pondělí 29. října 2012

Ong-bak, Pád Třetí říše, Bolt, Zathura, 3G a Skyfall


Ong-bak (Ong-bak, 2003)
"Ong-bak" není na první pohled nijak výjimečným kung fu filmem. Jeho zápletka vůbec není oslnivá. Máme zde vesničany, kterým někdo ukradne hlavu jejich Buddhy. Jeden mladík z vesnice se vydává po stopách těch, kdo hlavu odnesli. Jeho úkolem je samozřejmě vrátit hlavu zpátky své vesnici a případně potrestat ty, kdož se dopustili takového nactiutrhačství. Vypadá to na jednoduchý příběh o cestě za relikvií. No, co si budeme, nic jiného to ani není. Rozdíl mezi obyčejným kung fu filmem a "Ong-bakem" je v tom, že "Ong-bak" má svou ústřední hvězdu, kterou je Tony Jaa. Tony Jaa není Bruce Lee, není ani Jackie Chan. Když už jsme u toho, není vůbec Číňan. Tony je Thajec, zde se narodil a zde natáčel svoje první filmy. "Ong-Bak" není jeho prvním filmem, ale rozhodně patří k tomu, co z něj udělalo světovou hvězdu. Tony se velmi liší od stylu Bruce Leeho a šel v choreografii ještě dále, jinou cestou než Jackie Chan. Tony Jaa je mistr bojových umění, ale stejně tak je na něm vidět, že by mu nedělal problém ani parkour. Jeho skoky jsou místy prostě neskutečné. Je to výborný akrobat a rád to předvádí. Jeho let nad dětmi s bublifuky je prostě úchvatný a to je to jen jedna krátká scéna. Vlastně ale celá sekvence s útěkem přes město je neskutečná, a možná to vůbec nejlepší, co se v celém filmu stalo. Finální souboj se zlosynem už je jen finální souboj se zlosynem, v tom nic zas tak úchvatného není.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete trochu jiný styl akčních scén.
Hodnocení: 65% za neskutečně pohyblivého a agilního Tonyho Jaa

Pád Třetí říše (Der Untergang, 2004)
Hvězdou filmu "Pád Třetí říše" je Adolf Hitler. Ne, asi se raději trochu poopravím. Hvězdou je Bruno Ganz, který naprosto neskutečným způsobem ztvárnil německého diktátora, člověka, který se nebál zabíjet milióny lidí jen proto, že měli jiný původ, než jaký si on přál. Pravda, ona jeho ideologie byla trochu komplikovanější, ale do toho zasahovat nemusíme. "Pád třetí říše" je o tom, jak se Hitlerův život chýlí ke konci s tím, jak se ke konci chýlí i válka v Evropě. Sověti se dostali do Berlína a město je ničeno. Neustálým pozadím celého filmu jsou výbuchy bomb a střelba. Hitler se ještě snaží udělat něco, aby se situace změnila, ve svém bunkru chce vývoj zvrátit, ale postupně si uvědomuje, že už to není možné. Poslední chvilky tohoto šíleného muže jsou známé, ale když jsem sledoval, co skutečně udělal, když jsem ho mohl vidět v podání skvělého Ganze, došlo mi, že Hitler musel mít ještě dostatek příčetnosti, aby si uvědomil, že sebevražda je jediným řešením, jak odejít z tohoto světa v klidu a tak, aby sám sebe ušetřil procesů, které musely zákonitě následovat. Eva Braun, jeho milenka a v poslední fázi života i manželka, je zde vykreslena jako naprosto zfanatizovaná žena, která je schopna pro svého Vůdce udělat cokoli. Však nebyla sama. Film rozhodně nemá za úkol jen odsuzovat Němce, myslím si, že spíše než útok na národ, se jedná o ukázku toho, co všechno může člověk dosáhnout, když má dostatečné schopnosti a získá potřebnou moc. Lidé jsou za ním pak ochotní jít za jakýchkoli podmínek a dělat jakékoli kroky, jen aby se nestali těmi, kdo budou stát na druhé straně barikády. Je to šílené, ale jeden jediný člověk dokáže ovládat masy. I když masy budou vědět, že je to šílenec, budou stát za ním, dokud budou mít pocit, že druhá strana je horší a že tady na téhle straně - prozatím správné - čeká světlá budoucnost. Nebo alespoň její vidina.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás nezajímá válka v zákopech, ale za vůdcovským stolem.
Hodnocení: 80% za neskutečného Bruno Ganze a šílenství fanatických nacistů



Bolt - Pes pro každý případ (Bolt, 2004)
Mám pocit, že tenhle týden jsem si na sledování nevybíral úplně špatné filmy. "Bolt - Pes pro každý případ" sice není žádný geniální animák, ale jako zábava na odpoledne i s dětmi se to docela hodí. Bolt je totiž rozhodně speciální pes a rozhodně je pro každý případ, alespoň pokud jde o jeho paničku Penny. Bolt je totiž pes špionážní a má spoustu skvělých schopností. Nebo to tak alespoň vypadá a Bolt sám si to skutečně myslí. Díky nešťastné náhodě se však z filmového natáčení, kde všechny svoje příběhy prožíval, dostává do světa skutečného, kde zjišťuje, že všechno není takové, jak se na první pohled zdá a jak si on celou dobu myslel. svět je místo, ze kterého sice nemusí mít strach, ale rozhodně mu nepomůže jeho superštěkání, tavící pohled nebo cokoli podobného. Díky své neznalosti skutečného světa se dostává do komických situací, ať už nepochopením, anebo tím, že ho někdo jiný využívá a zneužívá jeho naivity. Přesto si ale dokáže získat přátele a nakonec jsme i svědky happy endu. Docela by mě zajímalo, jestli je to jenom proto, aby děti v kině neplakali, anebo je důvod jiný. Je fakt, že animák, ze kterého děti odcházejí uřvané, možná i se záchvatem, nebude pro společnost dobrou vizitkou. Hlavní hrdinové přece neumírají. Maximálně přijdou o nohu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete akční animák, který má celkem spád.
Hodnocení: 60% za celkem originální příběh, který ale trpí klasickými chybami animáků

Zathura: Vesmírné dobrodružství (Zathura: A Space Adventure2005)
"Zathura: Vesmírné dobrodružství" je rozhodně zajímavý film. Autor literární předlohy - Chris Van Allsburg - je v Americe velmi známý a oblíbený autor dětské literatury. Známe především jeho knihy z filmového plátna. Kromě "Zathury" vám určitě něco řeknou snímky jako "Jumanji" nebo "Polární expres". "Jumanji" je můj oblíbený film, a tak jsem se na snímek "Zathura: Vesmírné dobrodružství" docela těšil, protože vychází ze stejného předpokladu jako "Jumanji". Postavy začínají hrát stolní hru, která kolem nich ale ožívá a oni prožívají neskutečné dobrodružství rovnou ve svém domě. A že to jsou dobrodružství skutečně nápaditá. Nebo alespoň "Jumanji". Přiznám se, že mě "Zathura" celkem zklamala. Kromě toho, že má dobré momenty, jsou zde i momenty, které vás naprosto odradí. Bratři spolu soupeří a postupně se má jejich vztah dostat do takové fáze, kdy zase budou bratry skutečnými. Jenže jejich soupeření je protivné od začátku a příliš mu nepřidají, když se o to víc hádají. Místy je to v kontrastu s tímhle zase až příšerně dojemné a sladkobolné. Jon Favreau si natočil film, který dospělým neublíží a děti na chvíli zabaví, a když nic jiného, tak alespoň rozvíří jejich představivost. "Jumanji" však bylo rozhodně nápaditější a zajímavěji provedené. "Zathura" je ze začátku pojata poměrně komorně, vše se odehrává vlastně jen jako zvuky, stíny, apod. Na jednu stranu velmi příjemná změna, na druhou stranu dvojice bratrů za chvíli omrzí. A myslím, že už jsme se několikrát přesvědčili, že Josh Hutcherson umí být pořádně otravný. S věkem se to příliš nemění. V jeho případě určitě ne. Pokud nemáte rádi bombastická sci-fi a "Jumanji" se vám líbilo, bude se vám líbit i film "Zathura: Vesmírné dobrodružství". Já jsem ale neměl nijak velkou touhu si tuhle hru zahrát. Tolik mě neoslovila.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se vám hodně líbilo "Jumanji" a chcete zažít něco podobného.
Hodnocení: 50% za to, že je to místy až neskutečně protivný film

Guns, Girls and Gambling (2011)
Quentin Tarantino vydláždil cestu podobným filmům jako je "Guns, Girls and Gambling". Obsazení navíc nasvědčuje tomu, že by to opravdu mohla být hodně zajímavá podívaná. Christian Slater, Jeff Fahey a hlavně Gary Oldman. To nejsou úplně neznámí herci, rozhodně ne poslední jmenovaný. Společně rozjíždějí kriminální zápletku, kde vlastně nejde tolik o policajty, jako o zločince samotné a o jejich snažení. Bohužel ve hře není kufřík s neznámým obsahem, který po otevření doslova září, ale smyslem celé honičky je stará indiánská maska, pardon, maska původních obyvatel kontinentu. Těch postav, které se dostávají do děje, je skutečně mnoho. Gay Elvis, Elvis liliput, asijský Elvis, Elvis Elvis, Kovboj, dvojice zkorumpovaných šerifů, rančer, náčelník, holka od vedle, indiánský zabiják, kluk, co je sleduje, zlodějka, vražedkyně v latexu. Postav je neskutečné množství a jejich osudy se navzájem tak proplétají, že se pomalu začnete ztrácet. Ale film samozřejmě vše vysvětluje natolik, že se nemusíte příliš obávat, že by vám něco ušlo. Zas tak komplikované to není. Pochopit příběh není takový problém, chybí zde nějaká zajímavější sekvence, a i když se vše tváří zašmodrchané, je to vcelku jednoduché a přímočaré. Přeskakování v čase a opakování sekvencí tak vyznívá spíš jako natahování filmu, který je i přesto poměrně krátký. Je to násilné, jsou zde hlášky, zajímavá je i forma, ale nového Tarantina rozhodně nečekejte. Sem tam se možná pousmějete, ale asi se víc budete nudit.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že filmy s dvojníky Elvise jsou ještě pořád cool.
Hodnocení: 40% za to, že je to místy vážně celkem dobré, hlavně formou, ale nakonec je to jenom obyčejné béčko, kde je až moc postav


The poster shows a man wearing a tuxedo and holding a gun, standing in front of an image that looks like it was taken from the inside of a gun barrel, with the London skyline visible behind him. Text at the bottom of the poster reveals the film title and credits.

