Amanda & Jack Go Glamping, Atlantic Rim 2, Věřte mi, Beyond a Reasonable Doubt, Sanpo suru shinryakusha

Amanda & Jack Go Glamping (2017) - 40 %

David Arquette je herec, kterého mám prostě rád, Mohou za to "Hromy a blesky", což je ptákovina, která asi nikomu nepřijde moc skvělá, ale já jsem si ji zamiloval. Od té doby ale uplynulo dost vody a snímek "Amanda & Jack Go Glamping" mě rozhodně tolik nebavil, nebyl ani tak vtipný a byl až moc očekávaný ve svém průběhu.

Atlantic Rim 2 (2018) - 30 %

Tohle prostě není téma, které chcete sledovat převážně v interiérových záběrech, případně pokud už jde o exteriéry, je tu strašně pusto. Chcete vidět spoustu monster a robotů, jejich souboje. Takhle je to nuda, kterou narušuje jen to, jak je to pitomé, to jsem se místy skutečně pořádně zasmál, protože je to pěkně blbé.

Věřte mi (Believe in Me, 2006) - 70 %

Na první pohled celkem obyčejný film o tom, jak jeden muž dostane na starosti skupinu outsiderů, v tomhle případě je to tým basketbalistek, nechce s nimi nic moc dělat, ale nakonec se ukáže, že jejich spolupráce může nést ovoce. I když to vypadá obyčejně, tak musím uznat, že ty postavy mě prostě bavily.

Beyond a Reasonable Doubt (1956) - 60 %

Rozhodně to není ten nejlepší Fritz Lang, jakého můžete vidět, ale i tak je na snímku vidět, že ho měl tvůrce pevně v rukou a že dokázal diváka trochu napínat až do konce. Scénář ale není tak silný, jak by bylo třeba, je jen na půl cesty k něčemu skutečně výjimečnému. Ani tak vás Langův film vyloženě neurazí.

Sanpo suru shinryakusha (2017) - 60 %

Tenhle snímek si skoro nahlas říká o to, aby to byla triková podívaná, ale japonští tvůrci tentokrát hodně překvapili, protože tohle je film, který nakonec hrál na relativní realističnost s tím, že se do děje dostává více psychologie a lidský faktor. Aneb jak také může vypadat snaha mimozemšťanů ovládnout Zemi.

Muž s magickou krabičkou, Strike: The Cuckoo's Calling, Největší showman, The Hanging Tree, Pokoj ve tvaru L

Muž s magickou krabičkou (Człowiek z magicznym pudełkiem, 2017) - 60 %

V první řad mě docela překvapilo, že Poláci zvládli sci-fi, které má v sobě myšlenku, na druhou stranu mě trochu zklamalo, že je to takové místy nijaké, skoro mi to připadalo, jako kdyby to bylo spíše retro sci-fi než sci-fi z budoucnosti. Ale funguje to, má to hlavu a patu a sem tam je tu i docela dobrý nápad.

Strike: The Cuckoo's Calling (2017) - 65 %

Čekal jsem něco vyloženě skvělého, ale zatím mě první série nepřesvědčila o tom, že se jedná o něco výjimečného. Z hlediska budování postav je to velmi dobré, ale z hlediska detektivního mi to přišlo takové celkem průměrné s tím, že to rozuzlení má svoje mouchy. Ale přesto jsem zvědavý na pokračování.

Největší showman (The Greatest Showman, 2017) - 80 %

Příběh tohoto filmu je strašně očekávaný, ale nic to nemění na tom, že to je příběh, který vás prostě strhne. To ale není silná stránka filmu, tou jsou muzikálová čísla, která jsou skvělá pěvecky i hudebně, ale především jsou skvělá vizuálně. Na to se tak krásně kouká, že tomu prostě není moc co vytknout.

The Hanging Tree (1959) - 60 %

Gary Cooper je jeden z těch legendárních herců, kteří vás budou bavit prostě jen tím, že ve filmu jsou, mají charisma a roli vždy utáhnou. Tenhle western je lehce zdlouhavý a jeho nejlepší pasáž přichází se samotným koncem, tam je dobrý a silný, mohl by být ještě o něco ostřejší, ale i tak je dobrý.

Pokoj ve tvaru L (The L-Shaped Room, 1962) - 70 %

Docela dobré, silné drama, kterému trochu chybí k dokonalosti, a to především ve scénáři, jenž má velmi dobrý rozjezd, ale který se následně trochu utopil sám v sobě. Mohlo to být ještě lepší lidské drama, ale ke konci už trochu ztrácíte zájem zjistit, jak to vlastně celé dopadlo. I tak je hlavní postava skvělá.

