Game Over, Man!, Harold And Lillian: A Hollywood Love Story, Oro, Strike: Career of Evil, Tulipánová horečka

Game Over, Man! (2018) - 60 %

Tohle je místy tak blbé, až jsem se prostě bavil a smál. Jsou zde scény, které jsou skutečně ujeté a hodně se mi líbí, že Adam DeVine se toho prostě nelíbí, a i když je otravný, tak jde do role prostě naplno. Tohle k němu prostě patří. Ač si na něj vždy musím znovu zvykat, je prostě správně ujetý. Takže jo, smál jsem se, tudíž dobré.

Harold And Lillian: A Hollywood Love Story (2015) - 80 %

Harold a Lillian Michelsonovi pro mě byli do vidění snímku neznámou. Ale to je prostě tím, že z Hollywoodu vídáme jen ty hvězdy a ty ostatní profese nám zůstávají trochu skryté. Jejich příběh je ale krásný, dojemný a prostě lidský. A ano, i oni dva pomáhali utvářet ty skutečně velké americké filmy.

Oro (2017) - 60 %

Na historický film je to dobré, drsné. A hlavně na to drsné je zaměřeno, takže samotný příběh, který se tam odehrává, se nejeví ani moc důležitý. Ke konci to ale velmi dobře graduje, i když některé scény mi skoro přišly nelogické. I tak jsem se ale nemohl zbavit určitého příjemného dojmu, snad v náznacích podobnosti s filmem "Apocalypto".

Strike: Career of Evil (2018) - 70 %

S posledními scénami tahle sezóna trochu ztrácela, bylo to takové zbytečně moc lidské, k postavě hlavního hrdiny mi to až tak nesedlo, ale zase musím nechat, že příběh a pátrání mě tentokrát bavily a já jsem byl zvědavý na to, jak to dopadne a kdo je vrah. A to odhalení není vůbec špatné. Takže spokojenost.

Tulipánová horečka (Tulip Fever, 2017) - 50 %

Romantický film, u kterého jsem si říkal, že je vlastně jedno, jestli je to o tulipánech nebo ne, protože by tam fungovalo cokoli jiného. Příběh milenců není špatný, nemá zlý vývoj, ale to zbytečné prosazování komična mi tam nesedělo. A nakonec je to i v závěru takové divně pozitivní, což jsem nečekal.

Elements of Matter, Father Figures, Gekijôban Fairy Tail: Dragon Cry, Het Tweede Gelaat, Osanago warera ni umare

Elements of Matter (2017) - 50 %

Parta neznámých herců nedělá nic moc, jenom mluví a chová se divně. Ale nemůžu si pomoct, mě tahle skupina prostě bavila. Jako kdyby každý herec byl nějakým záhadným způsobem příjemný a já jsem si jeho přítomnost užil. Anebo mi minimálně vůbec nevadila. Na takový malý film to bylo celkem fajn.

Father Figures (2017) - 40 %

Owen Wilson a Ed Helms v sobě rozhodně mají komický potenciál, což se i projevilo v některých scénách, ale tahle cesta za hledáním vlastního otce prostě nevyšla. Je to zdlouhavé, hraje se na výkony herců ve vedlejších rolí, ale bez toho, aby jim scénář dal něco zajímavého. Další špatná, skvěle obsazená americká komedie.

Gekijôban Fairy Tail: Dragon Cry (2017) - 60 %

Sérii neznám, ale byl jsem docela zvědavý na to, jak bude vypadat fantasy v anime provedení. A musí se tomu nechat, že to není špatné. Líbí se mi, že je zde kontrast mezi dětinským a silně dospělým, funguje obojí, i když samozřejmě v tom dospělejším, trochu drsnějším se nezachází zbytečně daleko.

Het Tweede Gelaat (2017) - 50 %

Trochu chladný film, ale nikoli svojí atmosférou, ale celkově přístupem k postavám, kdy ani na konci nemáte pocit, že byste měli projevit nějaké emoce, i když by se to u některých scén předpokládalo. Pak jsou zde najednou žhavé scény, ale i jim chybí šťáva. A tak je tu chlad kriminálního pátrání. Ten funguje.

Osanago warera ni umare (2017) - 60 %

Další z těch klidnějších snímků, u kterých si řeknete, že Japonci dovedou být nejen šílení a bizarní, ale především také lidští. Opravdu se to nevylučuje. Snímek "Osanago warera ni umare" si bere jen to lidské, ale ne až tak krásné, spíše to dramatické, ale pořád s přihlédnutím k tomu, jak dovedou události vnímat citliví lidé.

