pondělí 30. listopadu 2015

Jeanne Dielman, 23, quai du commerce, 1080 Bruxelles, Ray Harryhausen: Special Effects Titan, Jak se dělá Sci-fi, Když dinosauři vládli světu, Zázrak v New Yorku


I když bych ten film chtěl nesnášet, protože je tak neskutečně dlouhý, tak musím uznat, že své kvality má. Donutí vás přemýšlet. Třeba o tom, proč to všechno dělá, proč nemluví, proč si nezpívá, proč něco neposlouchá, když dělá domácí práce. Tohle všechno a mnoho dalšího pak ospravedlňuje to, co nakonec udělá. Rozhodně zajímavý a ne nesmyslný přístup k filmu.

Ray Harryhausen je génius filmové animace a stop motion. To, co on dokázal pro film, to v podstatě ani není možné docenit. Přesto se to to tento dokument, kde mluví skutečně významné osobnosti včetně Raye, snaží a daří se mu to. Je to krásný průřez jeho tvorbou a vlastně i celou fantastickou filmovou tvorbou. Ano, jsem hodně zaujatý, ale ne zase tolik.

Jak se dělá Sci-fi (The Sci-Fi Boys, 2006) - 80 %
Tenhle snímek chápu jako přínosný hlavně proto, že upozorňuje na osobnosti filmu, které nejsou tolik vidět. Není to jen Ray Harryhausen, ale i Rick Baker a další mistři, i ti starší, také bohužel zesnulí, kteří pro trikový film znamenali tolik. Něco prostě nesmí být zapomenuto a ono okouzlení sci-fi filmem je z každé minuty cítit.

Když dinosauři vládli světu (When Dinosaurs Ruled the Earth, 1970) - 70 %
Samozřejmě, že ten film je dějově relativně slabý a na postavy se moc spolehnout nemůžete, ale já jsem se na to díval proto, že jsem chtěl vidět další trikové mistrovství, kterého se mi dostalo. Není to místy tak ladné, ale přesto se zde ukazuje, že stop motion je prostě cesta, kterou bych rád viděl i dnes. Jen je toho už trochu málo, bohužel.

Zázrak v New Yorku (Miracle on 34th Street, 1947) - 70 %
Takový ten krásný příběh, ke kterému se ještě rádi vrátíte, navíc film s tak krásným nápadem, jako je soudní proces o tom, jestli je daný člověk skutečně Santa Clausem, či nikoli. Tohle je prostě tak krásný nápad, že se vám to musí líbit. A já jsem byl s děním spokojený, ani moc se mi nechce koukat na remake z roku 1994.

neděle 29. listopadu 2015

Psí odpoledne, Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti, Z for Zachariah, Bouřlivá dvacátá léta, Western Union


Psí odpoledne (Dog Day Afternoon, 1975) - 80 %
Al Pacino zase podává jeden ze svých neskutečných výkonů, a to v režii Sidneyho Lumeta, který předvedl snímek, jenž by se dal z počátku považovat za komedie, ale který má takovou postupnou gradaci, že je vám jasné, že tohle nemůže skončit dobře, a to i přesto, že zápornému hrdinovi budete docela fandit. Stejně jako ostatní.

Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti (Kozure Ôkami: Shinikazeni mukau ubaguruma, 1972) - 90 %
Příběhy o cti, alespoň tedy ty japonské, jsou prostě skvělé. Já mám pocit, že v tomhle se jim nikdo nevyrovná, protože žádný národ v sobě nemá čest tak zakořeněnou. Tyhle příběhy chcete sledovat, protože jsou dobré, jsou kruté, mají skvělé akční scény a nebojí se. Navíc jsou zde opravdu silné emoce. Tohle se mi líbilo více než první díl.

Z for Zachariah (2015) - 60 %
Líbí se mi, že se v tomhle případě katastrofický film pojal jako velmi dramatická romance, která vede ke konci, jež prostě nemůže být pěkný, ale zároveň je snímek pojat jako celkem originální a jsou zde nápady, které překvapí. No jo, temné romance já mám docela rád a zrovna tahle temná romance není až tak špatná.

Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) - 80 %
James Cagney v další skvělé roli, kdy ukazuje, že by klidně mohl hrát i naprosto normální postavu,ale okolnosti tomu nechtějí a on se musí dostat do role grázla, kterému ale fandíte, a nakonec s ním budete muset strpět i jeho osud. Škoda, že to není scenáristicky trochu zajímavější, stejně tak zde chybí dobré ženské herecké výkony, ale Cagney a nakonec i Bogart vám to vynahradí.

