Game Over, Man!, Harold And Lillian: A Hollywood Love Story, Oro, Strike: Career of Evil, Tulipánová horečka

Game Over, Man! (2018) - 60 %

Tohle je místy tak blbé, až jsem se prostě bavil a smál. Jsou zde scény, které jsou skutečně ujeté a hodně se mi líbí, že Adam DeVine se toho prostě nelíbí, a i když je otravný, tak jde do role prostě naplno. Tohle k němu prostě patří. Ač si na něj vždy musím znovu zvykat, je prostě správně ujetý. Takže jo, smál jsem se, tudíž dobré.

Harold And Lillian: A Hollywood Love Story (2015) - 80 %

Harold a Lillian Michelsonovi pro mě byli do vidění snímku neznámou. Ale to je prostě tím, že z Hollywoodu vídáme jen ty hvězdy a ty ostatní profese nám zůstávají trochu skryté. Jejich příběh je ale krásný, dojemný a prostě lidský. A ano, i oni dva pomáhali utvářet ty skutečně velké americké filmy.

Oro (2017) - 60 %

Na historický film je to dobré, drsné. A hlavně na to drsné je zaměřeno, takže samotný příběh, který se tam odehrává, se nejeví ani moc důležitý. Ke konci to ale velmi dobře graduje, i když některé scény mi skoro přišly nelogické. I tak jsem se ale nemohl zbavit určitého příjemného dojmu, snad v náznacích podobnosti s filmem "Apocalypto".

Strike: Career of Evil (2018) - 70 %

S posledními scénami tahle sezóna trochu ztrácela, bylo to takové zbytečně moc lidské, k postavě hlavního hrdiny mi to až tak nesedlo, ale zase musím nechat, že příběh a pátrání mě tentokrát bavily a já jsem byl zvědavý na to, jak to dopadne a kdo je vrah. A to odhalení není vůbec špatné. Takže spokojenost.

Tulipánová horečka (Tulip Fever, 2017) - 50 %

Romantický film, u kterého jsem si říkal, že je vlastně jedno, jestli je to o tulipánech nebo ne, protože by tam fungovalo cokoli jiného. Příběh milenců není špatný, nemá zlý vývoj, ale to zbytečné prosazování komična mi tam nesedělo. A nakonec je to i v závěru takové divně pozitivní, což jsem nečekal.

Black Marigolds, Vražedný termín, Střed mého světa, Tmavý chléb, Strike: The Silkworm

Black Marigolds (2013) - 50 %

Není to žádný velký snímek, místy je to celkem hluché, i na svou stopáž je to sem tam docela zdlouhavé, ale také to dovede vytvořit tu atmosféru, kterou čekáte. Nejistoty, strachu, vzteku. To, co tvůrci filmu "Black Marigolds" chtěli sdělit, se jim nakonec asi docela podařilo, ale určitě ne líp jak průměrně.

Vražedný termín (Dead Lines, 2010) - 40 %

Jak se film blíží ke konci, tak si skoro začnete myslet, že by to mohlo mít celkem chytré finále, ale nakonec se ukáže, že to vůbec chytré není a že to jen tahalo diváka celkem zbytečně za nos. Tohle se mi moc nelíbilo, a i když bylo celou dobu jasné, že to není velký film, ten závěr mě i na tak malý film zklamal.

Střed mého světa (Die Mitte der Welt, 2016) - 70 %

Natočit snímek o homosexualitě, který nebude karikaturou, ale který nebude ani zbytečnou agitací, není tak jednoduché, ale podobně jako snímku "Call Me by Your Name" se to podařilo ještě o něco dříve německému filmu "Střed mého světa". Tohle jsou filmy, na které se prostě dobře kouká, a jsou přirozené.

