Game Over, Man!, Harold And Lillian: A Hollywood Love Story, Oro, Strike: Career of Evil, Tulipánová horečka

Game Over, Man! (2018) - 60 %

Tohle je místy tak blbé, až jsem se prostě bavil a smál. Jsou zde scény, které jsou skutečně ujeté a hodně se mi líbí, že Adam DeVine se toho prostě nelíbí, a i když je otravný, tak jde do role prostě naplno. Tohle k němu prostě patří. Ač si na něj vždy musím znovu zvykat, je prostě správně ujetý. Takže jo, smál jsem se, tudíž dobré.

Harold And Lillian: A Hollywood Love Story (2015) - 80 %

Harold a Lillian Michelsonovi pro mě byli do vidění snímku neznámou. Ale to je prostě tím, že z Hollywoodu vídáme jen ty hvězdy a ty ostatní profese nám zůstávají trochu skryté. Jejich příběh je ale krásný, dojemný a prostě lidský. A ano, i oni dva pomáhali utvářet ty skutečně velké americké filmy.

Oro (2017) - 60 %

Na historický film je to dobré, drsné. A hlavně na to drsné je zaměřeno, takže samotný příběh, který se tam odehrává, se nejeví ani moc důležitý. Ke konci to ale velmi dobře graduje, i když některé scény mi skoro přišly nelogické. I tak jsem se ale nemohl zbavit určitého příjemného dojmu, snad v náznacích podobnosti s filmem "Apocalypto".

Strike: Career of Evil (2018) - 70 %

S posledními scénami tahle sezóna trochu ztrácela, bylo to takové zbytečně moc lidské, k postavě hlavního hrdiny mi to až tak nesedlo, ale zase musím nechat, že příběh a pátrání mě tentokrát bavily a já jsem byl zvědavý na to, jak to dopadne a kdo je vrah. A to odhalení není vůbec špatné. Takže spokojenost.

Tulipánová horečka (Tulip Fever, 2017) - 50 %

Romantický film, u kterého jsem si říkal, že je vlastně jedno, jestli je to o tulipánech nebo ne, protože by tam fungovalo cokoli jiného. Příběh milenců není špatný, nemá zlý vývoj, ale to zbytečné prosazování komična mi tam nesedělo. A nakonec je to i v závěru takové divně pozitivní, což jsem nečekal.

Elements of Matter, Father Figures, Gekijôban Fairy Tail: Dragon Cry, Het Tweede Gelaat, Osanago warera ni umare

Elements of Matter (2017) - 50 %

Parta neznámých herců nedělá nic moc, jenom mluví a chová se divně. Ale nemůžu si pomoct, mě tahle skupina prostě bavila. Jako kdyby každý herec byl nějakým záhadným způsobem příjemný a já jsem si jeho přítomnost užil. Anebo mi minimálně vůbec nevadila. Na takový malý film to bylo celkem fajn.

Father Figures (2017) - 40 %

Owen Wilson a Ed Helms v sobě rozhodně mají komický potenciál, což se i projevilo v některých scénách, ale tahle cesta za hledáním vlastního otce prostě nevyšla. Je to zdlouhavé, hraje se na výkony herců ve vedlejších rolí, ale bez toho, aby jim scénář dal něco zajímavého. Další špatná, skvěle obsazená americká komedie.

Gekijôban Fairy Tail: Dragon Cry (2017) - 60 %

Sérii neznám, ale byl jsem docela zvědavý na to, jak bude vypadat fantasy v anime provedení. A musí se tomu nechat, že to není špatné. Líbí se mi, že je zde kontrast mezi dětinským a silně dospělým, funguje obojí, i když samozřejmě v tom dospělejším, trochu drsnějším se nezachází zbytečně daleko.

Het Tweede Gelaat (2017) - 50 %

Trochu chladný film, ale nikoli svojí atmosférou, ale celkově přístupem k postavám, kdy ani na konci nemáte pocit, že byste měli projevit nějaké emoce, i když by se to u některých scén předpokládalo. Pak jsou zde najednou žhavé scény, ale i jim chybí šťáva. A tak je tu chlad kriminálního pátrání. Ten funguje.

Osanago warera ni umare (2017) - 60 %

Další z těch klidnějších snímků, u kterých si řeknete, že Japonci dovedou být nejen šílení a bizarní, ale především také lidští. Opravdu se to nevylučuje. Snímek "Osanago warera ni umare" si bere jen to lidské, ale ne až tak krásné, spíše to dramatické, ale pořád s přihlédnutím k tomu, jak dovedou události vnímat citliví lidé.

