pondělí 29. dubna 2013

Vedlejší účinky (2013) - 90 %


SideEffects2013Poster.jpg
Vedlejší účinky (Side Effects, 2013)
Steven Soderbergh není režisérem, kterého bych vyhledával za každou cenu. Většinou my na jeho filmech něco nesedí, o čemž jsem se přesvědčil i při sledování jeho posledních kousků. Jeho "Che Guevara" a "Che Guevara: Partyzánská válka" nebyla ani pocta ani odsouzení Ernestova života, "Bez kalhot" něco chybělo, hlavně asi nějaký smysluplnější děj, "Zkrat" mě naprosto unavil a dojem zachránil jen snímek "Nákaza", který mi uhranul svým chladným přístupem k postavám. Nyní ale přišel film "Vedlejší účinky" a mně je skoro líto, že se Soderbergh na velká plátna vykašlal a rozhodl se, že nyní bude točit pro televize, kde má pocit větší volnosti a možnosti více experimentovat. Prvním takovým příspěvkem by měl být snímek "Behind the Candelabra". Ale vraťme se k "Vedlejším účinkům", které mi vskutku učarovaly.
Už když jsem četl článek o tom, jaký je příběh filmu, zaujalo mě to. Ani nevím, čím vlastně, ale předpokládám, že tím, že se mělo zaměřovat na psychologickou stránku člověka. Tohle mě prostě zajímá, i když ne z vědeckého hlediska, ale prostě čistě z hlediska neprofesionálního, z hlediska autora, který rád píše o tom, co se lidem děje v hlavě, co je motivuje, co je posouvá k tomu, aby dělali, co dělají. Steven Soderbergh se pustil do tématu léčiv, alespoň na první pohled a rozhodl se zjistit, jaké jsou jejich vedlejší účinky. Jak se ukazuje, vedlejší účinky mohou být skutečně velmi překvapivé, a to, co se píše na instrukcích k jejich užívání, vůbec nevystihuje podstatu toho všeho.
Prim filmu "Vedlejší účinky" hraje scénář. Je promyšlený do detailů (dává vzpomenout na sérii "Dannyho parťáci") a skutečně dokáže překvapit. Je velmi dobře zamotaný, ale zamotaný takovým způsobem, aby to každý divák pochopil, nebo alespoň v závěru zjistil, kde se vlastně celou dobu skrývala pravda. Ano, jsou zde momenty, kde budete tápat a budete mít pocit, že se všechno úplně nevysvětlilo a že to úplně všechno logicky nesedí (proč byl doktor Banks (Jude Law) stále jediným, kdo mohl v ústavu navštěvovat Emily Taylor (Rooney Mara), když mu očividně měli vzít licenci, nebo byl minimálně zdiskreditován?), ale to nic nemění na tom, že scénář dokáže překvapit. Všechno rozhodně čekat nebudete, to vás ujišťuji.
Příběh má něco z atmosféry Hitchcockových filmů, ale je to především Soderbergh. Jeho kamera - když říkám jeho, myslím doslova jeho, protože svoje filmy si natáčí sám - je úžasná, místy snímá takové záběry, jaké byste si v dané scéně nedokázali ani představit, respektive nenapadlo by vás, že budou fungovat. Nesnaží se film dělat artově, ale některé záběry na vás skutečně dýchnou hloubkou, ale přitom jsou v souladu s thrillerovým příběhem, jenž sledujete. Šílenství, deprese a zmar prostupují hlavní hrdinkou, kterou ztvárnila Rooney Mara, neskutečně talentovaná mladá žena, která nám toho ještě hodně předvede. Neméně skvělý výkon pak podává Jude Law. Rozhodně se neztratí ani Channing Tatum, i když mám pocit, že proti němu Soderbergh něco má. ani ve filmu "Zkrat" mu nedal tolik prostoru. Na druhou stranu v "Bez kalhot" si to Channing vynahradil.
I když je snímek "Vedlejší účinky" v první řadě thrillerem, rozhodně se zde neztratí ani společenská kritika, která je místy hodně okatá, ale místy celkem dobře skrytá. Konzumní společnost Spojených států amerických se tu kritizuje krásně, kdy reklama je božím slovem, na kterém jediném záleží. Co řekne doktor, to není důležité, protože reklama, ta říká něco jiného. Skvěle se film otevírá a uzavírá, kdy v podstatě sledujeme jednu a tu samou scénu a říkáme si, jak víme, že my jsme těmi příčetnými? Jak víme, že ta naše kóje, ten náš prostor, který je nám vymezen, vlastně opravdu není jen tím vězením, které jsme si předělali podle sebe a myslíme si, že jsme svobodní? Výmluvný je pak záběr na Banksova syna (těsně před poslední scénou), kdy doslova vidíme tu dětskou nevinnost a přemýšlíme o tom, jestli opravdu chceme do takového světa rodit děti, jestli chceme, aby se z nich stalo něco podobného.
Steven Soderbergh podává výbornou výpověď o současné společnosti, o tom, jak nedokážeme zvládat krize a jak se hroutíme, ale to všechno balí do takového obalu, aby jednoduché přehlédnutí snímku jako sociální kritiky nebylo tak automatické. Film je napínavý, film udrží vaši pozornost, baví, ale zároveň o něm budete schopni uvažovat. Žádný jiný Soderberghův film mě zatím tak nedostal, a z tohoto důvodu si myslím, že je jeho doposud nejlepším. K ruce měl svou kameru, ale také skvělý scénář, což ne vždy v jeho filmech platilo, a pak i skvělé herce, což tedy platí pro většinu jeho filmů. Se Soderberghem lidé chtějí točit a je to dobře, protože jim dává vyniknout. Tentokrát film vyniká jako celek a jako celek výborně funguje. 90 % naprosto zasloužených.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět film, který vás skutečně může překvapit.
Hodnocení: 90 % za možná nejlepší film Stevena Soderbergha


pondělí 22. dubna 2013

Zombieland (pilotní díl seriálu, 2013) - 70 %


Právě dnes jsem měl to štěstí, že jsem mohl zhlédnout první díl připravovaného seriálu "Zombieland". Inu, ono to ještě vůbec není jisté, že se bude jednat o seriál, který skutečně poběží. Je to hlavně na divácích, jak se rozhodnou a jak podpoří jednotlivé projekty, s nimiž vyrukovalo Amazon Studios. Tahle společnost založená na platformě největšího internetového obchodu, vytvořila několik pilotních dílů k různým seriálům, a je hlavně na divácích, co budou podporovat. Podle toho se společnost Amazon Studios rozhodne, co skutečně podpoří.
"Zombieland" je pouze jeden z několika seriálů, které jsou navrhovány, ale samozřejmě se jedná o něco, co mě osobně velmi zajímá. Film "Zombieland" mě naprosto odrovnal a já jsem poznal, že zombie ještě nejsou na soumraku. Mají ještě z čeho čerpat a mohou být zábavné. Pilotní díl navazuje na dění ve filmu a na postavy, které se zde vyskytovaly. Zůstávají tedy Tallahassee, Columbus, Wichita a Little Rock, s kterými putujeme po světě a zažíváme krátké epizodky. Je to vlastně takový sled scének, které nám ukazují, že přežít v zombielandu skutečně není jednoduché, zvlášť když ještě nejspíš trpíte prokletím a všichni kolem vaší čtveřice musí umírat.
Seriál, pokud bude natočen, se bude muset spokojit s jinými herci, než jakými disponoval film. Je to vidět už na tomto pilotním díle. Kirk Ward rozhodně není Woody Harrelson a jeho humor není tak lehký, přirozený. Kirk dost tlačí na pilu, ale pořád je nejvýraznější z celé čtveřice. Nejsou úplně zachovány charaktery, ale rozhodně jsem neměl pocit, že by to šlo úplně do háje. Snímek má ambice, má potenciál, jestli se přetaví v série, to je otázka. Já doufám, že se tak skutečně stane.
Odkaz na pilotní díl: Zombieland (v angličtině s anglickými titulky)
Hodnocení: 70 % za to, že opravdu chci, aby se tohle natočilo jako seriál

