Ferrari 312B: Where the Revolution Begins, Hvězdy neumírají v Liverpoolu, Démoni vzpomínek, Vánek osudu, Furlough

Ferrari 312B: Where the Revolution Begins (2017) - 50 %

Snímek o Ferrari, o lidech, kteří mají rádi Ferrari a od lidí, kteří mají rádi Ferrari. Pokud máte rádi Ferrari, asi se vám film bude hodně líbit, pokud ne, nejspíš vám bude celkem ukradený. Dobré na něm je, že je tu pohled do zákulisí výroby, sice nijak bohatý, ale i to krátké nahlédnutí je celkem zajímavé.

Hvězdy neumírají v Liverpoolu (Film Stars Don't Die in Liverpool, 2017) - 60 %

Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem čekal, že to bude lepší, že to bude emotivnější, ale nakonec se to nekonalo. Jako romance to funguje, ale čím víc se to blíží ke konci, tím je to takové nijaké. Jasně, osud k ní nebyl zrovna milý, ale tohle není příběh, který by dokázal diváka zaskočit. První polovina rozhodně lepší.

Démoni vzpomínek (Final Recourse, 2013) - 30 %

Teda nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek má tak debilní vysvětlení na konci, že jsem prostě litoval toho, že jsem to celé sledoval. Jasně, trochu se to snaží o to, aby to bylo zajímavé, aby tu byl originální zvrat, ale dle mého pohledu to prostě nefunguje a zabíjí to jinak relativně průměrně rozjetý thriller.

Vánek osudu (Flying Lessons, 2010) - 50 %

Lidský příběh nijak velký, prostě návrat jedné holky domů, kam se nikdy nechtěla moc vrátit, ale kde má prostě kořeny a kde zrovna potřebuje být. Na diváka to asi moc velký dojem nezanechá, ale v tu chvíli, kdy to sleduje, si možná i něco odnese o tom, že život je někdy fajn, někdy na hovno. Prostě očekávaná podívaná.

Furlough (2018) - 40 %

Docela zajímavé herecké výkony, které ale padají s tím, že jim nakonec scénář nic zásadně zajímavého nenabídne. Whoopi Goldberg mi tu přijde skoro jako zbytečná postava, alespoň podle toho, jak ji derou dopředu. Pro příběh až tak zásadní nakonec není, hrdinka tím není nijak výrazně lidštější.

Cook Off!, Dead Reckoning, Far Cry 5: Inside Eden's Gate, Fassbinder, Gaga: Five Foot Two

Cook Off! (2007) - 20 %

Skoro to vypadalo, že by to mohla být i celkem vtipná komedie. Jak se ukázalo, tak to vlastně vůbec vtipné není. Snaha ukázat lidi, kteří se hlásí do různých podivných soutěží, by vyhráli pořádné peníze, i když nemají žádné schopnosti, se do jisté míry podařila, ale sledovat do hodina a půl prostě bolelo.

Dead Reckoning (1947) - 70 %

Takový celkem klasický Humphrey Bogart v noiru, a to myslím v tom dobrém. Většinu toho řekne ve voice overu, a i když si myslíte, že má vlastně jen jeden výraz, ve skutečnosti zvládne hrát některé scény právě jen obličejem. Scénář není geniální, ale dost dobrý na to, aby vás bavil až do úplného konce.

Far Cry 5: Inside Eden's Gate (2018) - 40 %

Pro propagaci videohry je to asi celkem fajn, ale ve skutečnosti je to prostě jen film o tom, jak se skupina snaží získat setru jednoho z nich zpět z jedné divné sekty a zjistí, že to je fakt divná sekta. A to je celé. Na tom není nic až tak zajímavého a těch třicet minut nic zásadního nepřinese, ani pro hru mě to nenadchlo.