Skyfall (Skyfall, 2012)
Dvacátý třetí díl legendární série je na světě. Je to již padesát let od té doby, co byl natočen snímek první s krátkým názvem "Dr. No" a již několik představitelů se v hlavní roli vystřídalo. Seana Conneryho nahradil na jediný díl George Lazenby, aby se Sir ještě jednou vrátil a pak na dlouho přepustil roli Rogeru Moorovi. Role se poté ve dvou filmech ujal Timothy Dalton, aby byla na dalších deset let přepuštěna Pierci Brosnanovi. Z jeho rukou se dostala k zatím poslednímu představiteli, kterým je Daniel Craig. Počítejte se mnou. Sean Connery 6 filmů, George Lazenby 1, Roger Moore celkem 7 (dosavadní rekordman), Timothy Dalton jen 2 a Pierce Brosnan skončil na 4. To nám dává dohromady 20 filmů. Pak přišel Daniel Craig a ten má doposud na svém kontě 3. Jsme tedy na čísle 23, které stalo tím, které určuje 50 let existence tohoto agenta na plátnech. Nutno říct, že "Skyfall" je filmem, který rozhodně nebyl natočen jako obyčejný další díl, ale jako skutečná pocta celé dlouhé (a nejvýdělečnější) filmové sérii, jaká doposud existuje. "Skyfall" byl natočen pro fanoušky. Vracejí se staré postavy, které jsme měli rádi, je zde zápletka, která není úplně komplikovaná, záporák, který je skutečně unikátní, M ve výborné formě, ale hlavně James Bond, jakého si svět zaslouží. díky herectví Daniela Craiga je to suchy Angličan, který se příliš nesměje, což Craig moc hrát nemusí, ale hlavně si v akci udržuje neskutečný styl. Ve chvíli, kdy naskakuje do vlaku, od kterého se právě málem oddělil, musí srdce fanouška zaplesat. I když je pravda, že tahle scéna byla již v traileru. Jsou zde ale další úchvatné akční scény, velikášské i komorní, prostě všechno. "Skyfall" nechybí vůbec nic, dokonce i z Bondovy minulosti se něco dovíme. Jako celek to funguje velmi dobře, ale pořád si myslím, že bude mít o něco větší hodnotu pro ty, kteří mají rádi celou sérii. Je zde poměrně velké množství odkazů na klasické díly. Přesto ale film zůstává moderní, i když ne zase tolik jako "Casino Royale". "Skyfall" vás nebude nudit, i když má přece jen trochu přepálenou stopáž a člověk má pocit, že toho padoucha snad nedostanou. Nakonec ale dostáváte to, pro co jste si přišli a možná ještě něco navíc. Očekávání dalšího dílu bude hodně velké.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi nového Jamese Bonda a stýská se vám po tom starém.
Hodnocení: 75% za to, že je to vtipné, akční a hlavně pro fanoušky

pondělí 22. října 2012

Ztraceno v překladu, 4 bratři, Na dotek, Kinsey, Těžká váha, Elizabethtown, Zrůda, Manderlay a Hra s nevěrou



Ztraceno v překladu (Lost in Translation, 2003)
Naprosto neskutečný film, u něhož se mi také poměrně dlouhou dobu dařilo se mu vyhýbat. Nakonec ale i na něj došlo a já jsem neskutečně rád, že jsem ho mohl vidět. Je to tak úžasná směska humoru, ironie, sarkasmu a vše podané v civilním herectví, až je to neskutečné. Já vím, že filmů, kdy se Američan (případně Evropan) dostane do Japonska (převážně Tokia) a má zde nějakým způsobem fungovat, je velké množství. Konec konců, může to být i horor (americká "Nenávist"). Ale v tomhle případě je to podáno tak zajímavým způsobem, že vás to prostě musí nadchnout. Bill Murray jako kdyby v podstatě nehrál. Je jak chodící prázdná váza. Jeho rozhovory s manželkou po telefonu jsou neskutečné, přesně tak prázdné, stereotypní a reálné, jak bývají, ale přitom vám přijdou neskutečně surreálné, jako z jiného světa. Je to pak v úžasném kontrastu s tím, jak se bob, kterého Bill Murray hraje, chová ve chvíli, když je s Charlotte, kterou ztvárnila nádherná Scarlett Johansson (ano, pořád pro ni mám slabost). Je to naprosto dokonalý rozdíl. S ní není prázdný, není černobílý, ale je skutečně barevný. Malý velký film, jinak to opravdu nejde nazvat a já jsem z něj byl doslova unešený.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že Bill Murray už nemá na to, aby hrál.
Hodnocení: 85% za to, že je to neskutečný malý velký film



Čtyři bratři (Four Brothers, 2004)
Detroit je drsné město. Je zde hodně černochů, ale nemyslím si, že to je ten hlavní problém. Zločinnost je zde prostě vysoká a rozhodně se na ní nepodílejí jenom černoši. Ale o to ve filmu nejde, nechce odsuzovat jednu rasovou skupinu nebo druhou, vlastně o rase vůbec není. Film je totiž především o tom, že zločin je zde naprosto běžnou záležitostí, zastřelit někoho, kdo se do vás naváží, to je maličkost. Stejně jako sehnat někde zbraň, kterou by se zabití dalo provést. Film nám hned na začátku ukazuje, že si nebude brát servítky. Vlastě je místy docela pořádně drsný. Hned úvodní scéna nás ale seznámí s tím, jak bude film probíhat. Starší dáma jde nakupovat do samoobsluhy a čirou náhodou - opravdu v tom nehledejte nic víc - se stane, že ji také zastřelí. Jasně, je to šílené, ale v našem světě se podobné věci prostě dějí. Asi by příběh neměl další pokračování, kdyby dáma nevychovávala čtyři adoptivní syny. Bobbyho (Mark Wahlberg), který je jako neřízená střela, Angela (Tyrese Gibson), který se snaží mít rodinu, Jeremiaha (André Benjamin), o němž ani jeho bratři neví všechno, a nejmladšího Jacka, který to se svými staršími bratry, hlavně s Bobbym, táhne. Tihle bratři nechtějí nechat matku jen tak mrtvou, hodlají ji pomstít. Za každou cenu chtějí zjistit, kdo za její smrtí stojí a za pomstou jdou jako honicí psi za liškou. Samozřejmě, že to znamená přinášet oběti, ale všichni jsou ochotni do toho jít. Drsným, syrový film, který si na nic nehraje.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak vypadá běžný život v Detroitu.
Hodnocení: 60% za to, že je to správně drsné se zajímavými postavami všech bratrů



Na dotek (Closer, 2004)
Docela příjemně zamotaný příběh, který se zaměřuje na jedno ze stále ožehavých témat - sexualitu. Co vlastně chceme a co si dovolíme vyžadovat? Jsou naše touhy přístupné ostatním lidem? Dokážeme se o ně podělit a nebudou se na nás lidé dívat divně? Chápeme ještě, co je to vlastně láska a dokážeme se zamilovat? "Na dotek" je film o čtyřech lidech, jejichž životy se navzájem prováží. Někdy až moc, někdy jen letmo, ale o to mohou být dopady závažnější. Dvě Američanky a dva Angličané. Jejich životy se spojují a zase rozdělují. Kdo vlastně s kým chodí? A kdo s kým spí? Za chvíli začne mít člověk pocit, že už se mezi sebou začnou kombinovat nehledě na pohlaví. Julia Roberts je fotografkou, která neví, koho vlastně chce. Jude Law je mladý a nenadějný spisovatel, který neví, kterou vlastně chce. Clive Owen je doktor, který ví, co chce a také to dostane. Sám o sobě řekne, že je primitiv. A vlastně jím tak trochu je. Nakonec Natalie Portman. Co je ona vlastně zač? Jenom žena, která miluje? Anebo je v ní něco víc? Před kým skrývá víc? Před svým přítelem? Anebo před mužem, který se na jeden večer stal jejím zákazníkem ve striptýzovém klubu? Vztahy mezi lidmi jsou velmi komplikované, ale vlastně jenom proto, že si je komplikujeme sami. Vyžadujeme nějaké hodnoty, které jsou naprosto nesmyslné, sami se přitom chováme naprosto jinak. Dokážeme ještě být šťastni? Či snad pouze žijeme život, který se ubírá od narození až po smrt, aniž bychom skutečné štěstí našli. Tenhle film ač se to nemusí zdát, je ve skutečnosti hodně znepokojivý. Nezabývá se apokalypsou světa, ale apokalypsou člověka.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete nahlédnout do trochu jiné sexuality.
Hodnocení: 65% za to, že je příběh hodně otevřený a rozhodně vás nenechá chladnými



Kinsey (Kinsey, 2004)
Obdivuji lidi, kteří se snaží svět vzdělávat v oblasti sexuality. Myslím si, že sami k sobě potřebujeme být upřímní, což je základem k tomu, abychom mohli být upřímní i k dalším lidem. Jak se na vás budou lidé dívat, když jim oznámíte, že jste homosexuál, nebo že jste lesba? Jak se budete vy sami cítit, když jim tohle budete říkat? Bude to pro vás jednoduché, anebo si budete připadat špatně? Lidé se rozhodně nedívají stejně na ty, kteří mají orientaci směřovanou na stejné pohlaví. Ale není to jenom tohle. Kolik vlastně víme o svých tělech, kolik víme o svém protějšku? Člověk je jedním z mála živočišným druhů, který provozuje pohlavní styk nikoli pouze za účelem rozmnožování, ale také za účelem vlastního uspokojení. Proč se o tom tak bavíme mluvit? Nechceme řešit své problémy veřejně, ale přesto nás sexualita zajímá. Bojíme se o ní mluvit. "Kinsey" je filmem o tom, že zde jsou lidé, kteří se mluvit nebojí. Alfred Kinsey byl jedním z těch lidí, protože vytvořil poměrně rozsáhlou studii, nejprve o mužích a pak i o ženách, a o jejich sexuálních tužbách, potřebách a zkušenostech. Problém byl, že se svými knihami přišel na konci 40. a na začátku 50. let. Puritánská Amerika to nesla hodně těžko, ale aspoň jí ukázal, jak moc homosexuálů zde je. Je to pak nutné považovat za problém anebo prostě jenom za projev vývoje společnosti? Otevřenost filmu je velmi silná, navíc podpořená skvělým herectvím jak skvělého Liama Neesona, tak i Laury Linney. Výborný film, opravdu výborný.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete zjistit, jak to bylo s pohledem na sexualitu před několika málo lety.
Hodnocení: 80% za to, že se film skvěle zabývá velmi zajímavou látkou, která se řešila v nevhodné době (jenže, která doba by byla vhodná?)