Zmenšování, Scorched Earth, Šestiraňák, Sanjuro, Zahradnictví: Rodinný přítel

Zmenšování (Downsizing, 2017) - 60 %

Je to hodně velká agitace, ale je pojata tak epicky a místy absurdně, že jsem se prostě jen díval dál a dál, i když se mi chtělo spát, protože jsem chtěl vědět, jak to vlastně skončí. Jasně, unesený ze závěru nejsem, ale díky hereckým výkonům, vizuální stránce a scénáři tohle není jen bohapusté plácání, ale to poselství v tom je.

Scorched Earth (2018) - 50 %

Gina Carano je prostě moje oblíbenkyně, a tak mi ani nějak nevadí, že film není vyloženě geniální, protože ona zde má dost prostoru. Jen je škoda, že její role nemá více akčních okamžiků, většinou se objede s použitím zbraní, což v jejím případě jen značí nevyužitý potenciál. Zajímavá variace na western.

Šestiraňák (Six Shooter, 2004) - 90 %

Martin McDonagh prostě dokáže zaujmout, ať už je to krátký film nebo dlouhý. Tady si chvíli říkáte, o čem to vlastně bude, co se z toho může vyvrbit dobrého, ale pak jen až do konce zíráte na to, co se tu děje. A je to opět herecky i scenáristicky skvělé, navíc je to sakra drsné, ale přitom pořád niterné, emotivní.

Sanjuro (Tsubaki Sanjuro, 1962) - 80 %

Toshirô Mifune a Akira Kurosawa opět ve velmi dobré formě, takže jejich spolupráce prostě funguje. Samurajské filmy v tomhle podání mají svou poetiku, mají dobré postavy a popravdě jsem docela rád, že tentokrát nebyl Akira Kurosawa nějak moc rozmáchlý a spokojil se s hodinou a půl stopáže filmu.

Zahradnictví: Rodinný přítel (2017) - 40 %

Vzhledem k propagaci bude mít člověk od snímku "Zahradnictví: Rodinný přítel" a vlastně od celé trilogie, příliš velká očekávání, která prostě nemůžou dojít naplnění. Ondřej Sokol tu má skvělou roli, která si v závěru zasloužila víc než pár slov. A když se nad tím člověk zamyslí, on je jediný, kdo vyniká. Chybí humor, drama je dobré, ale je to příliš rozvláčné už u prvního dílu.

Touha smrti V, Permission, Prodigy, Quadrophenia, Jízda s ďáblem

Touha smrti V (Death Wish V: The Face of Death, 1994) - 40 %

Jeden se diví, že to série dotáhla až k pátému dílu, ale musím uznat, že jsem hodně rád, že to dál nezašlo. Už je to v podstatě o ničem a tvůrci se opakují, Paul Kersey je zde už opravdu jen nudnou postavou, která nemá tématu co dát. Ale to zabíjení je zde trikově docela dobře provedeno. Nebo alespoň průměrně.

Permission (2017) - 40 %

Myslel jsem si, že to může být celkem zajímavý film o tom, kdy si pár těsně před svatbou řekne, že možná není nejlepší nápad už nikoho nemít, že by bylo lepší, kdyby si ještě někoho našli bokem, než se vezmou. Bohužel si film myslel, jak je chytrý, což se nakonec ukázalo jako liché. A moc chytrý vlastně není.

Prodigy (2017) - 40 %

Snímek vůbec nemá špatné téma. Psychiatr hovoří s mladou holkou, která by mohla být velmi nebezpečná. Zajímavý kontrast mládí a dospělost, zkušeností a geniality, potažmo šílenství. Dle mého se z toho ale nepodařilo vytěžit maximum a chvílemi jsem měl pocit, že snímek už docela nudí a moc nikam nevede.

Quadrophenia (1979) - 70 %

Snímek "Quadrophenia" je skvělým zachycením doby, a to byl natáčen patnáct let po tom, kdy se odehrává děj filmu. Skvěle vybraní herci, případně zpěváci, skvělé scény, které jsou možná chvílemi hodně dlouhé, ale i tak fungují. Závěr už je parádně symbolický, ale má v sobě potřebné poselství. A hlavně skvělou hudbu.

Jízda s ďáblem (Ride With the Devil, 1999) - 50 %

Ang Lee je rozhodně dobrý režisér, a co si budeme povídat, zachytit válku Severu proti Jihu se mu podařilo velmi dobře, jeden by ani neřekl, že vlastně nemá k Americe řádné kořeny. Jenže ani tak jsem se neubránil tomu, že mě film jednoduše nebavil. Nebavily mě postavy ani to, kam se příběh ubíral.

