Vinyl (1965) - 35 %
Andy Warhol určitě nebude můj filmový oblíbenec. Ne, že bych neměl rád experimenty, ale tohle už jde prostě moc za hranici. Na druhou stranu musím ocenit alespoň to, že Warhol měl nápady a ten minimalismus tady není až tak špatně podaný. Jenom se na to dost těžko kouká, a to to nemá ani 70 minut.
Tři tváře západu (Three Faces West, 1940) - 65 %
Takový klasický, nepříliš výrazný snímek s Johnem Waynem, který má docela dobrou úvodní zápletku, ale následně to trochu vychladne. Romance je zde ale pak také dobře naznačena a oběma postavám docela sluší. Není to snímek, který vám změní život a asi si ho nebudete do smrti pamatovat, ale ztráta času to dle mého není.
Železný Schwarzenegger (Pumping Iron, 1977) - 80 %
Další výborný dokument, který jsem v poslední době viděl. Není to tak silné jako třeba dokument o Kutu Cobainovi, respektive nikoli tak novátorské z hlediska formy, ale stejně je to výtečné nahlédnutí do pozadí soutěže Mr. Olympia, které se v roce 1975 opět účastnil Arnold Schwarzenegger. Není to ale jen o něm, což se mi na dokumentu líbí. Lou Ferrigno nebo Franco Columbu dostávají také dostatek prostoru.
Rise of the Footsoldier (2007) - 65 %
Drsné, místy hodně realistické, ale místy také docela otravné, což je škoda, protože jinak by to mohl být docela dobrý příběh, který je navíc roztahaný. Takový jednodušší kmotr na britský způsob, kde ale bohužel nejsou postavy, které by vás v napětí a zaujetí dokázaly udržet celou dobu. A že dvě hodiny není zrovna málo.
Ty nejlepší časy (The Best of Times, 1986) - 40 %
Tohle mě ale opravdu vůbec nebavilo. Kurt Russell tu má ještě docela dobrou postavu, která je ale prostě klasická tomu, co vždycky hrál. Robin Williams je tu ale jen těžko snesitelný, což jen koresponduje s příběhem jednoho uřvaného chlapíka, který se nemůže srovnat s tím, že ze sebe jednou udělal pořádného debila. Vůbec jsem se nesmál, což je myslím něco, o co se film snažit měl.