Western Union (Western Union, 1941) - 65 %
Takový celkem klasický western, kde se zase jednou ukazuje, jak se alespoň tvůrci snaží odčinit to, jak se bílý muž podepsal na indiánech. Fritz Lang ukazuje, že byl schopen natočit i celkem komerční věc, která je tak nějak prvoplánově zábavná, ale i ty vtipné scény přitom dovedl pojmout s grácií sobě vlastní. Celkově ale snímek zásadně nevyniká.

sobota 28. listopadu 2015

Přineste mi hlavu Alfreda Garcii, London Road, The Search for Freedom, Vlk samotář a mládě: Námezdný zabiják, Turbo Kid


Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (Bring Me the Head of Alfredo Garcia, 1974) - 80 %
Neskutečné, jak dovedl Sam Peckinpah tlačit na pilu a jak celou dobu udržel tlak nejen na hlavní postavě, ale i na divákovi samotném. Ono se řekne, že přinést takovou hlavu, je celkem jednoduché, ale ono to vůbec snadné není. Warren Oates se pro tuto roli hodil dokonale, a vy stejně jako on nevydechnete, dokud nebude konec.

London Road (2015) - 40 %
Tak tohle mi přišlo celkově hodně kýčovité a celkově mě to nebavilo. Byl jsem zvědavý na Toma Hardyho v muzikálu a svou zvědavost jsem ukojil. Tenhle muzikál mě prostě nebavil, nepřišel mi vtipný, i když na začátku tak vypadal, no a nakonec mě nechytnul ani ten příběh, který jsem sledoval. Prostě ne.

The Search for Freedom (2015) - 60 %
Dokument o lidech, které můžete považovat za blázny, ale které stejně tak musíte obdivovat, protože se pouštějí do věcí, na které si jiní netroufnou. Třeba já bych nešel v šlépějích žádného z nich. Přesto si myslím, že to jsou frajeři a že by si o sobě zasloužili možná i lepší snímek, ale tenhle aspoň cílí na tu krásnou svobodu, kterou ti lidé objevují.

Vlk samotář a mládě: Námezdný zabiják (Kozure ôkami: Ko wo kashi ude kashi tsukamatsuru, 1972) - 80 %
Povedený příběh z Japonska, který mě zase přenesl do doby, která je na příběhy prostě jedinečná. Tohle není doba, kde byste chtěli žít, ale je to doba, o které chcete slyšet vyprávět. A tohle je jeden z příběhů, které rozhodně stojí za to slyšet. Muž a dítě jsou tématem, které je v tomhle ohledu v podstatě věčné a pořád parádní.

Turbo Kid (2015) - 75 %
V brutalitě je to silně přehnané, místy je to hodně absurdní, ale právě v tomhle je krása tohoto snímku, který jsem si ale zamiloval až tak po polovině. Nejprve jsem si myslel, že to bude jen amatérská srágora, ale tohle je trikově skvěle provedená podívaná, kdy z nějakých scén jsem doslova valil bulvy.

pátek 27. listopadu 2015

Strach jíst duše, Shark Lake, Starship: Apocalypse, Nie yin niang, Meñique y el espejo mágico


Strach jíst duše (Angst essen Seele auf, 1974) - 85 %
Krásný film o tom, jak láska může kvést v jakémkoli věku a bez ohledu na to, kdo jsou milenci anebo ti, co se milují. Tohle je film bez sexu a moc mu to pomáhá. Navíc je zde krásně vidět, jak to, že se dva lidé milují, může být pro ostatní trnem v patě, protože žijí jen proto, aby soudili a aby měli předsudky. Ty scény jsou úchvatně silné.

Shark Lake (2015) - 35 %
Tak tohle bylo celkem zklamání. Tedy ani ne tak po příběhové stránce, to měl film celkem i nějaký ten dobrý nápad, ale spíše po stránce provedení, které bylo místy opravdu otřesné. Takhle to vypadá, když se digitální triky používají až moc. Film mi nezachránil ani Dolph Lundgren, který mi ke štěstí často stačí.

Starship: Apocalypse (2015) - 20 %
Na to, že je to pokračování, se spíše jedná o další díl seriálu, který by klidně mohl být televizní a i tam by dopadl dost špatně. Tohle jsou věci, na které se ani moc koukat nechcete, protože vám to opravdu moc nedá. Trikově hodně zlé, dějově celkem nudné, alespoň sem tam trochu zajímavá maska, když už nic jiného.

Nie yin niang (2015) - 50 %
Ty obrazy jsou místy skutečně krásné, ale poetika ve filmu mi prostě nesedí. To je holt tím, že já jsem spíše epický typ, který miluje děj a miluje vyprávění. Tohle mi film se slibným mezinárodním názvem nenabídl, a tak jsem se spokojil s tím, že je to hlavně zdlouhavé rozjímání nad postavami a krajinou.

