čtvrtek 30. dubna 2015

Zatôichi monogatari, Cadillac se slevou, Zelené barety, Klub ráj, Rozbouřené nebe


Zatôichi monogatari (1962) - 80 %
Já jsem věděl, že se mi tohle bude líbit a ono také ano. Zatoichi je skvělá postava, která si pozornost rozhodně zaslouží, a jsem zvědavý, co najdu v ostatních filmech. Staré Japonsko je zde prezentováno skutečně krásně, přesně, jak ho rád sleduji. Černobílá kamera tomuhle hodně pomáhá, ten dojem je pak ještě o něco lepší.

Cadillac se slevou (Cadillac Man, 1990) - 40 %
Tohle je typ komedie, kterou moc nemusím. Je to upocené, uřvané a vlastně se toho tolik neděje, i když se herci snaží o to, aby to vypadalo jinak. Problém pak je i sama skutečnost, že to v konečném důsledku vlastně ani není moc vtipné a vy jen prostě čekáte, jestli alespoň někoho odprásknou. Herecky to není zle obsazené, ale Robina Williamse znám v lepších komediích.

Zelené barety (The Green Berets, 1968) - 40 %
Tohle je opravdu slabý válečný film. Je to zbytečně moc natahované, aniž by bylo pořádně co vyprávět, jednotlivé postavy jsou takové rádoby dramaticky komické, což je na škodu, hlavně ta komika v některých případech, a nijak tomu moc nesluší ani barva. Prostě jen válečný film, který má Johna Wayna.

Klub ráj (Club Paradise, 1986) - 35 %
Nějak mám poslední dobu špatný výběr, pokud jde o komedie. Tohle je hodně slabá komedie o tom, jak se člověk pokouší najít svůj ráj na zemi a skončí u toho, že chce zachránit "hotel" na jednom tropickém ostrově. Robin Williams je ještě snesitelný, ale zbytek osazenstva jsou jen otravové bez smyslu pro humor.

Rozbouřené nebe (The High and the Mighty, 1954) - 80 %
Tohle by byl výborný thriller, kdyby se tvůrci pokusily trochu gradovat napětí. Takhle je to přece jen až moc klidné, ale to zase tolik nevadí, protože s tím letadlem se sžijete, hlavně tedy s jeho postavami, a budete jim přát, aby to všechno dobře dopadlo. John Wayne se překvapivě nedere dopředu, ale nechá vyniknout celé osazenstvo, což je jen dobře.

středa 29. dubna 2015

S láskou, Rosie, V sedle za úsvitu, Čas probuzení, The Fighting Seabees, Jsme jenom lidi


S láskou, Rosie (Love, Rosie, 2014) - 60 %
Nějak mě to ze začátku moc nechytlo, ta zbytečná komičnost mi trochu vadila, ale naštěstí jsem měl dost času na to, abych si na snímek a hlavně na postavy zvykl. Byli vybráni skvělí herci, kterým jste prostě přáli, aby se jim nakonec povedlo nějak se sejít a všechno si to říct. Hezká romantika o tom, že někdy se ta pravá láska prostě musí přestat míjet.

V sedle za úsvitu (The Dawn Rider, 1935) - 70 %
Když se začnete moc ochomejtat kolem kamarádovi vyvolené, je jasné, že z toho budou pořádné problémy. Ve westernu určitě, ale ono vlastně kdekoli jinde. Jen tady je ten problém s pistolemi. A největší problém nadchází, když v ní nejsou náboje. Pointa očekávaná, ale zase jeden z těch lepších filmů ze 30. let.

Čas probuzení (Awakenings, 1990) - 80 %
Ten příběh je sám o sobě silný, takže se dalo očekávat, že to bude dobrý film. Režisérsky ani scenáristicky to rozhodně není perla, ale to zase tolik nevadí, protože do výšin tenhle film posouvají herecké výkony, kdy Robert De Niro je prostě nedostižný a roli zvládl dokonale. Robin Williams zahrál také skvěle a opět se potvrzuje, že ve vážnějších polohách byl vždy jedinečný.