neděle 21. dubna 2013

Nevědomí (2013) - 60 %


A man, wearing a white jacket with a gun on his back, walks through a destroyed bridge. The tagline "Earth is a memory worth fighting for" appears on the top while Tom Cruise's name, the title of the film, the rating and the rest of the credits appears on the bottom.
Nevědomí (Oblivion, 2013)
Tom Cruise je miláček davů, ale stejně tak jsou zde další davy, které ho budou nenávidět. Může za to jeho oddanost scientologické církvi a některé excesy, které díky tomu měl a názory, které prezentoval. I když se loni mluvilo o tom, že by měl církev opustit, nejsou zatím potvrzené zprávy, že by k tomu nakonec skutečně došlo. Přesto mu ale stále nejde vzít jednu základní věc. Tom Cruise je herec, který přes svou kontroverzi dokáže do kina přilákat diváky. Je to hlavně proto, že si vybírá filmy, které mají komerční potenciál. Pokud se podíváme na jeho poslední filmy - "Mission: Impossible 4", "Zatím spolu, zatím živí", "Rock of Ages", "Valkýra" nebo "Jack Reacher", pouze ve dvou případech ("Rock of Ages" a "Zatím spolu, zatím živí") se stalo, že by si na sebe film v Americe nevydělal. Předpokládá se ale, že celosvětové tržby filmy zaplatily, snad jen "Rock of Ages" na tom bylo nejhůře, ale Tom Cruise se rozhodně neztrapnil. Spíš naopak. Osobně mám ale film ze všech pěti jmenovaných nejraději.
Pokud se ale podíváme na všech pět filmů, nebo alespoň ty čtyři, ve kterých Cruise hrál hlavní roli, ve všech je to role poměrně akční, ve většině role velmi fyzicky náročná. Přesně taková je i role ve filmu "Nevědomí". Rozhodně se nešetří, a to už mu letos bude 50 let. Na takový věk je na tom skutečně dobře a předvádí nám to docela rád. Bohužel filmy, kde hraje, jsou přece jen trochu klišovité. Když si k filmu v kině sednete, řeknete si, jak to tentokrát Cruise asi přežije. Nějak si nedovedu představit, že by na konci filmu nebyl živý. Je to skoro nemyslitelné. Co myslíte, jak to dopadne v tomhle snímku? No, musím říct, že scénáristé tomu dali určité kouzlo.
"Nevědomí" je film vyprávějící příběh o tom, jak byla Země téměř zničená válkou, která propukla poté, co planetu napadla jiná rasa, jejíž domov byl zničen. Lidé se ubránili a válku vyhráli, ale Zemi přesto musí opustit. Již nebylo možné, aby zde dál žily, protože vlády musely vypustit jaderné hlavice. A tak se obrovské vesmírné lodě snaží vysát všechnu vodu z moří, aby tato byla přenesena na Saturnův měsíc Titan, kde by lidstvo mělo nalézt nový domov. Tom Cruise je Jack Harper, který spolu s Victorií (Andrea Riseborough) stráží věže vysávající oceány, aby je neohrožovali vetřelci, kteří se na Zemi ještě skrývají. Jsou nebezpeční a v plánu mají podle všeho zničit lidstvo úplně. Vysávání oceánů je skoro u konce, ale Jack s Victorií začínají mít stále větší problémy s obrannými sondami, které se ztrácejí, případně mají problémy s nefunkčností. Na jedné výpravě za opravou sondy zjišťuje, že v celém jeho životě je možná trochu víc, než si celou dobu myslel.
Tom Cruise podává dobrý výkon, a jelikož je na plátně v podstatě celou dobu, musíte ho snést. Nemyslím si však, že by to mělo být nějak komplikované. Ten člověk je na pohled prostě sympaťák a hraje postavu, kterou je možné si snadno oblíbit. Takových je většina. Film navíc disponuje herci jako Morgan Freeman a Olga Kurylenko, s nimiž se ztotožňuje docela snadno. Co mě ale stejně nejvíc uchvátilo, to byl sci-fi svět, který nám byl prezentován. Fungoval skutečně dokonale. Krásná postapokalyptická Země, dokonalé triky, výborné sci-fi technologie. "Něvědomí" si však přece jen dovolilo ten komfort a kopírovalo filmy jiné - najdete zde trochu s filmů jako "Planeta opic", "Matrix" nebo "Prometheus", ale díky osobě režiséra a postavě Olgy Kurylenko dojde i na podobnost s "Tron: Legacy".
Co osobně považuji za největší problém, to je odhalování pravdy. Není to zas tak nic velkého, objevného, nečekaného. Když seto tak vezme, je to vlastně poměrně jednoduché řešení, které jsme měli celou dobu před sebou. Asi to zase tolik nepřekvapí, ale je to minimálně ucházejí. Jenže "Nevědomí" ke konci přece jen začíná nudit a je to už něco jako "Den nezávislosti", trochu možná také "Hvězdné války". Považovat "Nevědomí" za zklamání bych si však nedovolil. První polovina, skvěle vystavěný svět a pravidla, výborné efekty, to je přece jen dobrý nadprůměr. Zbytek se trochu táhne, ale sem tam na mě padla velmi příjemná nostalgie. Scény u jezera mi promlouvaly rovnou do duše.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět Cruise v pořád dobré formě.
Hodnocení: 60 % za to, že než se došlo k vysvětlení, tak to bylo skutečně povedené sci-fi


