Show Jerryho Seinfelda, Sůl nad zlato, Lotrando a Zubejda, Dařbuján a Pandrhola, Nejlepší přítel

Show Jerryho Seinfelda (Seinfeld, 1989-1998) - 85 %

Musím říct, že "Show Jerryho Seinfelda" je sitcom, který si mě musel získat. Po první sezóně jsem ho na dlouho odložil, ale když jsem mu po letech dal šanci a dostal se do dalších a dalších sezón, bylo vidět, jak se zlepšuje, jak je zábavnější, jak je lepší a lepší a jak si vás postavy více získávají. A konec byl skvěle zvládnutý bez zbytečných emocionálních výlevů.

Sůl nad zlato (Soľ nad zlato, 1982) - 50 %
Musím se přiznat, že tuhle pohádku jsem velmi dlouho míjel a ani nyní, když jsem ji konečně viděl, mi nepřirostla k srdci. Asi je to tím, že verze s Janem Werichem je mi tak blízká, navíc je humornější, že jsem si na ni tak zvykl, že tohle skoro až depresivní pojetí se mi tolik nelíbilo. I když díky tomu to do sebe něco má a pohádka je jiná.

Lotrando a Zubejda (1996) - 90 %

Když se vám i během roku stane, že si uvědomíte, jak si v duchu notujete písničky z téhle pohádky, asi to znamená, že se vám dostala hluboko pod kůži. Vůbec mi nevadí, jak je to krásně naivní, baví mě, jak je to krásné, svěrákovské, jaký je zde výborný humor a skvělé nápady, které prostě dovedou pohladit po duši.

Dařbuján a Pandrhola (1959) - 70 %
Klasická česká pohádka v tom smyslu, že se hraje na každé Vánoce, ale přitom se o klasickou pohádku vůbec nejedná. Spíš je to taková vesnická veselohra se silným morálním ponaučením a příběhem o tom, jak se někdo snaží překonat smrt. Ale ten film je natočen tak, že v tom není ani trochu patosu a ta moralita mi vůbec nevadí.

Nejlepší přítel (2017) - 40 %
Nové pohádky v sobě prostě nemají to správné kouzlo a je celkem jedno, jak známí nebo neznámí hezounci se v nich objeví. Princezny jsou nudné, jediní, kdo odvádí dobrou práci, jsou herečtí matadoři, kteří prostě nezklamou a to, co je potřeba, zvládnou tak nějak levou zadní. Jenže když neosloví příběh, je to jedno.

Slaughter Disc, The Party, Pýcha a vášeň, Sentinel, Sněhová královna: Tajemství ohně a ledu

Slaughter Disc (2005) - 40 %

Spojení hororu s pornem, které celkem funguje, a na to, že je to pořád víc porno než horor. Horor se zde objevuje v podstatě hlavně formou hodně velkého množství krve a násilností, které se ale stejně odehrávají spíše mimo kameru. Pak to porno vyznívá prostě jen jako na efekt. Různé rozostření a změny obrazu mi přišly také spíše samoúčelné.

The Party (2017) - 40 %

Tohle by se mělo odehrávat na divadle a ne ve filmu. Dle mého to prostě ve filmu nefunguje, protože je zde přehrávání, které ve filmu moc nemá místo. Má to díky němu mít komediální ražení, což má podpořit i postava Buna Ganze, ale celkově vypadá humor nadbytečný. Jsou v tom emoce a přitom se na diváka nic nepřenese. Škoda skvělého hereckého potenciálu.

Pýcha a vášeň (The Pride and the Passion, 1957) - 40 %

Zdlouhavé, patetické, plné rádoby velkých emocí, ale ve skutečnosti prázdné, což nakonec vede k tomu, že vás film dovede unudit k smrti, podobně jako některé postavy tohoto historického dramatu. S Carym, Sophinkou a Frankem se dalo rozhodně natočit víc než jen tenhle rádoby epický a emotivně silný historický paskvil.

