neděle 31. května 2015

Střílejte na pianistu, Horečka sobotní noci, Champs, Jay a mlčenlivý Bob vrací úder, The Quiet Earth


Střílejte na pianistu (Tirez sur le pianiste, 1960) - 60 %
François Truffaut byl velký filmař a já mám rád filmy noir a kriminální filmy, ale tohle provedení mi prostě nějak moc nesedlo. Jsou zde dobré momenty, které se mi líbily po formální stránce, ale celkový příběh mě prostě nebavil. Sem tam na vás mrkne to, jak byl Truffaut vynalézavý a novátorský, ale to neznamená, že by ohromil.

Horečka sobotní noci (Saturday Night Fever, 1977) - 80 %
Když jsem film viděl poprvé a myslel jsem si, že to bude jen další "Pomáda", byl jsem pořádně překvapený. Ty písně Bee Gees evokují trochu jiné vyznění, ale tohle je pořádné drama, které navíc disponuje krásnými písněmi a výbornými tanečními čísly. Ale příběh hraje prim, a to je dobře, protože je výborný a skvěle natočený.

Champs (2015) - 70 %
I když bych v životě neboxoval - i když člověk tohle má říct až na smrtelné posteli - tak mě stejně box nějakým způsobem přitahuje. Má v sobě silné příběhy, což ve filmech vidíme snad neustále. I když je tohle příběh hlavně Tysona a Holyfielda, vůbec to nevadí, protože ti dva mají rozhodně o čem mluvit. Navíc to má alespoň snahu ukázat, že lze něco dokázat. Nejenom teda to, že budete vydělávat prachy, které rozfofrujete ani nevíte kam.

Jay a mlčenlivý Bob vrací úder (Jay and Silent Bob Strike Back, 2001) - 90 %
Mám takový pocit, že tohle byl první film od Kevina Smithe, který jsem viděl. Už tenkrát mi učaroval. Po letech se nic nezměnilo a ta dvojice zhulenců jsou pořád moje oblíbené postavy a těším se, když se mají zase někde objevit. Ne, že by to bylo tak často. Skvěle ujetý příběh, ale hlavně geniální postavy se skvělým hereckým obsazením.

The Quiet Earth (1985) - 75 %
Velice dobrý film, kterému se daří velmi efektně znázornit to, jak by vypadal svět poté, co by na něm zůstal jenom jeden člověk. Anebo jen pár lidí. Ten úvod je skutečně výborný a chování jediného člověka pochopitelné, pokud se vžijete do jeho situace, což v tomto případě není tak těžké. Finále je trochu zvláštní, ale v případě sci-fi až tolik ne.

sobota 30. května 2015

Ben Hur, Potomci lidí, Citizenfour, Deuce Bigalow: Evropský gigolo, Star Trek: Film


Ben Hur (Ben-Hur, 1959) - 100 %
Nemám rád náboženské příběhy, a nemám vlastně ani nijak v zásadě rád historické filmy, ale tady se sešlo tolik dobrých faktorů a to, že film ani na chvíli nenudí, že prostě nemůžu jinak než dát maximální hodnocení. Krásné na něm je také to, že ani trochu nezestárl a pořád má svou silnou výpověď. Tohle by měl dokázat každý dobrý film.

Potomci lidí (Children of Men, 2006) - 85 %
I v novém tisíciletí se ukazuje, že jsou zde tvůrci, kteří jsou schopni natočit kvalitní sci-fi. V případě filmu Alfonsa Cuaróna to platí hned v několika ohledech - skvělá práce s herci, výborně řešená práce s kamerou, příběh, který nenudí, zajímavý scénář, ale také myšlenky, které jsou zde prezentovány. To všechno dává smysl a vytváří funkční, napínavý celek.

Citizenfour (Citizenfour, 2014) - 80 %
Tohle je přesně důvod, proč by lidé měli koukat na dokumenty. Dozví se celkem dost a ze zdroje, který je relativně věrohodný. Můžete si také udělat svůj vlastní obrázek o tom, co vidíte. Snowden je zajímavá postava a očividně paranoik, ale to, co prezentuje, je jen ukázka toho, že bezpečnost je v současné době něco, co možná ani tak bezpečné není.