The Fighting Seabees (1944) - 70 %
Když jsem poprvé viděl "Zachraňte vojína Ryana", byl jsem naprosto odrovnaný z toho, jak v tom filmu vypadaly akční scény přímo z bojiště. Silné, realistické. "The Fighting Seabees" tak realistické scény nemá, ale Američani prostě uměli natočit dobrý válečný film s dobrými akčními scénami. Tohle se mi na snímku líbilo rozhodně nejvíce.

Jsme jenom lidi (Being Human, 1994) - 40 %
Tak do tohohle jsem se opravdu nebyl schopen dostat. Jako kdyby se někdo snažil natočit "Atlas mrak" ještě před tím, než byl vůbec napsán, ale pořádně nevěděl, co chce říct, jen se babral v lidských osudech, které jsou absolutně nezajímavé. Jedině ten Robin Williams tu ukazuje, jak byl skvělým hercem, ale k čemu tolik snahy, když výsledek je jen podivnost?

úterý 28. dubna 2015

Kill the Messenger, Dobrodružství Barona Prášila, The Black Watch, Melodie mého srdce, The Conqueror


Kill the Messenger (2014) - 50 %
Ten příběh je sám o sobě zajímavý. Snaha člověka bojovat za pravdu, přičemž si tento uvědomí, že to je skutečně jako bojovat s větrnými mlýny a může to mít velmi tragické následky. Jen kdyby to podání nebylo tak strašlivě nudné a kdyby se Jeremy Renner až tak moc nesnažil. Jeho postava se stává protivnou a vyznění příběhu celkem zaniká.

Dobrodružství Barona Prášila (The Adventures of Baron Munchausen, 1988) - 55 %
Vizuálně je to rozhodně zajímavý film, ale popravdě mě ta Gilliamova vizuální stránka věci tolik nebaví. Ne, když ten příběh není tak zajímavý, aby mě film ohromil jako celek. A právě tohle se mi stalo s filmem "Dobrodružství Barona Prášila". Vizuálně zajímavé, krásné triky a masky, ale celkový dojem je rozmělněn nezajímavě podaným příběhem.

The Black Watch (1929) - 70 %
Nejedná se o nijak skvělý film z hlediska vyprávěného příběhu, ale na svou dobu se přece jen jedná o film, který je dobře natočený a hlavně ve větších, davových scénách je velmi dobrý. Je zde vidět, že byla snaha natočit něco většího, epičtějšího, což se nakonec i povedlo a také dnes zůstává snímek místy celkem napínavý.

Melodie mého srdce (August Rush, 2007) - 60 %
Ale co, i když je to strašně přeslazené a ke konci je to tak silně scenáristické, že by k podivnému setkání snad i opravdu mohlo dojít, stejně vás to donutí, abyste byli rádi, abyste cítili štěstí. To je dobře. Jen mi trochu vadilo, že to až moc vykrádá Dickensova "Olivera Twista", aniž by byla byť jen inspirace přiznána. Přitom je zřejmá. Herecky krásně obsazené.

The Conqueror (1956) - 50 %
Jestli je tohle film, který stál Johna Wayna zdraví a způsobil mu rakovinu, je hodně velká škoda, že to nebyl film kvalitnější. Ale sama myšlenka, že John bude hrát mongolského válečníka a dobyvatele je sama o sobě prostě divná. Není to až tak špatné, jsou zde dobré bojové scény, ale je to příliš zdlouhavý rádoby velkofilm, který moc nebaví.

pondělí 27. dubna 2015

Nezapomenutelné dětství, The Barbarian and the Geisha, Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti, Cvokař, The Big Stampede


Nezapomenutelné dětství (House of D, 2004) - 70 %
Ale jo. David Duchovny nenapsal úplně špatný scénář, i když zajímavější je rozhodně vzpomínání než konečné rozhřešení. Anton Yelchin už před těmi jedenácti lety ukázal, jak je skvělým hercem, Robin Williams už to dávno dokazovat nemusel. Sešla se skvělá parta, díky které je ten film pěkně poetický a milý, i když má svoje depresivní momenty, ale ty k tomu také patří.