Sentinel (The Sentinel, 1977) - 70 %

Velmi dobrý horor, který sice nemá vyloženě originální téma (třeba "Rosemary má děťátko má velmi podobnou atmosféru), ale přesto se mu daří diváka uhranout svou bizarností a podivností, která se vine celým filmem od začátku až do konce, který je skutečně ve svém šílenství velmi povedený. Z tohohle filmu jsem měl nepříjemné pocity.

Sněhová královna: Tajemství ohně a ledu (Snezhnaya koroleva 3. Ogon i led, 2016) - 50 %

Docela mě překvapuje, že to se sérií došlo až do třetího dílu, ale stalo a je to snesitelné. Je jasné, že se Rusům nepodařilo dosáhnout úspěchu "Frozen", jejich animace je spíše zaoblená, než aby tíhla k dokonalosti, ale je zde nějaký příběh, něco se děje a má to celkem spád. Děti tohle bude bavit a možná i rodiče.

Naděje a sláva, Hodina pušek, How the Grinch Stole Christmas!, Co si ušít do výbavy, Hladová srdce

Naděje a sláva (Hope and Glory, 1987) - 70 %

O válce je možné točit skutečně různé filmy, což snímek "Naděje a sláva" jen dokazuje. Není to drama, kde by nebylo východisko, je to snímek o tom, jak válku vnímá dítě a jak je jeho pohled zkreslený, což může být na jednu stranu komické, na stranu druhou vás to ale může přinutit se v křesle ošívat.

Hodina pušek (Hour of the Gun, 1967) - 60 %

Celkem standardní western, kdy třeba u Jasona Robardse máte pocit, že měl ve westernech jednu pozici a tu používal. Ale přesto je to poloha, která mu sedí a díky které jsou jeho postavy více jak snesitelné. Na western mi to místy přišlo až příliš ospalé, což trochu kazilo zážitek z filmu a jeho celkový dojem.

How the Grinch Stole Christmas! (1966) - 80 %

Hodně se mi líbila hraná verze, přece jen mám rád Jima Carreyho, ale musím uznat, že i ta kreslená, krátká, má stále hodně co do sebe. Třeba to, jak se Grinch pohybuje to je krásně kresleno. A do toho všeho hlas Borise Karloffa, který nezklame ani ve chvíli, kdy nevidíte jeho obličej. Za mě animovaná paráda.

Co si ušít do výbavy (How to Make an American Quilt, 1995) - 60 %

I když to na první pohled vypadá jako hodně ženský film, a on také hodně ženský je, přece jen hlavní postavy jsou tu ženy, tak třeba pohledem Winony se řeší problémy, které může mít i muž. Nejistota toho, co člověk vlastně očekává. Tohle se mi líbilo, to přemítání, ta jasná odpověď v závěru už tolik ne.

Hladová srdce (Hungry Hearts, 2014) - 70 %

Herecky je snímek naprosto dokonalý. Adam Driver ukazuje, že je jedním z nejlepších herců své generace, všestranný a skvělý, Alba Rohrwacher vedle něj pak ztvárnila roli tak, že pochopíte všechno, co se děje, i když s tím nutně nemusíte souhlasit. Hodně depresivní zážitek, ale snímek kvalitní.

Pravdivá pohádka, Praying with Anger, Pushpaka Vimana, Prorok, Příběh mého syna

Pravdivá pohádka (FairyTale: A Tru Story, 1997) - 70 %

Na tomhle snímku se mi líbí, že i když je podle skutečné události - ty fotografie jsou dohledatelné - tak nezůstává u toho, že chce za každou cenu dění racionalizovat, ale ponechává si onu krásnou dávku fantazie, která mnohým dospělým chybí. I já bych racionalizoval, což mě trochu mrzí, protože představivost je krásná.

Praying with Anger (1992) - 60 %

M. Night Shyamalan už v prvním filmu ukázal, že mu jde o to, aby vyprávěl příběhy, které nebudou prázdné, které budou mít co říct. Snímek "Praying with Anger" bude mít hodně z toho, jak sám M. Night Shyamalan přemýšlel sám o sobě a o svých kořenech. Není to skvělá výpověď, ale je vidět, že je osobní.