Deuce Bigalow: Evropský gigolo (Deuce Bigalow: European Gigolo, 2005) - 50 %
Druhý díl mě nikdy moc nebavil. Ta zápletka, která se točí kolem toho, že je tu vrah gigolů, není úplně zlá, ale prostě mě to tak nebavilo jako první díl. Hlavně mi tu chybí nějaké ty lepší vtipy, protože tentokrát jsem opravdu neměl pocit, že by zde bylo něco, čemu bych se mohl zasmát. Deuce a T. J. jsou však pořád výborné postavy.

Star Trek: Film (Star Trek: The Motion Picture, 1979) - 80 %
Musím říct, že mě filmový "Star Trek" velmi mile překvapil. Kromě toho, že je strašně moc vidět, jak se tu hraje na nostalgii spojenou s původní sérií - ty postavy už tu jsou krásně živé a funkční - tak Robert Wise natočil snímek, který je vizuálně skutečně krásný. Ne tak převratný jako "2001: Vesmírná odysea", ani ne tak bombastický a bohatý jako "Star Wars", které musely být impulzem k tou, že se "Star Trek" do kin podíval, ale přesto se na to krásně kouká. Hlavně i proto, že akce tu není žádná, spíše trochu toho filozofování.

pátek 29. května 2015

Hirošima, má láska, Saints and Soldiers: The Void, Avengers Grimm, Kalvárie, Útěk z New Yorku


Hirošima, má láska (Hiroshima mon amour, 1959) - 90 %
První minuty mi naprosto vyrazily dech. Alain Resnais využívá dokumentární záběry z Hirošimy, které ukazují, jak je jaderná bomba skutečně destruktivní, a to i na lidech, kteří nezemřeli, ale dál žijí. Ovšem v jakých podmínkách. Když tohle rozdýcháte, začne se před vámi odvíjet příběh, který také není úplně laskavý, i když rozhodně je možné mluvit o tom, že je romantický. Jeden z těch filmů, které ve vás něco zanechají.

Když chcete něco průměrného o válce, tak s touhle sérií opravdu nestoupnete vedle. Když chcete něco skvělého o válce, co vás ohromí, tak to se musíte podívat jinam. Tady opět platí, že akce je minimu, jde spíše o ty lidské scény, o vztahy, ale celkem to funguje. Není to zázrak, ale docela to ujde, a to někdy stačí.

Avengers Grimm (2015) - 35 %
Já jsem věděl, že tohle bude béčko, ale doufal jsem, že to bude dobré béčko, takové to zábavné, kdy se alespoň zasmějete. Bohužel to se nekonalo a nezachrání to i výborný Lou Ferrigno, který zase hraje "to svoje". Myšlenka celkem vtipná, přece jen ty moderní verze pohádek a jejich mišmaše celkem letí, ale tohle opravdu nepřináší nic zásadního, co by dokázalo strhnout.

Kalvárie (Calvary, 2014) - 70 %
Dobrý film, který stojí hlavně na tom, že jsou zde zajímavé postavy. Brendan Gleeson ukazuje, že sám skvěle zvládne hlavní roli. Důležité je ale celé prostředí a samozřejmě také to, jak se k sobě postavy chovají a co vyprávějí. Jako kdyby byl život kněze - ale ne nutně jen kněze - skutečně kalvárií, kterou nedokáže podstoupit každý.

Útěk z New Yorku (Escape from New York, 1981) - 75 %
Johna Carpentera mám rád, ale zjistil jsem, že některé celkem zásadní filmy, které natočil - a že jich je - jsem ještě neviděl. Ano, tohle byl jeden z nich. Čekal jsem, že to bude ještě malinko ujetější, ale zklamání jsem rozhodně nedostal. Jsou zde výborné charaktery, ale hlavně to prostředí je krásně brutální. Člověk se vyvíjí tak dlouho, aby se z něj nakonec stalo tohle. No, nemohli bychom se divit, i když je rok 1997 úspěšně za námi.