Těžká váha (Cinderella Man, 2005)
Být boxerem za Velké krize se jistě vyplatilo. Člověk měl práci. Akorát to chtělo být úspěšným boxerem. James J. Braddock byl úspěšným boxerem před velkou krizí, ale několikanásobná zlomenina jeho zabijácké pravé ruky vedla k tomu, že s boxem musel seknout, respektive dostával jenom hodně špatné zápasy. Práci si zajistil pouze tehdy, když měl štěstí a zrovna na něj ukázali, když měli v docích volno. Nebylo to jednoduché, zvláště když měl vychovávat tři děti a živit také manželku. Po dalším prohraném zápase, kdy si znovu zlomil ruku, mu bylo řečeno, že už o něj není zájem. Nevzdával se, ale štěstí mu přinesl jeho manažer. Domluvil mu zápas s mladým šampionem, který se potřeboval trochu ostřílet. Překvapivě se nekonala velká porážka starého mistra, ale jeho vítězství. A hvězda začíná znovu stoupat. Tohle je přesně příběh, který by mohl natočit Ron Howard. Příběh plný emocí a patosu a on se nebojí ho tam narvat ještě víc. Je to trochu škoda. Kdyby to nebylo tak příšerně patetické, tak je to ještě mnohem lepší film. Russell Crowe, kterému jsem dlouho nemohl přijít na jméno, opět ukazuje, jak výborným hercem je, Renée Zellweger role jednoduše sedla. Paul Giamatti je mnohdy snad z jiné dimenze - až příliš nedoceněný herec. Jeden člověk jednou někde napsal, že nejsou špatné boxerské filmy. Já musím souhlasit. Je v nich něco, co diváka prostě zajímá. Ať už měl "Rocky" kolik chtěl pokračování, každé mě bavilo. "Těžká váha" je také film, který mě zaujal, jen kdyby nebyl tak strašně patetický.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi nejen příběhy sportovců, ale obecně silné příběhy, které jsou podány s patosem.
Hodnocení: 70% za to, že boxerské filmy prostě neumí být špatné



Elizabethtown (Elizabethtown, 2005)
Cameron Crowe je ženská. No dobře, je to vůči němu trochu nefér a vlastně i vůči ženám, ale vážně jsem měl pocit, že film "Elizabethtown", stejně jako "Koupili jsme Zoo" natočila žena. Oba film jsou velmi romantické a velmi citlivé. Dokáží zahrát na tu správnou strunu a vyvolat ve vás pocity, které jste cítili, když jste se poprvé skutečně zamilovali. Oba filmy jsou sladkobolné, na kapesníčky a nakonec i patetické, i když si myslím, že jim nechybí i ten správný cit. Dokáží být docela vyvážené a mají zajímavé postavy. Orlando Bloom rozhodně není herec, kterého bych zrovna dvakrát miloval, ale tahle role mu prostě sedla. Stejně tak Kirsten Dunst. Je zde tak úžasně uvolněná, že i ona mi sedla, a to také není mou oblíbenou herečkou a  nikdy pro mě nebudou tou skutečnou Mary Jane. Ale to je jedno. Její Claire je správně trhlá, ten dokonalý lék pro chudáka Drewa, kterému se všechno hroutí. V práci udělal fiasko za milióny, jeho otec právě zemřel a on se pokusil spáchat sebevraždu. Ne, Cameron Crowe nevychází z příjemných věcí. Drew jede do Elizabethtownu, rodného města svého otce, aby jeho tělo nechal spálit a odvezl domů. Setkává se zde s neskutečně rozvětvenou rodinou, s příbuznými, které nikdy dříve nepoznal. Objevuje svou rodinu, sebe a samozřejmě i lásku. Díky vtipným postavám a situacím je film víc než snesitelný. Když už se mluví o romantickém filmu, pořád si myslím, že tohle je ještě hodně snesitelné, na rozdíl od jiné Americké produkce. "Láska nebeská" to není, ale přesto dobré.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi romantiku, u které si můžete pobrečet. Emoce rozhodně nechybí.
Hodnocení: 60% za to, že Crowe prostě dělá romantiku alespoň se vkusem a vtipem



Zrůda (Monster, 2003)
Vrazi se podle všeho hrají hodně dobře. Když se člověk podívá na Oscarová klání, není nic neobvyklého, že vítězem se stává právě herec, který hrál zápornou postavu. Hned mě napadá několik. V první řadě určitě Anthony Hopkins a jeho Hannibal Lecter. Ani Denzel Washington v "Training Day" nebyl zrovna svatoušek. Svatouškem určitě není Aileen, kterou podle skutečných událostí ztvárnila Charlize Theron. Co si budeme povídat, Charlize je neskutečně pěkná ženská, o to více kritikům vyrazilo dech, co ze sebe udělala kvůli snímku "Zrůda". Nebudu přehánět, když řeknu, že se tou zrůdou skutečně stala. Tohle rozhodně není žena, kterou byste si mohli zamilovat. Aileen asi nebude z těch, které vás budou fyzicky přitahovat. Není to na první pohled krásná žena. Rozhodně vás nebude přitahovat ani na druhý pohled, když zjistíte, co je vlastně zač a že už má za sebou pár vražd. A všechny vlastně pramení z toho, že s ní kluci i chlapi jednali jenom jako s kusem masa a ne se skutečným člověkem. Udělali si z ní děvku a podle toho se s ní chovali. Ona chtěla přitom jenom lásku, ze začátku. Pak už muže vyhledávala jenom pro peníze. Chlap za nějakou tu službičku zaplatí. Nejprve penězi, pak i životem. Aileen Wuornos je skutečnou postavou, která spáchala sedm vražd a byla za ně odsouzena k trestu smrti, který byl proveden v roce 2002. Nevím, jestli svých činů litovala, nemyslím si to. Přesto jsem si ale říkal, jestli je chyba jenom na její straně. A tak jsem začal přemýšlet o tom, jak se vlastně společnost postarala o to, aby se z ní něco takového nestalo. Vlastně se nestarala vůbec. V podstatě každý, kdo se s ní setkal, jí pomohl hlouběji a hlouběji zapadnout do stavu, který nakonec vedl k jejímu vraždění. Chtiví muži, kteří toho nemají doma dost, policajti, kteří zneužívají svého postavení, lidé, kteří se na ni dívají jako na póvl. Je pak snadné vynést trest nad jednou osobou, ty ostatní jsou přece z obliga, ona zmáčkla spoušť. Nebudu ji obhajovat, ona skutečně vraždila, ale na druhou stranu stojí za to se zamyslet nad tím, jak se vlastně k lidem chováme a jestli sami nejsme katalyzátory podobného chování.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás zajímají osudy vrahů.
Hodnocení: 80% za jeden skvělý herecký výkon a za zamyšlení nad společností



Manderlay (Manderlay, 2005)
Lars von Trier je člověk, který bude plnit články nejen tím, jak kontroverzní jsou jeho filmy, ale i tím, jak kontroverzní je on sám. Nemá cenu se rozepisovat o jeho skandálech, věnujme se jeho tvorbě. "Manderlay" je druhým filmem ze zamýšlené americké trilogie. První snímek "Dogville" jsem doposud neviděl, což je jistě chyba, ale já to někdy doženu. Určitě. Ne, že by mě "Manderlay" zase tolik oslnilo, ale člověk musí uznat, že když se tenhle dánský blázen rozhodne, že natočí film určitou formou, tak tu formu dodrží do puntíku. Nevíte, jestli je "Manderlay" filmem nebo divadelní hrou. Nejsou zde žádné exteriéry, vše se odehrává na jevišti, které je vlastně městem, domem, příjezdovou cestou. Na bílé podlaze jsou nějaké hranice, které oddělují různá místa. Kulisy jsou zde minimální, a tak místo toho, abychom sledovali slavné zprovoznění zavlažovacího systému, žádnou vodu téct nevidíme. Pro maximální zjednodušení se zde používá i pantomima, například při otvírání dveří. Je to docela zajímavé, na chvíli. Jinak má film další aspekty Trierovy tvorby, které se ale postupně stávají nudné. Otevřená sexuální scéna nechybí ani zde, z Bryce Dallas Howard je vidět opravdu hodně. Skoro začínám mít pocit, že někteří Trierovi fanoušci budou režiséra obdivovat hlavně proto, že jim svlékne krásné herečky. Nejsem zrovna nadšencem dánského vzbouřence, ale musím říct, že jeho filmy dokážou udělat dojem. Jestli se v tomhle případě snažil řešit rasovou otázku, asi by to měl nechat na povolanějších.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste obdivovateli dánského zlobivého dítěte.
Hodnocení: 50% za to, že forma zase jednou zvítězila nad obsahem



Hra s nevěrou (Derailed, 2005)
"Hra s nevěrou" je filmem, kde jsem hodně dlouho vlastně nevěděl, o jaký žánr se jedná. Bude to drama o rodinném rozpadu? Trochu silnější, méně klasický romantický film? Anebo thriller? Tak nakonec thriller, který se, bohužel, ke svému konci stává velmi rozporuplným. Ze začátku se seznamujeme s postavami, poměrně rychle, ale ne zase tolik, aby se uhánělo zběsilým tempem. Čekáme na první zvrat, který nastane. Je poměrně nečekaný, možná trochu zamrzí, že z Jennifer Aniston zase nevidíme trochu víc, protože co si budeme povídat, její herecké umění zase tak zajímavé není. Na druhou stranu ve filmu "Hra s něhou" alespoň hraje. Pozornost se však soustředí hlavně na postavu, kterou ztvárnil Clive Owen. Muž, který se rozhodl zahnout, svou ženu nepodvedl, ale následky si nese hodně drsné. Nejde ani tak o to, že se do těch problémů dostává, on si je vytváří sám. Vychází to z přesvědčení, že je potřeba zatloukat, zatloukat, zatloukat. Otázka je, jestli je to vhodné i ve chvíli, kdy vám jde o život. Musím říct, že některé zvraty ve filmu mě skutečně dostaly, ale s tím, jak se blíží konec, jsou méně a méně uvěřitelné. Ten poslední už byl tak nadbytečný, že by si za to tvůrci zasloužili proplesknout. Srazilo to dojem z filmu minimálně o deset procent. Jak málo někdy stačí. Ale ona i proměna Clive Owena z otloukánka v akční figurku není právě dvakrát uvěřitelná. Vincent Cassel si hraje to, co je pro něj obvyklé, trochu se využije i jeho přízvuk. Jako padouch je dobrý, ale arcipadoucha mu nevěřím. Zde se chová v podstatě jako největší zločinec na světě, který všechno ví, všemu rozumí, vše odhalí. Škoda, kdyby byl trochu lidštější, mohlo to být ještě silnější.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi Jennifer Aniston i v jiné poloze než obvykle.
Hodnocení: 50% za to, že závěr to celkem obstojně zabil

pondělí 15. října 2012

Prach, úspěšná pokračování animáků, Capote, Chata v horách, Mnichov, Woody Allen, Domino, Mariňák a další


