pondělí 4. března 2013

Oprávněnost kritiky (část druhá)

Věděl jsem, že tohle musí jednou přijít. Motivovala mě k tomu první letošní Cinema, kde se její redaktoři ohlížejí za rokem 2012. Padla zde - mimo jiné - jedna otázka:

Jaký je tvůj nejhorší filmový zážitek roku 2012?
Jedna odpověď byla následující (doslova cituji): "Možná to bylo jen štěstí na dobré filmy, ale nic děsivějšího než trailer na "Babovřesky" jsem letos neviděl."
Druhá odpověď byla tato: "Všechny "taneční filmy", které ale nesleduji, protože jsou velmi hloupé."

Tohle mi zní jako názory skutečně povolaných lidí. Asi těch samých, co jsem kritizoval minule. Jenže je pochopitelné, že tohle ze sebe vypustí puberťáci a lidé, kteří jsou prostě filmem zhnusení. Nelíbí se jim film a nemají příliš snahu se na něj dívat objektivně, anebo jdou prostě s davem. Jak tohle mohou vypustit z úst kritikové jediného českého filmového magazínu? Tihle lidé mají doporučovat filmy, nebo nás od nich odrazovat? Když takový člověk napíše, že nejděsivější bylo sledování traileru na "Babovřesky", o čem ta odpověď vypovídá? O tom, že ten trailer je špatně natočený, respektive sestříhaný? Anebo to spíš svědčí o tom, že "kritik" říká, že film je na nic a lidé by na něj neměli chodit. Potom se ptám, jak je možné, že může film, který ještě neviděl, označit za nejděsivější filmový zážitek? Ano, samozřejmě, on viděl trailer a trailer je očividně tím nejděsivějším zážitkem. Ale v čem? V tom, že je špatně sestříhaný, obraz je rozmazaný? Ne, to si nemyslím, trailer je poměrně profesionální. Kritik tedy jednoznačně narážel na film samotný, respektive to, co z něj viděl. Trailer přece není o tom, aby se člověk dověděl všechno, je to jen ochutnávka! To, že někomu nechutná, ještě není důvod, aby to znechutil všem.
Shrnuto a podtrženo, můj závěr z toho je, že náš jediný časopis dělají lidé, co si myslí, že filmu rozumí a že jsou objektivní. Možná, že to tak i je, ale z velké části recenzí mám pocit subjektivity. Není to pouze v tom, že by kritik vyjádřil svůj názor, například zhodnotil, co je na filmu špatně, co je tam dobře (pořád je to z jedné části řemeslo, které lze hodnotit objektivně), ale oni místo toho volí naprosto osobní přístup a z každého článku poznáte, kdo ho napsal. Více méně. Ano, to je hezké, pokud si čtu něčí blog, blog nadšence, který hovoří o filmu. Přiznávám, já tu mám některé recenze, které jsou velmi silně subjektivní, ale mám tohle očekávat i od média, které je vlastně jediné na trhu a mělo by filmy hodnotit objektivně? Nemyslím si. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale proč číst subjektivní názory lidí za peníze, když tu máme různé databáze, blogy, apod., kde stejně subjektivní názory najdu, mnohdy ale také názory sofistikovanější, anebo alespoň objektivnější, které jsou zadarmo?
Uniká mi podstata vydávání takového magazínu. Nejde o to nám prezentovat solidní články, ale prostě nás jen seznamovat s filmy. To je hezký cíl, ale asi bych čekal malinko, no možná o dost víc. Přesto si budu časopis dál kupovat. Je na našem trhu jediný, který stojí za pozornost, alespoň zatím a přináší skutečně rozsáhlé přehledy různých filmů. Za to jsem rád. Proč tedy vlastně tenhle článek? Hlavně proto, aby si čtenáři uvědomili, že by si neměli dělat názor podle nějakého recenzenta. Recenzent není bůh, nemá vždycky pravdu. Už vůbec ne když je subjektivní. Vždycky nakonec záleží na tom, jaký názor si dělá divák. Jen je tu malý problém - recenzent může způsobit, že se divák nepodívá na film, který by ho zajímal, který by mu něco přinesl, a to prostě jen proto, že recenzent byl zbytečně subjektivní. A to je škoda.