Já si nutně nemyslím, že animace musí být pixarovská, ale v tom případě by se o ni tvůrci neměli snažit a měli by přijít s něčím originálním. Tohle je v některých skutečně hrozné a nebavilo mě se na to dívat, prostě jen proto, že to nevypadalo pěkně. Ale on ten skoro shrekovský příběh taky není zrovna nic převratného.

čtvrtek 26. listopadu 2015

Ohnivá sedla, Katastrofy, Cartel Land, Operator, Partyzán


Ohnivá sedla (Blazing Saddles, 1974) - 75 %
Mel Brooks je prostě legenda a místy dokázal na plátně vytvořit tak dobré filmy s tak dobrými scénami, že se naprosto zaslouženě zapsaly do historie světového filmu, nikoli jen komedie. Právě "Ohnivá sedla" jsou jedním z takových filmů a já jsem rád, že jsem ho konečně mohl vidět. Ten nekorektní humor je skvělý.

Katastrofy (The Time Shifters, 1999) - 50 %
Ale jo, na to, jaké téma si to vzalo - cestování v čase - je to do chvíle, než zjistíte pravdu o příběhu, docela dobré, místy celkem napínavé a skoro jsem si říkal, že by to mohl být docela dobrý díl nějakého seriálu, kde byste si ke dvěma hlavním postavám udělali i nějaký vztah. Jinak to ale nějak speciálně nevyniká.

Cartel Land (2015) - 60 %
Jako dokument je to zajímavé v tom, že se zde kombinuje klasické dokumentární zpovídání s tím, co se skutečně dělo a se záběry z akcí. Místy je to hodně drsné, což rozhodně považuji za velmi důležitý aspekt tvorby. To skutečně hnusné ukazovat tak, jak to je. Ale celkově mě ten dokument až tak nezaujal a téma neohromilo.

Operator (2015) - 50 %
Klasický, celkem průměrný kousek v žánru, který je relativně vyčpělý, ale stejně se na něj sem tam mrknete, protože je to prostě fajn si odpočinout a na nic nemyslet. V tomhle případě se jedná o relativně akční béčkový thriller, který má zajímavé postavy, a to hlavně v podobě Vinga Rhamese, který je zase jednou pěkně démonický.

Partyzán (Partisan, 2015) - 60 %
Docela silný snímek, který si moc hraje na to, jak je velkým filmem, přitom samotné sledování toho příběhu je docela dobrý zážitek. Je zde spousta zajímavých aspektů, které jsou s příběhem spojeny a které samy o sobě stojí za to. Ta umělecká forma je mnohdy až na škodu, což mi trochu vadilo a tolik jsem si film neužil.

středa 25. listopadu 2015

Célina a Julie si vyjely na lodi, Tian ji: Fu chun shan ju tu, Vij 3D, Wiplala, Údolí Gwangi


Célina a Julie si vyjely na lodi (Céline et Julie vont en bateau, 1974) - 45 %
Je mi líto, ale tohle mě prostě absolutně nebavilo. Dívat se tři hodiny na film, který si rádoby hraje s realitou a prolíná nám různé dění z pohledu dvou žen, které se baví... Ne, tohle jsou opravdu ne až tak výstřední "Sedmikrásky", které mi vůbec nic nedaly, a já jsem si strašně přál, aby ten film konečně skončil.

Já bych to až tak strašně tragicky neviděl. Ale nutno uznat, že snímek má pořádný problém v tom, že se snaží ukázat strašně moc a spojit nespojitelné. Špionážní film spolu s tradičním čínským wu-šu, do toho trochu fantasy prvky a neskutečné bary, rádoby emotivní scény, které nemají efekt, velká produkce a přitom častý pocit, jak je to levné. Příběhově moc rozhárané.

Vij 3D (Viy, 2014) - 50 %
Kdyby to místy nebylo až tak amatérské a skutečně se na to nekoukalo moc hezky, tak je to i zábavný fantasy film s prvky komedie a hororu, který byl natáčen v české koprodukci a s nějakými těmi českými lokacemi. Jenže ani tohle nezachrání podivné fantasy, které se až moc rozlétává mimo hranice snesitelnosti.

Wiplala (Wiplala, 2014) - 60 %
Na rodinný trikový film je to docela dobré a já jsem rád, že jsou zde i klasické triky, nejenom ty digitální, i když ty mají samozřejmě přednost. Příběh je docela jednoduchý, ale díky kouzlům je... no takový kouzelný. Zase se ukazuje, že dobré filmy se točí všude, tentokrát jsem rád, že jsem dal šanci jednomu holandskému.

Údolí Gwangi (The Valley of Gwangi, 1969) - 70 %
Ten příběh je hodně slabý a v podstatě jen kopíruje, hlavně v závěru, to, co jste mohli vidět v "King Kongovi", ale když se na tohle budete dívat, pořád je to snímek, který má na svědomí - po trikové stránce - Ray Harryhausen, který opět ukázal, že byl geniálním mistrem, který rozpohyboval potvory jako nikdo, a to i ve srovnání s digitálními triky.