Zeptej se prachu (Ask the Dust, 2006)
Začínám mít pocit, že tam, kde hraje Salma Hayek, nejedná se nikdy o velké dílo. "Zeptej se prachu" má předpoklady k tomu, aby bylo celkem dobrým filmem, ale nějak to nevyšlo. Příběh se odehrává ve 30. letech a soustředí se na mladého spisovatele Artura Bandiniho. Ten napsal jednu trochu úspěšnou knihu a v Los Angeles se snaží stvořit další. Neúspěšně. Má pocity, že už nic nezvládne, všechno, co napíše je pitomost. Jenže pak se seznámí se ženou. Je to Mexičanka, energická, protivná, krásná. Samozřejmě, že se do ní zamiluje, samozřejmě, že je to jeho múza. I on je k ní protivný, je na ní zlý, ale dají se spolu dohromady. Na to, že je předloha bestsellerem, film z ní vytěžil hodně málo. Nakonec je to jen obyčejný romantický příběh, který se docela táhne. Představitelé nejsou špatní, ale aby mi přirostli k srdci? To zrovna ne. Salma Hayek hraje svůj standard, což souvisí i s obnažením, které je zde poměrně nečekané a je vlastně jedinou odchylkou od klasického amerického romantického filmu. Vyniká ještě prostředí 30. let, které je znázorněno skutečně dobře. Jinak ale nemohu o filmu nic výrazně pozitivního říct. Je to škoda, protože to začínalo dobře.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete s romantikou i něco víc, ale nakonec to nedostanete.
Hodnocení: 40% za to, že se to chce tvářit jako něco speciálního, ale nic navíc v tom není



Doba ledová 4: Země v pohybu (Ice Age: Continental Drift, 2012)
Když se tak zamýšlím nad animáky tohoto roku, musím říct, že mezi velkými společnostmi nezklamala snad ani jedna. Pixar stvořil celkem povedenou "Rebelku", i když naděje vyly trochu větší. "Madagaskar 3" od Dreamworks rozhodně není propadák, jak si povíme níže, no a nakonec ani "Doba ledová 4: Země v pohybu" nezklamala. Naopak. Skoro bych řekl, že je to právě čtvrtá "Doba ledová", která dopadla nejlépe. Vím, že čtvrtá pokračování nemusí být vždy příliš úspěšná, ale v tomhle případě to prostě neplatí. Setkáváme se nejen se starými známými, ale zjišťujeme, že jsou zde i další potvůrky, s kterými je potřeba se seznámit a které více či méně zasahují do děje. Hezké je, že se také něco dovídáme o Sidovi, i když s jeho rodinou zase příliš dlouho nepobudeme. Sledujeme osudy všech hlavních postav. Diego se bude muset vyrovnávat s láskou, Manny zase s tím, že má dospívající dceru. Je velmi příjemné, jak se charaktery posouvají dále a my se o nich dovídáme něco nového. Tentokrát jsme svědky toho, jak jedna malá veverka - však ji všichni znáte - způsobí posun pevniny. Právě posun má velký vliv na osudy hrdinů, kteří se díky tomu dostávají na moře. Manny se musí vrátit za svou rodinou a Diego se Sidem mu samozřejmě pomohou. Přidá se ještě Sidova babička, aby to nebyla nuda, a samozřejmě parta pirát. Zní to přehnaně, ale vlastně není. Vtipy jsou dobré, překvapivě jak ty scénické, tak ty konverzační. Pro mě velmi milé překvapení, protože od čtvrtého dílu jsem zase tolik nečekal. Mimochodem animace je výborná a vytknout jí lze jen málo.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vzít dítě na animák, u kterého se sami pobavíte. V anglickém znění trochu lepší a vtipnější.
Hodnocení: 70% za to, že i čtvrtý díl v sérii může být hodně dobrý



Capote (Capote, 2005)
Když jsem se na film začal dívat a slyšel jsem Philipa Seymoura Hoffmana, jak mluví, a viděl jsem ho, jak hraje, nemohl jsem uvěřit svým očím. Pravda, o Trumanovi Capotem jsem zase tolik nevěděl, ale že by mluvil takhle a že by se takhle choval? Musel jsem se na film přestat dívat a na internetu jsem si vyhledal videa s Capotem. Ať žije YouTube, neskutečný zdroj informací. Samozřejmě jsem Capoteho na internetu našel a samozřejmě mi klesla čelist, když jsem ho skutečně uviděl mluvit a pohybovat se. Jestli Philip Seymour Hoffman přehrával, tak potom velmi málo. Jeho výkon je neskutečný. Ze své role nevypadne ani na chvilku. Postava, vlastně osobnost Capoteho mě zaujala a já jsem si musel pořídit nějakou jeho knihu. Mám doma Snídani u Tiffanyho, tak doufám, že se k ní dostanu co nejdřív. Philip Seymour Hoffman podává opravdu neuvěřitelný výkon - po zásluze oceněný Oscarem - který sice automaticky musí parodován, ale on prostě nikdy nevypadne z role. Je slizký, je teplý, jak jen teplý může být, až je to skoro klišé, ale přesto je neuvěřitelný. Ukradl si celý film pro sebe. "Capote" není o celém životě tohoto významného amerického autora, ale pouze o období, kdy vytvářel román "Chladnokrevně", který je v podstatě literaturou faktu. Už tehdy byl velmi oblíbeným autorem, esejistou i romanopiscem. Jeho knihy se staly předlouhou pro skvělé filmy. Jenže právě "Chladnokrevně" směnilo jeho život. Ve filmu je krásně zachyceno, proč se tak stalo, stejně jako je zde zachyceno, co se stalo. Událost, která je v "Chladnokrevně" popsána, je zde podána takovým způsobem, že vám zločin přijde neskutečně otřesný. Velmi dobrý snímek, který není pouhým životopisem.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi životopisné filmy, i když film dostane i další diváky.
Hodnocení: 80% za skvělý herecký výkon Philipa Seymoura Hoffmana, ale i za silný příběh



Chata v horách (The Cabin in the Woods, 2012)
Když jsem se podíval na film "Chata v horách" a věděl o nadšení, které mezi fanoušky hororu zasáhlo, měl jsem pocit, že mi něco uniklo. Stoprocentní hodnocení jsou naprosto nesmyslní. Hovoří se však o tom, že snímek je tím nejlepším, co bylo v roce 2012 v žánru natočeno. Navíc se dodává, že je tím nejoriginálnějším. Neskutečný protimluv, když si uvědomíme, že v podstatě vše, co je ve filmu, je velmi neoriginální. Budete mít pocit, že chvíli sledujete "Evil Dead", potom zase "Kostku" a rozhodně bych se nedivil, kdyby se dostavily pocity podobné jako při sledování snímků "Texaský masakr motorovou pilou" nebo "Tucker a Dale vs. Zlo". Originálního je zde skutečně málo. Nejoriginálnější je skutečnost, že to neoriginální je originálně spojeno do jednoho celku, který překvapivě funguje. Je to na jednu stranu nové a neokoukané, a to i přesto, že to je neoriginální. "Chata v horách" se inspiruje dlouhou historií hororu a využívá ji proto, aby nám předvedl vlastně obyčejnou hororovou komedii. Nejedná se o komedii lehkou, která by neměla hluchá místa, má je. Jenže příběh je natolik zajímavý, že vás dokáže pohltit. Originalita provedení a propojení na první pohled nesourodých prvků, funguje. Stejně funguje i boření hororových mýtů. Nevadí pak, že se film na konci promění v obyčejné béčko, které už vyčerpalo všechny nápady a snaží se jen o to, aby to dotáhl do konce. Je to dobré. Proti své vůli musím říct, že je to dobrý film. Neoriginální, nově pojatý, dobrý. Nesmál jsem se jako blázen, ale vtipy zde některé byly skutečně dobré. Dobré hlášky a hlavně ty odkazy na staré krásné filmy. Přesto si říkám, že je smutné, kam horor směřuje. Budeme velebit neoriginální filmy, protože už prostě nejde vytvořit nic, co by novou zasmrdělo? Opravdu už došly všechny originální nápady, a tak už jen recyklujeme a zkoušíme se na to dívat jinak? Remaky, vykrádání klasiky, její parodování, což se děje i v tomto případě, a samozřejmě snaha to trochu překroutit. Ať žije divný svět, kde to nejlepší je to, co už bylo natočeno a vše nové se jen kritizuje, mnohdy oprávněně. Docela mě zaskočil i český název "Chata v horách" Už v roce 2003 jsem napsal povídku tohoto jména. Bohužel je o něčem jiném, takže se ani soudit nemohu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi horor a poznáte každý odkaz na starší kousky.
Hodnocení: 70% za to, že nejspíš přestávám rozumět tomu, co vlastně je dobré a co není



Obchodník se smrtí (Lord of War, 2005)
Nicolas Cage hrál v hodně dobrých filmech. Nicolas Cage hrál v dobrých filmech. Nicolas Cage hrál ve špatných filmech. Nicolas Cage hrál v hodně špatných filmech. A hrál i v naprostých hloupostech. "Obchodník se smrtí" je v kategorii dobrých filmů a je to právě výkonem Nicolase Cage, který je skvělý jak jako vypravěč, tak i hlavní aktér. Jeho hlas je prostě takový správný, aby mu člověk věřil všechno, co se na plátně děje. A že je toho dost. Hned na začátek ale musím říct, že se film snaží být prvoplánově drsný, chce šokovat, ale zas taková pecka to v tomhle smyslu není. "Obchodník se smrtí" je příběh o jednom muži, který se v podstatě z ničeho vypracoval na jednoho z nejlepších obchodníků se zbraněmi. Možná si řeknete, že je to vysněný džob. Spousta peněz, sem tam nějaká akce, krásné ženy, různé kouty světa, ale ono to zase tak snadné není. Co vaše rodiny? co žena, kterou jste si vysnili? A co vaše svědomí? Dokáže se se vším tím násilím, které umožňujete, vypořádat? Stačí si říkat, že vy nejste ten, kdo mačká poušť, že vlastně nejste vrah?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že zbraně všechno nevyřeší.
Hodnocení: 70% za to, že sledujeme Cage v roli, která mu sedí a v níž může předvést, že sem tam opravdu hraje



