Wall Street: Peníze nikdy nespí, We Are Your Friends, Welcome to Happiness, Welkkeom tu Dongmakgol, Western World

Wall Street: Peníze nikdy nespí (Wall Street: Money Never Sleeps, 2010) - 70 %

Vlastně se jedná o takovou pohádku v kapitalistické duchu. Oliver Stone dál jede na intriky a na to, co je všechno na burze možné, ale mnohem více je zde lidská rovina, která je do jisté míry idealizovaná, ale v kontrastu s tím, jak jsou lidé prohnilí a špatní. Něco to o nás říká a říká to docela dobře.

We Are Your Friends (We Are Your Friends, 2015) - 30 %

Asi už jsem na to starý, nebo co, ale tenhle film se mi prostě nelíbil. Zac Efron je fajn, ten mě docela baví. Emily mě nebaví vůbec, jako herečka nic, prostě se na ní jen chlapi mají koukat, to je celé. Hudba mi vůbec nic neříká, takže asi nebudu cílovka, ale mně tenhle film prostě nic neřekl. Mnohokrát omleté, nudné.

Welcome to Happiness (2015) - 20 %

Skupina zajímavých herců v naprosto nezajímavé filmu. Hledání sebe sama a smyslu svého života prostřednictvím kouzelných dveří, které má člověk ve svém bytě. Pomocí ostatním najde cestu i k tomu, jak si pomoct sobě. Tohle je tak scenáristicky nezajímavé a nudně zahrané, že to celou dobu prostě ubíjelo.

Welkkeom tu Dongmakgol (2005) - 80 %

Trochu jiný pohled na válku. Na jednu stranu neskutečně realistický, kdy úvodní pasáž vás o tom přesvědčí naplno, ale přitom zároveň takový kouzelný, lehce poetický místy až absurdní, ale za každou cenu nesmírně profesionálně provedený. Tohle je film, který se musí vidět, protože je prostě tak specifický.

Western World (2017) - 20 %

Mám rád westerny a jsem rád, že se zase vracejí, ale musí se nechat, že to přece jen chce trochu peněz a nenatáčet v podstatě jen na jednom místě s herci, kteří svoje role moc nezvládají. Tady se nepodařilo vytvořit správnou iluzi divokého západu a to je asi největší chyba filmu. Pak se s tím veze všechno.

My jsme nejlepší!, Wall Street, Warlock, Valčík na rozloučenou, Watch on the Rhine

My jsme nejlepší! (Vi är bäst!, 2013) - 60 %

Punk is not dead, a to ani u tak mladých hrdinů, kteří se nám zde prezentují. Je to do jisté míry obraz o jedné době, o jedné generaci, ale na druhou stranu, nemůžu si pomoct, ti dětští hrdinové mě prostě nedostali, a to ani v kontrastu s hudbou, kterou poslouchají. Nějak jsem se pro film nedokázal nadchnout.

Wall Street (Wall Street, 1987) - 80 %

Dobrý film. Pěkná ukázka toho, jak kapitalismus prorůstá naší povahou a jak nás dovede zničit. Jak se ženeme za penězi, aniž bychom měli vlastně nějaký pořádný cíl a aniž bychom vnímali, co je vlastně správné a co je špatné. Herečtí představitelé jsou pak ve svých rolích výborní a přesní, škoda, že Charlie neměl víc štěstí a víc podobných filmů. I když v jeho případě to nebylo jen o štěstí.

Warlock (Warlock, 1959) - 60 %

Kdyby to nebylo tak moc roztahané a trochu se upravil scénář, je to dobré. Takhle to ale nemělo v sobě potřebné napětí a jednotlivé postavy se troch ztrácely, i když v sobě měly potenciál a hlavně skvělé herecké představitele. Ani ty souboje zde pak nevyznívají tak dobře, jak by mohly. Škoda, potenciál to mělo větší.