Amanda & Jack Go Glamping, Atlantic Rim 2, Věřte mi, Beyond a Reasonable Doubt, Sanpo suru shinryakusha

Amanda & Jack Go Glamping (2017) - 40 %

David Arquette je herec, kterého mám prostě rád, Mohou za to "Hromy a blesky", což je ptákovina, která asi nikomu nepřijde moc skvělá, ale já jsem si ji zamiloval. Od té doby ale uplynulo dost vody a snímek "Amanda & Jack Go Glamping" mě rozhodně tolik nebavil, nebyl ani tak vtipný a byl až moc očekávaný ve svém průběhu.

Atlantic Rim 2 (2018) - 30 %

Tohle prostě není téma, které chcete sledovat převážně v interiérových záběrech, případně pokud už jde o exteriéry, je tu strašně pusto. Chcete vidět spoustu monster a robotů, jejich souboje. Takhle je to nuda, kterou narušuje jen to, jak je to pitomé, to jsem se místy skutečně pořádně zasmál, protože je to pěkně blbé.

Věřte mi (Believe in Me, 2006) - 70 %

Na první pohled celkem obyčejný film o tom, jak jeden muž dostane na starosti skupinu outsiderů, v tomhle případě je to tým basketbalistek, nechce s nimi nic moc dělat, ale nakonec se ukáže, že jejich spolupráce může nést ovoce. I když to vypadá obyčejně, tak musím uznat, že ty postavy mě prostě bavily.

Beyond a Reasonable Doubt (1956) - 60 %

Rozhodně to není ten nejlepší Fritz Lang, jakého můžete vidět, ale i tak je na snímku vidět, že ho měl tvůrce pevně v rukou a že dokázal diváka trochu napínat až do konce. Scénář ale není tak silný, jak by bylo třeba, je jen na půl cesty k něčemu skutečně výjimečnému. Ani tak vás Langův film vyloženě neurazí.

Sanpo suru shinryakusha (2017) - 60 %

Tenhle snímek si skoro nahlas říká o to, aby to byla triková podívaná, ale japonští tvůrci tentokrát hodně překvapili, protože tohle je film, který nakonec hrál na relativní realističnost s tím, že se do děje dostává více psychologie a lidský faktor. Aneb jak také může vypadat snaha mimozemšťanů ovládnout Zemi.

10x10, Nulová šance, Ace Wonder: Message From a Dead Man, Along for the Ride, Er shi si cheng ji

10x10 (2018) - 60 %

Není to nic objevného, ale na tom malém prostoru se rozehrála docela dobrá hra, která mohla skončit možná trochu rychleji, ale i tak mi to soupeření mezi uvězněnou a věznitelem, kdy si nejste jistí, kdo je vlastně hajzl, docela sedělo. Skvěle vybraní herci, kdy oba v sobě mají něco ambivalentního, což bylo pro role potřeba.

Nulová šance (80 Minutes, 2008) - 40 %

Skoro by se zdálo, že tohle má být celkem napínavý snímek, ale nakonec se ukázalo, že to až takový dril nebude, a to i přesto, že je zde jasně vymezený časový interval. Myslím, že z látky se dalo vykřesat rozhodně mnohem více, ale to se tvůrcům "80 Minutes" prostě nepodařilo a nakonec i celkem nudí.

Ace Wonder: Message From a Dead Man (2014) - 50 %

Takový celkem průměrný rodinný film, který ničím výrazně nepřekvapí, ale bylo vidět, že si to herci celkem užívali a možná se jim to podařilo přenést i na dětské diváky. Dospělý divák asi nechytne zápal postav, ale ta hodinka a půl, která se filmu věnuje, nemusí být vnímána jen jako velká ztráta času.

Along for the Ride (2016) - 70 %

Dennis Hopper byl rozhodně zajímavou uměleckou osobností, protože nelze tvrdit, že by byl jen hercem. I když se dokument místy jeví až jako trochu moc adorující, rozhodně to nijak nevadí tomu, aby byla osobnost popsána. Navíc se dokument nebojí zabřednout ani do komplikovanějších Hopperových období.

Er shi si cheng ji (2008) - 60 %

Zajímavě natočený snímek, u kterého jsem si říkal, že je zajímavé právě to, jak jsou jednotlivé postavy snímány, jako kdyby to byl dokument. A funguje to, vytváří to velmi specifický dojem ze zde prezentovaných osudů. I čínský, potažmo asijský film dovede být tímhle způsobem novátorský a trochu odlišný.