Fassbinder (Fassbinder, 2015) - 70 %

Rainer Werner Fassbinder je rozhodně jedním z nejvýznamnější, nejpilnější a nejspecifičtějších německých režisérů, asi nejen druhé poloviny minulého století, ale prostě vůbec. Je dobře, že si jeho tvorbu připomínáme a že jeho rodáci natočili tenhle dokument. Jeho filmy prostě musí zůstat stále naživu.

Gaga: Five Foot Two (2017) - 70 %

Mám Lady Gaga docela rád, její hudba, hlavně ty už trochu starší písně, jsou prostě dobré, i když mám pocit, že těmi posledními neoslnila. Aspoň mě nedokázala tak chytnout. Tenhle poměrně intimní dokument ji ale ukazuje jako normálního člověka, který je oddaný rodině, ale i umění, a to se mi na ní líbí, stejně jako na filmu to, že ji sleduje prostě furt.

Benvenuti al nord, Tom Jones, Tom of Finland, When We First Met, Čí jsou ulice?

Benvenuti al nord (2012) - 40 %

Italská komedie, která bohužel není žádný moc velký zázrak, možná hlavně proto, že většinu času to není nějak extra vtipné. Navíc když zjistíte, že to má vlastně téměř dvě hodiny stopáže, tak se pomalu budete propadat a nudit. Dějově to není nic překvapivého, postavy spíše trapné, než aby byly vtipné nebo aspoň divné.

Tom Jones (Tom Jones, 1963) - 60 %

Osobně nemám moc rád historické filmy, takže jsem si tenhle nějak moc extra neužil, a musím uznat, že to, co se mi líbilo, bylo, jak Albert Finney pojal titulní postavu. Díky němu je snímek živý, svižný a celkem zábavný. O to víc překvapí Oscar pro film, ale ne pro jeho hlavního herce, který byl vskutku tahounem.

Tom of Finland (Tom of Finland, 2017) - 70 %

Rozhodně to není film pro všechny, ale myslím si, že Tom of Finland byl zajímavou osobností a jeho kresby si zaslouží kultovní status, protože jsou prostě rozpoznatelné navíc jasně cílené. Filmu se docela daří rozšifrovat jednotlivé motivace, které vedly Toma k tomu, aby se projevoval právě kresbou.

When We First Met (2018) - 60 %

Nejdřív jsem si myslel, že to bude jen trapná romantická komedie, když se do toho přidal prvek časové smyčky, skoro se mi chtělo křičet, ale pak jsem zjistil, že trojice Alexandra Daddario, Adam DeVine a Shelley Hennig jsou natolik fajn, že se na ně dobře kouká a film vás díky nim baví. Adam je na první pohled na zabití, ale on je prostě zábavný.

Čí jsou ulice? (Whose Streets?, 2017) - 50 %

Dokument sám o sobě není nějak moc překvapivý, spíše se jedná o celkem očekávané sdělení, ale upozorňuje na to, že Amerika, dávno po zrušení otroctví a dávno po smrti Martina Luthera Kinga, není nikam posunutá, neustále je rozdělená na bílou a černou a nejspíš se na tom ještě dlouho nic nezmění.

Velký Vázquez, Dívka bez rukou, Líza, liščí víla, Liza, a rókatündér, The Man Who Invented Christmas, Zastavení na Missouri

Velký Vázquez (El Gran Vázquez, 2010) - 55 %

Takový celkem obyčejný životopisný snímek, který se věnuje španělskému autorovi komiksů, jež je pozvednut, ne o moc, jen tím, že Vázquez byl asi opravdu pěkný hajzlík a vypočítavec. A proto je to místy i docela vtipné, což dělá film alespoň trochu zajímavý a lehce odlišný od klasických biografií. Ale zase tak vtipné to není.