čtvrtek 28. května 2015

Hlas krve, Dogma, Tristan a Isolda, Hercule Poirot: Vražda na golfovém hřišti, Čas po čase


Hlas krve (Apur Sansar, 1959) - 90 %
Satyajit Ray byl režisérem, který dokázal vytáhnout ze života přesně to, co je na něm krásné. Neplatí to jen o tom, že se skutečně dějí krásné věci, že jsou lidé šťastní, ale že se v jejich životech pořád něco děje. Někdy je to hezké, někdy je to kruté, ale pořád je o čem vyprávět. A Satyajit Ray tak činil skutečně krásně.

Dogma (Dogma, 1999) - 70 %
"Dogma" nepatří k mým oblíbeným filmům Kevina Smithe, ale díky tomu, že tam jsou dobré postavy - Jay je tu skvělý a výborně se Silent Bobem zapadnou - se to dá. Líbí se mi, jak se Smith nabourává do náboženství, jak se zaměřuje na některé jeho aspekty a hlavně při tom má pravdu. Samotný příběh mě tolik nedostal, ale ty dialogy jsou prostě dobré. Opět.

Tristan a Isolda (Tristan + Isolde, 2006) - 50 %
Ještě před Romeem a Julií tu byli Tristan a Isolda. Jen možná v tomhle provedení to není až tak zajímavé, jak by člověk chtěl. Hezká romance na pozadí historických událostí, kdy na vás trochu dýchne atmosféra artušovské Anglie, stejně jako příběhů ze severských legend. Romance mě ale nedostala a ani do dějinné pozadí mě nějak neoslnilo.

Hercule Poirot: Vražda na golfovém hřišti (Agatha Christie's Poirot: Murder on the Links, 1996) - 70 %
Možná to bylo tím, jak jsem byl celkem unavený, ale tenhle díl mě nějak moc nedostal. Není to až tak komplikované, jak to vypadá, ale na druhou stranu je to pořád velmi zábavné, což rozhodně tomuhle seriálu dělá velkou službu. Důležitým prvkem je zde i protivník, kterého tu Poirot má. Jsou skvělými soupeři.

Čas po čase (Time After Time, 1979) - 85 %
Malcolm McDowell je skvělý herec a v tomhle filmu krásně ukazuje, že dokázal zahrát i příjemné charaktery, které mají svojí hloubku. Je na něm pořád něco zvláštního, což je dáno dějem. Má rozhodně svoje kouzlo, jako celý film, který je thrillerem, ale tak příjemně odlehčeným a romantickým, že funguje ve všech rovinách - v té dramatické, krvavé i komediální a romantické.

středa 27. května 2015

Stíny, Clerks 2: Muži za pultem, Přežili jsme invazi, Hancock, Stalker


Stíny (Shadows, 1959) - 65 %
Film, který mě nedokázal chytnout za srdce, ale přesto zaujme. Když už ne příběhem, tak alespoň hudbou, která se vám dostane do těla. Jako kdyby vibrovala skutečně celým filmem. Je to příjemné, je to hezké, ale není to ohromující. To, že je příběh hlavně o vztazích a zbytečně se nehrotí, to je také docela fajn.

Clerks 2: Muži za pultem (Clerks II, 2006) - 100 %
Já tenhle film prostě miluju. Snad ještě víc než první, který byl pro Smithe přelomový. Jsou zde skvělé dialogy, jsou zde úchylné situace, a jsou zde výborné postavy, kdy hlavně Becky s tváří Rosario Dawson je skvělým tahem. Do téhle holky se dá snadno zamilovat. Nemůžu od toho filmu odtrhnout oči pokaždé, když se na něj dívám.

Přežili jsme invazi (Saints and Soldiers: Airborne Creed, 2012) - 50%
Opět takový průměrný válečný film, kde jsou scény, které vás zaujmou, ať už jen dialogové, anebo skutečně dějové, jenže stejně tak je zde hodně vaty, kde máte pocit, že básník nevěděl co říct a trochu se trápil. Chybí zase trochu víc akčních scén, ale na ty asi prostě nebyly finance, což je možné předpokládat i pro třetí film ze série.