Dávám tomu rok (2013) - 60 %


File:I Give It a Year UK Poster.jpg
Dávám tomu rok (I Give It a Year, 2013)
První, co mě už během zhlédnutí napadlo, to je fakt, že jsem doufal v trochu vtipnější komedii. Ne, že by snímek "Dávám tomu rok" vtipný nebyl, ale co si budeme povídat, ty nejlepší vtipy se mu podařilo střelit do traileru. Bohužel je to trend poslední doby, což je škoda. Producenti si neuvědomují, že trailery by šli dělat jinak. Takhle to je jednoduché a lidi na snímky stejně do kina přijdou, tak proč to měnit? Vždycky mám raději trailer, když jen naznačí, ale to se dnes moc nenosí. Škoda. Taková scéna s holubičkou byla skutečně parádní, i když je pravda, že jako celek byla ještě lépe vypointovaná než ta ukázka v traileru. Nic to však nemění na tom, že "Dávám tomu rok" mohl přinést humor ještě údernější.
Nat (Rose Byrne) potká Joshe (Rafe Spall) a okamžitě se do sebe zamilují. Po chvíli dojde i na svatbu a možná jednu z nejvtipnějších/nejtrapnějších scén, které film nabídne. Řeč svědka, která byla také - a skoro celá - v traileru. Joshův přítel Danny (Stephen Merchant), právě onen svědek, je snad tím nejlepším, co film nabízí, ale přesto ho dávkuje jen velmi pozvolna. Jako kdyby film nevěděl, kde má silné stránky. Skvělé herce nám představuje jen v malých dávkách. Není to jen Merchant, ale i Mimmie Driver, sestra Nat, která pronese onu větu, podle níž se snímek jmenuje, Anna Farris nebo Simon Baker, kteří mají o něco více prostoru, ale přece jen je pořád až moc zaměřeno na Spalla a Byrne, kteří nejsou špatní, ale ani nejsou hlavní humornou složkou.
Abych pokračoval trochu v ději. Nat a Josh se vezmou, ale jeto právě Natina sestra, která pronese tu památnou větu: Dávám tomu rok. A skutečně. Ukazuje se, že manželství není tak jednoduché, ani tak krásné, jak se na první pohled zdálo. Novomanželé poměrně velmi brzy zjišťují, že si nesednou, že si nerozumí a nejsou schopni pochopit toho druhého. Rozhodně film nedoporučuji lidem, kteří mají manželské problémy. I když je to komedie, je ve filmu hodně, co by mohlo dvojice přimět k ještě většímu přemýšlení o tom druhém. A rozhodně ne vždy v tom dobrém smyslu slova. Film tedy rozhodně nejde doporučit těm, kteří nemají doma úplně klidnou domácnost.
Co je na filmu nejhorší, to je jednoznačně jeho závěr. Je to až moc hloupě sladkobolné a hlavně trapné. To sice sladkobolnost trochu vyvažuje, ale rozhodně se nejedná o závěr, který by si film zasloužil. Dalo se čekat, že to nějak podobně dopadne, akorát scéna na nádraží je možná trochu moc. Nedá se nic dělat. Co si budu z filmu odnášet, to jsou místy skutečně dobré pocity z humoru, který zde byl, toho brejlouna (Stephen Merchant) jsem si prostě zamiloval, ale hlavně, Anna Ferris umí hrát a v pitomých parodiích jen utápí svůj talent. Doufám, že i takového Simona Bakera uvidíme častěji. V "Mentalistovi" dokázal, že je výborným hercem, tady nám ukázal svou trochu jinou rovinu a rozhodně mu také sedla. "Dávám tomu rok" není snímek, který by mě naprosto odrovnal, ale rozhodně to není ani snímek, který by si zasloužil odsoudit. Dobrý humor zde rozhodně je, jen to nefunguje úplně jako celek. Co se týká romantických komedií, tak stále nadprůměr.
Kdy je na film vhodné kouknout: Rozhodně ne tehdy, když řešíte manželskou krizi.
Hodnocení: 60 % za to, že jsem přece jen čekal ještě o něco více humoru


úterý 16. dubna 2013

The Green Hornet (seriál, 1966-1967) - 70 %


The Green Hornet (1966-1967)
Myslel jsem si, že seriál budu hodnotit poměrně negativně, ale když se srovná s dalšími seriály z té doby (např. "Batman") přece jen z tohoto srovnání "The Green Hornet" vychází jako vítěz. Čím je to dáno? Tak těch faktorů je hned několik, ale pěkně postupně. Nejprve o tom, jak vlastně seriál vznikal. I když to tak vypadá "Zelený sršeň" není původně komiksovým hrdinou, ale hrdinou rozhlasovým, který se objevoval v éteru od roku 1936 nepřetržitě do roku 1950. i když na různých stanicích, a pak se vrátil ještě v roce 1952. Nové rozhlasové díly pak natočeny nebyly. To už ale stačil vzniknout televizní seriál "The Green Hornet" v roce 1940 a jeho pokračování "The Green Hornet Strikes Again!" (také 1940). Nejúspěšnějším se ale stal seriál z roku 1966, na který se chci dnes soustředit. Mezitím samozřejmě vznikaly i komiksy o tomto hrdinovi, v roce 2011 jsme se dočkali i snímku "Green Hornet", který šel i v českých kinech a kde jsem se s ním poprvé setkal i já.
Seriál je velmi obdobný, i když příběh v pozadí zde není tak rozpracovaný. Jedná se, jak bylo na tehdejší dobu zvykem, o sled jednotlivých epizod, které na sebe nějak zásadně nenavazují, pokud se nejedná o epizodu, která je rozprostřena do dvou dílů. V seriálu jsou tyhle dvoudílné epizody celkem tři. Příběh je pak spojován především postavami, které se v něm vyskytují:
  • Green Hornet (Van Williams) - Asi nejznámější postava v hercově filmografii. Green Hornet je vlastně maskovaný detektiv, který je na hraně zákona, ale je mnohem kontroverznější postavou než tehdejší Batman, což byl maskovaný superhrdina, trochu šašek. Green Hornet není všemi přijímán jako hrdina a to je jeho kouzlo. Někdy skutečně jedná jako zločinec, aby svou pověst přiživil. Jinak je to geniální detektiv, který nepoužívá střelné zbraně, ale high tech hůlku, která dokáže na dálku odhodit předměty, vyrazit dveře, apod. Taková telekinetická hůl vlastně. Green Hornet je nadmíru inteligentní a celkem dobře se pere. V reálném životě je Green Hornet vydavatelem novin Brittem Reidem. 
  • Kato (Bruce Lee) - Ano, tohle je role, kterou se proslavil Bruce Lee v Americe, bohužel role, o kterou sám tak úplně nestál. Kato je sluha Britta Reida a řidičem a parťákem Green Horneta. I když má očividně lepší bojové schopnosti - aby ne, je to Bruce Lee! - nemá tolik prostoru, aby cokoli předvedl. Sem tam v dílu neřekne skoro nic a jeho bojového umění si také moc neužijeme. Právě to byl důvod, proč "The Green Hornet" skončil poměrně brzy. Bruce Lee ze sebe nechtěl dělat jenom vedlejší, i když oblíbenou postavičku. Rozhodně by si zasloužil lepší úlohu.
  • Lenotre Case (Wende Wagner) - Lenore je zvaná Casey a je to sekretářka Britta Reida, jedna z osob, které vědí, že Britt je ve skutečnosti Green Hornet, a to i přesto, že na něj velmi často sám nadává. Jedná se o vedlejší postavičku, která má ještě méně prostoru než Kato, ale sem tam se dostane do popředí. A hlavně, je to ženský prvek v seriálu, který je - jak jinak - výrazně maskulinní.
  • Mike Axford (Lloyd Gough) - Mike je redaktorem v Brittových novinách. Jedná se o klasickou postavu, která neustále pase po tom, aby dostala Green Horneta za mříže. Pro něj je to gauner a zločinec a nic nemůže změnit jeho zarytý názor. Sám se díky tomu ale dostává do problémů a nejednou ho Green Hornet musí zachránit. Nepřipomíná vám to trochu vztah Spider-Mana a J. Jonaha Jamesona?
  • Právní zástupce Krank Scanlon (Walter Brooke) - Třetí člověk, který mimo Kata a Casey ví, že Britt je Green Hornet. Právě zástupce Scanlon je tím, kdo mnohdy Green Hornetovi dává případy a také informace k jejich řešení.
Tohle je výčet hlavních postav, které se v seriálu objevují. Jsou zde pak vedlejší postavičky malé a samozřejmě záporáci, kteří se v podstatě každý díl mění. Jen tak pro zajímavost, z těch známějších herců dojde třeba i na Johna Carradina v dílu "Alias the Scarf". Green Hornet a jeho věrný Kato se se všemi musí utkat, a i když se dostavují komplikace, vždy jsou to oni, kdo vítězí. Ale to je celkem pochopitelné. Co je na příběhu skvělé, to je skutečnost, že není až tak jednoznačný. Nesnaží se zbytečně moralizovat, v čemž je rozhodně lepší než seriál "Batman" z té doby. Mimochodem ve třech dílech "Batmana" se Green Hornet i Kato skutečně objeví. Crossovery nejsou vymožeností dneska. "The Green Hornet" je seriál, kde máme kladného hrdinu, ale ten se tak nechová za každou cenu. Někdy je ochoten se spolčit se zločinci, aby je nakonec dostal za mříže, dojde i na vydírání, apod. Vždy ale sleduje ochranu nevinných, těm by nikdy neublížil. Pořád je to zásadový člověk a já si myslím, že takhle měl vypadat i "Batman", ale bohužel. "Batman" Adama Westa je trochu někde jinde. Však si o něm také ještě něco povíme. Těch dílů má ale "Batman" docela dost, tak si budete muset počkat, až je všechny zhlédnu. Bojím se, že to bude celkem utrpení, i když místy se mi vrací vzpomínky, nejspíš na nějakou rakouskou televizi, kde to před lety muselo běžet.
Proč je "The Green Hornet" tak dobrým seriálem? Především je to proto, že i po letech se dá pořád sledovat, a to už je mu skoro 50 let. Neříkám, není to pro každého, ale obdivuji na něm několik aspektů. Tou první je účast Bruce Leeho a já jsem rád za každý kousek, v němž ho mohu vidět. Tím druhým je fakt, že je to místy zábavné. Ne nuceně, ale lehce, hezky. Seriál není vizuálně přeplácaný, i když dvoudíl s názvem "Invasion from Outer Space" je vizuální šílenost dost velká. Přesto ale je to pořád v mezích. Postavy jsou navíc příjemné a skutečnost, že je zde určitá nejednoznačnost v osobnosti Green Horneta mi sedí. Tenhle seriál může zaujmout i lidi, kteří komiksové hrdiny moc nemusejí. Ta maska je přece jen škraboška a sci-fi prvků seriál moc nemá, i když i za ně jsem rád. Na své si přijdou milovníci různých arzenálů, protože Green Hornet má vychytávky, které často používá. Tou nejkrásnější je automobil Black Beauty.
Seriál běžel pouze v rámci jedné sezóny, protože Bruce Lee si až moc dobře uvědomoval, že jeho postava je jen poskokem a v takové pozici by zůstala. Seriál měl celkem 26 dílů, každý zhruba 20 minut čistého času. Vysílalo se od září 1966 do března 1967.
Kdy je na seriál vhodné kouknout: Když máte chuť na něco starého, sem tam trochu hloupého, ale pořád snesitelného.
Hodnocení: 70 % za skvělého Bruce Leeho, který dostal málo prostoru, ale také za celkem zajímavou postavu Green Horneta