Valčík na rozloučenou (Waterloo Bridge, 1940) - 80 %

Na první pohled se to tváří jako celkem obyčejná romance, ale postupně se ukáže, že v tomhle příběhu je mnohem více. I když není vyloženě explicitní a nic zde není řečeno naplno, to naznačování a to, jak jsou postavy zahrány, dává jasnou výpověď o tom, o čem vlastně snímek je. Skvělý závěr, který jsem ani nečekal.

Watch on the Rhine (1943) - 80 %

Herecké výkony jsou tím, co tenhle snímek povyšuje, ale překvapivě to není tolik ze strany Bette Davis jako ze strany Paula Lukase, který je ve své roli skvělý. Už od začátku budete vědět, o co jde, pomalu plíživě se pravdu budou dovídat i všechny postavy. Dobře napsaný scénář s velmi silným finále.

Bonded by Blood, Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta, Doba temna, Bratrství, The California Kid

Bonded by Blood (2010) - 40 %

Essex Boys jsou prostě takovou legendou, že se o tom musí natočit většina mafiánských filmů, které se na ostrovech dělají. A většinou jsou to filmy, které jsou spíše amatérského než profesionálního charakteru. A podobné je to i se snímkem ""Bonded by Blood", který mě nepřesvědčil, že by byl čímkoli výjimečný.

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (Pirates of the Caribbean: Dead Men Tell No Tales, 2017) - 80 %

Jasně, je to hodně snímek pro fanoušky, který se obrací na staré scény a samozřejmě i na staré postavy, kdy jste rádi, že je vidíte. A na tohle hraje. Překvapivě nejméně rád jsem viděl Jacka Sparrowa, ale ostatní velmi potěšili. Javier Bardem opět dokonale zvládnul svého záporáka a je zapamatovatelný, vizuálně pěkné, prostě hezká podívaná.

Doba temna (The Age of Shadows, 2016) - 70 %

Ukázka toho, jak vypadá korejský historický film, který se snaží vyrovnat se situací, která zde byla a která je pro nás podobná tomu, kdy jsme byli ovládáni Sovětský svazem. V případě Koreji to bylo Japonsko, ale situace je velmi podobná. Je to až nepříjemně děsivé, jak se historie opakuje na různých místech.

Bratrství (The Brotherhood, 1968) - 70 %

Kirk Douglas v mafiánském filmu, který se rozhodně nevyrovná "Kmotrovi", který přišel o několik let později, ale jsou v něm scény, které přece jen mohou šokovat svou realističností, hlavně v oblasti násilí. O to poetičtější je pak finále, kde tohle ukázáno není. Dobrý film, který má celkem očekávaný průběh.

The California Kid (1974) - 70 %

Martin Sheen ukazuje, jak se skvěle hodil pro role rebelů, ale s tím, že jeho postava není jen plochá, není to očekávaná karikatura, ale je to hrdina, kterého je skutečně možné si zamilovat, a to v příběhu, který sám o sobě není tradiční a je zajímavý samotnou zápletkou. Ani jsem nečekal, že z toho půjde udělat film, který vás bude bavit do konce.

End of a Gun, Volný pád, Sláva, Fuocoammare (Požár na moři), Chlupatá odplata

End of a Gun (2016) - 40 %

Docela rád bych byl na natáčení posledních Seagalových filmů a viděl, jestli akční scény skutečně dělá sám, nebo ne. Tohle je film, kde má po delší době hlavní roli a skoro by to vypadalo, že je to on, kdo kope a mlátí, ale jak při tom není skoro nikdy vidět celé tělo, člověk váhá. "End of a Gun" je celkem nuda, ale oproti jiným současným Seagalovým filmům to jde.