Black Marigolds, Vražedný termín, Střed mého světa, Tmavý chléb, Strike: The Silkworm

Black Marigolds (2013) - 50 %

Není to žádný velký snímek, místy je to celkem hluché, i na svou stopáž je to sem tam docela zdlouhavé, ale také to dovede vytvořit tu atmosféru, kterou čekáte. Nejistoty, strachu, vzteku. To, co tvůrci filmu "Black Marigolds" chtěli sdělit, se jim nakonec asi docela podařilo, ale určitě ne líp jak průměrně.

Vražedný termín (Dead Lines, 2010) - 40 %

Jak se film blíží ke konci, tak si skoro začnete myslet, že by to mohlo mít celkem chytré finále, ale nakonec se ukáže, že to vůbec chytré není a že to jen tahalo diváka celkem zbytečně za nos. Tohle se mi moc nelíbilo, a i když bylo celou dobu jasné, že to není velký film, ten závěr mě i na tak malý film zklamal.

Střed mého světa (Die Mitte der Welt, 2016) - 70 %

Natočit snímek o homosexualitě, který nebude karikaturou, ale který nebude ani zbytečnou agitací, není tak jednoduché, ale podobně jako snímku "Call Me by Your Name" se to podařilo ještě o něco dříve německému filmu "Střed mého světa". Tohle jsou filmy, na které se prostě dobře kouká, a jsou přirozené.

Tmavý chléb (Pa negre, 2010) - 70 %

Španělsko-francouzská koprodukce ukázala svou sílu ve filmu, kde jsou scény, na které se rozhodně moc hezky nekouká, a to ani nejsou moc explicitní. Ale funguje to. Navíc to má celou dobu takovou příjemně snovou atmosféru, kdy o to jsou některé ty rány, které film zasadí, silnější. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Strike: The Silkworm (2017) - 70%

I když je to lepší než první díl (rozuměj série), pořád si tak nějak říkám, že to není ono, že mě to ještě nedostalo tak, aby mě postavy naprosto uhranuly, i když je pravda, že Robin a Cormoran jsou dobrý tým. Chvílemi mi ale přijde, že ty finální rozuzlení jsou taková nucená, že to sice zapadne, ale není to tak ladné jako u starých detektivek.

Muž s magickou krabičkou, Strike: The Cuckoo's Calling, Největší showman, The Hanging Tree, Pokoj ve tvaru L

Muž s magickou krabičkou (Człowiek z magicznym pudełkiem, 2017) - 60 %

V první řad mě docela překvapilo, že Poláci zvládli sci-fi, které má v sobě myšlenku, na druhou stranu mě trochu zklamalo, že je to takové místy nijaké, skoro mi to připadalo, jako kdyby to bylo spíše retro sci-fi než sci-fi z budoucnosti. Ale funguje to, má to hlavu a patu a sem tam je tu i docela dobrý nápad.

Strike: The Cuckoo's Calling (2017) - 65 %

Čekal jsem něco vyloženě skvělého, ale zatím mě první série nepřesvědčila o tom, že se jedná o něco výjimečného. Z hlediska budování postav je to velmi dobré, ale z hlediska detektivního mi to přišlo takové celkem průměrné s tím, že to rozuzlení má svoje mouchy. Ale přesto jsem zvědavý na pokračování.

Největší showman (The Greatest Showman, 2017) - 80 %

Příběh tohoto filmu je strašně očekávaný, ale nic to nemění na tom, že to je příběh, který vás prostě strhne. To ale není silná stránka filmu, tou jsou muzikálová čísla, která jsou skvělá pěvecky i hudebně, ale především jsou skvělá vizuálně. Na to se tak krásně kouká, že tomu prostě není moc co vytknout.

The Hanging Tree (1959) - 60 %

Gary Cooper je jeden z těch legendárních herců, kteří vás budou bavit prostě jen tím, že ve filmu jsou, mají charisma a roli vždy utáhnou. Tenhle western je lehce zdlouhavý a jeho nejlepší pasáž přichází se samotným koncem, tam je dobrý a silný, mohl by být ještě o něco ostřejší, ale i tak je dobrý.

Pokoj ve tvaru L (The L-Shaped Room, 1962) - 70 %

Docela dobré, silné drama, kterému trochu chybí k dokonalosti, a to především ve scénáři, jenž má velmi dobrý rozjezd, ale který se následně trochu utopil sám v sobě. Mohlo to být ještě lepší lidské drama, ale ke konci už trochu ztrácíte zájem zjistit, jak to vlastně celé dopadlo. I tak je hlavní postava skvělá.