pondělí 15. dubna 2013

Chladnokrevně (1996) - 50 %


Chladnokrevně (In Cold Blood, 1996)
"Chladnokrevně" je naprosto skvělá a chladnokrevná kniha Trumana Capoteho, která se zabývá jedním případem, kde došlo k vraždě čtyřčlenné rodiny. K vraždě naprosto zbytečné. "Chladnokrevně" je také film, které byl podle této knihy natočen v roce 1967 a svým syrovým, téměř dokumentárním stylem přenesl knihu na plátna skutečně věrohodně. "Chladnokrevně" je také televizní film z roku 1996, který zpracovává stejnou předlohu a pokusil se o její přepracování do současné podoby. Nabízí se otázka proč? To není pro televizi jednodušší odvysílat snímek z roku 1967, který je svým pojetím a dopadem na diváka skutečně velmi silný, až drásavý?
V případě televize nelze mnohé mluvit o snaze komerčně uspět, ale přesto se zrovna tento remake jeví jako zbytečný. První film samozřejmě nemohl být překonán, ale nejhorší na tom je, že se nedostavila ta potřebná atmosféra. Kam se poděla drásavost? Kam se poděla deprese, která na člověka padá jak z toho činu, který vrazi vykonali, tak i z toho, jak jsou následně popraveni? Jsem si jistý, že do jisté míry je to dáno tím, že film je barvený. Najednou jako kdyby se z něj něco vytratilo. Pak je to také tím, že se tvůrci rozhodli rozdělit příběh do dvou filmů, respektive do dvou, hodinu a půl dlouhých dílů. První se zabývá tím, jaké události předcházely vraždě, druhý díl se zajímá o události, jež následovaly. Problém pak vzniká v tom, že například velmi důležitá část před popravou je zkrácena na minimum, a tak potenciál, který se ve vězení skrývá, není vůbec využit. Škoda, poprava se pak stává obyčejnou popravou.
Nová, televizní verze má pak několik základních problémů. Příliš velké seznamování se s postavami. Dává se do toho moc emocí přímo ve filmu, ale první film z roku 1967 těžil z toho, že byl dokumentaristický, držel si odstup. Emoce se pak dostavily samy, v podstatě jako vedlejší efekt. Film je až moc chronologický - snižuje se efekt, protože už v polovině víme, co se stalo. Scéna v domě se odehraje příliš brzy, a  i když ne celá, přesto se odhalí dost na to, aby byl divák o část zážitku ochuzen. Herecké obsazení je pak poměrně nevýrazné, což by zase tak nevadilo, ale jde spíše o to, že ani herecky film nevyniká. Nejde o jména, ale o kvalitu. Sam Neill zde hraje další ze svých kladných rolí, v nichž ho mám raději, ale je jen jedním z vyšetřovatelů, i když v podstatě postavou hlavní. Alespoň na straně zákona. Film se ale především zaměřuje na záporné postavy, na dva vrahy.
Právě v postavě jednoho vraha je možné najít jedno velké pozitivum, a to Erica Robertse. Kromě toho, že zjistíme, že Eric Roberts dobře zpívá, také pochopíme, že je to skvělý herec, a to přesto, že se prezentuje spíše v béčkové produkci. On je tím, kdo podává skutečně dobrý výkon a více tak zdůrazňuje postavu Perryho Smithe, kterou ve své knize zdůraznil i Capote. Kdyby ani Roberts nijak nevynikal, film skutečně nemá co zásadního nabídnout. Ve srovnání s filmem z roku 19´67 však bude nadále vyznívat jako slabší provedení, provedení, které nepochopilo, co je výsadou předlohy i prvního filmu - v syrovosti ukázat, jak zbytečná je smrt člověka, a to ve dvou podobách. Nejprve v podobě smrti rodiny, která zemřela naprosto bez důvodu, jen pro zabití samotné, a potom i ve smrti vrahů, kdy se ukazuje, že jejich smrt nezměnila naprosto nic.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete ujistit, že první film z roku 1967 je skutečně dílo génia.
Hodnocení: 50 % za to, že je to jen hroší remake prvního filmu podle Capoteho knihy