Pushpaka Vimana (2017) - 60 %

I když se na něj společnost dívá jako na grázla, rozhodně to neznamená, že by musel být špatným otcem. Mám pocit, že by se tohle dalo pojmout ještě trochu drsněji a hlavní postava by nemusela být na první pohled takový klaďas, ale přesto to docela funguje a má to svoje emoce, které se na diváka díky mladé herečce přenesou.

Prorok (Un prophète, 2009) - 80 %

Aneb jak by mohlo vypadat moderní "Kmotr". To vězeňské prostředí je zde zachyceno dobře a část se žiletkou mě asi bude strašit ve snech. Provedení zabití žiletkou pak naprosto geniální a odporné. Hlavní herecký představitel mi sedl, i když je hajzl, má něco do sebe, co vás může přimět mu i fandit anebo alespoň doufat, že umře později než jiní.

Příběh mého syna (Venuto al mondo, 2012) - 50 %

Nebudu lhát, tady dávám body hlavně za Penélope Cruz, která se zde ukáže v celé své kráse, jež je skutečně úchvatná. Příběh je takový hodně srdcebolný a nějaké ty politické události se zde až na pár výjimek jeví jen jako skoro zbytečná kulisa. Ale díky tomu dovede snímek chytnout za srdce a přimět vás třeba i k slze.

Domovoj, Kadamban, Kawaki, Doly krále Šalamouna, Knoflíková válka

Domovoj (2017) - 70 %

Atmosféra filmu je výborná. To, co nám kamera ukáže, jak je zde proveden střih, to všechno je skvělé. Dějově to není nic extra, ale vyvažuje to právě atmosféra nejistoty. Ale nemohl jsem se nějak popasovat z tou básní, kterou přednáší Jan Přeučil. Prostě mi to tam nesedělo a kazilo mi to konečný dojem.

Kadamban (2017) - 60 %

Indové natočili ekologickou agitku, kterou roztáhli na pořádnou stopáž, ale podařilo se jim to celkem se ctí, i když je fakt, že na to musíte mít náladu. Díky tomu, že je snímek akční, že je emotivní v pravých momentech, a že má skvělou sloní jízdu, tomu dávám alespoň ten lehký nadprůměr. Nedostalo mě to, ale nenudilo.

Kawaki (2014) - 75 %

Tohle jsou Japonci, jak je mám - přiznám se - rád. Film má revenge podstatu, což není nutné, ale je to prvek, který mě vždycky táhne, ale pak je zde především brutalita, která je skoro až nemístná, ale skvěle provedená, do toho bizarnosti jako třena náhlá animovaná sekvence, i když je to jen kraťoučký záběr. A do toho tíživá syrovost.

Doly krále Šalamouna (King Solomon's Mines, 1985) - 45 %

Snímek "Doly krále Šalamouna" skutečně až příliš připomíná styl Indiana Jonese, ale není to tak vtipné není to tak cool, jen je to něco, co to napodobuje. Bohužel ani ty kaskadérské scény nevyznívají moc dobře. Chamberlain je fajn, Sharon je hezká, ale nic moc víc. Dobrodružný film, ale bez pořádného drivu.

Knoflíková válka (La guerre des boutons, 1962) - 80 %

Nemůžu si pomoct, ale "Knoflíková válka" je pro mě jeden z nejzajímavějších dětských příběhů v tom smyslu, že se jedná o zvláštní alegorii na válku, která je kritická, zábavná, ale zároveň do jisté míry i děsivá, protože některé věty zní z dětských úst nevinně, ale dosadit je do dospělých, najednou to má jiný smysl. Tohle staré francouzské pojetí se mi líbilo velmi.

