ani trochu.

Pandemic (2016) - 30 %
Může to být, z jakého chce pohledu, ale tenhle film prostě nedovede zakrýt, že nemá na to, aby vyprávěl nějaký skutečně nový příběh, ale prostě jen omílá to, co bylo již tolikrát omleto. Tohle není nic jiného než survival snímek, v němž se vyskytují zombie, anebo něco jim velmi podobného. Trochu nuda.

Raz dva (Yi yi, 2000) - 80 %
Tchajwanský film má své silní tvůrce a Edward Yang očividně jedním z nich. Ve třech hodinách dokáže prezentovat osudy lidí tak, jak se to podaří jen málokomu, a to navíc v dobré kvalitě obrazu a v celkově zajímavé stylizaci, kdy máte pocit, že každé oblečení bylo přesně vybráno tak, aby to dokonale sedělo do dané scény, nemluvě pak o hereckých představitelích, kteří jsou ve své nehereckosti přirození.

sobota 28. května 2016

Gladiátor, Ange et Gabrielle, Fast Company, Zeburâman: Zebura Shiti no gyakushû, Stvořeni pro lásku


Gladiátor (Gladiator, 2000) - 80 %
Dřív jsem tenhle snímek nesnášel, protože jsem neměl rád Scotta ani Crowa. Dneska Scotta pořád moc nemusím, zato Russella Crowa zbožňuji, protože to prostě je skvělý herec. A i když bych chtěl snímek hodnotit ještě víc, tak nemůžu, protože prostě obsahuje prvky, které mi vadí. Jako ten zbytečný patos. I tak je to ale velkolepá podívaná.

Ange et Gabrielle (2015) - 40 %
Těch zábavných scén je zde skutečně pomálu, i když nějaká by se zde našla. Jako romantika je to na první pohled trochu nové, ale když se chvíli koukáte, zjistíte, že je to vlastně jen omšelé, kdy se dva lidé, kteří nemají nic společného, dají dohromady. Takže v konečném důsledku spíše romantická nuda, která nemá moc vtipu.

Fast Company (1979) - 60 %
Cronenberg ještě rozhodně nebyl ve své nejlepší formě a spokojil se i s trochu horším provedení některých bouraček, ale přesto podává obrázek o tom, jak jsou lidské vztahy komplikované. Navíc to prezentuje v uřvaném a rychlém hávu, který je místy hodně sexy, což se mi na něm líbilo asi nejvíce. Má to ale potřebný drive a zase tolik to nezestárlo.


Přišlo mi to lepší než první film, což je primárně dáno asi tím, že mi celkově víc sedla vizuální stránka tohoto díla. Je to novější a prostě to vypadá lépe, místy mi to přišlo i vtipnější, ale ani tentokrát jsem neměl pocit, že sleduji toho Miikeho, který mě dokáže pro některé své filmy dokonale strhnout.

Stvořeni pro lásku (Faa yeung nin wa, 2000) - 70 %
Dramatu, které je vlastně velmi specifickou romancí, bych měl dát ještě jednu šanci, protože mám pocit, že je ve snímku trochu víc, než jsem na první sledování přijal. Stylisticky mi to přišlo naprosto výborné, skvělé aranžování scény včetně kostýmů herců, ale ani tak jsem se nedovedl k postavám dokonale dostat. Přitom tohle by se mi mělo tematicky hodně líbit...

pátek 27. května 2016

Americká krása, Babysitting 2, Ledová sezóna, Zebraman, Všichni možní sběrači a já


Americká krása (American Beauty, 1999) - 100 %
Jedinečný film, který stojí na naprosto úchvatných hereckých výkonech, ale stejně tak i na skvělém scénáři a výborné režii. Kevin Spacey vás provede maloměstským životem a jeho pozlátko strhne jako náplast, pod kterou tkáň pořádně hnije. A přitom je to pořád zábavné, emotivní a vy budete jen trnout. A pak je tu ještě Mena...

Babysitting 2 (2015) - 40 %
Takové obyčejné pokračování, které si udrželo úroveň prvního filmu mimo jiné i tím, že bylo zvoleno trochu exotické prostředí. Film ale hlavně ukazuje to, jak Christian Clavier zestárnul a že se pomalu dostává do formy, v níž by namísto Asterixe mohl hrát spíše Obelixe. Sem tam se něčemu možná zasmějete.