Jurský park (1993) - 80 %


Jurský park (Jurassic Park, 1993)
I když si myslím, že "Jurský park" má své nedostatky, některé poměrně zásadní, přesto jsem si ho nemohl nechat ujít v kině jako 3D. Po peripetiích, abych dostal brýle, které skutečně budou mít 3D efekt, jsem si nakonec mohl vychutnat podívanou, která skutečně stojí za to. Pravda. Přidaná 3D hodnota není zase tak zásadní, ale sem tam máte pocit, že ty dinosauři jdou přímo po vás. Kdyby se "Jurský park" natáčel dnes, rovnou jako 3D film, asi by to bylo ještě zajímavější. Tak třeba se dočkáme čtvrtého dílu, který určitě ve 3D bude.
Příběh "Jurského parku" je poměrně známý, ale pojďme si ho připomenout. Muž, jehož snem bylo mít zábavní park, který skutečně bude jedinečný, postavil něco neuvěřitelného. Získal DNA dinosaurů a mohl tak vytvořit park, kde v dnešní době potkáme skutečné, živé dinosaury. Mnohem realističtější obdoba našich dnešních Dinoparků. Jenže k tomu, aby park otevřel, potřebuje souhlas několika odborníků, aby mu pojišťovna a investoři provoz povolili. Odborníky jsou doktor Allan Grant (Sam Neill), doktor Ian Malcolm (Jeff Goldblum) a doktorka Ellie Sattler (Laura Dern). Právě je si zve do svého parku John Hammond (Richard Attenborough), aby mu ho schválili. Samozřejmě, že ze začátku jsou všichni ohromeni, ale vědci si začínají uvědomovat, že na přenesení zvířat do času a místa vzdáleného 65 miliónů let od jejich skutečné doby je něco nepřirozeného. Ať už z čistě vědeckého hlediska, nebo z hlediska morálního či dokonce náboženského.
Když jsem tak přemítal o tom, co vlastně postavy říkají, došlo mi, že něco mělo zůstat v knize. Promlouvají o morálce, ale to spíše tlumí dopad snímku. Hlavně jak se do toho zaplete náboženství, už je to trochu moc. Ale nejde jen o tohle. On scénář má trochu slabiny, s kterými se snažil především vytvořit potřebný efekt. Postava Nedryho je zde pouze proto, aby něco spustila, potom se jí jednoduše zbavíme. To, že někdo chce ukrást embrya, vyznívá jen jako nezbytnost - film musí mít nějakého záporáka. Dle mého názoru by stačilo, aby se jednalo pouze o lidské selhání, ne nutně i o lidskou chamtivost a zášť. Pravda, v tomhle směru je však film věrný předloze. Té je koneckonců věrný poměrně hodně. Však také sám Michael Crichton na scénáři pracoval spolu s Davidem Koeppem. Jejich postavy jsou však kostrbaté, jejich motivace podivné a nejsou dotažené k dokonalosti. Koneckonců ono i celé dění v parku je jen takovou ukázkou, zase tolik se toho nestane. Ale přesto snímek funguje. Proč? Odpověď je jednoduchá - provedení.
Vizuální stránka je dokonalá. I po dvaceti letech dinosauři ve filmu vypadají lépe než v mnoha jiných filmech dneška. Je to neuvěřitelné, co se Spielbergovu týmu povedlo, ale je to tak. Však ono se stačí podívat na to, kdo na filmu spolupracoval. Animatroniky (mechanických modelů) se ujal Stan Winston, legenda oboru, která dělala na filmech jako "Vetřelci" nebo "Terminátor 2: Den zúčtování". Film ale potřeboval i digitální efekty. Přece jen, desetimetrová loutka dinosaura, která se pohybuje uvěřitelně, to už je celkem komplikované, pokud si má ještě stoupnout na zadní (zda by to dinosaurus dokázal, to je otázka druhá). O digitální stránku se nepostaral nikdo menší než studio samotného George Lucase, tedy legendární ILM, které dnes patří pod Disneyho. Pomocí modelů a digitálních triků byl vytvořen snímek s naprosto úchvatnou vizuální stránkou. Člověku se naprosto tají dech, když vidí ty krásné dinosaury. Ještě více pak, když si uvědomí, že tohle šlo udělat už před dvaceti lety. Vizuálně neskutečný snímek, který trochu ničí scénář a hlavně ty protivné děti.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak skvěle šlo natáčet dinosaury už před dvaceti lety.
Hodnocení: 80 % za naprosto skvělý film, jen ten příběh sem tam hodně zakopne



sobota 13. dubna 2013

Dobrý Will Hunting (1997) - 95 %


Good Will Hunting theatrical poster.jpg
Dobrý Will Hunting (Good Will Hunting, 1997)
Dlouho předlouho jsem chtěl snímek "Dobrý Will Hunting" vidět. DVD se na mě už několik let smálo z poličky, nebo z místa, kde zrovna nějakou dobu setrvávalo. Až nakonec musela přijít přítelkyně, že si něco pustí, když jsem zrovna psal. Ani ne po čtvrt hodině jsem se šel napít a v televizi zrovna shlédl scénu, kde se Chuckie Sullivan (Ben Affleck) snaží sbalit vysokoškolačky, ale jeden vysokoškolák na něj machruje, jak je chytrý. Přijde Will Hunting (Matt Damon) a na vysokoškoláka chrlí tolik informací, že ten floutek se zmůže jen na něco jako: "No a co, že seš nejchytřejší člověk na světě? Já budu mít titul."
Will a Chuckie nejsou zrovna kluci z té nejbohatší vrstvy. Přivydělávají si obyčejnou prací. Will uklízí na univerzitě, Chuckie dělá na stavbě. Jenže mezi oběma chlapci je zásadní rozdíl. Will je génius. Nemyslím tím, že je to jen hodně chytrý kluk, on je opravdu génius. Dokáže řešit rovnice, které neumí řešit ani profesoři, co se jimi zabývají celý život. Žádný z žáků se mu nerovná, nikdo není schopen řešit problémy, které dokáže Will pochopit během chvilky. Shodou okolností a prezentováním vlastních schopností na Willa narazí profesor Gerald Lambeau (Stellan Skarsgård), uznávaná osobnost na poli kombinatoriky. Chce vzít Willa pod svá křídla, ale má to jeden základní problém. Will je zrovna ve vězení.
I když jé génius, Will je zároveň pořádný rapl, s kterým jsou problémy. Vzhledem ke své sečtělosti se dokáže vykecat z většiny přestupků, ale tentokrát u soudu nepochodil a musí si odpykat trest. Profesor Lambert je však za něj ochoten zaplatit kauci. Má to jen dvě podmínky. První - Will s ním bude spolupracovat a společně budou řešit matematické problémy. Druhá - Will bude muset docházet za psychoterapeutem, aby nedělal další problémy a dal se trochu zvládnout. Druhá podmínka se ukazuje jako velmi problematická. Will si nechce nechat pomoct, místo toho donutí v podstatě každého terapeuta utéct. Pak ale narazí na Seana Maguira (Robin Williams). Kámen narazil na kámen.
Když jsem snímek sledoval, nemohl jsem uvěřit tomu, že autory scénáře jsou skutečně ti dva kluci - Matt Damon a Ben Affleck. Ten scénář má smysl, má hloubku, obsahuje scény a dialogy, na něž by se nezmohl ani mnohý scénárista s dlouholetou praxí. Výše zmiňovaná scéna v baru, ale i jakákoli další Willova argumentace, to je neskutečná smršť slov. Ale je to napsáno skvěle, uvěřitelně. Hodně tomu na síle ještě dodávají herecké výkony. Matt Damon je naprosto skvělý a já se divím, že teď dělá raději akční filmy. Dramatické herectví je to, kde se skutečně uplatní. Ben Affleck hrát neumí, to je prostě dané. V konkurenci Damona, Williamse a Skarsgårda podává výkon nejhorší, o tom prostě nemá cenu debatovat. I on však má jeden světlý a silný moment. Druhým hereckým diamantem je Robin Williams, u něhož mě velmi mrzí, že těch dramatických rolí nehraje více. Je v nich naprosto úžasný - např. remake "Insomnie". Gus Van Sant předvádí pevnou režii, a tak je "Dobrý Will Hunting" jedním z nejlepších filmů ve filmografii mnoha lidí, kteří se na snímku podíleli. Oscary za scénář a pro Robina Williamse naprosto zasloužené, stejně jako sedm dalších nominací i v hlavních kategoriích. Čekal jsem na snímek velmi dlouho, oddaloval jsem jeho zhlédnutí, ale jsem rád, že se na něj konečně dostalo. Tohle je skvost. I když se v něm - hlavně na konci - zračí určitá naivita a nutnost happy endu, stejně se tenhle snímek zařadí k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že géniové to mají jednoduché.
Hodnocení: 95 % za neskutečný scénář a skvělé herecké výkony