Mám rád Japonsko a jeho kulturu, když pomineme to, jaká byla jejich kultura v případě 20. století a jeho válek. Staré Japonsko v sobě má ale krásu a ve filmech a příbězích obecně prostě vypadá dobře. Byl jsem zvědavý na spojení Johna Wayna a Japonska, navíc se jedná o film romantický, ale on prostě nikdy nezklamal. Krásný příběh.

Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (Winnetou und Shatterhand im Tal der Toten, 1968) - 70 %
Myslím si, že jako rozloučení s jednotlivými - oblíbenými a možná i milovanými postavami - je to celkem dobré, navíc se natáčelo i v Grand Canyonu, což je přece jen také znát. Vinnetou i Old Shatterhand zde mají dobré role a vidět jejich bratrské postavy mě baví. Příběh je celkem jednoduchý, ale tak ony byly takové v podstatě všechny. Já jsem si tenhle film užil.

Cvokař (Shrink, 2009) - 55 %
Jsou zde celkem zajímavé postavy, ale celkově to nebylo podáno způsobem, který by mě nějak zásadně dokázal zaujmout. Jako kdyby tady bylo filmové médium na obtíž a já to, že sleduji postavy s odstupem, jsem se k nim skutečně nedokázal dostat. To vedlo k tomu, že se mi nijak nedokázaly dostat hlouběji.

The Big Stampede (1932) - 60 %
John Wayne jako klasický správňák, tentokrát v roli šerifa, který se musí postarat o to, aby bylo možné dovést dobytek na svoje místo. Humor, drama, akce, klid, všechno je tu přítomno, jak se očekává, ale nějak zásadně tenhle snímek nevyniká, což lze ale těžko říct v podstatě o jakémkoli Waynovu snímku té doby.

neděle 26. dubna 2015

Vinnetou a míšenka Apanači, The Telegraph Trail, 451°Fahrenheita, Old Firehand, Texas Terror


Vinnetou a míšenka Apanači (Winnetou und das Halbblut Apanatschi, 1966) - 60 %
Ten příběh je celkem slabý, ale jen to, že v dalším filmu vidíte Vinnetoua a Shatterhanda vedle sebe, je celkem povznášející skutečnost. Samozřejmě za předpokladu, že máte postavy rádi. Nejvíce mě ale zaujala postava Götze Georgeho, který tu hraje výborně a je to v podstatě on, kdo film táhne trochu nahoru všemi silami. Apanači je taková hezounká.

The Telegraph Trail (1933) - 60 %
Pokrok nezastavíš a také na Divoký západ musí přijít vynález telegrafu. Jsou s tím ale trochu problémy, a tak se musí náš hrdina, samozřejmě s tváří Johna Wayne, postavit všem překážkám, které před ním vyvstanou. On je prostě archetypálním hrdinou a dobře se na něj dívá, i když tyhle role ve 30. letech jsou jedna jako druhá.

451° Fahrenheita (Fahrenheit 451, 1966) - 80 %
Co se stane, když začneme nenávidět knihy a budeme je zakazovat? No, nejspíš dojde na to, že si uvědomíme, že bez kultury, bez umění nemůžeme existovat, že umění je to, co nás utváří, co nás nutné přemýšlet a co je schopné nás přimět žít. Nejen nás, ale celou společnost. Skvělé poselství podané smysluplnou cestou. Za tohle podání se Bradbury nemusel stydět.