Volný pád (Falling down, 1993) - 90 %

Dlouho jsem se tomuhle snímku vyhýbal, a i když běžel v televizi nespočetněkrát, nikdy jsem ho pořádně neviděl. Konečně jsem to ale napravil a musím uznat, že Michael Douglas je zde úchvatně temný a jde z něj strach. Joel Schumacher ukazuje to, co mu jde skvěle - thrillery na malém prostoru. Tady je ten prosto ohraničen prostorem, kde se D-Fens vyskytuje. Stahuje k sobě všechno jako černá díra.

Sláva (Fame, 1980) - 70 %

Zajímavé nahlédnutí do života lidí, kteří jsou umělecky nadaní a chtějí se nějakým způsobem prezentovat. Pořád jsou to ale lidé, pořád mají své chyby a vlastně ani pořádně neví, co mají se svými životy dělat. Velmi dobře herecky zvládnuté, navíc přes svou délku nenudí. Výborná hudební čísla se musí také ocenit.

Fuocoammare (Požár na moři) (Fuocoammare, 2016) - 60 %

Jsou na světě zvláštní místa, kde v podstatě každou chvíli lidé prožívají osudy, jimž se mi ani nepřiblížíme a ani se přiblížit nechceme. Snímek vypráví o jednom italském ostrově, kam míří dlouhodobě uprchlíci z Afriky. Není to pěkný pohled, ale pořád to zkoušejí. A místní si zde žijí vlastní životy. Je to zvláštní kontrast.

Chlupatá odplata (Furry Vengeance, 2010) - 20 %

Snímek "Chlupatá odplata" má jen jeden pozitivní faktor, a tím je Brooke Shields, které to pořád neskutečně sluší a vypadá skvěle. Je sice hezké, že si Brendan Fraser umí udělat ze sebe srandu a navlékne na sebe i něco růžového, z čeho mu vypadává pupek, ale tohle prostě není představa o dobré komedii.

Along the Great Divide, Hlava rodiny 2 - Tatínek nebo dědeček?, Fantomas se zlobí, Footloose, L'étudiante et Monsieur Henri

Along the Great Divide (1951) - 70 %

Malý, ale dobrý příběh o jednom maršálovi, který se rozhodne, že nenechá lidi vzít spravedlnost do vlastních rukou. Jako western to funguje, ale co je ještě lepší, to je skutečnost, že to funguje i jako příběh. Pointa je zde dobrá, a i když nemusím happy endy, tady to bylo celkem snesitelné, i když jiný konec by měl ještě silnější dopad.

Hlava rodiny 2 - Tatínek nebo dědeček? (Father of the Bride Part II, 1995) - 50 %

Nejlepší nápad celého filmu je prozrazen v českém názvu, což malinko prozrazuje to důležité, ale to nevadí. Film funguje jako komedie, funguje i jako rodinný film, ale je vidět, že místy ani tvůrci nevěděli, čím to pořádně naplnit, aby diváka skutečně zabavili. Herci jsou ale pořád stejní a natolik příjemní že se to dá kousnout.

Fantomas se zlobí (Fantômas se déchaîne, 1965) - 60 %

Na tomhle filmu se mi líbí, podobně jako na tom prvním, kolik je zde převleků a že není pořádně jasné, kdo je kdo. Má to takový správný nádech 60. let, kdy mi to trochu připomíná mnou oblíbený seriál "Mission: Impossible". Myslím tedy ten původní, který se začal vysílat v roce 1966. V tomhle ohledu to má svoje kouzlo, trikově je to dobré, ale jako komedie moc ne.

Footloose (Footloose, 1984) - 70 %

Nejsem si ani jistý proč, ale prostě mě dostalo zachycení doby, místa, tance, stejně jako uvědomění si, že fanatismus ve víře je nesmyslný. Kevin Bacon je tu jako rebel, ale takový milý, stejně jako je milý celý film. Trochu to v sobě má něco z "Horečky sobotní noci", ale bez těch vyloženě temných odstínů. Škoda, že tanečních scén není mnoho.