pátek 12. dubna 2013

Pencil Test (krátký film, 1988) - 40 %


Pencil Test (1988)
"Pencil Test" je především propagační snímek. To, že se na něm podílel John Lasseter bylo v jeho případě spíše jen pomoc, než aby skutečně zasáhl vlastní silou do výroby filmu. Jako ilustrátor je v titulcích uveden ale další důležitý muž Pixaru, kterým je Andrew Stanton, který spolurežíroval nebo přímo režíroval snímky "Život brouka", "Hledá se Nemo" nebo "VALL-I". Jeho hraný film John Carter byl po finanční stránce bohužel trochu propadák, ale i on byl velmi kvalitní. Jak se ukazuje, studio Pixar má nějakou tu společnou historii s Applem - autoři některých snímků Pixaru mu v titulcích děkovali.
"Pencil Test" měl být krátký film, který měl především ukázat, jak je schopný počítač Macintosh a jak i na něm je možné vytvářet 3D animace. Ta animace nevypadá zrovna nejlépe, což je ve srovnání se snímkem "Plechový vojáček", který byl vytvořen ve stejném roce. Zde se ukazuje, že možnosti Macintoshe byly v té době ještě omezené a že mu hodně chybělo k tomu, aby se animace dala nazvat skutečně dobrou a propracovanou. Ano, přiznám se, že nejsem ten, co slintá nad každou novinkou od Applu a nikdy jsem tu potřebu neměl. Tenhle snímek je jen reklamním tahem, který má sice nějaký příběh i pointu, ale nejedná se o něco, co by mělo změnit animovaný film od základů. Mezi tím, co v té době vznikalo u Pixarů snímek snadno zapadnul. Myslím, že zaslouženě.
Odkaz na film: Pencil Test (v angličtině)
Hodnocení: 40 % za hezký příběh, ale poměrně špatnou animaci


čtvrtek 11. dubna 2013

Pád Bílého domu (2013) - 65 %


Olympus Has Fallen poster.jpg
Pád Bílého domu (Olympus Has Fallen, 2013)
Na snímek "Pád Bílého domu" jsem se osobně docela těšil, hlavně proto, že jsou zde tři herci, které mám hodně rád. Navíc Gerard Butler zase jednou v hlavní roli něčeho akčního a ne jen nutně komického, to prostě musí stát za to. A také celkem stálo. I když je hodnocení, které jsem snímku dal, poměrně vysoké, nemyslím si, že by nebylo úplně nezasloužené. Kromě toho, že herecké výkony jsou přesně takové, které podobně nenáročný film vyžaduje, je zde navíc ještě akční stránka, která je velmi dobrá. Za to už pak může Fuqua a jeho tým, kteří dokázali scény nasnímat zajímavě a dobře. Přesto zde jsou nedostatky, které se jen tak nepromíjejí.
Příběh filmu není právě komplikovaný, ale to se u podobně akčního snímku ani neočekává. Je to akční film, chcete především akci. Té dostanete skutečně dostatek. Mike je osobní ochránce amerického prezidenta a je s ním v Camp Davidu, odkud se má celá prezidentská rodina vydat na vánoční benefiční akci. Je hrozné počasí, a tak dojde k dopravní nehodě, při níž umírá první dáma. Ani Mike ji nedokázal zachránit. Střih. Dostáváme se o 18 měsíců dál. Mike už pro prezidenta nepracuje, protože se na něj prezident nemohl dávat. Jeho strážce mu připomínal událost, která se stala. Mike ale dělá jen kousek vedle, v kanceláři na ministerstvu financí, z čehož není zrovna odvázaný. Akce na sebe nenechá dlouho čekat. Na cestě je totiž jihokorejský ministr, s nímž má prezident vyjednávat situaci okolo Severní Koreje. K tomu v podstatě ani nedojde, protože teroristé mají jiné plány. Během několika minut dobývají Bílý dům, dobývají onen titulní Olympus. Docela sebevědomá přezdívka pro sídlo prezidenta, že?
Tak a nejprve k těm nedostatkům. Nechybí, to je jasné. Snímek je místy nesmírně vlastenecký, hlavně proslov na konci je spíš nutností, aby to nevypadalo, že Fuqua chtěl jen zničit Bílý dům, ještě musel ukázat, jak se národ po těch událostech zase spojí. Vlastenectví je zde trochu moc silné, Američané zase jednou musí dokázat, že jsou silní a že se dokážou podržet. Sem tam je tu nějaký ten neschopný generál (bohužel zrovna s tváří Roberta Forestera), sem tam další postavy, které jsou trochu moc předvídatelné. Také onen úvod s manželkou je trochu moc nadbytečný. Přitom by stačilo poslat Mika na den volna a dopadlo by to  stejně. Trauma ze smrti paní prezidentové nehraje podstatnou roli. Navíc by se vypuštěním úvodu zkrátila stopáž, která je při svých dvou hodinách přece jen hodně nadsazená.
Teď ale k tomu pozitivnímu. "Pád Bílého domu" není standardní akcí. Kromě toho, že se zde doslova devastují památníky americké historie a symboly Ameriky, dochází i na to, že jsou porušována některá klišé akčního filmu. I když se nepřítel vzdává a na chvíli se polepší, je nemilosrdně zabit. Útočníci si většinou neberou příliš servítky a kosí to kolem sebe hlava nehlava. Žádné, že někomu dají zbraň k hlavě a pak vyhrožují. Oni dotyčnému hlavu prostřelí a pak až hodlají vyjednávat. Surovost, s jakou je Bílý dům napaden, je až nevídaná, ale podaná velmi dobře. Navíc hloupost toho nejlepšího obranného týmu je skutečně zábavná. Jestli se dá Bílý dům dobýt za 13 minut, Barack Obama by se měl začít bát, protože Severokorejci jsou více než jen neklidní.
I když má film určité nedostatky, daří se mu nenudit a je nabitý skoro od začátku až do konce. Vím, že mnozí Butlera nemusí, ale já ho uznávám a tady mi sedí. Je lidský i nesmlouvavý. O Morganovi Freemanovi už ani nemluvím, ten chlap je prostě neskutečný, a to i v téhle malé roli. Do kina se zanedlouho chystá snímek "Útok na Bílý dům". Předpokládám, že se bude jednat o něco podobného, navíc také s dobrým hereckým obsazením a v režii Rolanda Emmericha. Jsem docela zvědavý, jak tahle bitva dvou podobných filmů uvedených v podobném termínu dopadne, ale osobně si vsázím na to, že Fuqua vyhraje. Emmerich může jen překvapit, ale u něj se vlastenectví, kdy každému leze vlajka s hvězdami a pruhy snad rovnou ze zadku, očekává.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak snadno dostat na kolena amerického prezidenta.
Hodnocení: 65 % za akci i pojetí, které rozhodně nejsou tuctové