Hancock (Hancock, 2008) - 60 %
Tohle je film, který neurazí a ani nenadchne. Jsou zde celkem dobré nápady, hlavně ten první se superhrdinou/bezďákem, ale to je pak přece jen trochu rozmělněno v klasické zápletce, která ale přece jen vrcholí nějakým tím překvapením. Skvěle vybraní herci dávají filmu něco navíc, což divák ocení. Příjemný mainstream, který zabaví.

Stalker (Stalker, 1979) - 70 %
Tohle je přesně jeden z těch filmů, které budu muset vidět ještě jednou, abych se ho pokusil docenit. Tarkovsky používá zajímavou formu, která na vás hned zapůsobí - myslím barevné schéma, které má dvě různé podoby. Je to ale náročné dílo, které vyžaduje vaši pozornost, vyžaduje, abyste přemýšleli. Rozhodně ale stojí za zhlédnutí.

úterý 26. května 2015

Černý Orfeus, Velká ryba, Rozchod!, Pan Včelka, Loganův útěk


Černý Orfeus (Orfeu Negro, 1959) - 70 %
Tenhle snímek má rozhodně něco do sebe. Marcel Camus vzal klasickou látku a přenesl ji do zvláštního, exotického prostředí, kde by se mohlo zdát, že nebude fungovat, ale díky nehercům a zajímavé hudbě funguje dobře. Přesto se na mě nepřeneslo něco zásadního a já neměl pocit, že sleduji stěžejní filmové dílo.

Velká ryba (Big Fish, 2003) - 100 %
Tohle je prostě jeden z nejkrásnějších filmů, jaké znám. Už poprvé, když sem ho viděl, mě dostala ta krásná fantazie, laskavost příběhu, bizarnost jednotlivých postav. "Velká ryba" je něco, co mi dokonale sedí vzhledem k povaze a k přesvědčení, že pravda má mnoho podob, a to i takových, kdy to z podstaty pravda není. Prostě nádherné.

Rozchod! (The Break-Up, 2006) - 50 %
Ta komediální část mi přímo vadí. Vince Vaughn je prostě protivný herec a v každé komedii hraje naprosto stejnou postavu. Obhroublého debila, který se nějakým záhadným způsobem napraví. Jennifer Aniston mi tu taky moc nesedí, ale to, že se film zbytečně nesnaží o happy end, mi prostě imponuje.

Pan Včelka (Bee Movie, 2007) - 70 %
Když jsme na tom byli s přítelkyní v kině, tak jsme si to docela užili, smáli jsme se a něco nám v hlavě zůstalo. Když jsem měl ale snímek zhlédnout podruhé, nějak jsem si říkal, proč vlastně? Ale jo, pořád je vidět, že to je pěkně promyšlené, hlavně ten včelí svět, no a navíc jsou tu dobré vtipy a snaží se to o nějaké to poselství. Stále příjemné.

Loganův útěk (Logan's Run, 1976) - 75 %
Ten svět, který je ve filmu vytvořen, je prostě zajímavý. Pravidla jsou jasně dána, ale smyslem je jejich borcení, protože ne všechno skutečně musí být takové, jaké to je. Právě to odhaluje Yorkova postava, která ukazuje, že každá společnost má své nedostatky a stojí za to, aby došlo ke změně. Samozřejmě poklidnou cestou.

pondělí 25. května 2015

Ride Lonesome, Přežili jsme Ardeny, Bad Asses on the Bayou, Základní instinkt 2, Soylent Green


Ride Lonesome (1959) - 70 %
U westernu "Ride Lonesome" už je vidět, že waynovské postavy nebyly až tak zajímavé a bylo potřeba přijít v žánru s něčím zajímavějším. Tenhle western má tak příjemně špinavé a upocené chlapy, stejně jako jednu krásou ženu, že výborně funguje už jen po této stránce. Pak ale nechybí ani příběh, který je zajímavý a nakonec dojde i nějakého toho překvapení.

Přežili jsme Ardeny (Saints and Soldiers, 2003) - 60 %
Tohle spíše povídání než válčení je celkem snesitelné, i když právě akční scény mohou některým divákům asi docela chybět. Ale snímek se alespoň snaží něco říct. A i když to tak úplně nevyjde, tak se na to dá dívat bez toho, abyste se nějak moc nudili. Docela se ale divím, že jsou ještě další dva filmy.