L'étudiante et Monsieur Henri (2015) - 60 %

Takový celkem příjemný film o tom, kam nás může osud zavléct, respektive ke komu, ale je to v poklidném, mírném duchu. Studentka je trochu promiskuitní, neví, co chce, ale starý pán, u kterého má bydlet, by jí v tomhle mohl pomoct. Celkem klasická kostra, ale s velmi pozitivně zahranými postavami.

Osudová přitažlivost, All Mistakes Buried, My Wife's Lover, Pátá vlna, Ženy na pokraji nervového zhroucení

Osudová přitažlivost (Fatal Attraction, 1987) - 75 %

Výborní herci, s kterými si tenhle film prostě chcete projít, ale ať je Douglas sebelepší, Glenn Close má v tomhle filmu prostě navrch. Kdyby vám film na začátku sem tam nenutil, že půjde o něco temnějšího, dovedla by vás svým následným chováním překvapit. Ale ona to zvládne i tak Chladná a přitom emotivní, šílená a přitom přemýšlivá.

All Mistakes Buried (2015) - 50 %

Mohl by to být docela zajímavý snímek o drogově závislém, kdyby se to skoro zbytečně nesemlelo v kriminální thriller. To k tomu celkově moc nesedělo, více mi seděla ta psychologicko-patologická rovina. Ale na to, že jsem od tohoto snímku vůbec nic nečekal, to vlastně vůbec nebylo tak zlé, jak jsem se obával.

My Wife's Lover (2015) - 40 %

Já už ani nevím, co si mám vlastně představit pod erotickým filmem... Jestli to mají být scény s odhalenými ňadry, na kterých je až moc vidět plastika, tak to nebude asi úplně ono. Hlavně je to plastika špatné. Erotické scény jsou spíše směšné v tom, jak se maximálně snaží zakrývat přirození, není to nakonec ani moc vtipné, i když se o to snímek snaží. Taková křečovitá podivnost, která rozhodně nešokuje.

Pátá vlna (The Fifth Wave, 2016) - 40 %

Nebudu úplně krutý, protože mám Chloë hodně rád, ale tenhle film je ukázkou toho, kam v současnosti směřují katastrofické filmy. Podle vzoru "Hunger Games" a následovníků, do kopru. "Hunger Games" ještě měly smysl, ale tohle už je jen rádoby vážná hra pro mladé, která padá s blbým příběhem a ještě příšernější romancí.

Ženy na pokraji nervového zhroucení (Mujeres al borde de un ataque de nervios, 1988) - 70 %

I když bych to tak před pěti lety nepřiznal, tak Pedro Almodóvar patří k mým oblíbeným tvůrcům. Je to právě tím, že dokáže skloubit tragická témata s takovým pohledem, který je zajímavý, zábavný a přesto neztrácí na emocích. I když tohle má i snímek "Ženy na pokraji nervového zhroucení", tak mě přece jen víc baví jeho filmy následující.

Real Life, Mládí, Rudá planeta, Bikini Shop, Saturn 3

Real Life (1979) - 70 %

Asi jsem čekal možná ještě trochu víc, ale prostě to ukřičené finále už mi trochu vadilo, i když chápu jeho význam a smysl. A ono to má svou sílu, stejně jako celý film, který ukazuje posedlost televizí i posedlost lidským životem. Tedy lidským životem někoho jiného. Dnešní televize už jdou podstatně dál a ještě více degradují lidskou osobnost.

Mládí (Youth, 2015) - 85 %

V první řadě je to skvělé představení tří herců v hlavní roli, kdy Rachel je přece jen trochu zastíněna dvěma hereckými legendami. Jako kdyby Michael Caine trochu hrál sebe, kdy i po osmdesátce má tolik síly a jako kdyby byl bez jediné vady na zdraví. Oba mají na to, aby s klidem utáhli celý film a Sorrentino jim ještě dodává styl a vizuální krásu. A ano, za hodně může i Švýcarsko.