Luxo Jr. minicartoons (krátké filmy, 1991) - 60 %


Luxo Jr. minicartoons (1991)
Pod název "Luxo Jr. minicartoons" jsem shrnul celkem čtyři filmečky, které studio Pixar v době, kdy pracovalo na "Příběhu hraček" vytvořilo pro dětský pořad "Sesame Street". Z tohoto důvodu se jedná o snímečky, které jsou do určité míry výchovná a snaží se nám celkem vtipnou formou ukázat, co to znamenají jednotlivá slova. A tak poznáme, co je to překvapení, jaký je rozdíl mezi lehkým a těžkým, kde je dole a kde nahoře a co je zepředu a co zezadu. Jak říkám, nejedná se o velké filmy, ale jsou zábavné a známá postavička lampičky zabaví a možná vykouzlí i úsměv na tváři dospělého.
Stojí ale za to si všimnout animace, která je zase o něco dál. Stín už je něco naprosto přirozeného, chtělo by se říct, ale vzhledem k tomu, že lampičky samy vrhají světlo, ty stíny se různé prodlužují, natahují, některé plochy se více osvětlují, jiné ztmavují, ta scéna je skutečně živá, nemluvě pak o tom, že stůl, na kterém lampičky stojí, je pořádně lesklý a vše se v něm ve světle lampiček odráží. Co se týká animace lampiček, Pixar nejspíš dosáhl vrcholu už v roce 1991. Pohyby, které lampičky vykonávají, jsou skutečně zábavné až směšné, dokonale lidské. O to větší dojem udělají. Čtveřice krátkých filmů není zásadním krokem Pixaru kupředu, ale podtrhují alespoň hravost, kterou se studio prezentovalo a stále prezentuje.
Odkaz na film: Surprise (v angličtině)
Odkaz na film: Light and Heavy (v angličtině)
Odkaz na film: Up and Down (v angličtině)
Odkaz na film: Front and Back (v angličtině)
Hodnocení (hromadné): 60 % za hezké hříčky hlavně pro děti


Suvenýry (krátký film, 1989) - 85 %


Poster for Knick Knack
Suvenýry (Knick Knack, 1989)
V roce 1985 už Pixar vede s animovanými filmy na plné čáře, ale to se jeho velký průlom teprve chystá. Na "Příběh hraček" si diváci měli počkat ještě celých šest let. Snímek "Suvenýry" však výrazně naznačil, jakým směrem se studio vydá. I když animace stále není dokonalá a tvary jsou zjednodušené, už si můžeme všimnout, že postavy mají stíny, což je přece jen něco nového a navíc velmi zásadního. Animace se tím poměrně komplikuje, ale samozřejmě i vypadá lépe. Studio Pixar se nikdy nebálo výzev, a tak natočilo romanci mezi suvenýry.
Vše se odehrává na poličce mezi suvenýry, které si trsají na hudbu a zpěv Bobbyho McFerrina, který skutečně složil a nazpíval pro snímek soundtrack. Je tu ale jeden suvenýr, který to nechce nechat jen tak. Sněhulák se ve své polokouli zalité vodou zamiluje do krásné ženštiny, dalšího ze suvenýrů. Tak aby ne, když ona po něm hází očkem. Sněhulák má ale problém. Jak se k ní má dostat? Jeho "vězení" mu brání v tom, aby odešel. Následuje sled doslova groteskních čísel, na která jsme zvyklá z různých animáků Warner Bros. Na malém prostoru se tak rozehrává zase jedno velké divadlo. Humor je to, co nejvíce zdobí tenhle snímeček, ale k tomu se ještě přidává skvělé vypointování, a to hned trojnásobné. Budu se opakovat a budu opakovat mnoho lidí přede mnou, ale je to právě příběh, který kromě skvělé animace Pixary posadil na piedestal nejlepších tvůrců 3D animovaných filmů posledních let. Ne nadarmo se "Rebelka" těšila z oscarového ocenění. A to je jedním z příběhově slabších animáků od Pixaru.
Suvenýry však dokazují, že ve studiu měli nápady, které dokázali přetavit do hezkého, i když krátkého příběhu. Ten má ale celistvost a nemáte pocit, že se jedná jen o vystřiženou scénu. Tohle je skutečně samostatný snímek, který má úvod a závěr a je v něm řečeno všechno, co být mělo. Nejste ochuzeni o nic. Takhle se mají točit krátké filmy. I ony by měly být uzavřené. Na prostoru čtyř minut je to o to více ocenění hodné.
Odkaz na film: Suvenýry (v angličtině)
Hodnocení: 85 % za pohodovou hudbu a skvěle vypointovaný příběh