Bad Asses on the Bayou (2015) - 80 %
Mě tohle prostě neskutečně baví. Když jsem zjistil, že je trojka, nesmírně jsem se na ten film těšil a absolutně mě nezklamal. Trejo a Glover jsou zde výteční, jeden nabručený, druhý správně oplzlý, ale jak dojde na akci, jsou to pořád borci, i když za to může hlavně kamera a střih. Tihle akční hrdinové mě ale baví a doufám, že bude čtvrtý díl, pátý, šestý a tak dále. Neskutečná oddechovka.

Základní instinkt 2 (Basic Instinct 2, 2006) - 20 %
Tohle je skoro utrpení sledovat. Sharon Stone už je spíš karikaturou svojí postavy z prvního filmu a proti sobě nemá nikoho, kdo by stál za zmínku. Problém je ten, že se scénář snaží být v podstatě anglickou kopií předchozího filmu, ale s tím, že ani scénář a ani režie nemají správný tah na bránu a nedokážou vzbudit napětí. O tom, že by to bylo erotické, se pak opravdu mluvit nedá.

Soylent Green (Soylent Green, 1973) - 80 %
Ta pointa je prostě paráda, pokud si jí tedy nepřečtete ještě před tím, než se na snímek podíváte. Takovou chybu určitě nedělejte, protože to by byla škoda. Výborný detektivní příběh, který má prvky jak komedie, tak thrilleru. Společnost, která je zde prezentována, je pěkně děsivá, ale není to něco, co by bylo těžké si představit v reálu. I proto to má docela silnou výpověď.

neděle 24. května 2015

Anatomie vraždy, American Justice, Lovecká sezóna, Assassin, Jatka č. 5


Anatomie vraždy (Anatomy of a Murder, 1959) - 90 %
Ta dramata ze soudní síně jsou prostě skvělá. Alespoň v tomhle případě to opět platí. Vůbec nejde o to, aby divák viděl, jak k vraždě došlo, jde hlavně o to, jak je popsána, a to naprosto stačí. Je to silné, protože obhájci to silným dělají. Skvělé herecké výkony, kdy James Stewart opět ukazuje, jakou legendou byl. Na toho člověka bych se mohl dívat pořád. Preminger vše ještě podtrhává výbornou režií.

American Justice (2015) - 30 %
Kdyby nebyl ten příběh až tak pitomý, tak v tom případě by se mohlo jednat o celkem příjemnou cestu za pomstou, anebo alespoň vyvražďovačku s dobrým úmyslem. Bohužel ten příběh to skutečně potápí, což je velká škoda. Hlavní postava je celkem fajn drsňák, což je dáno představitelem, zbytek si jen zaslouží umřít, až na pěknou Vidu Guerru.

Lovecká sezóna (Open Season, 2005) - 40 %
Takový ten klasický animák, u kterého máte pocit, že už v něm není nic nového, jen ty postavy vypadají trochu jinak, než jak vypadaly v jiných filmech. Jeden ukecaný, jeden příliš vážný, oba v rolích, které nejsou tradiční, tedy kromě toho, že to jsou zvířata. Zápletka je také taková ohraná. Nějak mě tenhle film nedokázal nadchnout.

Assassin (2015) - 40 %
Myslel jsem si, že to bude alespoň v něčem zajímavé, ale tohle je prostě promarněný potenciál. Nájemní vrazi, to je něco, co mě vždycky fascinovalo a fascinovat mě bude. Tohle je ale tak jalové a nudné provedení, že vás to pořádně nemá čím zaujmout. Škoda, ale ono těch dobrých filmů s podobným názvem opravdu moc není.

Jatka č. 5 (Slaughterhouse-Five, 1972) - 70 %
Je to zvláštní film, který mě motivoval hlavně k tomu, abych si někdy sehnat knihu a zkusil na základě ní pochopit, o čem to vlastně bylo. Přechody jsou ve filmu skvělé, ale forma tu trochu přebíjí obsah, což si nemyslím, že byl úplně i záměr knihy. Rozhodně zajímavé a specifické vykreslení války, které není pro každého.