Fumihazushita haru, Hai tiin yakuza, Takeshis', Návrat Lew Harpera, Hranice vesmíru

Fumihazushita haru (1958) - 70 %

Seijun Suzuki byl prostě dobrý v tom, jak dokázal poměrně realisticky zachytit aktuální podobu Japonska, především pak z pohledu mladých, ale do toho světa ještě přidal násilí, které je skoro až noirového charakteru, s čímž souzní ještě barevnost - černobílá - jeho filmů. Tento snímek je toho dobrým důkazem.

Hai tiin yakuza (1962) - 60 %

Seijun Suzuki ukazuje celkem realistickým způsobem, jak může vypadat menší války gangů nebo zločinců u ještě celkem mladých jedinců, kteří by se měli starat především o školu. Není to akčně skvělé, ale ono tady o akci skoro nejde, spíše jde o to, že tohle by se ve společnosti klidně mohlo dít a nejspíš se to i dělo.

Takeshis' (2005) - 60 %

Takeshi Kitano je osobností japonského filmu i televize, má za sebou celkem zajímavý život a také nějaké problémy, z kterých jako kdyby se ve snímku "Takeshis'" vyzpovídal, a to v surreálné podobě, kdy není jednoduché pochopit, co se vlastně děje a kam to směřuje. I proto je snímek docela zajímavý.

Návrat Lew Harpera (The Drowning Pool, 1975) - 60 %

Snímek "Návrat Lew Harpera" má dobrého herce v hlavní orli, o tom se nedá pochybovat, má celkem zajímavé herce ve vedlejších rolích, případ, který není vyloženě nudný, ale musím zdůraznit i to, že jsem místy měl pocit, že to trochu tápe, nemluvě na tom, že už to bylo ke konci opravdu hodně dlouhé.

Hranice vesmíru (The Farthest, 2017) - 70 %

Zajímavý dokument, který se pohledem jedné družice, jež se dávno dostala tam, kam se žádná jiná ještě nedostala, ukazuje život na planetě Zemi z pohledů specialistů, kteří zde prezentují svoje názory. Rozhodně je to film o tom, jak se vám mohou rozšířit obzory toho, co všechno chce a může člověk dokázat.

Zmenšování, Scorched Earth, Šestiraňák, Sanjuro, Zahradnictví: Rodinný přítel

Zmenšování (Downsizing, 2017) - 60 %

Je to hodně velká agitace, ale je pojata tak epicky a místy absurdně, že jsem se prostě jen díval dál a dál, i když se mi chtělo spát, protože jsem chtěl vědět, jak to vlastně skončí. Jasně, unesený ze závěru nejsem, ale díky hereckým výkonům, vizuální stránce a scénáři tohle není jen bohapusté plácání, ale to poselství v tom je.

Scorched Earth (2018) - 50 %

Gina Carano je prostě moje oblíbenkyně, a tak mi ani nějak nevadí, že film není vyloženě geniální, protože ona zde má dost prostoru. Jen je škoda, že její role nemá více akčních okamžiků, většinou se objede s použitím zbraní, což v jejím případě jen značí nevyužitý potenciál. Zajímavá variace na western.

Šestiraňák (Six Shooter, 2004) - 90 %

Martin McDonagh prostě dokáže zaujmout, ať už je to krátký film nebo dlouhý. Tady si chvíli říkáte, o čem to vlastně bude, co se z toho může vyvrbit dobrého, ale pak jen až do konce zíráte na to, co se tu děje. A je to opět herecky i scenáristicky skvělé, navíc je to sakra drsné, ale přitom pořád niterné, emotivní.

Sanjuro (Tsubaki Sanjuro, 1962) - 80 %

Toshirô Mifune a Akira Kurosawa opět ve velmi dobré formě, takže jejich spolupráce prostě funguje. Samurajské filmy v tomhle podání mají svou poetiku, mají dobré postavy a popravdě jsem docela rád, že tentokrát nebyl Akira Kurosawa nějak moc rozmáchlý a spokojil se s hodinou a půl stopáže filmu.

Zahradnictví: Rodinný přítel (2017) - 40 %

Vzhledem k propagaci bude mít člověk od snímku "Zahradnictví: Rodinný přítel" a vlastně od celé trilogie, příliš velká očekávání, která prostě nemůžou dojít naplnění. Ondřej Sokol tu má skvělou roli, která si v závěru zasloužila víc než pár slov. A když se nad tím člověk zamyslí, on je jediný, kdo vyniká. Chybí humor, drama je dobré, ale je to příliš rozvláčné už u prvního dílu.