Old Firehand (Winnetou und sein Freund Old Firehand, 1966) - 40 %
Docela by mě zajímalo, proč si museli scénáristé vymýšlet zrovna tenhle příběh a nezkusili ještě něco jiného použít. Old Firehand není úplně špatná postava, ale nějak moc nevyniká. Vinnetou je tu opět jen jako vedlejšák a jeho role není nic skvělého. Ostatní postavy jsou v podstatě vypustitelné a ani Nšo-či nějak moc nepotěší.

Texas Terror (1935) - 70 %
Když vás křivě obviní, je to celkem problém, ale jste sami přesvědčeni o tom, že jste zabíjeli, je to celkem zapeklitá situace, protože ani nemáte snahu se obhájit. Díky příběhu, který se alespoň trochu odlišuje a který přiměl Johna Waynea, aby se nechal zarůst, se mi tenhle film celkem zamlouval a bavil mě.

sobota 25. dubna 2015

V říši Stříbrného lva, Ochránce zákona, Vášeň, Poklad Inků, Tall in the Saddle


V říši Stříbrného lva (Im Reiche des silbernen Löwen, 1965) - 55 %
Tohle už nějak není ono, možná i proto, že to prostředí už tak nějak bylo využito v předchozích filmech, stejně jako byl vyčerpán příběh, který se zde odehrával. Kara je pořád zajímavou postavou, ale mám pocit, že i díky tomuhle filmu se jednou z ikon celé mayovské série stal hlavně Ralf Wolter, který prostě byl vždy zábavný.

Ochránce zákona (The Star Packer, 1934) - 70 %
Když je tu někdo, kdo odstřeluje šerify jednoho po druhém, je potřeba, aby si hvězdu nasadil někdo, kdo dokáže zabijáka sejmout. Tím, kdo to zvládne, je samozřejmě mladík s tváří Johna Wayna, který tohle prostě zvládne. Jeden z těch lepších filmů své doby, kde je ale moc vidět, jak byly jednotlivé kulisy, kostýmy i zvuky využívány znovu a znovu.

Vášeň (1962) - 70 %
Jiří Trnka ukazuje, že dokáže v animovaném filmu použít skutečně zajímavá témata, která nejsou pro animáky až tak typická. Tady jde o vášeň, která je nezadržitelná. Chceme pořád něco dělat, za každou cenu, nevadí, když si ubližujeme, hlavně že to, co děláme, milujeme. Sice o motorismu, ale snadno vztáhnutelné v podstatě na jakoukoli vášeň.

Poklad Inků (Das Vermächtnis des Inka, 1965) - 70 %
Docela mě překvapilo, že na to, jak zde nejsou žádné známé postavy z předchozích filmů, je tenhle snímek docela dobrý, zábavný a také napínavý a dobrodružný. To prostředí je zde popsáno velmi dobře, komediální rovina také velmi dobře funguje, a i když ty záporáci jsou na jedno brdo, alespoň je hned na první pohled poznáte. Žádná ze známých postav mi tu nechyběla.

Tall in the Saddle (1944) - 75 %
Výborný film s Johnem Waynem, kterému se daří celkem dobře spojit rovinu westernovou, rovinu akční a rovinu romantickou, která zde má své místo a rozhodně není špatně vedena. Jsou zde výrazné postavy a je vidět, že po 30. letech je tohle už přece jen něco, co má lepší příběh, má lepší strukturu a obecně profesionálnější pojetí.

pátek 24. dubna 2015

Šéfové na zabití 2, Čertův mlýn, Old Surehand, Kuťásek a Kutilka, Somewhere in Sonora


Šéfové na zabití 2 (Horrible Bosses 2, 2014) - 20 %
Nemůžu si pomoct, ale poslední dobou mě ty filmy, co jsou podle americké distribuce označovány jako komedie, vůbec vtipné nepřijdou. Tahle trojice otravných debilů se mi v prvním díle celkem líbila, ale až tady jsem si uvědomil, že to nebylo vůbec jimi, ale jejich šéfy. I tentokrát jsou to vedlejší postavy, které zaujmou mnohem více. Ta trojice je místy opravdu tak protivná, že doufáte, že se ztenčí na nulu.