Přání smrti 2, Immigration Game, Jab Harry Met Sejal, Ladybird Ladybird, Lego DC Super hrdinové: Flash

Přání smrti 2 (Death Wish II, 1982) - 60 %

Je škoda, že je tu návaznost na konec prvního filmu celkem slabá, navíc se s postavami zachází trochu nešetrně, ale musím uznat, že Charles Bronson se mi tentokrát jako mstitel líbil o něco více než v prvním filmu. Také je fajn, že si to zachovalo svou explicitnost, i když se jede v podstatě jen podle jedné šablony.

Immigration Game (2017) - 40 %

Snímek "Immigration Game" rozhodně není něco skvělého, ale docela se mi líbí, jak se celkem rychle podařilo reagovat na krizi s uprchlíky a vytvořit rádoby společensko-kritický snímek, z kterého je možná až trochu moc cítit propaganda. Ale nějaký trochu smysl to má, i když z hlediska akčního to není ono.

Jab Harry Met Sejal (2017) - 60 %
Shahrukh Khan se po dvaceti dvou letech od natočení skvělého snímku "Statečné srdce získá nevěstu" vydal znovu na výlet po Evropě, tentokrát jako znuděný průvodce po evropských městech, kde nechybí ani Praha. Film je ale jen klasickou romancí, která hraje na to, že fanoušci Shahrukha Khana milují.

Ladybird Ladybird (1994) - 70 %
Ken Loach je prostě velmi dobrým kritikem lidské společnosti, především dělnické třídy, a dokáže z ní vyhmátnout příběhy, které dovedou oslovit a které jsou do jisté míry i překvapivé tím, jakou mají formu. "Ladybird Ladybird" k nim rozhodně patří, a jedná se o snímek, který má hodně silný dopad na diváka.

Lego DC Super hrdinové: Flash (Lego DC Comics Super Heroes: The Flash, 2018) - 60 %
Takový celkem dobrý Lego movie standard, kdy jde hlavně o to, že tvůrci filmů si dovedou dělat ze superhrdinů celkem dobrou srandu a divák se u toho směje. Jsou zde parádní hlášky, které prostě baví, hlášky, které jsou trefné. Příběh tak skvělý není, ale co na tom, když se člověk může pěkně zasmát.

Zabijáci z maloměsta, Ismach Hatani, Thelma, Vlákna, Tiempo de Morir

Zabijáci z maloměsta (Dræberne fra Nibe, 2017) - 50 %

Tenhle snímek má skoro na to, aby byl kultovní, ale nedaří se to, prostě to není dotaženo do většího bizáru, anebo tam nejsou tak dobré vtipy, aby vás to skutečně dovedlo dostat. A nakonec ani ten příběh není tak skvělý, aby stálo za to se na něj koukat. Docela mě mrzí, že to tvůrci nevzali ještě o něco ostřeji.

Ismach Hatani (2016) - 40 %

Nevím, díval jsem se na film a měl jsem pocit, že je určen v podstatě jen židovské komunitě, které může připadat i celkem vtipný. Je fajn, že to je celkem kvalitně natočeno, ale prostě mi to nic nedalo a nic mi to neřeklo. Když film skončil, byl jsem si jistý, že tohle je něco, na co si už nikdy nevzpomenu.

Thelma (Thelma, 2017) - 70 %

Když už jsem si myslel, že mě film trochu uspává, že to má momenty, které nejsou zrovna moc záživné, tak pak najednou přišel se scénou, která mě zase dovedla dostat. "Thelma" má na první pohled trochu nečekané prvky, ale na pohled druhý jsou to prvky, které v celkovém konceptu filmu rozhodně fungují.

Vlákna (Threads, 1984) - 80 %

Škoda, že se tvůrci nerozhodli, že to bude skutečně jako dokument, celé, aby to bylo ještě autentičtější, anebo aby to bylo lépe hrané, asi by to bylo skutečně unikátní dílo, ale takhle jsem měl pocit, že tomu něco chybí. Ale musí se nechat, že to pořád má velmi silnou vypovídací schopnost a je to velmi dobře promyšlené.

Tiempo de Morir (1966) - 60 %

I když je snímek docela naivní a bere se moc vážně, což nakonec vede k tomu, že je lehce úsměvný, myslím, že úplně klidně snese srovnání s tím, co se v Americe natáčelo v 50. letech a vlastně i v 60. letech. I tam se našlo až moc westernů, které zapadly. Tenhle mexický má ale rozhodně svoje - černobílé - kouzlo.