Mnichov (Munich, 2005)
Steven Spielberg se jako žid nerozhodl natočit události, které vedly k zabití izraelských sportovců, ale naopak události, které následovali. Tedy v podstatě židovská pomsta na lidech, kteří měli s teroristickou akcí něco společného. A možná i na lidech, kteří jen mohli být teroristi. Je trochu zvláštní, jak je zde samotný únos sportovců podán, protože ze začátku to vypadá hodně živě, hodně zajímavě, ale Spielberg to hned utne a podává jen mechanické televizní zprávy, které je možné si prohlédnout v archivech nebo na internetu. Nic převratného, rovnou přechází k tomu, co následovalo. Trochu mě mrzelo, že atentátu věnuje tak málo prostoru, protože by ho zvládl natočit skvěle, alespoň ta úvodní scéna k tomu směřovala. Jenže Spielberg se vydal cestou zaznamenání pomsty, což není cesta špatná, snaha vyjádřit motivace druhé strany, způsob jejich práce, atd. Celkem se to i povedlo, ale stejně mám pocit, že film vůbec není tak syrový, jak by mohl být, ale je kompletně vyumělkovaný, snaží se hrát na city, což je ale dáno samotnou událostí, nikoli však Spielbergovým umem. Ten se snaží tlačit na pilu, dává do toho životy židů a jejich strasti a strádání. Není to zlé, ten film není špatně natočený, ale hlavním překvapením celého filmu je fakt, že Eric Bana umí také něco zahrát.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak vypadá odplata od Židů.
Hodnocení: 60% za to, že je to prostě další Spielberg, z kterého nebudu skákat do stropu silný námět, který vůbec nebyl využit



Lemra líná (Failure to Launch, 2006)
Sarah Jessicu Parker nemusím, ale byl jsem velmi mile překvapen z toho, jak tenhle film zvládla. Vlastně je zde docela příjemná. Matthew McConaughey je dobrý herec, v komediích je uplatnitelný. Celkově pak tahle romantická komedie vyznívá docela dobře, což mě samotného překvapilo, protože jsem nic takového nečekal. U komedie jsem se nakonec dobře bavil, i když je velmi podobná jiné, kterou jsem celkem odsoudil. Je ale fakt, že "Jak ztratit kluka v 10 dnech" mi vadilo kvůli Kate Hudson, kterou skutečně nemám rád a myslím si, že je jednou z nejhorších hereček, co nám Hollywood dal. I když je fakt, že v podobných filmech se opravdu nemusí snažit. Sarah Jessica Parker se také moc nemusela snažit, ale díky tomu, že nehrála mámu od rodiny, jsem jí její roli věřil. Podobnost se snímkem "Jak ztratit kluka v 10 dnech" je především v tom, že se to celé točí kolem jednoho poměrně originálního nápadu. V "10 dnech" to bylo napsání článku o tom, jak ztratit kluka, v tomhle případě je to najmutí ženy, která donutí mladíka, aby se konečně odstěhoval od svých rodičů. Filmovou matkou Matthowa McConaugheyho je Kathy Bates, i další vedlejší Party jsou obsazeny skvěle. Objeví se tu i Bradley Cooper ještě před tím, než se stal sám hvězdou pro hlavní role. Příjemná komedie, kde mě ani hlavní hrdinka nedokázala odradit. A když překousnete vtipy se zvířaty, budete se celkem obstojně bavit.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když čekáte špatnou komedii, ale ono to nakonec docela jde.
Hodnocení: 50% za to, že Sarah Jessica Parker je pro jednou hodně snesitelná



Melinda a Melinda (Melinda and Melinda, 2004)
Moje další setkání s Woody Allenem, kterého jsem dlouhá léta opomíjel. Nevím, jestli přímo záměrem, ale rozhodně se mi to dařilo obstojně. Po poměrně novém filmu, jakým je "Půlnoc v Paříži", jsem se ohlédl trochu zpátky do minulosti, ale ne zase o tolik. "Melinda a Melinda" je filmem, který rozhodně patří do Allenovy novější tvorby, která se mimo jiné vyznačuje tím, že už v ní sám tvůrce skoro nehraje. "Melinda a Melinda" je přesně ten případ. Je to film o lidských vztazích a o tom, jak si do svých životů jednotliví lidé navzájem zasahují. Film je celkem inovativní. Ve skutečnosti sledujeme večer malé skupinky lidí, která se v restauraci baví o tom, jak může příběh vypadat. Jsou zde dva spisovatelé a každý má na příběh jiný názor. Jeden v něm vidí komedii, druhý tragédii. A tak sledujeme to, jak příběh utváří. Jeden komicky, druhý tragicky. Jako kdyby Allen měl v hlavě námět, který neměl rozpracovaný, a tak si ho vyzkoušel se skutečnými herci a udělal z toho záznam. Příběh je neucelený, hromadí se zde různé myšlenky, různé pohledy. I když se Woody Allen snažil o trochu jiný přístup, v tomhle případě mu to prostě nevyšlo. Woody Allen řekl, že má nápady, které nikdy nestihne realizovat do konce života. Kdyby místo "Melindy a Melindy" zkusil jiný z těch nápadů, myslím, že by kinematografii obohatil o něco víc. Jsou zde vtipné scény, jsou zde dramatické scény, ale není zde celek, který by to dával nějakým obstojným způsobem dohromady.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když Woodymu odpustíte cokoli.
Hodnocení: 50% za to, že cele je to vlastně takové jen jako



Skoro dospělá (Girl in Progress, 2012)
Matka je pořádná příšera, ale v americkém filmu se přece může stát cokoli. To znamená, že se může kdokoli změnit, o kolik chce stupňů. Příšerný film, u kterého jsem nevěřil jeho datum vytvoření. Myslel jsem, že je to nějaký starší kousek, i když je pravda, že Eva Mendes zas až tak stará není. Má tohle být komedie? Tak proč tu není vtip. Má to být drama? Tak proč se to všechno snaží zlehčovat hloupými postavami? Eva Mendes hraje matku, skutečnou semetriku, která nutí dceru, aby doma všechno dělala. Sama nehne brvou. Je obyčejnou karikaturou, která má však mít vývoj. Nechápu, jak takové postavě máme přát něco pěkného? Jak můžeme věřit tomu, že se skutečně dokáže změnit. Kdyby z ní film ze začátku nedělal takovou mrchu, možná by to mohlo být lepší, protože mnohem zajímavější jsou scény, kdy na svou dceru nemá čas, protože se snaží udržet vztah se ženatým mužem, vztah, který nikdy nemůže mít budoucnost. Vzhledem k tomu, že na svou dceru nemá čas, ta začíná trochu divočit a chce utéct. Vymyslí geniální plán, jak utéct z domu. To souvisí i s tím, že se z ní ve škole postupně stává mrcha. "Protivný sprostý holky" byly malinko vykradeny a rozhodně ne lépe. Tiny Fey vytvořila pro film "Protivný sprostý holky" scénář, který nepostrádal vtip. "skoro dospělá" vtipná jednoduše není a vše tak musí zachraňovat představitelka měnící se dcery, která je prostě dobrá. Cierra Ramirez je krásná holka, která umí něco zahrát. Jediná film táhne, aby se úplně nepotopil. Zbytečně se zde řeší věci, které pro děj nemají význam, takže se to stává zaplácaným. Závěr pak ale samozřejmě nezklame.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi Evu Mendes a chcete si ji znechutit.
Hodnocení: 30% za to, že to není vtipné a vlastně ani dramatické, prostě příběh, který už jsme viděli mockrát



Domino (Domino, 2005)
Domino Harvey byla dcerou Laurence Harveyho, známého amerického herce, který bohužel zemřel až příliš brzy, než aby mohl dívenku vychovávat. Byly jí teprve čtyři roky. Domino tak neměla úplně jednoduché dětství, stala se tak trochu rebelkou, což ji nakonec přivedlo k tomu, že se stala lovkyní lidí. Neřekli byste to do ní. Když se na ni podíváte, vypadá jako křehká dívenka. Keira Knightley popravdě od skutečné Domino zase nemá tak daleko, takže v tomhle smyslu jí to můžete věřit. Křehká dívka ale rozhodně křehkou není, skvěle ovládá zbraně a nebojí se je použít. Chce se stát lovkyní lidí, a tak se spolčí s Mickey Rourkem, který hraje legendu na poli lovců lidí. Společně s jeho parťákem Chocem, se z nich stává pořádný úderný tým. Ten se dostal do akce, která se pořádně zvrtla. Většina filmu je pak výpovědí, kterou Domino podává vyšetřovatelce s tváří Lucy Liu. Tony Scott, který byl osobním přítelem Domino Harvey, natočil film v šíleném tempu, s rychlým střihem a nesporně příliš dlouhý na to, aby mu akční tempo vydrželo celou dobu, respektive, aby to vydržel divák. Díky hudbě, která je místy až neskutečně rušivá, se film tříští před očima, navíc mu příliš nepomáhá fakt, že je to jen slet akčních scén, které ve skutečnosti ani tak akční nejsou. Některé záběry se zde opakují, jak Domino vypráví svůj příběh, což v tomhle případě také není ku prospěchu věci. A tak ve skutečnosti sledujeme  život tří lidí, kdy minimálně dva z nich vlastně ani pořádně nevědí, co chtějí. Jsou z akce do akce, ale co je mezi tím, to je jen nějaká výplň, v které se trápí. Nemají život jednoduchý, ale sami si ho nezjednodušují. Film rozhodně vypráví o zajímavém osudu ženy, která nakonec zemřela až příliš mladá ve věku nedožitých třiceti šesti let. Její smrt ve filmu není, k té došlo později, ale asi nepřekvapí, že byla způsobena drogami a její závislostí.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete podívat na rádoby drsný film o lovcích lidí.
Hodnocení: 50% za to, že se Scott pokusil o zajímavý mix, kde hudba nefunguje, herci jsou skvělý, a příběh je až moc nesmyslně poskládaný