středa 10. dubna 2013

Kung Fu (seriál, 1972-1975) - 80 %


Kung Fu (Kung Fu, 1972-1975)
Otázka: "Kdo má právo na pomstu, když ne já?!"
Odpověď z úst Kwai Chang Caina: "Nikdo."
Tímhle velmi krátkým dialogem by se dala vystihnout podstata seriálu, který se na americké obrazovky dostal už před dlouhými čtyřiceti lety. A jeho věk stále roste. Přesto mu nechybí kouzlo, které seriálu zajistí, že přetrvá ještě pro mnoho dalších generací. Je to dáno tím, že se jedná o seriál nadčasový. Ne v tom, jak je pojat, ale v tom, co se nám snaží sdělit. Když řeknu, že je to western, kdy hlavní postavou je šaolinský mnich, který putuje po divokém západu, aby našel bratra a pomáhal lidem, s nimiž se setká, nebudu daleko od pravdy, ale zároveň tím rozhodně nevystihnu všechno.
"Kung Fu" je seriál rozdělený do 3 sezón (první sezóna měla 16 dílů, druhá 23 dílů a poslední 24 epizod), který údajně vycházel z konceptu, s nímž přišel Bruce Lee. Ten také chtěl natočit kung fu western a sebe hodlal obsadit do hlavní role. Amerika nechtěla, protože Asiat v hlavní roli přece nebyl něco, co by se divákům líbilo. Bruce Lee byl přece ten, co hrál vedlejší roli vtipného a akčního sluhu hrdiny "Green Horneta". Takového ho chtěli vidět, nikoli jako hlavní postavu. Vždyť je to malý Asiat. Co na tom, že to byl jeden z největších mistrů bojových umění, co se objevil na stříbrném plátně. Z projektu, který se měl jmenovat "The Warrior", tedy sešlo, ale ani ne rok na to se v televizi objevil pilot seriálu "Kung Fu" v hlavní roli s Američanem, který rozhodně k mistrům bojových umění nepatřil.
Ať už to bylo jakkoli, asi to nemohlo dopadnout lépe, pokud by tedy nevznikl seriál s Brucem, aby byl do role obsazen právě David Carradine. Poprvé si ho pamatuji z "Kung Fu: Legenda pokračuje" (k němu se ještě vrátím), ale největší dojem na mě udělal jako Bill (Tarantinův snímek "Kill Bill"). V tom rozhodně nebudu jediný. David Carradine byl ale skvělý herec (zas tak skvělý v bojových uměních nebyl) a přiznám se, že mě mrzelo, když jsem zjistil, že zemřel. Zanechal po sobě ale zajímavé dílo a "Kung Fu" patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co kdy natočil. Jako poloviční Číňan, s jeho obličejem to není až tak neuvěřitelné, odchází z Číny, aby našel v Americe klid a svého bratra. Stal se šaolinským mnichem, ale svůj život v klášteře zakončil zabitím, což si po zbytek života vyčítá, protože zabíjel z pomstychtivosti. Sledujeme jednotlivé příběhy, které v Americe prožívá. Nejsou to vždy příběhy veselé. Většinou je na něj nahlíženo jako na vetřelce, velmi často čelí předsudkům a nenávisti, rasismu a odtažitosti, ale také sem tam najde nějakého přítele, kterému předá něco málo ze svého pohledu na svět. Velmi často ale také končí ve vězení a nemá daleko k popravě. Ne proto, že by něco udělal, ale proto, že byl ve špatný čas na špatném místě. A proto, že mu lidé automaticky nevěří.
Seriál se hodně se zabývá rasismem, především pak k čínské rase, ale jsou zde i černoši a indiáni. Především je to seriál o tom, že může existovat jiný pohled na svět. Pohled, který je pravdomluvný, pohled, který se na vše dívá s láskou. Kwai Chang Caine, jak se Carradinova postava jmenuje, je na první pohled naivní člověk, ale on se jen snaží žít podle pravidel, která se naučil v klášteře. A to lidé, které potká, většinou nechápou. Nedokážou porozumět tomu, proč nechce nosit zbraň, proč se nechce prát, když nemusí, proč nevyvolává konflikty a nechce se mstít. Podle toho, jak se Kwai Chang chová, by se klidně dalo žít. Seriál v sobě má určitý kodex. Jsem si jistý, že kdyby tak učinilo více lidí, hned by se jim žilo lépe, ale také nepochybuji, že by se dočkali stejného nepochopení jako postava Caina. Nečekejte tedy akční seriál, ale čekejte seriál meditační. Akce je zde také, samozřejmě, pořád se jedná o seriál o bojových uměních, ale na to dochází až v nejzazším případě. Pouze pokud se musí Kwai Chang bránit, anebo chce zabránit tomu, aby bylo ublíženo jiným osobám. Seriál používá zajímavé techniky - zpomalené záběry, střihy se stop motion, což seriálu dává specifický náboj.
David Carradine je skvělý vypravěč, což později využil i Tarantino v "Kill Billovi", ale stejně tak je i skvělým hercem. Pro roli se dokonale hodil. Když ho srovnáte s postavou v "Kill Bill", tak je to naprosto někdo jiný. V "Kung Fu" je nevinným, možná trochu naivním mnichem, kterému jeho povahu naprosto věříte. Příliš se nevyvíjí, i když poznává, jaký svět skutečně je. O třicet let později mu stejně dobře věříte, že je to pořádný šmejd a je klidně schopen svou milenku střelit do hlavy. Navíc neskutečně krásně hraje na flétnu. Oblíbil jsem si Davida v téhle roli a jsem rád, že jsem s ním mohl jednotlivé příběhy prožít. O to více mě mrzí, že už není mezi námi. Smrt si nevybral sám, i když se o sebevraždě hodně psalo. Do jisté míry se však sám zabil. Ti, co chtějí vědět více, tak Wikipedie jim informace poskytne. Z úcty k tomuto herci nebudu zbytečně vytahovat na povrch jeho temné stránky. S Kwai Chang Cainem to ani nějak nejde dohromady.
Udeříte, když někdo udeřil vás? Vrátíte ránu? Jste schopni odpustit, anebo se záští budete žít celý život? Kwai Chang by vám dokázal poradit, ale jsem si jistý, že jen malinké procento, spíš promile z nás by bylo schopno jeho radám skutečně naslouchat. Sám nebudu žít podle jeho kodexu, ale je hezké si na chvíli představit, že by to možné bylo. Sám seriál však ukazuje, jak je to těžké a že nejjednodušší je stále putovat, zůstat na cestách a raději se moc nevracet.

V seriálu "Kung Fu" se sem tam objeví zajímaví herci, tak zde je malý výčet toho, kdo a kde se objeví:

  • Gary Busey a náčelník Dan George v díle "The Ancient Warrior".
  • Jodie Foster v dílu "Alethea".
  • Don Johnson v dílu "The Spirit Helper".
  • Harrison Ford v dílu "Crossties".
  • William Shatner v dílu "A Small Beheading".
  • Leslie Nielsen v dílech "Barbary House", "Full Circle", "The Brothers Caine" a "Flight to Orion".
  • V celkem devíti dílech a v devíti různých rolích se objevuje James Hong, a to od pilotního dílu, až po před-předposlední díl celé série.
  • Ve třech dílech - "Dark Angel", "Nature of Evil" a "Ambush" se David setkal s vlastním otcem Johnem Carradinem, v pilotním dílu a v dílu "Chains" si mladší verzi Kwai Chang Caina zahrál Davidův nevlastní bratr Keith Carradine, v dílech "One Step to Darkness" a "Empty Pages of a Dead Book" se objevil druhý Davidův bratr Bruce Carradine, v dílu "Dark Angel" ještě druhý nevlastní bratr Robert Carradine. Velká část herecké částí této legendární rodiny se tak v seriálu objevila, ať už v menší nebo hlavní roli.

Kdy je na seriál vhodné kouknout: Když chcete seriál, podle jehož kodexu se klidně můžete řídit po zbytek života, ale kung fu se podle něj nenaučíte.
Hodnocení: 80 % za to, že tenhle skvělý seriál přece jen není akční, ale spíše meditační, což velkou část moderních diváků může odradit