Ledová sezóna (Norm of the North, 2016) - 40 %
Asi je v tom nějaká nutnost, že filmy, které se odehrávají za polárním kruhem, musejí mít ekologické poselství, které je divákům doslova otloukáno o hlavu. Tohle platí i v případě "Ledové sezóny", jejímž smyslem je, aby si lidé uvědomili, že vlastně není dobrý nápad stavět domy na ledu... Opravdu závratná myšlenka. Ale sem tam je to i trochu zábavné.

Zebraman (2004) - 55 %
Miikeho mám moc rád, ale tentokrát mi jeho film až tolik nesedl. Přitom je to tak ujeté, jak se mi to většinou líbí. Anebo možná je to přece jen ujeté málo. Jsou zde pěkné triky, jsou zde pěkné scény, ale celkově mi to připadalo spíše zdlouhavé. Tohle by se mi možná více líbilo jako manga než jako hraný film.

Všichni možní sběrači a já (Les glaneurs et la glaneuse, 2000) - 70 %
Rozhodně zajímavý dokument, tedy minimálně v tom, jaké téma si pro zpracování režisérka vybrala. Ale nakonec je přece jen ještě zajímavější to, jak obsáhle se jí téma podařilo pojmout, ukázat co všechno takové sbírání obnáší, a přitom zůstala věrna lidem, o kterých chtěla vyprávět, tedy na první pohled chudších, jakoby ztracených. I na nich najdete něco víc.

čtvrtek 26. května 2016

Beau travail, Babysitting, Justice League vs. Teen Titans, The Preppie Connection, V kůži Johna Malkoviche


Beau travail (1999) - 60 %
Herecky zajímavé, koneckonců i tematicky zajímavé, nemluvě o tom, že i forma tohoto příběhu je celkem jedinečná, hlavně v tom, že by se o něm skoro dalo mluvit jako o filmu beze slov, filmu, který vypráví obrazem a daří se mu to. Přesto jsem se pro film nedokázal nadchnout a lze jen obdivovat jednotlivé obrazy.

Babysitting (2014) - 40 %
Východisko, které mě samo o sobě nebavilo. Tohle je prostě "Pařba ve Vegas" trochu jinak. Chlapík chce slavit svojí třicítku, ale zároveň má šéfovi hlídat dítě. Šéfa odvolají z dovolené, protože se chůvák i synek ztratili. Nemůžu si pomoct, ale už z toho je mi tak nějak jedno, jak to vlastně bylo, a průběh filmu mě pro zápletku nadchnout nedovedl.

Na to, o jaký žánr se v tomhle případě jedná, je to opravdu něco, co je snesitelné a více než skousnutelné. Má to mírně temnější konotace, což se mi líbí, protože se to k superhrdinům hodí, hlavně proto, že mnohdy jsou prostě vyměklí. Jinak ale ani tenhle snímek nepřináší nic objevného. Další zářez.

The Preppie Connection (2015) - 20 %
Romantický film - a vlastně docela špatný romantický film - který se snaží o to, aby vypadal trochu jinak, trochu chytřejší, dramatičtější, protože je to vlastně "kriminální" film. Ve skutečnosti je to ale taková hloupá agitka o tom, že drogy jsou vlastně moc špatné a neměli byste je brát, protože z toho budete mít problémy a můžete někomu ublížit.

V kůži Johna Malkoviche (Being John Malkovich, 1999) - 80 %
Podobný film jste ještě neviděli, pokud jste ho tedy již neviděli. No dobře, Charlie Kaufman má dost podobný styl, ale přece jen je každý jeho scénář jiný. "V kůži Johna Malkoviche" je jedinečný film, neopakovatelný zážitek, který ale nemusí sednout každému. Mně se líbí, ale za úplně dokonalý ho nepovažuji.

středa 25. května 2016

Tenká červená linie, Jackrabbit, Jane Wants a Boyfriend, Stealing Cars, Magnolia


Tenká červená linie (The Thin Red Line, 1998) - 30 %
Terrence Malick pro mě potvrzuje postavení jednoho z nejpřeceňovanějších režisérů současnosti. Jeho první filmy byly dobré, ale pak se ztratil a vrátil se jako filmový filosof, který vlastně na třech hodinách nic neřekne. A když i válečný film může být nuda, je to na pováženou, ale to je prostě tím, že Malick toho řekne tolik, že neřekne vlastně vůbec nic.