Mariňák (Jarhead, 2005)
Dlouho jsem o tomhle filmu věděl, dlouho jsem ho chtěl vidět, ale na válečné filmy musím mít náladu. Samozřejmě, že jsem nedostal válečný film, ale pořádné drama v režii skvělého Sama Mendese. "Mariňák" nevypráví o tom, jaké byly boje, jaké se používali zbraně, ani kolik mrtvých celkem z bojů vzešlo. Není to klasický válečný film, který by mohli zbožňovat milovníci military. Vypráví o armádě, o vojácích, ale bojové scény zde v podstatě chybí. Film je o samotném vojenském životě, o tom, jak to tam chodí a jak jsou vojáci drceni rozkazy a prostředím. Jsou v neznámé zemi, jsou zde sami, jsou odtržení od života, na který byli zvyklí. Námořnictvo je vyslalo do Perského zálivu, kde mají proti někomu bojovat. Vlastně neví, proti komu. Nepřítele téměř vůbec nevidíme. Je zde podtrhována absurdita mise, kdy ani sami vojáci mnohdy neví, o co vlastně celou dobu jde. Mají úkol, který mají splnit. Hlavní postava v podání skvělého Jaka Gyllenhaala vstupuje do armády, protože to je v jeho rodině tradice. Jeho představy však rychle vezmou za své a z nadšeného mladíka se stává cynický člověk, který se snaží přežít a vyrovnat se se vším, co ho potká, ať už je to smrt kolegů, nesmyslné požadavky, náročný dril. Film je velmi cynický, je zde humor, který slouží zejména ke kritice. Sledujeme osudy obyčejných lidí, jejichž úkoly jsou hodně neobyčejné. Já jsem si zase jednou uvědomil, že bych nikdy nebyl schopný v armádě fungovat. Jsem rád za to, že jsem povinnou vojenskou službu nestihl.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi válečné filmy, kde zase tolik nejde o bitvy.
Hodnocení: 70% za to, že je to zajímavé drama vojáka, kterého válka mění



Match Point - Hra osudu (Match Point, 2005)
Woody Allen, to rozhodně nejsou jenom komedie. Moje třetí seznámení s Allenem proběhlo v mírném překvapení, protože po filmech, které jsou především konverzačními komediemi/tragédiemi, případně snovými díly, jsem se dostal rovnou do žánru thrillerů. Lze spáchat dokonalý zločin? Snímek vlastně není o tom, jak se na čin připravit, to je jen část celého příběhu. Ani samotný zločin není v centru dění. soustředěno je na jednoho mladého muže, který se ožení. Ne ani tolik, protože by miloval, ale proto, že nastávající má bohatého tatínka, který má firmu, v níž by se mohl mladý muž uplatnit. A tak se také stane. Pohodovému vztahu však něco chybí. Především pak vášeň a ze strany muže možná dokonce i láska. Vše potřebné najde u mladé ženy Noly, s kterou se velmi sblíží a najde v ní všechno, co doma nemá. Žhavý a krásný sex, pochopení, něhu. No dobře, možná to doma má, ale tohle dobrodružství je přece jen něco nového, je to krásné, zakázané, a proto lákavé. I když jeho vztah s Nolou prochází určitými peripetiemi, snad se i zdá, že by pro ni opustil svou ženu. Jenže pak se všechno zlomí. Jonathan Rhys Meyers, který ztvárnil hlavní postavu, to krásně shrnul do následujícího proslovu (volně parafrázuji): "Já jí miluju, ale co bych s ní dělal?  Jaký by to byl život? Už jsem si zvykl na nějaký standard." Woody allen ukazuje, že mu jsou blízká skutečně všechna témata. Dokáže přesně vyjádřit, co postava cítí, navíc jak Rhys Meyers, tak krásná Scarlett Johansson (ano, mám pro ni slabost, v Benátkách jsem si fotil její obrovský plakát na náměstí svatého Marka) jsou v rolích dokonalí a zobrazují skutečné charaktery, nejen vykonstruované postavy. I když se film mění v thriller až ke konci, vůbec to nevadí. Je to úžasná gradace toho, co předcházelo. Film podkresluje převážně operní hudba, což nemusí být pro každého úplně snesitelné, na druhou stranu silné melodie se sem tam hodí. I když je to hodně patetické, přesto to zůstává v určitých mezích. Je to ale hlavně dáno tím, jak moc se vám film dostává pod kůži.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete nechat překvapit tím, co Woody Allen ještě dokáže.
Hodnocení: 70% za to, že Woody Allen nemusí být nutně jen dobrá komedie, ale i dobrý thriller



Madagaskar 3 (Madagascar 3: Europe's Most Wanted, 2005)
Trailer k filmu mě docela dostal, a tak jsem se na něj těšil. Trochu jsem se obával, přece jen to je třetí pokračování, ale pak jsem film konečně zhlédl se spoustou prcků v kině. Musím říct, že mě rozhodně nezklamal. Právě propojení s cirkusem, které je znát i z výše uvedeného obrázku, je stěžejním krokem, který nakonec film dotáhl k úspěšnému konci. Samozřejmě, že hlavní tíha celého scénáře sedí na bedrech známé čtveřice, ale přidávají se k nim nové postavy, které rozhodně stojí za pozornost. Nebudu příliš rozvádět působnost tučňáků, opičáků a lemurů, i ti zde mají své klasické místo, ale nejlepší jsou prostě cirkusové postavy. Jaguářici Giu si zamilujete na první pohled ruský tygr Vitaly je klasickým zlounem, který se postupně mění, lachtan Stefano zase pěkně potrhlým a přihlouplým mluvčím cirkusu. Nechybí zde ani záporák v podobě lovkyně zvířat, která nemá na své zdi trofej se lvem a velmi si ji přeje. Díky ní se některé scény mění v doslova akční výstupy. Vzhledem k tomu, že se příběh hodně odehrává v cirkusovém prostředí, je tomu podrobena i vizuální stránka. Když přijde na finální vystoupení cirkusáků, je to prostě úchvatné. Já vím, je to moc barevné, moc přehnané, ale copak takový by neměl být cirkus? Úžasná vystoupení, i když jen animovaná, mě prostě dostala. Scénář není dokonalý, naopak, hodně využívá děj předchozích filmů, stejně jako základní zápletku, ale nic to nemění na tom, že mi v hlavě pořád zní ta cirkusová melodie a já se nad ní pořád musím usmívat. Zaujalo, bavilo. Takový by měl animák být, když už není úplně originální.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete u animáku bavit.
Hodnocení: 70% za to, že to je prostě zábava a dokáže to ve vás probudit touhu zhlédnout cirkusové představení

pondělí 8. října 2012

Zítra nehrajeme, Lovci dinosaurů, Alexander, Sexy Pistols, Ali, Danny, Čarodějka a Gaya


Zítra nehrajeme! (A Prairie Home Companion, 2012)
Abyste měli rádi film "Zítra nehrajeme!", musíte mít rádi country. Opravdu si myslím, že toto je velmi zásadní podmínky. Jestliže nemáte country rádi, nebudete mít příliš v lásce film. Je totiž o country. Nejenom o country, ale těch písniček je tu skutečně hodně. "A Prairie Home Companion" je totiž živý rozhlasový pořad, který představuje umělce z country branže a vysílá se už pěknou řádku let. Garrison Keillor založil pořad v roce 1974 a od té doby jede nepřetržitě. Keillor je zároveň tím, kdo sám vystupuje a uvádí hosty a jejich jednotlivé písně a vystoupení. Sledujeme zde určitý příběh, příběh toho, jak show končí a jednotliví umělci se loučí, ale zas tolik nás nezajímá, jaké budou jejich další osudy. Některé mohou být zajímavé (postava Lindsay Lohan), jiné jsou spíš jen takové karikatury, které jsou hezké pro jednotlivé scénky, ale jako skutečné postavy příliš nefungují (Woody Harrelson a John C. Reilly). Postava Virginie Madsen, ač je krásná, mi přijde také trochu zbytečná, a jako kdyby se do celého dění ani příliš nehodila. Herci však odvádějí výkony, pro které je snadné film sledovat, ale opět musím dodat - je snadné je sledovat, pokud máte rádi country. Film je vleklý, ale country takové umí být, vyjadřuje city, stejně jako hudba, kterou prezentuje. Celé je to v duchu, který nesedne každému a Robert Altman dokazuje, že nikdy nebyl tvůrcem rychlých střihů. Nemyslím si však, že je to na škodu, jen vám to musí sednout.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi pomalé vyprávění, které nemá žádné velké zvraty, žádné vrcholy.
Hodnocení: 50% za až příliš prázdný příběh o zajímavých lidech s hudbou, kterou rozhodně můžu



Lovci dinosaurů (A Sound of Thunder, 2005)
Blbý film je blbý film a na první pohled ho pozná každý, když ho sleduje. "Lovci dinosaurů" jsou přesně takovým a já stále nedokážu pochopit, že se tenhle film dostal i do našich kin. Má hned několik prvků, které z něj dělají pořádnou hloupost. Co by se dalo ještě skousnout, to jsou špatné vizuální efekty. I lepší filmy mají špatné triky. Co už divák tolik nesnese, to je špatný příběh a hrozné herecké výkony. Stojím si zatím, že když se má tvořit dílo o cestování v čase, musí to dodržovat určitá pravidla. Film se na tohle úplně vykašlal a vytváří si nějaký nesmyslný svět a časové vlny, které jsou sice hezky efektivní, ale jinak je jejich význam nulový. Problémem je vyšlápnout ze stezky pryč, když osoby do minulosti cestují, ale že tam nějakého dinosaura sejmou, to je asi v pohodě. Nějaké hraní s časovými paradoxy je zde naprosto zabito ve prospěch scenáristického dokončení příběhu, který je zajímavý asi tolik, jako tuctový akční film. Edward Burns rozhodně není nějakou velkou hvězdou, ale tady jen ukazuje, že si ani film neumí podle scénáře vybrat. Všichni ostatní herci jsou dost špatní anebo nemají prostor, docela tak zamrzí účast jinak výborného a démonického Kingsleyho. "Lovci dinosaurů" v sobě nemají nic pozitivního, nic, za co by bylo možné je pochválit. Příšery, které si tu scénáristé vymysleli, prostě nevypadají dobře, podtrhuje to ještě špatné CGI zpracování. Vyhněte se tomu filmu, proboha, hodina a půl se dá mnohem konstruktivněji strávit četbou na záchodě. Jen bacha, aby vám nohy nezdřevěněly.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když už vážně nemáte nic jiného ke sledování.
Hodnocení: 10% za příšerný příběh, děsné efekty a nesmyslnou logiku