Dívka bez rukou (La jeune fille sans mains, 2016) - 70 %

"Dívka bez rukou" je přesně to, na co se chcete podívat, pokud chcete v animovaném filmu něco alternativního. Není to alternativní jen v příběhu, který má svou specifickou poetiku, ale i v tom, jak je animovaný. Na tohle se prostě krásně kouká, v podstatě i jen jako na umělecké dílo, což prostě stojí za sledování.

Líza, liščí víla (Liza, a rókatündér, 2015) - 75 %

"Líza, liščí víla" je divný film a díky tomu se jedná o film, který je skutečně zajímavý a stojí za to, abyste se na něj podívali. Je to natolik nevšední zážitek, ale rozhodně ne zážitek špatný. Jasně, je to místy trochu drsné, ale nic přes čáru, je to spíše drsně krásně divné. Maďaři umí očividně skvělé filmy.

The Man Who Invented Christmas (2017) - 60 %

Hezký film o tom, jak vznikly Vánoce a kdo za tím stál, nebo alespoň film, který se nám snaží říct, že Charles Dickens svojí "Vánoční koledou" hodně změnil pojetí Vánoc a přispěl k tomu, že jsou Vánoce vnímány především jako svátky klidu a míru, ale také lásky a přátelství. Příjemné herecké výkony.

Zastavení na Missouri (The Missouri Breaks, 1976) - 60 %

Dvě výrazné postavy (Brando a Nicholson), které trochu zanikají ve filmu, jemuž chybí kromě těch dvou něco výrazného, co by dokázalo diváka skutečně ohromit a strhnout. Příběh je zde vlastně jednoduchý, jen ty herecké výkony ho posouvají trochu výše, což je škoda, hlavně kvůli dvěma hodinám stopáže.

Frankie hvězdář, Generation Iron, Tajemná vražda na Manhattanu, Maska, Medvídek

Frankie hvězdář (Frankie Starlight, 1995) - 75 %

Velmi příjemným, i když rozhodně ne jen krásný film, protože tady jde o život a o emoce, které jsou s ním spojené, takže i smutek ze ztráty, z toho, že se na vás lidé dívají jinak, než byste si přáli. A je to jednoduché ve chvíli, kdy jste jiný. Neznamená to ale, že byste žili méněcenný život. Ten film podává téma jinakosti krásně lidsky.

Generation Iron (2013) - 50 %

Pokud máte rádi kulturistiku, asi je celkem jasné, že vás tohle zaujme. Jinak je to pohled na muže, kteří se o něco ve svém životě snaží a možná toho nikdy nedosáhnou. Chápu jejich snahu, chápu jejich úsilí, ale docela by mě zajímalo, co dělají tihle borci v šedesáti, sedmdesáti, pokud nejsou Arnold nebo Lou.

Tajemná vražda na Manhattanu (Manhattan Murder Mystery, 1993) - 55 %

Rozhodně to není Woody Allen, který by mě dostal. Ten příběh sám o sobě není špatný, děj má docela dobrý, skoro až nečekaný vývoj, ale v tom allenovském stylu mi to najednou moc nesedělo. Allenova postava mi tam přišla skoro zbytečná a nudně allenovská. Tohle jsou ale čistě mé subjektivní pocity, které mi sledování kazily.

Maska (Mask, 1985) - 100 %

Snímek "Maska" není zásadně objevný, není to snímek, který se dívá na postižení nějak jinak, ale Eric Stoltz je v roli úchvatný, neskutečně pohodový, takže si tak představuji i skutečného Rockyho. Ještě více mě ale odrovnala Cher, kterou jako herečku až tak nemusím, ale tady byla dokonalá do puntíku.

Medvídek (2007) - 45 %

"Medvídek" je prostě jeden z těch slabších filmů, které Hřebejk natočil. Při premiéře jsem ho viděl v kině, ale když jsem ho teď viděl podruhé, musím uznat, že jsem si z něj opravdu moc nepamatoval. Asi i to trochu svědčí o jeho kvalitách, i když v některých případech jsou herecké výkony opravdu výborné.