Jackrabbit (2015) - 25 %
Dalších z těch moderních sci-fi, které si myslí, že budou mít jen nějakou základní zápletku a z ní vykřešou něco pořádného. No, jak se ukazuje, tak jednoduché to opravdu není a vykřesat pořádný film z ničeho prostě moc dobře nejde. V případě snímku "Jackrabbit" se to nepovedlo a nemá to ani nějaký alenkovský/matrixovský nádech.

Jane Wants a Boyfriend (2015) - 50 %
Takový celkem fajn film, který je ale v konečném důsledku jen opět romantickou věcí, kde se díky lásce vyřeší všechny problémy. V tomhle ohledu mi to přijde naivní, i když je film jinak celkem dobře zahraný. Jsem rád, že Eliza hraje i v jiných, než akčních filmech, protože i klidná a emotivní poloha jí svědčí velmi dobře.

Stealing Cars (2015) - 40 %
Jeden takový příběh o tom, jak se to s klukem trochu svezlo, on se rozhodl dělat problémy, ale nakonec se možná i trochu vykoupil, anebo našel alespoň trochu správný směr. Na to, že je zde pár dobrých herců, to moc nevyniká a jejich přítomnost se jeví spíše jako symbolická, protože hlavně William H. Macy má roli slabou.

Magnolia (Magnolia, 1999) - 65 %
Dlouhý film, který stojí na hereckých výkonech, jež jsou v podstatě bez výjimky výtečné. Přesto jsem se ale do filmu nedokázal dostat a nevidím v něm něco, co by bylo až tak skvělé. Možná někdy, podruhé, ale pochybuji. Paul Thomas Anderson nepatří k režisérům, které bych vyhledával. Talent se mu ale ubrat nemůže.

úterý 24. května 2016

Štěstí, Slender, Smothered, Kovbojové, Rodinná oslava


Štěstí (Happiness, 1998) - 90 %
Snímek, který rozhodně není snadné rozdýchat, a to jen proto, že se podíval do našeho, nebo v tomhle případě amerického soukromí. Tohle se tam děje, i když o tom nevíme, nebo sami moc dobře víme, že něco takového provádíme. Každý má svoje štěstí jinde a někdy je to štěstí hodně pokřivené. Todd Solondz to podává přirozeně a nesmírně tíživě.

Slender (2015) - 0 %
Tohle opravdu ne. Found footage není žánr, který bych měl příliš v lásce, ale tohle už je jeho degradace. Slender je zajímavá postava, ale využít ji v takové zbytečnosti mi přijde prvoplánové a v konečném důsledku směšné. Ruční kamera zabírá scény, které jsou nudné a nic neříkající, není zde nic, co by mělo člověka vyděsit. Nikdy více.

Smothered (2016) - 50 %
Tohle je snímek pro fanoušky hororu asi víc než pro kohokoli jiného, ale to vlastně jenom v tom, že se zde objevují herecké legendy, které mají na svém kontě nějakého toho ikonického zabijáka. V čele je Kane Hodder. Film má celkem povedené gore, je to místy docela dobře ujeté, takže za mě si to na ten průměr sáhlo.

Kovbojové (Les cowboys, 2015) - 60 %
Zase trochu jiná póza francouzského filmu, která je v tomto případě vážnější, více mezinárodní a krásně časově nevymezené. Sledujete western, který se odehrává v současnosti a který akcentuje současné světové problémy, ale přitom je to jen hledání jednoho člověka. Bylo tam do hluchých momentů, ale Francouzi umí i vážnou polohu. To říkám jen poroto, že v poslední době jsem viděl hlavně francouzské komedie.

Rodinná oslava (Festen, 1998) - 60 %
Forma mě neoslnila, ať si Dogme 95 říká, co chce, spíše mi vadila a kazila zážitek z tohoto filmu, který rozhodně nevypráví špatný příběh, kde jsou vztahy na prvním místě, hlavně tedy to, jak se při jedné večeři dokážou krásně projevit a zkomplikovat oslavu, která otevírá mnohé zavřené dveře. Dojem dobrý, ale víc moc nic.