Alexander Veliký (Alexander, 2004)
Oliver Stone je legenda, která má na svém kontě skvělé filmy. Mnozí ale říkají, že v posledních letech se mu podařilo vyměknout, což se podepsalo na filmech jako "World Trade Center" anebo právě "Alexander Veliký". Člověk má trochu snahu srovnávat film s takovou peckou, jakou byla "Troja". To je přece jen srovnání trochu kruté, ale na druhou stranu ne úplně neopodstatněné. Nezkoumal jsem, do jaké míry se Stone držel předlohy, ale jsem si jistý, že celkem věrně. Bohužel se zaměřil především na určité kontroverzní aspekty Alexanderova života, jako jsou homosexualita a jeho zvláštní vztah s matkou, kde by bylo možné hovořit o určité formě Oidipovského komplexu, což se nakonec promítlo i na jeho vztahu k ženám. Fajn, zajímavé, proč ne, ale Alexander byl především válečník, člověk, který na velmi krátkou dobu dokázal sjednotit svět tak různorodý, že se to dle mého názoru po něm nikomu nepovedlo, ani Sovětskému svazu. Na dobývání se neklade tak velký důraz, což je škoda, protože když k soubojům dochází, jsou silné a naturalistické, což byla také vždy Stonova chlouba. V aktuálních "Divoších" chce ukázat, že a to pořád má. "Alexander" ale v mnohém pokulhává, stejně tak i v tom směru, že režisér rád využíval různé filmařské techniky. Patrné je to až ve chvíli, kdy je Alexander zraněn a padá ze svého koně. Najednou je použit jiný filtr kamery, což ve skutečnosti ale nevypadá efektivně, ale prostě divně. Ani z herců Stone nedostal něco oslňujícího. Anthony Hopkins hraje svou klasiku, Colin Farrell je místy dost těžko uvěřitelný a Angelinu bych, znát jen tenhle její film, nesnášel. Val Kilmer zde ještě ukázal, že míval tělo sportovce, dnes by již roli Filipa Makedonského nedostal. Velmi rozpačitý snímek, bohužel.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás ještě pořád baví dějiny v podání Američanů.
Hodnocení: 40% za lekci historie, která je až příliš nezáživná a neinvenční, i když se chce tvářit jinak



Sexy Pistols (Bandidas, 2006)
Salma Hayek a Penélope Cruz jsou krásné ženy. A to je vlastně všechno, co pro sledování filmu "Sexy Pistols" potřebujeme vědět. Nehraje se zde na nic jiného než na to, že se odhalují jejich vnady, ale pouze v takové formě, aby nebylo třeba cenzury. Povrchní film, který se snaží ukázat sílu žen v tom, že je zachycuje sexisticky čistě pro potěšení pánského publika. Nejedná se o silné hrdinky, které by si vysloužily kultovní status, prostě jen dvě holky, které se tak úplně nedostali na druhou stranu zákona. Steve Zahn jim jen tak přizvukuje, jeho v úvodu dokonalý vyšetřovatel se mění v ňoumu, který je stejně zajímavý jako poslední komparzista. Příběh se pak točí kolem toho, že dvě ženy se snaží dostat zlého muže, který zabil jejich otce, nebo se o to alespoň pokusil. Čím více se ze stopáže ukrajuje, tím méně zajímavé jsou i záběry na dámské výstřihy, kterých stejně ubývá. Obě ženy jsou natolik hodnocené herečky, že ňadra neodhalí úplně zbytečně, pokud to pro roli nemá smysl, a tady by to opravdu smysl nemělo. I když pravda, pro některé by se jednalo o jediný důvod, proč se na film skutečně podívat. Marně se snažím vymyslet, čím by vás ještě film mohl dostat, ale všechno je příliš prvoplánové, takže se smiřte s tím, že je to podívaná, kterou si nejlépe užijete v televizi, když máte doma návštěvu a film si promítáte jenom na pozadí a stejně ho nikdo pořádně nevnímá, dokud někdo nevykřikne větu jako "Hele, ta má ale dudy."
Kdy je na film vhodné kouknout: Když toužíte po nudné zábavě, kterou zachraňují široké a hluboké dekolty dvou krásných dam.
Hodnocení: 30% za to, že není důvod dávat nějaké body navíc



Ali (Ali, 2001)
"Ali" určitě není nejlepším boxerským filmem, který byl kdy natočený, ale na druhou stranu je to zajímavá sonda do života boxera, kterého zná mnoho lidí jako legendu, ale zase tolik se o něm neví. První, co mě napadlo, když jsem snímek sledoval, je fakt, že mohl být mnohem kontroverznější. Život Cassiuse Claye alias Cassiuse X alias Muhammada Aliho byl kontroverzní, rozhodně byl zajímavý a rozhodně z něj šlo vytřískat víc. Nechápu úplně, proč se film vyhnul jeho nemoci, i když je pravda, že k jejímu plnému propuknutí došlo později. Ale dobře, film se zabýval jenom jednou částí jeho života od prvních kroků v ringu až po první porážku s Joe Frazierem a následnými zápasy, které zase dostaly Aliho na výsluní. Lidé ho milovali, stejně jako ho nenáviděli. Nešlo ho nemilovat. Jeho boxerský styl byl neskutečný, nemyslím si, že v dějinách po něm přišel někdo, kdo by byl tak rychlý a dosáhl by takových úspěchů. Nekryl se, proč by se kryl, když byl tak rychlý, že ráně prostě uhnul? Nejsilnější momenty jsou pak ty z ringu a ty, kdy se kamera soustředí na Aliho samotného, kterého Will Smith zahrál naprosto dokonale. Nejen v tom, že se naučil jeho styl mluvy, ale i v tom, že se naučil jeho styl boxu. Tohle považuji za skutečně geniální a já jen mohu souhlasit s tím, že byl oblíbený herec nominován na Oscara, ač jej nezískal. V tom roce mu sošku vyfoukl jeho kolega Denzel Washington za film "Training Day", kde předvedl svůj životní výkon. Nominován na Oscara byl také John Voight, který sošku také nezískal. V celém filmu jsem ho nepoznal, což je nikoli tak zásluha jeho, ale hlavně zásluha maskérů, kteří jeho obličej předělali k nepoznání. Z filmu jsem nebyl tak odvázaný, jak bych si asi přál, takový "Warrior" mě dostal mnohem víc, ale přesto si myslím, že je to další ukázka toho, že boxerské filmy prostě nejsou špatné.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete znát některé důležité momenty Aliho kariéry.
Hodnocení: 70% za to, že mám prostě rád boxerské filmy, navíc Ali je legenda



Utržený ze řetězu (Danny the Dog, 2005)
"Utržený ze řetězu" je jedním z těch filmů, které jsem chtěl vidět už dávno, ale dostal jsem se k nim až postupem času, tedy v posledním týdnu. To je tak, když se na něco těšíte, jenže vám nějak nezbude čas, nebo se k vám snímek nedostane a vy ho v kině nestihnete. Příběh mě hned zaujal, navíc to bylo v době, kdy jsem Bessonovi věřil. Danny v podání Jeta Liho je člověk, který byl vychováván jako pes. Má obojek, a pokud je z něj vypuštěn, je zabijákem. Jakmile se mu obojek nasadí, opět zkrotne. Samozřejmě, že není vychováván mírumilovnou rodinou, ale mafiánem, který si chce udělat jméno v podsvětí. Ve větší roli se tak k filmu vrátil Bob Hoskins, kterého už budu mít navždy spojeného s filmem "Falešná hra s králíkem Rogerem". V "Utrženém ze řetězu" si střihnul mafiána, skutečně zápornou postavu, ale ne silně zápornou, ale spíš slabošsky. Jeho gangster je slaboch, který potřebuje kolem sebe gorily. Sice se sem tam dokáže ze rvačky dostat, ale bez Dannyho už by byl dávno po smrti, což se mu také nakonec stane. Danny od rozstříleného auta uniká a dostává se do péče slepého ladiče pian s tváří Morgana Freemana. Tohle je herec, který nikdy neurazí a vždy je skvělý. Opět to platí, a tak mu klidně můžete věřit mentora, kterým se pro Dannyho stal. Jet Li odvádí dokonalou práci jak v akčních scénách, kde je nepřekonatelný, tak i ve chvílích, kdy je přece jen nějaké to hraní potřeba. "Utržený ze řetězu" je jedním z těch malých velkých filmů, které vás dojmou, dostanou vás do varu, zaujmout. Besson napsal jenom scénář, ale měl skvělý nápad, který funguje. Je to přesně jeden z těch jeho filmů, pod které se může podepsat velkým písmem a být na ně pyšný. Rozhodně takové nejsou všechny, ale tenhle se klidně může zařadit mezi "Leona" nebo "Pátý element".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když toužíte po jednom z těch lepších filmů od Luca Bessona.
Hodnocení: 70% za to, že i Bob Hoskins dokáže skvěle zahrát hajzla a Jet Li a Morgan Freeman jsou už dnes legendy



Moje krásná čarodějka (Bewitched, 2005)
Nicole Kidman nemám moc rád. Přijde mi taková... prostě jí nemám rád, ale ve filmu "Moje krásná čarodějka" vypadala skutečně roztomile. Vlastně, kdybych měl film celý tak nějak zhodnotit,  asi bych použil právě slovo roztomilý. Anebo neškodný. Snímek se vrací ke staré seriálové klasice, kterou u nás v podstatě neznáme, ale zase to není tak důležité, i když je pravda, že k postavám nebudeme mít takový vztah jako americký divák. Nevadí to ale, protože ve filmu je vše podstatné vysvětleno, a to opět docela roztomile. Hodně pomáhá i účast takových herců jako Michael Caine nebo Shirley MacLaine. Will Ferrell je jen tím správným komickým kořením. Místy je trapný, místy skutečně vtipný, prostě v jeho případě naprostá klasika. Co mě na filmu trochu mrzelo, to je skutečnost, že by z toho šlo vytřískat mnohem více vtipů. Vždyť v našem světě existují čarodějové, a je to romantická komedie. To by bylo scének. Ze začátku to film skutečně používá, ale pak se mění v komedii, která se zároveň trochu snaží poukázat na rozmařilost amerických seriálových hvězd a hvězdiček. Efekt v tomhle směru není příliš velký, opět se především jedná o prvek komický. Herci odvádějí celkem dobré výkony, ale romantická komedie příliš nepřekračuje stín klasické americké romantiky. Důležité je hlavně to, aby byl snímek líbivý, a takový skutečně je. Líbivý a roztomilý.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete trochu té kouzelné romantiky.
Hodnocení: 40% za to, že je to vlastně docela roztomilý film