Škrtič z Martfü, Něco divokého, Zátiší, Stop Making Sense, Pásky z Nagana

Škrtič z Martfü (A martfüi rém, 2016) - 70 %

Hodně nepříjemný kriminální film, který je dobrý především v tom, jak dokáže zobrazit jednotlivé zločiny. Nejsou nutně explicitní, i když i na to dojde, ale je to tím, jak jsou intenzivní, jak na vás dolehnou skutečně nepříjemně. A když už dojde na něco explicitnějšího, je to opravdu nepříjemné sledovat.

Něco divokého (Something Wild, 1986) - 60 %

Něco divokého a možná taky něco divného. Přiznám se, že na mě film působil strašně zvláštně. Na jednu stranu se jede v režimu komedie, ale pak jsou tu celkem odvážné erotické scény, pak zase komedie ve stylu road movie, aby to nakonec dostalo grády skoro jako thriller. Nějak to sedí dohromady, ale stejně jsem si ten film nedokázal nějak extra užít.

Zátiší (Still Life, 2013) - 80 %

Malý film, jeden z těch, které vás dovedou okouzlit, i když nutně nejsou veselé, naopak poselství snímku "Zátiší" je spíše smutné. Ale Eddie Marsan byl pro roli vybrán dokonale a sedla mu naprosto skvěle. Finále filmu je tragicky krásné, což se rozhodně ne každému režisérovi povede zvládnout takhle dobře.

Stop Making Sense (Stop Making Sense, 1984) - 70 %

Talking Heads rozhodně není kapela, která by byla mojí krevní skupinou, což je dáno tím, že jsem ji v podstatě vůbec neznal. Některé její písně ano, ale samotnou kapelu ne. Ten dokument je ale natočen tak dobře, že i když mě hudba nijak zásadně neoslovila, bavilo mě muzikanty sledovat. Některé hry světla a stínu byly skvělé.

Pásky z Nagana (The Nagano Tapes: Rewound, Replayed & Reviewed, 2018) - 100 %

Skvělý dokument, který se vrací k jedné z nejdůležitějších událostí našich moderních dějin. Ano, je to tak, Nagano prostě bylo důležité, což si zpětně uvědomujeme právě tím, jak to uzvedlo národ, což už se od té doby v takové míře nestalo. Skvělé rozhovory, skvělé vzpomínky, které záběry, skvělí hráči na všech stranách.

Frankie hvězdář, Generation Iron, Tajemná vražda na Manhattanu, Maska, Medvídek

Frankie hvězdář (Frankie Starlight, 1995) - 75 %

Velmi příjemným, i když rozhodně ne jen krásný film, protože tady jde o život a o emoce, které jsou s ním spojené, takže i smutek ze ztráty, z toho, že se na vás lidé dívají jinak, než byste si přáli. A je to jednoduché ve chvíli, kdy jste jiný. Neznamená to ale, že byste žili méněcenný život. Ten film podává téma jinakosti krásně lidsky.

Generation Iron (2013) - 50 %

Pokud máte rádi kulturistiku, asi je celkem jasné, že vás tohle zaujme. Jinak je to pohled na muže, kteří se o něco ve svém životě snaží a možná toho nikdy nedosáhnou. Chápu jejich snahu, chápu jejich úsilí, ale docela by mě zajímalo, co dělají tihle borci v šedesáti, sedmdesáti, pokud nejsou Arnold nebo Lou.

Tajemná vražda na Manhattanu (Manhattan Murder Mystery, 1993) - 55 %

Rozhodně to není Woody Allen, který by mě dostal. Ten příběh sám o sobě není špatný, děj má docela dobrý, skoro až nečekaný vývoj, ale v tom allenovském stylu mi to najednou moc nesedělo. Allenova postava mi tam přišla skoro zbytečná a nudně allenovská. Tohle jsou ale čistě mé subjektivní pocity, které mi sledování kazily.

Maska (Mask, 1985) - 100 %

Snímek "Maska" není zásadně objevný, není to snímek, který se dívá na postižení nějak jinak, ale Eric Stoltz je v roli úchvatný, neskutečně pohodový, takže si tak představuji i skutečného Rockyho. Ještě více mě ale odrovnala Cher, kterou jako herečku až tak nemusím, ale tady byla dokonalá do puntíku.

Medvídek (2007) - 45 %

"Medvídek" je prostě jeden z těch slabších filmů, které Hřebejk natočil. Při premiéře jsem ho viděl v kině, ale když jsem ho teď viděl podruhé, musím uznat, že jsem si z něj opravdu moc nepamatoval. Asi i to trochu svědčí o jeho kvalitách, i když v některých případech jsou herecké výkony opravdu výborné.

