sobota 26. března 2016

Durhamští Býci, Room, Raging Balls of Steel Justice, Steve Jobs, Ariel


Durhamští Býci (Bull Durham, 1988) - 75 %
Zajímavá komedie, která vám dovede ukázat, proč je baseball zábavný, ale také to, že i herci, které máte za elitu, se dovedli příjemně odvázat a bavit. Susan Sarandon je zde neskutečně kouzelná, ale hlavně to nakonec táhnou Robbins s Costnerem, protože je na ně přece jen zaměřeno trochu víc. Vůbec to nevadí, protože nenudí.

Room (Room, 2015) - 80 %
Bál jsem se toho filmu, především toho, jak na mě bude působit, jestli to nebude až moc depresivní. Ale ne, to zase nebylo. Bylo to dost, ale tak akorát. Nesmírně se mi líbil ten nádherný kontrast toho, jak vlastně byli šťastní do chvíle, než odešli z omezeného prostoru. Pak bylo nutné si na štěstí v životě zase zvyknout. Jako kdyby bylo jednodušší žít v té jeskyni.

Jen jsem uviděl obrázek k tomuto filmu, tak jsem si říkal, že to je něco, co musím vidět. Má to nádech 80. let, je to drsné a má to naprosto úchvatnou animaci, v které naprosto dokonale vypadá gore. Krev stříká, příšera se blíží a všechno je nádherně navržené i naanimované. Ty hlášky jdou někdy trochu mimo, ale stejně je to zábava.

Steve Jobs (Steve Jobs, 2015) - 90 %
Nejsem Apple šílenec a jejich produkty mě ani moc nezajímají. Nevím, jaké mají vychytávky, aplikace, funkce, ale o Stevovi toho vím dost. A kdo ne. Těch filmů je až moc. Ale jestli se na nějaký chcete podívat, tak na tenhle. Až na ten závěr, který mi nesedl, je to asi ten nejlepší film o Jobsovi, jaký jsem viděl. Danny Boyle je prostě pořád třída.

Ariel (Ariel, 1988) - 60 %
Aki Kaurismäki se tímhle rozhodně nestal mým oblíbeným režisérem. I když se jedná o snímek zajímavý v tom, jak zachycuje prostředí a obecně jednotlivé postavy, nějak jsem se do postav nedokázal vžít, a ani vlastně do toho světa, který byl prezentován. Jako kdyby to byl ten náš, ale stejně mi přišel tak nějak podivně vzdálený.