Hrdinové z říše Gaja (Back to Gaya, 2004)
Evropské animované filmy se snaží dohnat ty americké. Problém je v tom, že animace v USA je na skutečně vysoké úrovni. Pokud v Evropě vznikne dobrý animák, je mnohdy omezen pouze na klubovou produkci. Pokud jde do kin, je to jen proto, že nechce být evropský, ale snaží se tvářit americky. Nemůže se ale jednat americkému, pokud ho jenom kopíruje, navíc špatně. "Hrdinové z říše Gaja" mi na první pohled vadí svou animací. Prostě se mi nelíbila. Je taková... ošklivá. To je asi to nejlepší slovo. Myslím, že dětem se nebude líbit. Navíc není ani nijak propracovaná. Obličeje zde vypadají jako špatně udělané latexové masky. O to horší je, že se animátoři pustili i do lidských postav, které vypadají jako loutky z nějakého děsivého musea. Další problém filmu je v tom, že chce být ještě víc americký, a tak je tam jeden tajemný záporák, prostě čisté zlo, proti kterému mohou hrdinové na konci bojovat. Polovinu času je tak film vlastně jen putováním o ničem, které trochu předběhlo "Arthura a Minimoje", ale rozhodně není tak zajímavé nebo zábavné. Co opravdu nesnáším, to jsou příběhy, kde se postavy setkávají se svým stvořitelem a zjišťují, že vlastně nemají skutečně existovat. Tohle téma je tak příšerně provařené, že nechápu, jak to ještě může někdo považovat za skvělý prvek. Přijde mi tak, že si Evropané zase jednou vzali z amerického animáku špatný příklad, a místo toho, aby vytvořili něco osobitého, splácali cosi, co se snažilo dětem ukázat, že i evropský film může být dobrý. Tenhle záměr se ale ošklivě nepovedl. Zlatý želváček Sammy, který je alespoň roztomilý.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že i evropský animák může být dobrý.
Hodnocení: 30% za špatnou animaci a nepěkný příběh

pondělí 1. října 2012

Klip, Můj strýček, 6 Bullets, Když se setmí, 16 bloků


Klip (Klip, 2012)
Viděli jste "Srbský film"? Nelíbil se vám jeho naturalismus? V tom případě se nedívejte na "Klip". "Klip" rozhodně není snímek z pornografického průmyslu, není zde pedofilie, i když o věku hlavní hrdinky by se dalo celkem pochybovat. I když se film jmenuje "Klip", rozhodně klip nečekejte. Není to snímek krátký s rychlým střihem, "Klip" se jmenuje proto, že hlavní hrdinka musí všechno zachycovat na mobilní telefon. Jako kdyby život, který nezachycuje na telefon, neexistoval. Všechno, co je zachyceno, má smysl, nezáleží na tom, jestli je to chvíle, kdy její kluk prostě postává, anebo když ho zrovna orálně uspokojuje, což dle jeho vlastních slov není příliš úchvatné. Pohlavní styk zde sledujeme poměrně názorný, penis je vidět v několika scénách. Dívka se obnažuje, ale to není nic proti tomu, když se podbízí, když ze sebe dělá poslušného pejska. Udělá cokoli, aby byl s ní. Nezáleží jí ani tak na lásce, nejspíš ani neví, co to vlastně je. Potřebuje někoho, aby byl s ní, je jí jedno, jakým způsobem. Sama se nedokáže smířit s tím, jak je život těžký, s tím, že její otec umírá. Jestli jste matkou nebo otcem podobně staré dcery, asi si řeknete, že máte štěstí, že takovou nemáte. A pokud ji máte... Přeji hodně trpělivosti. Ze Srbska k nám vanou zajímavé filmy a já musím říct, že jak "Srbský film", tak "Klip" nejsou prvoplánově exploitační filmy, ale skrývá se v nich myšlenka.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte žaludek na skutečně hodně a snesli jste i Srbský film.
Hodnocení: 70% za odvahu a naturalismus, s kterým je tenhle vlastně celkem obyčejný příběh jedné holky podán



Můj strýček (Mon oncle, 1958)
Všechno je někdy poprvé, a tak jsem se poprvé setkal s tvorbou Jacquese Tatiho. Musím říct, že jsem čekal zajímavý film, který jsem rozhodně dostal. Pokud má člověk rád humor groteskní, který jde místy do absurdna, potom je tohle přesně film pro vás. Pan Hulot v podání samotného tvůrce, který je mnohými považován za génia, je postavou, kterou je možné považovat za hlavní, stejně jako za vedlejší. Prolíná se celým filmem a vy si nebudete jistí, jestli je katalyzátorem událostí nebo jejich přímou příčinou. Neskutečná postava, kterou si buď zamilujete, nebo vám přijde naprosto zbytečná. Nutno říct, že jako režisér a scénárista je Tati o nic méně zajímavý než jeho postava. Vizuální stránka s jednotlivými nápady je prostě dokonalá a rozhodně tím nejlepším je dům, v kterém žije rodina, kolem níž se příběh především točí. Neskutečně moderní, rádoby funkční domácnost, je ve skutečnosti jen na efekt a naprosto nepraktická, má ukázat, že se jedná o rodinu, která "na to má". Nefunguje správně, komunikace mezi nimi je téměř zbytečná, nic neřeší, až když přichází pan Hulot, začíná se něco dít, něco měnit. Sám je ve skutečnosti kritikou zbytečnosti, společnosti, která si hraje na něco, čím ve skutečnosti není. "Můj strýček" není film, u kterého se budete popadat za břicho, o to nejde, jde spíš o to, jestli vás dokáže přijmout do svého světa a trochu kriticky vás nechat nahlédnout na sebe sama.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte dost těch naturalistických hnusných filmů.
Hodnocení: 70% za krásný, místy absurdní humor, kterým Tati dokázal doslova rozzářit srdce



6 Bullets (2012)
Jean-Claude Van Damme se rozhodl, že jeho kariéra ještě není v kopru a že s ní něco udělá. Kromě toho, že se objevil v "Expendables: Postradatelní 2", kde byl pro některé jediným, kdo skutečně hrál, a před několika lety natočil film "JCVD", kde vyprávěl sám o sobě a o tom, že sice hrát umí, ale nikdy to pořádně neprodal, až tam, natočil nový snímek "6 Bullets". Nejedná se o snímek, který by byl v žánru něčím naprosto jiným, ale přesto jsou zde určitá pozitiva, která z něj dělají velmi koukatelný kousek. Hrdina rozhodně není kladný, má svoje momenty, ale když je v akci, pořád je tím správným drsňákem, kterého chceme. Sice je to Van Damme, který víc používá zbraně než kopy, ale to neznamená, že by mu jiná role neslušela. Obejde se bez kopů, je prostě člověk, který na to má. "6 Bullets" má celkem provařený příběh, který se ale nesnaží být něčím víc. Rodině je unesena dcera, která má být prodána nějakému bohatému šejkovi. Van Damme je pak váhajícím nájemným žoldákem, který je ale i přes tuto klišovitost snesitelný, hlavně proto, že s věkem mu tu postavu prostě věříte. Nestrhává na sebe zbytečně pozornost, když nemusí, ale dává prostor i ostatním hercům, když je třeba. Osobně jsem rád, že se staré legendy vracejí v dobré světle a jejich film jsou hodně snesitelné.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte radši staré klasiky než nové akční hvězdy.
Hodnocení: 60% za JCVD ve skvělé formě ve filmu, který je rozhodně jedním z lepších v jeho kariéře



Když se setmí (After the Sunset, 2004)
Pierce Brosnan i Salma Hayek jsou velmi snesitelní herci, ale hlavně první jmenovaný si vybírá role, které jsou... no, spíš nezajímavé. James Bond už z něj nejspíš nikdy nebude, na to už je přece jen podle hollywoodských pravidel starý, ale vzhledem k tomu, že je to pořád celkem pohledný chlap, zahraje si ještě rád v nějakém filmu, kde může ukázat, že má ještě na to být pro ženy zajímavým objektem. Pravda, "Když se setmí" už je film, který má za sebou osm let, ale na nic jiném nestavěl. Dobře, abych byl přesný, nestavěl na ničem jiném, než na sex appealu Pierce Brosnana a kráse Salmy Hayek. Musím říct, že pro ni mám slabost, což je také důvod, proč dám filmu nějaká procenta. Jinak se ale jedná o příšerně předvídatelný snímek, který se snaží zamotávat děj naprosto zbytečnými odbočkami a chce se tak tvářit jako velmi nápaditý příběh, zlodějský film ve stylu "Dannyho parťáků". Ani omylem na takové nemá a mít nemůže. Nejde zde vlastně o nic, jenom o to, jestli se penzionovaný zloděj rozhodne, že do toho půjde, nebo ne. Nějaké jeho vnitřní tápání je nám ukradené, nezajímá nás, jediné, co skutečně zaujme, je pak naděje, že Salma přijde na scénu s ještě menším počtem oblečení. Woody Harrelson hraje, co je mu většinou souzeno, tedy komickou postavičku, hlupáčka, který je možná přece jen trochu chytřejší, než se na první pohled zdá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když je pro vás zlodějský žánr vším a Arsene Lupin bohem.
Hodnocení: 30% za nezajímavý příběh, kde vyniká jen tělo krásné Salmy Hayek



16 bloků (16 Blocks, 2006)
Bruce Willis, Mos Def a David Morse. Celkem zajímavý trojúhelník, dva policisté a jeden zločinec. Film ale rozhodně není tak jednoduchý, aby jasně vykreslil linii mezi tím, kdo je dobrý a kdo je zlý. Dobrý policista, to už je spíš výjimka, což dokazují nejen filmy o Batmanovi, ale právě i kriminální thrillery, jakým "16 bloků" je. Máme tu jednoho čestného policistu, jednoho zkorumpovaného a jednoho zločince, který možná nebude takový parchant, jak by se podle všeho mohlo zdát. Mos Def svého zločince zahrál naprosto dokonale, navázal na něj o několik let později v seriálu "Dexter", kde byl jednoduše dokonalý. Je pravda, že hodně dělá jeho specifický hlas, ale i když je vám jasné, že hraje zločince, což on umí, pořád je v něm něco, co vás nutí mu fandit a věřit mu, že se dokáže napravit. Herci se jednoduše trochu škatulkují. Určitě to platí i o Davidu Morsovi, kterého jsem sice poznal jako toho správného dozorce v "Zelené míli", ale od té doby už jsem ho v nějaké skutečně kladné roli neviděl. I když je pravda, že v "Drive Angry" zase nastoupil jako správňák alespoň na chvíli. Role hajzlů mu ale sluší a jsou mu, co si budeme povídat. Právě proto si ale sem tam zaslouží něco pozitivnějšího. Má dobré obě pozice. Jinak co se týká filmu, tak nepřekvapí. Richard Donner je kvalitní režisér a film se kvalitně tváří, ale ve skutečnosti nám předvádí až příliš jednoduchou zápletku, která je trochu moc roztahaná. Rozhodně to není nic ve stylu "Smrtonosné pasti" nebo epičtějšího "Supermana". Dobré herecké výkony ve filmu, který zase tolik nezaujme.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi rozdělení policajtského světa na hajzly a na neúplatné.
Hodnocení: 60% za dobré herecké výkony a příjemné i nepříjemné postavy