Souboj pohlaví, Jumanji: Vítejte v džungli, Kill Order, Let There Be Light, Mallory

Souboj pohlaví (Batlle of the Sexes, 2017) - 70 %

Myslím, že ten snímek byl dobře pojatý především herecky, ale podařilo se skvěle ukázat i dobu, smýšlení lidí a nakonec i prezentovat hodně zajímavý nejen sportovní, ale i lidský příběh. Někdy si říkáte, jestli ty názory, které padají mužům z huby, nejsou přehnané, ale pak vám dojde, že ne, že oni to tak někteří vnímají pořád.

Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle, 2017) - 90 %

Prostě skvělé. Trochu jsem se bál, jestli se podaří dobře navázat na film, který mám osobně moc rád, ale podařilo se to výborně. Je to modernější, ale stanovilo si to vlastní pravidla, podle kterých skvěle hraje a je to důvod k tou, aby to bylo nesmírně zábavné. A přesně takové to je. Od začátku až do konce.

Kill Order (2017) - 40 %

Příběh tohohle snímku rozhodně není nic skvělého, je to prostě jen něco, kde si mohl James Mark zrežírovat pár akčních scén. A to se mu nakonec povedlo. Akční scény jsou tu docela dobré, jsou pořádně nakopávací a místy máte opravdu pocit, že bolí. Bohužel nic moc dalšího či dokonce lepšího ve filmu nenajdete.

Let There Be Light (2017) - 5 %

5 % za Kevina Sorba, který se tu hodně snažil, ale jinak tenhle film nestojí za nic. Říkat, že láska k bohu něco změní, je prostě kravina, člověk si prostě jenom musí uvědomit svoje místo na světě. Nepříjemný, propagandistický film, který se z vás snaží vymačkat slzy. Kevin se dal na režii jen proto, aby prezentoval, v co věří.

Mallory (2015) - 70 %

Helena Třeštíková je prostě natolik dobrou dokumentaristkou, že dokáže už jen střihem přimět diváka k tomu, aby si uvědomoval sílu některých životních etap prezentovaných postav. Ano, je to hodně subjektivní, ale je to velmi silné. A i když ani tohle není vyloženě pozitivní film, přece jen je vidět, jak se i feťačka a bezdomovkyně může postavit na nohy, pokud se nevzdá.

Human Flow, China Salesman, I Am Not a Witch, I Called Him Morgan, Velmi uvěřitelné příběhy

Human Flow (2017) - 60 %

Když se na takový dokument dívám, tak si plně uvědomuji, že mám skutečně štěstí v tom, jak si žiji a že se nemusím dostat do situace, jako lidé zde popisovaní. Odsuzujeme uprchlíky, máme z nich strach, a to se s nimi v podstatě do kontaktu nedostaneme, ale ona je to prostě přirozená součást osidlování Země.

China Salesman (2017) - 50 %

Na to, že to je čínská produkce a hraje tam Steven Seagal, tak to v konečném součtu není vůbec špatné. Steven zde dokonce bojuje, hned na začátku, navíc s Mikem Tysonem, ale je na tom moc vidět, jak je to hodně stříhané. Co je horší, Mike Tyson prokazuje, že se pro herectví opravdu nenarodil. Ale nakonec to tak zlé není.

I Am Not a Witch (2017) - 70 %

Jasně, tohle je snímek, který vám nemusí sednout, můžete si říkat, že to je prostě pošahané, jak lidé v Africe žijí, ale stejně tak si oni mohou myslet o nás, že jsme pošahaní. Ale je fakt, že obvinit malou holku z čarodějnictví je přece jen trochu moc. Bohužel i v dnešní době se najedou lidé, kteří tomu budou věřit. A klidně bych se vsadil, že všichni nebudou z Afriky.