Jagga Jasoos, Ohrožení Britannicu, Just Getting Started, Kedi, Minimalism: A Documentary About the Important Things

Jagga Jasoos (2017) - 60 %

Takový celkem klasický indický snímek, kde je hodně zpěvů, herci hodně přehrávají, hlavní postava má být teen detektiv, ale herci už skoro táhne na čtyřicítku, je to uvolněné, je zde humor, který je opravdu jen místy dobrý, a celé je to takové mile bláznivé a v krásném vizuálu, že vás to i může docela bavit.

Ohrožení Britannicu (Juggernaut, 1974) - 70 %

Skoro by se zdálo, že ten film je zastaralý, ale díky tomu, jaké jsou zde herecké výkony, že to ani jeden herec nevypustil, a že je to opravdu napínavé, jak se to blíží ke konci, tak tomu ty klišé odpustíte, protože tady se tvůrci skutečně snažili o to, aby diváka napínali. A dařilo se jim to skvěle. Richard Harris exceluje.

Just Getting Started (2017) - 50 %

Spíš podprůměrná komedie, která má jednu záchranu - herecké obsazení. Na Morganovi Freemanovi, ale nakonec i na Tommym je skutečně vidět, jak si role užívají a že jim je celkem jedno, jak to dopadne, hlavně pokud se budou bavit. A s nimi se nejspíš pobavíte i vy, ale celkově to prostě zázrak není.

Kedi (2016) - 70 %

Ono se to na první pohled jeví jako pitomost, prostě nějaký nadšenec chce sledovat volně žijící městské kočky, které nemají páníčka, ale tím, jak kamera sleduje kočky, sleduje i to, jak ovlivňují lidské osudy a jak se kolem nich utváří město. Tohle je zajímavý pohled, který překvapivě řekne víc, než by si člověk na začátku myslel.

Minimalism: A Documentary About the Important Things (2016) - 60 %

Musí se nechat, že myšlenka, která je zde prezentována, není vůbec špatná, ale nemůžu si pomoct, pánové, kteří ji prezentují, pro mě nejsou moc důvěryhodní. Takže hodnotím snímek "Minimalism: A Documentary About the Important Things" spíše z toho pohledu, že zde někteří lidé mohou najít zajímavou inspiraci, což je fajn.

Hadí doupě, De aanslag, El ciudadano ilustre, Father Goose, Only the Brave

Hadí doupě (Crooked House, 2017) - 40 %

Docela velké množství zajímavých herců, které vedlo k tomu, že byla natočena jedna z nejméně zajímavých adaptací Agathy Christie. To je trochu smutné, ale i když se film sem tam snaží o nějakou tu atmosféru, tak to prostě nefunguje a nestojí za to. Zápletka je dobrá možná v knize, ale tady se jí nepovedlo rozvést dobře.

De aanslag (1986) - 60 %

Snímek, který se celou dobu tváří, že pro vás má hodně velké překvapení, že to na konci bude pecka, až se to dozvíte, ale nemohu si pomoct, podobné pocity jsem rozhodně ve finále filmu neměl. Je to dobře natočené vyrovnávání se s tragickými událostmi, kdy ani po desítkách let není člověk v pořádku, ale přece jen jsem v závěru čekal víc.

Vážený občan (El ciudadano ilustre, 2016) - 60 %

Vyrovnat se s minulostí a s tím, kam člověk patří, znovu se setkat s místem, kde člověk vyrůstal, ale odkud utekl, to není jednoduchý, i když jste světově známý a uznávaný autor. Je to o to těžší, že zrovna máte vlastní osobní krizi. Přesto to může být docela vtipné a je možné dojít k nějakému tomu závěru, který už třeba tak vtipný nebude.

Father Goose (1964) - 70 %

Předposlední film Caryho Granta, kde i v šedesáti ukazuje, jak je skvělým hercem. Jasně, není to jen o něm, ale on je prostě tak ležérní, tak dobrý, tak přirozený a sakra, tak vtipný, že je to nakonec film o něm. Leslie Caron je vedle něj spíš jen jako otravná ženská, ale on tomu dává to správné kouzlo a zábavu.

Only the Brave (2017) - 75 %

Silný příběh, dobré postavy, které jsou skvěle zahrané výbornými herci, a do toho výborná práce v terénu, ať už s ohněm nebo bez něj. Tohle se prostě povedlo, navíc kamera tu má místy opravdu skvělé záběry, které dovedou jak nadchnout, tak mrazí. Stejně jako mrazí z finále tohoto hasičského filmu.