Já, padouch 3, Sex Doll, Thanatomorphose, The Promise, Jurská planeta

Já, padouch 3 (Despicable Me 3, 2017) - 60 %

Není to už tak povedené jako druhý díl, ale má to nápad, novou postavu, která je docela dobrá, a hlavně dobrý osmdesátkový look, který se mi zamlouval, a to i díky tomu, že ve filmu zazněly opět docela pěkné hudební fláky. Pobavil jsem se navíc, jsem už dlouho nebyl v letním kině, tak tohle byl fajn příležitost.

Sex Doll (2016) - 25 %

Čekal jsem odvážný film, ale místo toho jsme dostali romanticko-dramatickou nudu, která se snaží ukázat, jak je to těžké v tom, co holky dělají, pokud chtějí nebo musí. Ale přitom ten film nedovede ukázat nic, co by bylo skutečně děsivé, hnusné, odporné, nebo prostě nějaké takové. Je to jen hledání sebe sama s něčím, co by i mohlo být happy end. Příšerné.

Thanatomorphose (2012) - 60 %

Tohle je hodně intenzívní podívaná, kdy ve chvíli, jakmile pochopíte, o čem vlastně snímek je, už jen čekáte na to, jak moc hnusné to bude. A ono je to hnusné skutečně dost. Tady jsou scény, z kterých se vám dovede zvednout kufr. Je to prostě o tom, jak člověk zaživa hnije. Ale dá se to vzít i jako hodně dobrá metafora.

The Promise (2016) - 40 %

Natočit o arménské genocidě v podstatě romantický film s tragickým průběhem, mi přijde jednoduše idiotské. Tohle je tak zásadní téma, o kterém by se mělo mluvit a psát, že je až neuvěřitelné, že se z toho nepodařilo vytřískat víc. A to jsou zde přitom hodně dobří herci, kteří by něco mnohem kontroverznějšího a smysluplnějšího zvládli.

Jurská planeta (Voyage to the Prehistoric Planer, 1965) - 30 %

Doufal jsem, že to bude trikově zajímavá podívaná, ale bohužel to se mi nepoštěstilo a snímek "Jurská planeta" je prostý nějakým pořádných triků, z kterých by vám na chvíli spadla čelist. Je prostý i všeho ostatního a jedná se o béčko, které prostě nemá moc důvodů k tomu, abyste si ho pamatovali.

Křížová palba, My Name Is Lenny, Once Upon a Time in Venice, Pilgrimage, Zlatovláska a 3 medvědi

Křížová palba (Free Fire, 2016) - 70 %

Musím uznat, že mě docela rozhodilo, že bylo možné natočit snímek v podstatě v reálném čase, na jednom místě a s tím, že šlo o předání zbraní a peněz, které se zvrtlo. A to všechno v celovečerní délce. Nevěřil jsem tomu, ale a formát, který si to zvolilo, je to prostě dobré, má to zajímavé charaktery a nenudí to.

My Name Is Lenny (2017) - 35 %

Josh Helman se v hlavní roli docela snaží, ale co je to platné, když má v podstatě jednu pózu a jeden výraz, které se snaží předvádět především. Rozhodně to nijak neoslní a dějově je to celkem nudné, respektive očekávatelné. Přitom si myslím, že Lenny McLean měl o dost zajímavější život, než jak je zobrazeno.

Once Upon a Time in Venice (2017) - 25 %

Ach jo, natočit s takovými herci takovou sračku, to je prostě smutné. Bruce Willis v poslední době natáčí kraviny, ale John Goodman si tohle nezasloužil, i když jeho postava je tradičně dobrá. Protože on je dobrý. Ale Jason Momoa nudný, Adam Goldberg nevyužitý, Famke Janssen ani nemluvím. A hlavně, celé je to jen trapné.

Pilgrimage (2017) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale tyhle historické drsné filmy mi moc neříkají. Já vím, že je zde i nějaká snaha o poselství, ale za mě to prostě není ono. Je to drsné, ale přijde mi to dějově strašně prázdné. Chce to oslovit diváka, ale přitom to svým tempem dovede nudit, a to i přesto, že zde jsou souboje a akční scény. Ne, tohle není pro mě.