Čertův mlýn (1949) - 80 %
Krásně hororová pohádka, která je nádherná hlavně tou animací. Loutková animace v sobě má prostě něco krásného, romantického, nostalgického, díky čemuž se na tyhle filmy nesmírně rád koukám. Jiří Trnka měl navíc cit pro celkem hororovou atmosféru, která se v tomhle případě jednoznačně ukázala jako nosná.

Old Surehand (1965) - 50 %
Ty zápletky se celkem dost opakují, Vinnetou je ve filmu docela zbytečný, ale stejně jsem si užíval to, že jsem ho tu mohl vidět. Old Surehand je navíc takový dobrý správňák, že se mi ta jeho postava prostě líbí a rád se na ni dívám. Opět je to dostatečně komické, ale mezi těmi jednotlivými mayovkami film celkem snadno zapadne.

Kuťásek a Kutilka (1954) - 60 %
Jiří Trnka spojil animaci s hereckým uměním a docela se mu to povedlo. Jenže tenhle film nějak nejsem schopen brát nějak víc než jen jako experiment, který se celkem povedl, ale v konečném důsledku mi vlastně tolik nedal. Obě roviny - animace a herectví - zde fungují dobře, ale nejspíš potěší hlavně děti.

Somewhere in Sonora (1933) - 45 %
Jeden z těch filmů, které si s Waynem určitě nebudu pamatovat. Je to hlavně o něm a o jeho koni, zápletka je opět jednoduchá a jsou zde postavy, které nejsou nějak moc dobré, snad až na tu jednu ženskou. Jinak klasická hodinovka, která nijak zásadně neohromí, ale tak dá se tím ten čas zabít. Alespoň většinou.

čtvrtek 23. dubna 2015

The Gambler, Bajaja, Vinnetou - Poslední výstřel, Jak stařeček měnil, až vyměnil., Sedm hříšníků


The Gambler (2014) - 60 %
Ten film je moc divný na to, aby byl skutečně skvělý, a má až moc zvláštní konec na to, aby vás tím ohromil. Mark Wahlberg pro mě ale podává velmi dobrý výkon a alespoň z části je to výborná ukázka toho, jak dokáže být člověk sebedestruktivní, a to tak, až ničí blízké kolem sebe. Někdy je pozdě, když si tohle dotyčný uvědomí. Někdy je ještě naděje.

Bajaja (1950) - 75 %
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická.

Vinnetou - Poslední výstřel (Winnetou - 3. Teil, 1965) - 90 %
Samozřejmě, že to jsou hodně body z nostalgie, ale tohle je prostě tak parádní film, kdy na konci na mě pokaždé padá smutek. Vím, že jako dítě jsem u filmu řval jako želva. Vinnetou by si tohle zasloužil jako poslední film, což není úplně pravda, protože se později objevil v dalších, které samozřejmě tomuto dějově předcházely. To bratrství na mě pořád dělá dojem.

On je to vlastně takový jednoduchý příběh, ale to poučení v něm je krásné. Možná i proto, že ve skutečném životě nefunguje. Normálně by ho manželka na konci nejspíš zabila. Ale právě v tom je krása tohoto příběhu, která je ještě doplněna Trnkovou kresbou, která není animovaná, což je velká škoda, ale Trnka se jako výtečný umělec ani tak nezapře.

Sedm hříšníků (Seven Sinners, 1940) - 70 %
Výborně vyvážené komediální drama, kdy komedie má tedy rozhodně navrch, což je dobře, protože Marlene to tady neskutečně sluší a ti chlapíci, co jí visí na sukních, jsou prostě směšní. A pak přijde takový frajer jako John Wayne a všichni ostatní jsou prostě jen takoví troubové, kteří se ale ještě snaží kolem sebe kopat.