Rudá planeta (Red Planet, 2000) - 30 %

Opravdu bylo potřeba na Mars házet robota? To to prostě nemohli udělat s nějaký mimozemšťanem? A není to celé vlastně jen romance o dvojici, která se k sobě absolutně nehodí? Nebýt té sexy scény na začátku, tak mě tenhle film ani nechytne, ale Carrie-Anne na to rozhodně měla. Tenhle film ne. Srovnání s takovým "Marťanem" si ani nezaslouží.

Bikini Shop (The Malibu Bikini Shop, 1986) - 45 %

Škoda, že to nebylo vtipnější. Anebo tu nebylo ještě více nahotinek. Ale zase je fajn, že tahle komedie drží celkem pohromadě. A co si budeme povídat, za podobnou komedii by v současné době možná byli diváci rád. Svědčí jí i ten osmdesátkový look, ale nic ohromujícího to není a bohužel jsem se nesmál tak moc, jak bych chtěl.

Saturn 3 (Saturn 3, 1980) - 55 %

To zpracování je hodně zaměřeno na robota, ale za to se ho povedlo skvěle zvládnout technicky i vizuálně. Ale přitom je tady důležitý i příběh. Jenže tak nějak v tom prostředí zaniká celkový sci-fi dojem z toho, co je prezentováno. Přitom propojení člověka a robota je zde podáno skutečně skvěle, i když může místy vyznívat směšně, ač rozhodně ne úmyslně.

Pět zbraní, Ant-Man, L'uomo, la donna e la bestia, Trávníkář 2: Odvrácená strana vesmíru, Meru

Pět zbraní (Wu du, 1978) - 90 %

Tohle je takový balzám pro duši fanouška akčních filmů. Je krása se na to dívat, a i když je místy hodně patrné, že více než o bojové umění jde o kaskadérské kousky a trochu té akrobacie, pořád to vypadá nesmírně skvělé a ono běhání po stěnách je geniálně natočené. Ani vás nenapadne, že to není možné. V 70. a 80. letech se prostě točily nejlepší kung fu filmy.

Ant-Man Ant-Man, 2015) - 70 %

Něco, co se prostě dalo očekávat. Ve správných momentech je to akční, ve správných momentech je to zábavné, a to je vlastně to, co si od filmů podle marveláckých komiksů asi přejete. Nejsou tak temnou cestou, což by v případě Ant-Mana asi ani nefungovalo. Tohle není postava, která by asi jiným způsobem než tímhle nezaujala. Naštěstí herci byli vybráni dobře.

L'uomo, la donna e la bestia (1977) - 70 %

Tohle je tak velká podivnost, že se mi to nějakým záhadným způsobem prostě zamlouvalo. Není to snuff, ale je to v duchu italské tradice překračovat hranice. Ale ne tolik, aby se to naprosto hnusilo. Tohle je film, který odkazuje na to, co je v člověku zakořeněno a na to, jak snadno/těžko se to dostává ven a jaké následky to může mít. A ano, šokovat snímek místy bude.

Trávníkář 2: Odvrácená strana vesmíru (Lawnmower Man 2: Beyond Cyberspace, 1996) - 30 %

Popravdě jsem podle hodnocení čekal ještě mnohem horší film. Tohle je prostě jen hodně velká béčková ptákovina, která se snažila navázat na něco, na co nemělo smysl navazovat. Ten příběh je naprosto mimo, což vede k tomu, že to nebude diváka bavit. Dovedu si ale představit mnohem horší filmy. Tohle je holt prostě špatné.

Meru (2015) - 60 %

Ale jo, je to dokument, který vypráví celkem silný příběh a docela zajímavě ukazuje, kde jsou možnosti člověka a co všechno jeho tělo snese. Ty výpovědi jsou hodně intenzivní a jsou podávány skutečně tak, že se do různých událostí dokážete vžít. Ale stejně si nemůžu pomoct, mě to prostě nedokázalo tolik zasáhnout.