Zlatovláska a 3 medvědi (Unstable Fables: The Goldilocks and the 3 Bears Show, 2008) - 30 %

Za mě je tohle nejslabší díl z celé trilogie. Jsou zde nepříjemné postavy, které ale musejí dojít prozření a na konci zjistí, že rodina je to nejdůležitější a sláva vlastně nemá smysl. Je to tak hloupě naivní, graficky přeplácané a dějově neinovativní, že mi skutečně vadilo se na tenhle díl dívat. U ostatních jsem, takový pocit neměl.

Buster's Mal Heart, Jmenuji se Heath Ledger, Život, The Comedian, Bajky naruby: Želva a zajíc

Buster's Mal Heart (2016) - 40 %

Asi je ten film na mě moc divný, a to v celkovém pomalém pojetí, skocích v ději a hlavně i herectvím, které není špatné, ale které mi zde prostě nesedlo. Je to sci-fi, je to drama, je to thriller, ale ani v jednom případě se nestalo, že bych si film skutečně nějak pořádně užíval a byl unešený z toho, jak to skončilo.

Jmenuji se Heath Ledger (I Am Heath Ledger, 2017) - 75 %

Tenhle film není zajímavý proto, že je o životě Heatha Ledgera, protože ten je tu až moc adorován, skoro jako kdyby neměl žádnou chybu, ale je zajímavý proto, že přináší portrét nesmírně kreativního člověka, což jsem - přiznám se - do této doby ani netušil. Ukázky z jeho tvorby a domácích kamer jsou největším plusem tohoto filmu.

Život (Life, 2017) - 60 %

"Život" je dobrý sci-fi horor, který má všechno, co očekáváte. Uzavřený prostor, trochu jiné fyzikální zákony, docela dobré monstrum, zajímavé herce, s nimiž to jde táhnout až do konce, a tak se nebudete nudit. Dějově to je ale něco jako spojení "Vetřelce" a "Gravitace" a scenáristicky je to bohužel očekávané. Ale má to parádní pointu.

The Comedian (2016) - 80 %

Robert De Niro v tomhle filmu ukazuje, jak skvěle dokáže zvládnout hlavní role a jak je pořád velkým hereckým mistrem. Je neortodoxní, je hnusný, je hnusný a je vtipný. Ani jsem nečekal, že by ještě mohl natočit film o komikovi a být zase trochu jiný, ale přitom neskutečně uhrančivý. Měl ale i dobré herecké kolegy.

Bajky naruby: Želva a zajíc (Unstable Fables: Tortoise vs. Hare, 2008) - 50 %

Už když bylo na začátku řečeno, že se to odehrává patnáct let po vítězství želváka nad zajícem, bylo celkem jasné, jakým směrem se bajka vydá. Prostě další soutěžení s morálním ponaučením. Ale přišlo mi to zábavnější než "Bajky naruby - 3 prasátka a nemluvně", i když to bylo také hodně předvídatelné.

Dünyayi Kurtaran Adam, Večer kejklířů, Bajky naruby - 3 prasátka a nemluvně, Zkáza krásou, Zombies Have Fallen

Dünyayi Kurtaran Adam (1982) - 50 %

Tohle je vskutku neskutečný film. Vzít několik scén ze "Star Wars", prostě je naprat do děje, na to napojit vlastní, šílený děj, kde je nějaký podivný Han Solo, který pořád skáče na trampolíně, a záporák, který má k ruce směšně divného robota. Tohle je tak blbá, až se na to musí člověk podívat, aby tomu věřil. Nemluvě o tom, že tam pořád zní hudba Johna Williamse. Ach, ta autorská práva...

Večer kejklířů (Gycklarnas afton, 1953) - 70 %

I když mě tenhle snímek od Ingmara Bergmana vyloženě nenadchnul, musím uznat, že z mnoha scén je vidět, jak mistrovsky je dokázal natočit. Kdy navíc díky černobílé kameře ještě více oceníte hru světla a stínu. Herci (cirkusoví i divadelní) jsou zde ukázáni ve světle jako lidé, ale přesto jsou jiní, zvláštní, nebezpeční a zajímaví.