Annihilation, Maminčin zámek, Lichožrouti, Jeptišky na útěku, The Last Laugh

Annihilation (2018) - 80 %

Hned z kraje roku vizuálně krásné a originální sci-fi, které jen dokazuje, že Netflix je na neskutečném vzestupu a není v něm nouze o novátorské přístupy. Ta vizuální stránka mě prostě dostala, ale stejně tak i myšlenky, které film prezentuje. Tohle je chytré sci-fi, které chce něco říct. A k tomu krása pohledět.

Maminčin zámek (Le château de ma mère, 1990) - 80 %

I když pokračování filmu "Tatínkova sláva" získává především v závěru celkem temné konotace, tak je to pořád snímek, který vás dokáže okouzlit, a spolu s prvním filmem tvoří dvojici filmů, která ukazuje, jak krásu francouzského venkova, tak i krásu dětství, a to v podobě, která je lidská a zároveň kouzelná.

Lichožrouti (2016) - 60 %
Knihu jsem nečetl, ale celá myšlenka okolo ponožek se mi velmi líbí, a nutno říct, že se kolem nich podařilo vystavět celkem napínavý, docela zábavný a relativně originální příběh, který dovede zaujmout nejen dětského diváka, na kterého je primárně cíleno, ale i dospělého diváka, který si tu to svoje najde.

Jeptišky na útěku (Nuns on the Run, 1990) - 60 %
Eric Idle a Robbie Coltrane jsou docela dobrá dvojka na to, aby utáhli celý film, ale mám pocit, že z hlediska humoru z toho šlo vytěžit ještě o něco více, než se nakonec podařilo. Jako kdyby to byla jen horší variace na "Někdo to rád horké", ale bez toho, aby si to dokázal divák skutečně zapamatovat a k filmu se vracet.

The Last Laugh (2016) - 70 %
Dokument o tom, jak je vnímán humor o židech a holokaustu lidmi, kteří si holokaustem prošli anebo jsou sami židy. Chvílemi mi to přišlo, že ty oběti holokaustu jsou v tom trochu navíc, ale na druhou stranu bylo fajn vidět osobnosti humoru, jak mluví o tom, co dělají a proč to dělají a proč to má smysl.

Tatínkova sláva, Nestyda, Polina, Reset, Paradox

Tatínkova sláva (La gloire de mon père, 1990) - 80 %

Takový nesmírně příjemný francouzský, v podstatě rodinný film o dětství autora literární předlohy na francouzském venkově. Je to nesmírně klidné, není to zbytečně vyhrocené a ukazuje se zde jak čistota dětské duše, tak i nádherná krajina francouzského venkova. Takové dětství bych také klidně bral, a ne že by to moje bylo špatné.

Nestyda (2008) - 40 %

Jeden z nejslabších filmů, od Hřebejka, jaké jsem viděl. Díváte se na to a tak nějak nic. Má to fajn prvky, jako třeba Emílii Vášáryovou, nahou Vicu, která má pro mě prostě úchvatné tělo, sem tam dobrý moment, jako třeba scéna s bývalou žačkou, ale celkově je to takové nic o ničem, které se může stát každému z nás.

Polina (Polina, danser sa vie, 2016) - 60 %

Dobrý film o tancování, který by vás především měl přimět k tomu, abyste si uvědomili, že je strašně špatně, když se má umění svazovat konvencemi a pravidly. Je potřeba do toho dát duši a pak je možné, aby skutečně vzniklo něco velkého, nového, krásného. Film takový vyloženě není, ale poselství má dobré.

Reset (2017) - 40 %

Hodně vyhypovaný snímek, který chtěl strašně moc ukázat, že Číňané mají na to, aby natočili spektakulární sci-fi, ale nějak pozapomněli na to, že by to ještě mělo mít dobrý a smysluplný příběh. Ten se nedostavil a na konci prostě není film schopen vyvolat žádné emoce, i když se o to vehementně snaží.

Paradox (Sha po lang: taam long, 2017) - 60 %

Tenhle snímek by potřeboval, aby v něm Tony Jaa měl co nejvíce prostoru. Nevím, jestli je tak drahý nebo co, ale to je tak těžké pochopit, že Tony musí mít co nejvíc akčních scén, protože je v nich prostě nepřekonatelný? Bohužel ostatní postavy tak dobře nedokážou táhnout celý snímek, který nemá ani vyloženě skvělý scénář.