Vražda v Orient expresu, Atomic Blonde: Bez lítosti, Zabiják & bodyguard, Smrtihlav, Mindhunter (1. sezóna)

Vražda v Orient expresu (Murder on the Orient Express, 2017) - 70 %

Kenneth Branagh si možná přece jen vzal trochu velké sousto. Jeho pojetí Poirota se snaží být místy zbytečně až moc moderní, což mu dle mého nesedí v akčních sekvencích. Nelíbilo se mi ani provedení finálního odhalení, ale film měl docela drive a ten příběh Agatha napsala tak skvěle, že se asi zkazit nedá.

Atomic Blonde: Bez lítosti (Atomic Blond, 2017) - 55 %

Na jednu stranu je super, jak jsou zvládnuté akční scény, protože ty jsou zvládnuté prostě dobře, Charlize Theron je v nich úchvatná, ale na druhou stranu mě nedokázal zaujmout příběh, který zde byl vyprávěn. Když to skončilo, tak jsem si tak nějak říkal, jako je to fajn, ale co? Nic víc než dobrou akci mi to nedalo, ale ta ani nemusela mít příběh.

Zabiják & bodyguard (The Hitman's Bodyguard, 2017) - 60 %

Popravdě jsem doufal, že to bude ještě o něco vtipnější, než jaké to ve skutečnosti bylo. Hlavní dvojice byla fajn, chvílemi mezi nimi byla skvělá chemie, ale snímek má i svoje hluchá místa a popravdě má docela pomalý rozjezd. Salma Hayek je krásná, ale ke skvělému filmu tomu ještě něco chybí.

Smrtihlav (HHhH, 2017) - 45 %

Možná, kdyby snímek nenásledoval rok po filmu "Antropoid", tak by to bylo trochu lepší, ale nic by se nezměnilo na skutečnosti, že je to celé takové mechanické, bez emocí, prostě jen zachycení jedné historické události a nějakých těch krutostí. To mi přijde jako málo. Navíc z hlediska češtiny je to ještě horší.

Mindhunter (1. sezóna, 2017) - 80 %

Přiznám se, čekal jsem seriál, který bude více akční a více thrillerový, ale ono se ve skutečnosti jedná o psychologické drama, kde se vrazi jen zpovídají. Ale přesto to není špatné, naopak, daří se rozhovory vést tak, aby seriál nenudil. Přesto jsem čekal, že to bude ještě intenzivnější zážitek, než jaký jsme dostali.

Moje letní prázdniny, Láska je dokonalý zločin, Havran, Muž z Acapulca, Miss India America

Moje letní prázdniny (Get the Gringo, 2012) - 70 %

Mel Gibson tady ukázal, nejen, že je dobrý herec, který si střihne i akční roli, a to v jakémkoli věku, a také to, že mu neo-noir filmy sedí, ale také to, že se nebojí za svými projekty stát jako producent a případně také jako člověk, který se podílí na scénáři. Jsou zde dobré myšlenky, povedené provedení akčních scén, takže jsem hodně spokojený.

Láska je dokonalý zločin (L'amour est un crime parfait, 2013) - 60 %

Mathieu Amalric a další jeho skvělé herecké představení, které bohužel není korunováno i tím, aby byl snímek dějově skvělý. Je dějově dobrý, ale není to vyloženě výtečné. To, co je prezentováno v první polovině filmu, není podloženo i druhou silnou polovinou, jako kdyby se tam scenáristům ztrácel dech.

Havran (Le corbeau, 1943) - 80 %

Henri-Georges Clouzot patří k nejlepším francouzským režisérům, nikoli jen své doby ale celkově filmografie vůbec. Má styl, kterým dovede zaujmout, a je jedno, jestli je to thriller, kriminální film, nebo v podstatě čistý horor. Strhne diváka a pustí ho až na samotném konci, někdy ho zde skoro vyplivne.

Muž z Acapulca (Le magnifique, 1973) - 80 %

Jako dítě jsem tomu vlastně nikdy šanci nedal a snímek "Muž z Acapulca" jsem neviděl. Jsem rád, že jsem se k němu konečně dostal teď, protože mi přišel nesmírně vtipný, a to v místech, kde bych se jako dítě určitě nesmál. Belmondo je prostě skvělý a jako komediální herec velmi přirozený. Jacqueline to ještě lehce rozzáří.

Miss India America (2015) - 50 %

Není to žádná skvělá komedie, není to ani něco, co by bylo vyloženě chytré ve své výpovědi, ale nemůžu si pomoct, postavy, které se zde objevily, respektive to, jak byly jednotlivými herci zahrány, mě prostě bavilo a já jsem seznal, že mi vlastně díky nim ani nevadí na podobně jednoduchý snímek koukat.