Touha smrti V, Permission, Prodigy, Quadrophenia, Jízda s ďáblem

Touha smrti V (Death Wish V: The Face of Death, 1994) - 40 %

Jeden se diví, že to série dotáhla až k pátému dílu, ale musím uznat, že jsem hodně rád, že to dál nezašlo. Už je to v podstatě o ničem a tvůrci se opakují, Paul Kersey je zde už opravdu jen nudnou postavou, která nemá tématu co dát. Ale to zabíjení je zde trikově docela dobře provedeno. Nebo alespoň průměrně.

Permission (2017) - 40 %

Myslel jsem si, že to může být celkem zajímavý film o tom, kdy si pár těsně před svatbou řekne, že možná není nejlepší nápad už nikoho nemít, že by bylo lepší, kdyby si ještě někoho našli bokem, než se vezmou. Bohužel si film myslel, jak je chytrý, což se nakonec ukázalo jako liché. A moc chytrý vlastně není.

Prodigy (2017) - 40 %

Snímek vůbec nemá špatné téma. Psychiatr hovoří s mladou holkou, která by mohla být velmi nebezpečná. Zajímavý kontrast mládí a dospělost, zkušeností a geniality, potažmo šílenství. Dle mého se z toho ale nepodařilo vytěžit maximum a chvílemi jsem měl pocit, že snímek už docela nudí a moc nikam nevede.

Quadrophenia (1979) - 70 %

Snímek "Quadrophenia" je skvělým zachycením doby, a to byl natáčen patnáct let po tom, kdy se odehrává děj filmu. Skvěle vybraní herci, případně zpěváci, skvělé scény, které jsou možná chvílemi hodně dlouhé, ale i tak fungují. Závěr už je parádně symbolický, ale má v sobě potřebné poselství. A hlavně skvělou hudbu.

Jízda s ďáblem (Ride With the Devil, 1999) - 50 %

Ang Lee je rozhodně dobrý režisér, a co si budeme povídat, zachytit válku Severu proti Jihu se mu podařilo velmi dobře, jeden by ani neřekl, že vlastně nemá k Americe řádné kořeny. Jenže ani tak jsem se neubránil tomu, že mě film jednoduše nebavil. Nebavily mě postavy ani to, kam se příběh ubíral.

Touha smrti 4: Tvrdý zákrok, Tajuplný vlak, Země nikoho, Parkování, People You May Know

Touha smrti 4: Tvrdý zákrok (Death Wish 4: The Crackdown, 1987) - 

Už je to prostě slabé, a ta se tvůrci rozhodli, že z Paula Kerseyho udělají v podstatě klasického akčního hrdinu, drsňáka, který prochází městem a zabíjí. Už v něm není nic z toho, co ho dělalo zajímavým v prvních dvou filmech, už v sobě nemá skoro nic uvěřitelného, už není jen člověk z lidu. Už je prostě drsný zabiják.

Tajuplný vlak (Mystery Train, 1989) - 70 %

Jim Jarmusch je hodně specifický autor a rozhodně jeho film nemusí sednout každému. Je to spíše konverzační, trochu filosofické, stejně jako všechny ostatní Jarmuschovy filmy, ale tady mi přišlo, že je toho, co se de děje, skutečně málo. Neubránil se ale dobrým scénám a hlavně příjemným hereckým výkonům.

Země nikoho (No Man's Land, 1987) - 55 %

V podstatě průměrný film o tom, jak byl policajt převelen na akci, kdy se má vydávat za zloděje aut. Infiltruje se dobře, získá si vztah s hlavním frajerem, kterého skvěle zahrál mladý Charlie Sheen, ale nakonec to někdy musí prasknout. Konec je rozhodně lepší než v případě "Rychle a zběsile", kde je východisko stejné.

Parkování (Parked, 2010) - 70 %

Tak jsem si říkal, že tohle nebude film, který mě zaujme, ale je to přesně ten příjemný malý film, kde jde o postavy a o jejich osudy, ať už dobré, anebo špatné, a že to hodně dobře funguje. Colm Meaney ukazuje, že je hodně schopným hercem a táhne děj až do konce, i když i budete říkat, jestli je vlastně hlavní postavou.

People You May Know (2017) - 50 %

Myslel jsem, že to bude úplná ptákovina a že mě na snímku nebude nic bavit, ale ukázalo se, že jako romantická komedie to celkem funguje. Netvrdím, že je to skvělé, ale jsou zde docela dobré nápady, které nemusí být nutně vtipné, ale dovedou zaujmout. Vývoj je bohužel dost předvídatelný, což ani příjemné postavy nezachrání.