I Called Him Morgan (2016) - 70 %

Dokument, který se vrací k události, jež ovlivnila jazzový svět a o které nezainteresovaný člověk asi nebude nic vědět. Alespoň já jsem nevěděl. Ani po více jak čtyřiceti letech vzpomínky nevychladly a mluvčí představují tragický příběh o nadaném muži, kterému ale bylo vyměřeno jen 33 let. Je to blbé když spoušť stiskne milující manželka.

Velmi uvěřitelné příběhy (1991) - 80 %

Přiznám se, že mě trochu mrzí, že jsem o tomhle filmu, nebo seriálu o šesti povídkách, nevěděl dříve. Tohle je rozhodně něco, co stojí za pozornost, protože se zde ukazuje, že horor v českém provedení prostě funguje a není nutné, aby v tom bylo něco nadpřirozeného. Dobrý horor vychází z života a tady se to děje.

Burn Motherfucker, Burn!, Captain from Castile, Carnera: The Walking Mountain, Columbus, Karel Reisz, ten filmový život

Burn Motherfucker, Burn! (2017) - 60 %

Amerika má svoje problémy a vztah bílých a menšin, především pak bílých a černochů, rozhodně není růžový, a to ani v dnešní době. Je nepochopitelné, že tohle není možné vyřešit, a to dle mého jen proto, že se pořád neustále přesvědčujeme o tom, že jsme jiní. Dokument nepřekvapí, ale téma je důležité.

Captain from Castile (1947) - 50 %

Celkem klasický historický film, který je založený na skutečných událostech, ale má takový ten hollywoodský punc, kdy máte pocit, že je to všechno hlavně na oko, i když ke konci je zde patrné, že si mohl divák odnésti nějaké to poselství. Já jsem si odnesl hlavně to, že se mi pořád neskutečně líbí Technicolor barvy.

Carnera: The Walking Mountain (2008) - 60 %

Prostě neexistují špatné boxerské filmy, a i když "Carnera: The Walking Mountain" není vyloženě pecka, je to pojaté docela příjemně, poklidně a ty retro zápasy nejsou vůbec zlé. Co mi vadilo, to byly ty černobílé scény, které mi přišly zbytečné, protože vizuálně prostě nevypadají dobře, ale jinak fajn průměr, možná trochu víc.

Columbus (2017) - 40 %

Snímek pro mě byl trochu zklamáním v tom smyslu, že sice má hezky pomalé tempo, dobré herce ve svých rolích, ale i přesto, že máte pocit, že v jejich pomluvách má být víc, mně přišly tak nějak prázdné. Ani to, že se mi herci zamlouvali, nedokázalo přebít skutečnost, že mě to jednoduše moc nebavilo.

Karel Reisz, ten filmový život (2012) - 80 %

Film o dalším velikánovi českého filmu, který vlastně vůbec netočil české filmy, protože se usídlil ve Velké Británii. Karel Reisz nepatří k těm notoricky známým režisérům, ale přesto je skvělé, že si Česká televize našla prostor pro to, aby o něm natočila snímek, který mapuje jeho život i tvorbu z pohledu jemu blízkých lidí.

Cuky Luky Film, Ďáblova dílna, Hra bez pravidel, The Pirates of Somalia, Vlk z Královských Vinohrad

Cuky Luky Film (2017) - 20 %

Někde jsem psal, že americká komedie je v háji a neprodukuje nic pořádného, ale ony na tom česká a slovenská nejsou o mnoho lépe. Dle mého je "Cuky Luky Film" důkazem tohoto tvrzení, protože i když zde je pár scén, které jsou i vtipné, v konečném důsledku je to oslava trapnosti, kterou já nemusím.

Ďáblova dílna (Die Fälscher, 2007) - 70 %

Není to výjimečný film z druhé světové války, konkrétně tedy z koncentračních táborů, ale je to velmi dobrý film z prostředí koncentráků. Němci a Rakušané se látky chopili citlivě a přitom poměrně autenticky, a to i přesto, že si trochu kopou do své vlastní minulosti. Ale dělají to dobře a připomínají velmi zajímavou nacistickou iniciativu.

