sobota 17. září 2016

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu, Sebevražedný oddíl, Angry Birds ve filmu, Wilsonov, Bernard a Doris


Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (Borat: Cultural Learnings of America for Make Benefit Glorious Nation of Kazakhstan, 2006) - 85 %
Už pře lety mě tenhle film a dostal a pořád ve mně vzbuzuje stejné pocity. Tady jsou scény, na které se ani člověk nechce koukat, protože je skoro až děsivé, že se do nich Sacha Baron Cohen pustil. Na duhou stranu skvěle ukazuje, jak se lidé přetvařují, nebo naopak, jak jednají, když se přetvařovat nemusí. Takhle cesta do Ameriky se vyplatila.

Sebevražedný oddíl (Suicide Squad, 2016) - 40 %
Přesně, co jsem očekával. Je to přeplácaná hloupost, která se snaží stavět na postavách, z nichž jak polovina jich je ve filmu proto, by tam byla, neboť by to fanoušci mohli chtít. O tom, že ten tým by prostě nemohl nikdy fungovat, pokud by se mu nedávali scenáristické berličky, by člověk nejraději pomlčel, aby to úplně nestrhal. Co s strhat nedá, to je skvělá hudba.

Angry Birds ve filmu (Angry Birds, 2016) - 60 %
Na to, že se ze hry samotné skoro nic vytřískat nedá, se tvůrcům podařilo natočit celkem zábavný film, který není ani zdaleka určen jen pro děti, ale jsou zde scény, které ocení i dospělí diváci. A to všechno s tím, že jsou zachovány prvky, pro které je hra tak známá a je tak oblíbená. Mně tohle stačilo.

Wilsonov (2015) - 50 %
Přiznám se, že tohle nechápu. Snímek má velmi dobrý nápad, má velmi dobré prostředí, ale prostě stejně nefunguje. Je zde parádní hororově detektivní zápletka, ani ta nefunguje. Hodně bych si přál, aby to fungovalo, aby to šlapalo, ale tohle se prostě nepovedlo. Alespoň za snahu jít jinudy dávám průměrné hodnocení.

Bernard a Doris (Bernard and Doris, 2006) - 65 %
Výborné herecké výkony Ralpha Fiennese a Susan Sarandon jsou jednoznačně ozdobou tohoto filmu, který ukazuje to, jak je možné milovat jednoho člověka a nic za to nechtít, anebo naopak dlouhodobě si na něco hrát, a pak krátce nést plody svého jednání. Asi je možné se na postavu Laffertyho dívat oběma způsoby, ale poslední scéna s ním mluví dost jasně.

Žádné komentáře:

Okomentovat