Bajky naruby - 3 prasátka a nemluvně (Unstable Fables: 3 Pigs & a Baby, 2008) - 45 %

Klasická americká pohádka, která je pojata trochu jinak, v podstatě jako cool mafiánský filmeček s tím, že je zachována podstata odfouknutí prasečích domků zlými vlky. Tady ještě opepřené o to, že mezi prasátky je vlk nasazen, ale prasata se o něj starají jako o vlastního. Možná by to místy mohlo být i vtipné, ale spíš není.

Zkáza krásou (2016) - 80 %

V tomhle snímku nenajdete pravdu, stejně jako ji nenajdete v hraném zpracování jejího života. Jsou zde fakta, která jsou podána dobovými záběry, ale jsou to především Lídina slova, která jsou zde prezentována jí samotnou. Dá se věřit herečce? I tohle je něco, co vás napadne. Ale přesto z konce necítíte, že by byla spokojená se svým představením, to smíření je až bolestné.

Zombies Have Fallen (2017) - 25 %

Ona ví, jak by mohla Země dopadnout, pokud se něco nezmění. Dokáže vidět, co se stane a že mohou přijít zombie. Její schopnost se dá využít, což někteří lidé chtějí udělat. Ale pak jsou tu další, kteří jí chtějí pomoct. A to všechno v nudně nezáživné jízdě bez náboje, které zatraceně chybí akce, na kterou ale tvůrci neměli, nejspíš peníze ani schopnosti.

Diabolik, I Tawt I Taw a Puddy Tat, Vesmír mezi námi, Labutí princezna 7: Královská mise, Správní chlapi

Diabolik (1968) - 80 %

Zvláštní film, který se rozhodně chtěl svést na oblibě Fantomase a Jamese Bonda a já si myslím, že se mu to do jisté míry také povedlo. Je to akční, je to zvláštní, je to komedie i drama v jednom a ani jedno zásadně nevyniká, je to místy trochu bizarní, lehce úchylné. Jednoduše Mario Bava mimo horor a přitom skvěle funguje.

I Tawt I Taw a Puddy Tat (2011) - 60 %

Kdo by to byl řekl, že Sylvester a Tweety budou fungovat u ve 3D- fungují, je to zábavné, je to hezky narenderované, takže ty groteskní situace vyznívají skutečně vtipně, a přitom je to pořád ona stará dvojka, kterou tak dobře známe. Není to kraťas, který si budete pamatovat do konce života, ale je to dobrý kraťas.

Vesmír mezi námi (The Space Between Us, 2017) - 40 %

Je mi líto, ale tenhle film má tak podivnou logiku, že se mi prostě nemůže líbit. Poslat skupinu lidí do kosmu jen proto, aby se tam narodilo dítě, které pak po návratu bude hledat svého otce, to mi přijde jako moc humbuku pro nic, protože to, co následuje, moc nedává smysl. Není využit vůbec potenciál toho, že je poprvé na Zemi. A navíc je to celé takové srdcebolné.

Labutí princezna 7: Královská mise (The Swan Princess: Royally Undercover, 2017) - 25 %

Další pokračování série o postavách, které jsou tak snadno zapomenutelné, že vlastně ani nevíte, proč se na to koukat. Přijde mi, že tenhle dévédéčkový dětský film za moc nestojí, top už je opravdu lepší si počkat na ty pořádné trháky a tímhle vůbec dětem nebalamutit hlavu. Animace nepěkná, postavy nudné, děj nezajímavý.

Správní chlapi (The Tall Men, 1955) - 55 %

Clark Gable zde vypadá ještě starší, než kolik mu ve skutečnosti bylo, ale nic mu to neubírá na tom, jak dokázal zahrát i celkem klasickou postavu mužného kovboje, který dokáže okouzlit ženu a možná kvůli ní i trochu změknou. Honácké westerny celkově nejsou špatné, což je asi dáno tou cestou, kdy se může stát cokoli. Tady se zase tolik překvapivého neděje.