Hra bez pravidel (1967) - 60 %

I v Československu bylo možné natočit noirovou detektivku, nebo alespoň detektivku, která má prvky noiru. Ale přece jen to není tak temné, jak by si člověk přál. Je to dáno prostředím i českým stylem natáčení. Neznamená to však, že by vás snímek "Hra bez pravidel" neměl bavit. Dobře spěje ke svému konci.

The Pirates of Somalia (2017) - 40 %

Téma zajímavé, ale i když jsou zde docela dobří herci, nějak to není ono. Je to trochu pojato jako komedie, ale přitom to není vtipné, spíše jen odlehčené. Není to emočně vyhrocené, i když se to v závěru snaží o to, aby se tam z toho nějaké emoce vymačkali. Tohle mi trochu přijde jako plácání se na břehu moře.

Vlk z Královských Vinohrad (2016) - 60 %

Zajímavý testament Jana Němce, který je pojatý v podstatě jako experimentální hraný dokument, který je místy opravdu jen hrou s kamerou, s osobnostmi, se sebou samým. Ale má to svoje kouzlo, má to zajímavého duchu, hravého, který by skoro souzněl s mladším autorem a ne s osmdesátiletým režisérem, který nestačil sám snímek dokončit.

Doctor Who: Shada, Earth: Den na zázračné planetě, Erin Brockovich, Final Portrait, Frankie a Johnny

Doctor Who: Shada (2017) - 50 %

Tohle je zajímavé zakončení něčeho, co se začalo psát na konci 70. let. Mělo to být uzavření jedné části seriálu, ale stávka nakonec vedla k tomu, že se to nedotočilo. A po téměř čtyřiceti letech je to venku s tím, že jsou nedotočené části animované. Zajímavé, trochu divné, ale fanoušci se dočkali uzavření.

Earth: Den na zázračné planetě (Earth: One amazing Day, 2017) - 60 %

Tenhle film by si skoro zasloužil, aby byl bez komentáře, a to přesto že ho četl Robert Redford. Jsou to slova navíc, která stejně nedokážou docenit to, co člověk vidí. Ty záběry jsou nádherné a skutečně místy berou dech. Ale s tím komentářem to najednou ztrácí na tom, jak je to silné a intenzivní samo o sobě.

Erin Brockovich (Erin Brockovich, 2000) - 70 %

Myslel jsem si, že to bude Julia, co mě na snímku nejvíc zaujme, ale ona to nakonec nebyla, popravdě se mi do role přímo nehodila. Na to, co hrála, mi přišla až moc hollywoodská, ale dobře. Albert Finney mě dostal víc, stejně jako příběh, který je jednou z těch ukázek, že někdy spravedlnost alespoň trochu zvítězí. Anebo aspoň o tom, že lidé dostanou peníze, když už ne život.

Final Portrait (2017) - 50 %

Stanley Tucci si vzal zajímavou osobnost, vzal si zajímavý příběh z jejího života a nebýt herců, s nimiž točil, tak tenhle film bude opravdu nudný. Ale herci zachraňují to, že tohle je vlastně jen o tom, že někdy umělci trvá hodně dlouho, než vytvoří obraz tak, aby s ním byl skutečně spokojený. Ale udělá u toho spoustu jiných a zbytečných věcí.

Frankie a Johnny (Frankie and Johnny, 1966) - 40 %

Taková blbina z výletní lodi, kde bylo prostě největší atrakcí to, že se hlavní role ujal Elvis Presley. Ten zde sem tam zazpívá, což je docela fajn - vlastně film je nejlepší, když se v něm zpívá - ale dějově je to celkem nuda, kterou nic moc nezachrání. Technicolor barvy jsou zde ale parádní. V tom je to příjemně retro.