8 hlav šílenství, Cheong-nyeon-gyeong-chal, Mohawk, Mute, Jak se mi potopila střední škola

8 hlav šílenství (2017) - 40 %

Aneta Langerová není herečka, ale přesně tohle ten film potřeboval. Je tu dobrá. Hudební stránka je také dobrá, ale jinak je to experimentální film, který se skládá z osmi hlav, v podstatě kapitol, kde se zaměřuje na něco málo z osudů ruské básnířky, ale i na nejí básně. Ta experimentální forma mi k tomu moc nešla, myslím, že to mohlo být víc dějové.

Cheong-nyeon-gyeong-chal (2017) - 70 %

Docela fajn jízda, která se mi líbila hlavně proto, že se jedná o buddy movie, kde už od začátku je jasné, že si má divák s hlavními protagonisty vytvořit pouto, kdy je to děláno hlavně komediálním ražením děje. Ale to je dobře, protože když pak dojde na akci, je to docela paráda a ani příběh rozhodně nenudí.

Mohawk (2017) - 20 %

Je to skoro k nevíře, ale kostýmy mohou udělat hodně. A v tomhle případě kurví celý film. Na to se skoro nedá koukat, jak divně to vypadá a jak nerealisticky. Možná je to tím, jak jsou všichni čistí, vymódění, možná je to tím, že byl na kostýmy použit divný materiál, ale prostě se na to hezky nekouká a ani příběh ničím neoslní.

Mute (2018) - 40 %

Film se zajímavým potenciálem, který by skoro mohl být kultovní, ať už pro hrdinu, který je na první pohled cool, anebo pro vizuální stránku, která je skvělá, ale jak se ukáže, jedinou skutečně dobrou postavou je ta, kterou hraje Paul Rudd, jinak je potenciál zabit, a to především v příběhu, který se nakonec snaží být skoro až sentimentální. Snad Duncan natočí něco lepšího.

Jak se mi potopila střední škola (My Entire High School Sinking Into the Sea, 2016) - 60 %

Divná animace a divný příběh, ale rozhodně jeden z nejspecifičtějších animovaných zážitků, jaké kdy budete mít. Má to hlavu a patu, přitom je to tak krásně bizarní. Jsem docela rád, že se najdou prostředky na to, aby se dokončily i takové filmy. Asi vám nezmění život, ale ukážou vám, že to jde různě a že to má smysl.

Souboj pohlaví, Jumanji: Vítejte v džungli, Kill Order, Let There Be Light, Mallory

Souboj pohlaví (Batlle of the Sexes, 2017) - 70 %

Myslím, že ten snímek byl dobře pojatý především herecky, ale podařilo se skvěle ukázat i dobu, smýšlení lidí a nakonec i prezentovat hodně zajímavý nejen sportovní, ale i lidský příběh. Někdy si říkáte, jestli ty názory, které padají mužům z huby, nejsou přehnané, ale pak vám dojde, že ne, že oni to tak někteří vnímají pořád.

Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle, 2017) - 90 %

Prostě skvělé. Trochu jsem se bál, jestli se podaří dobře navázat na film, který mám osobně moc rád, ale podařilo se to výborně. Je to modernější, ale stanovilo si to vlastní pravidla, podle kterých skvěle hraje a je to důvod k tou, aby to bylo nesmírně zábavné. A přesně takové to je. Od začátku až do konce.

Kill Order (2017) - 40 %

Příběh tohohle snímku rozhodně není nic skvělého, je to prostě jen něco, kde si mohl James Mark zrežírovat pár akčních scén. A to se mu nakonec povedlo. Akční scény jsou tu docela dobré, jsou pořádně nakopávací a místy máte opravdu pocit, že bolí. Bohužel nic moc dalšího či dokonce lepšího ve filmu nenajdete.

Let There Be Light (2017) - 5 %

5 % za Kevina Sorba, který se tu hodně snažil, ale jinak tenhle film nestojí za nic. Říkat, že láska k bohu něco změní, je prostě kravina, člověk si prostě jenom musí uvědomit svoje místo na světě. Nepříjemný, propagandistický film, který se z vás snaží vymačkat slzy. Kevin se dal na režii jen proto, aby prezentoval, v co věří.

Mallory (2015) - 70 %

Helena Třeštíková je prostě natolik dobrou dokumentaristkou, že dokáže už jen střihem přimět diváka k tomu, aby si uvědomoval sílu některých životních etap prezentovaných postav. Ano, je to hodně subjektivní, ale je to velmi silné. A i když ani tohle není vyloženě pozitivní film, přece jen je vidět, jak se i feťačka a bezdomovkyně může postavit na nohy, pokud se nevzdá.