Přání smrti 3, Metropolitan, Monterey Pop, Nemilovaní, Paddington 2

Přání smrti 3 (Death Wish 3, 1985) - 50 %

Přece jen malinko vyčpělé, protože se vlastně jen opakuje to stejné téma s tím, že tady se Paul Kersey na chvíli i dostane do vězení, ale vlastně za něco, co nespáchal, což je pěkná ironie. Herecky je to opět takové suché, což udává sám Charles Bronson, a dějově to asi nepřekvapí, jen je to takové větší, více to tu bouchá, více se střílí.

Metropolitan (Metropolitan, 1990) - 60 %

I když je scénář snímku "Metropolitan" rozhodně velmi dobře napsaný a má momenty, které jsou skvělé, i když dialogy nenudí, tak jsem se do filmu celkově nějak nedokázal dostat, jako kdyby se mi všechny postavy, které jsou zde prezentované, nějakým způsobem prostě protivily a mě nebavilo je sledovat.

Monterey Pop (1968) - 95 %

Festival Monterey Pop v Kalifornii, který se udál 16. až 18. června 1967 si rozhodně zasloužil takový dokument, který skvěle dokázal zachytit hudbu a dobu. Popravdě bych se na ten festival dostal asi raději než na Woodstock už jen proto, jak to bylo klidnější, ale přitom zde byly všechny velké hvězdy. Ty písně jsou úžasné.

Nemilovaní (Nelyubov, 2017) - 80 %

I když místy prosvitne filmem něco jako naděje, stejně máte pocit, že nad postavami se neustále vznáší spíše něco temného a deprese. A nad divákem taky. Jako kdyby bylo všechno, co postavy dělají, tak nějak špatně, a nebylo možné z té smyčky za žádných okolností vypadnout. Ale stejně chcete sledovat až do konce.

Paddington 2 (Paddington 2, 2017) - 80 %

I když jsem si myslel, že to na první film nemůže dosáhnout, příběh byl celkově docela zajímavý a hezky bláznivý, a navíc se zde objevují postavy, které jsou prostě skvělé, především pak proto, jak se je podařilo zahrát skvělým britským nebo irským hercům. Místy je to prostě krása pohledět, je to zábavné, ale i dojemné, pokud je to potřeba.

Přání smrti 2, Immigration Game, Jab Harry Met Sejal, Ladybird Ladybird, Lego DC Super hrdinové: Flash

Přání smrti 2 (Death Wish II, 1982) - 60 %

Je škoda, že je tu návaznost na konec prvního filmu celkem slabá, navíc se s postavami zachází trochu nešetrně, ale musím uznat, že Charles Bronson se mi tentokrát jako mstitel líbil o něco více než v prvním filmu. Také je fajn, že si to zachovalo svou explicitnost, i když se jede v podstatě jen podle jedné šablony.

Immigration Game (2017) - 40 %

Snímek "Immigration Game" rozhodně není něco skvělého, ale docela se mi líbí, jak se celkem rychle podařilo reagovat na krizi s uprchlíky a vytvořit rádoby společensko-kritický snímek, z kterého je možná až trochu moc cítit propaganda. Ale nějaký trochu smysl to má, i když z hlediska akčního to není ono.

Jab Harry Met Sejal (2017) - 60 %
Shahrukh Khan se po dvaceti dvou letech od natočení skvělého snímku "Statečné srdce získá nevěstu" vydal znovu na výlet po Evropě, tentokrát jako znuděný průvodce po evropských městech, kde nechybí ani Praha. Film je ale jen klasickou romancí, která hraje na to, že fanoušci Shahrukha Khana milují.

Ladybird Ladybird (1994) - 70 %
Ken Loach je prostě velmi dobrým kritikem lidské společnosti, především dělnické třídy, a dokáže z ní vyhmátnout příběhy, které dovedou oslovit a které jsou do jisté míry i překvapivé tím, jakou mají formu. "Ladybird Ladybird" k nim rozhodně patří, a jedná se o snímek, který má hodně silný dopad na diváka.

Lego DC Super hrdinové: Flash (Lego DC Comics Super Heroes: The Flash, 2018) - 60 %
Takový celkem dobrý Lego movie standard, kdy jde hlavně o to, že tvůrci filmů si dovedou dělat ze superhrdinů celkem dobrou srandu a divák se u toho směje. Jsou zde parádní hlášky, které prostě baví, hlášky, které jsou trefné. Příběh tak skvělý není, ale co na tom, když se člověk může pěkně zasmát.