Tmavý chléb (Pa negre, 2010) - 70 %

Španělsko-francouzská koprodukce ukázala svou sílu ve filmu, kde jsou scény, na které se rozhodně moc hezky nekouká, a to ani nejsou moc explicitní. Ale funguje to. Navíc to má celou dobu takovou příjemně snovou atmosféru, kdy o to jsou některé ty rány, které film zasadí, silnější. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Strike: The Silkworm (2017) - 70%

I když je to lepší než první díl (rozuměj série), pořád si tak nějak říkám, že to není ono, že mě to ještě nedostalo tak, aby mě postavy naprosto uhranuly, i když je pravda, že Robin a Cormoran jsou dobrý tým. Chvílemi mi ale přijde, že ty finální rozuzlení jsou taková nucená, že to sice zapadne, ale není to tak ladné jako u starých detektivek.

Anand, Battle Drone, Bent, Hotel Salvation, Singwa hamgge

Anand (1971) - 80 %

Film, kterým na sebe skutečně pořádně poprvé upozornil Amitabh Bachchan, ale není to jen jeho představení, je to především film Rajeshe Khanny, který hraje umírajícího muže, jehož příběh Amitabhova postava vypráví. Krásné, dojemné, ale ne zbytečně patetické, lidské a ani ty zpěvy tu nevadí, navíc to není hypermoderna.

Battle Drone (2018) - 20 %

Nízkorozpočtové akční sci-fi o tom, že se skupina, která chce vypadat jako postradatelní a vtipní, snaží bojovat se speciálními roboty, kteří byli navrženi na boj. Tady tomu prostě chybí rozmáchlé scény, velké prostory, více lidí. Díky tomu je to malé a popravdě i celkem nudné. Krátký promakanější snímek by byl lepší.

Bent (2018) - 50 %

Takový průměrný akční thriller, který má celkem fajn kriminální zápletku a hlavně herce, kteří ji zvládnou podat tak, aby vás to alespoň trochu bavilo. Docela mě mile překvapilo, jak jsou pak zmáknuté scény, kde se střílí nebo jinak ubližuje. Tady máte opravdu pocit, že by to i mohlo bolet a krev teče.

Hotel Salvation (2016) - 70 %

Ač je to snímek indický, je odlišný od toho, co většinou z dostanete z bollywoodské produkce. Tohle je snímek, který je klidnější, méně epický, nejsou zde žádné zpěvy, a i když je to komedie označováno jako komedie, je to spíše takový ten milý lidský film, na který se můžete koukat a trochu u něj přemýšlet.

Singwa hamgge (2017) - 70 %

Povedená jihokorejská fantasy podívaná, na které je na první pohled vidět, že si bere hodně ze své předlohy, kterou je komiks. Má to takové příjemně podivné postavy, ale přitom děj, který vás může snadno strhnout, což bude ještě podtrženo skutečností, že to má velmi zajímavou vizuální stránku, která na vás útočí každou chvíli.

Velký Vázquez, Dívka bez rukou, Líza, liščí víla, Liza, a rókatündér, The Man Who Invented Christmas, Zastavení na Missouri

Velký Vázquez (El Gran Vázquez, 2010) - 55 %

Takový celkem obyčejný životopisný snímek, který se věnuje španělskému autorovi komiksů, jež je pozvednut, ne o moc, jen tím, že Vázquez byl asi opravdu pěkný hajzlík a vypočítavec. A proto je to místy i docela vtipné, což dělá film alespoň trochu zajímavý a lehce odlišný od klasických biografií. Ale zase tak vtipné to není.

Dívka bez rukou (La jeune fille sans mains, 2016) - 70 %

"Dívka bez rukou" je přesně to, na co se chcete podívat, pokud chcete v animovaném filmu něco alternativního. Není to alternativní jen v příběhu, který má svou specifickou poetiku, ale i v tom, jak je animovaný. Na tohle se prostě krásně kouká, v podstatě i jen jako na umělecké dílo, což prostě stojí za sledování.