úterý 24. listopadu 2015

Čínská čtvrť, 11 Blocks, Ghost Squad, Odnazhdy, Walking with the Dead


Čínská čtvrť (Chinatown, 1974) - 80 %
Slyšel jsem na film možná až moc velké chvály a možná už jsem také trochu ovlivněný tím, jaký je současný svět, že mi to zásadní odhalení až tak šokující nepřišlo. Ale přesto se jedná o skvělý snímek, který Polanski vede neskutečně jistou rukou až do konce, který nenabízí žádný happy end, což je v tomhle případě jen dobře.

11 Blocks (2015) - 50 %
Jako film to není dobré, ale není to ani úplně špatné. Celkem se mi v tomhle případě zamlouvalo, že se snaží film něco říct, chce trochu kritizovat a zaměřuje se na to, že ve společnosti je něco špatně. A to podává způsobem relativně akčním, kdy se jedná v podstatě o hodinu a kus soubojů, které nejsou až tak zlé, jak by se dalo čekat.

Ghost Squad (2015) - 35 %
Takový klasický rodinný film, kde jsou dětští hrdinové, kteří jsou nesmírně roztomilí a mají vás dovést až do nějakého konce, který je bez nápadu. Trocha triků, trocha té nudy, ale jinak film, na který se dá tak snadno zapomenout, až to pěkné není. Nemyslím si, že by se to líbilo i dětem, ale možné je všechno.

Odnazhdy (2015) - 60 %
Až mě překvapilo, že v Rusku mají celkem zajímavé filmy, které se věnují dospívání v určité době. Tohle je jeden z nich. Docela mě potěšilo, že to je film, který se nebojí ukazovat i technicky náročné scény - viz ta s vlakem. Ta opravdu překvapila svým skvělým provedením. Jinak je to ale příjemný lidský film, který má sem tam dobré nápady.

Walking with the Dead (2015) - 25 %
Ale jo, sem tam se nějaký vtip povedl, ale není to zrovna ono. Prostě klasická parodie, která bere něco směšného z ostatních filmů, dává je do rádoby ještě směšnějších situací, až jsou z toho nakonec kraviny. Blbější použití fekálního humoru jako v tomhle filmu jsem snad ještě neviděl, nemluvě o trapnosti jednotlivých postav.

pondělí 23. listopadu 2015

Mladý Frankenstein, Teen Lust, Lví král, Richard the Lionheart: Rebellion, The Overnight


Mladý Frankenstein (Young Frankenstein, 1974) - 85 %
Vtipná komedie, která si na jednu stranu utahuje z klasiky skutečně velké, a na druhou stranu se pak jedná o něco, co tuto klasiku ctí a uvědomuje si, jak velký to byl mezník ve světovém hororu a jak je to pořád nesmírně dobrý film. Gene Wilder je skvělý a i další postavy jsou výborně ujeté. Místy jsou zde skvěle promyšlené scény.

Teen Lust (2014) - 40 %
Na tomhle filmu je vážně pěkné, jak je ta zápletka ujetá a jak vychází z toho, že jde o to, aby se kluk vyspal s holkou ne proto, že po ničem jiném netouží, ale proto, že musí, jinak bude obětován. Bohužel to nakonec není tak vtipné, jak se to tváří, ale je to docela snesitelné, což mě samo o sobě překvapilo.

Lví král (The Lion King, 1994) - 90 %
Další disneyovka, která je slavná a mně přesto nesmírně dlouho unikala. Konečně jsem se na ni mohl podívat a konečně jsem mohl říct, že to je další vrchol tohoto studia. Ta animace byla před těmi jednadvaceti lety pořád ještě krásná a ten příběh, ač je jednoduchý, je prostě silný a udělá na diváka dojem, jedno kolik je divákovi let.

Historický film, který se snaží ukázat, že to jde levně, ale přitom zajímavě, kdy zajímavě znamená, že v tom budou nahé ženy a bude v tom i trocha brutality. Richard Lví srdce je zajímavá postava, ale v tomhle případě se prostě jedná o jednoho "hrdinu" z mnoha, který v podstatě ničím nevyniká, stejně jako celý tenhle film.

The Overnight (2015) - 60 %
Osobně jsem čekal a také nakonec doufal, že to bude ještě o něco odvážnější, než jaké to nakonec bylo, ale i přesto je tohle film, který si zaslouží alespoň malý potlesk, protože přece jen narušuje nějaká ta tabu. Nakonec to ale začne až moc připomínat český film "Svatá čtveřice" a závěr je takový spíše neuspokojivý.