středa 22. dubna 2015

V píscích Iwo Šimy, Jaro, Divokým Kurdistánem, Betlém, Santa Fe Stampede


V píscích Iwo Šimy (Sands of Iwo Jima, 1949) - 80 %
Tak samozřejmě, že tohle bude patetický film jako blázen, ale to vůbec nevadí, protože tu jsou zajímavé postavy, ano, samozřejmě, že v čele s Johnem Waynem, ale hlavně tu jsou také výborné válečné scény, které na svou dobu vyznívají nesmírně dobře, což mě až překvapilo. Konec by mohl být asi emotivnější, ale i tak jsem byl spokojený.

Jaro (1947) - 60 %
Nějak tomu prostředí prostě nemůžu přijít na chuť. Jiří Trnka je co se animace týká naprosto skvělý, ale to, co vypráví, mi prostě nesedí. Asi je to opravdu tím venkovem. Ne, že bych ho neměl rád, ale asi ne v téhle staročeské podobě. Animace krásná stejně jako práce se zvukem, ale i to je doména Trnkových filmů.

Divokým Kurdistánem (Durchs wilde Kurdistan, 1965) - 75 %
Kara ben Nemsi je natolik zajímavou postavou, že stojí za to na filmy kouknout. Tenhle film v sobě dostatečně kvalitně snoubí dobrodružství, akci a humor, že je to jeden z nejvyrovnanějších filmů, které byly natočeny mimo vinnetouovskou sérii. Hlavně ty komické postavy jsou skutečně zapamatovatelné.

Betlém (1947) - 60 %
Další z Trnkových filmů, které mi nic moc neřekli. Asi by opravdu stálo za to na něj kouknout během kouzelného období Vánoc. A nejspíš i v lepší kvalitě. Mohu se tak dál obdivovat tomu, jak mistrovský byl Trnka při práci s animováním figurek, to je prostě nádhera pohledět. Hudební stránka opět krásná.

Santa Fe Stampede (1938) - 60 %
Co si budeme povídat, je přece jen mírně unavující sledovat stále stejnou zápletku. Three Mesquiteers někam přijedou a Waynova postava je obviněna ze zločinu, který nespáchala. Přesto se pak dá sledovat to, jak se správňáci z průseru dostanou a dobro samozřejmě vítězí. Klasický waynovská oddechovka 30. let.

Žádné komentáře:

Okomentovat