Líza, liščí víla (Liza, a rókatündér, 2015) - 75 %

"Líza, liščí víla" je divný film a díky tomu se jedná o film, který je skutečně zajímavý a stojí za to, abyste se na něj podívali. Je to natolik nevšední zážitek, ale rozhodně ne zážitek špatný. Jasně, je to místy trochu drsné, ale nic přes čáru, je to spíše drsně krásně divné. Maďaři umí očividně skvělé filmy.

The Man Who Invented Christmas (2017) - 60 %

Hezký film o tom, jak vznikly Vánoce a kdo za tím stál, nebo alespoň film, který se nám snaží říct, že Charles Dickens svojí "Vánoční koledou" hodně změnil pojetí Vánoc a přispěl k tomu, že jsou Vánoce vnímány především jako svátky klidu a míru, ale také lásky a přátelství. Příjemné herecké výkony.

Zastavení na Missouri (The Missouri Breaks, 1976) - 60 %

Dvě výrazné postavy (Brando a Nicholson), které trochu zanikají ve filmu, jemuž chybí kromě těch dvou něco výrazného, co by dokázalo diváka skutečně ohromit a strhnout. Příběh je zde vlastně jednoduchý, jen ty herecké výkony ho posouvají trochu výše, což je škoda, hlavně kvůli dvěma hodinám stopáže.

Cesta ke zlu, Tělo, Inhumane, The Clapper, Temný krystal

Cesta ke zlu (Devour, 2005) - 40 %

Horor, který se možná až moc snažil o to, aby toho v sobě měl skutečně hodně, aby byl nevyzpytatelný a překvapivý. Nakonec je jeho vývoj ale spíše trochu divný a změna tématu, respektive odhalení toho, co je podstata hry, je už trochu divné a nějak to do celého obrazu prostě nesedí.

Tělo (El cuerpo, 2012) - 70 %

Snímek, který má velmi dobrou atmosféru a celou dobu si vás hezky vodí a drží vás napjaté v podstatě až do samotného konce, který je z těch, jež vás mohou nadchnout pro to, jak je pojatý, ale stejně tak se může jednat o finále, které vás úplně naplnit nemusí. Rozhodně je to ale film, který stojí za vaši pozornost.

Inhumane (2018) - 20 %

Zvláštní výzkum, který by měl odhalit, proč se vězni chovají agresivně. Je to na malém prostoru, což je vidět až moc, ale to by tak nevadilo, kdyby to v sobě mělo něco trochu zajímavého. Tohle ale není dobrý psychologický film, spíše film ukecaný, které vede k pointě, jež je celkem očekávaná. V konečném důsledku o ničem...

The Clapper (2017) - 30 %

Snímek, který má docela dobrý nápad, ale ten je bohužel rozmělněn v něčem, co se chce tvářit jako artová komedie. Kdyby ten nápad byl požit pro krátkometrážní filmovou anekdotu, mohlo to fungovat, takhle je to ale jenom nudné a strašně zdlouhavé a nic se zde nestane. Neskutečně mdlý film.

Temný krystal (The Dark Crystal, 1982) - 90 %

Nebudu tvrdit, že ten příběh je skvělý, ale snímek "Temný krystal" je díky loutkové animaci tak vizuálně nádherný, že jsem prostě jen místy lapal po dechu. Nejde jen o to, jak je to bezchybně rozhýbané, ale jde i o to, jaké jsou designy postav a vlastně celého světa. A to je prostě krása pohledět.

Generation Iron 2, Mamas & Papas, Pan učitel Žába, Menaše, Diplomová práce

Generation Iron 2 (2017) - 55 %

Opět určeno hlavně pro ty, kdo mají rádi kulturisty, ale tentokrát mi přišlo, že jsou zde prezentované osudy o něco zajímavější. Kai Greene mě tu zaujal více než v prvním filmu, ale to bude tím, jak se zde více profiloval mimo soutěže. Je vidět, že tady skutečně jsou osobnosti, některé nemají jen svůj specifický svět.

Mamas & Papas (2010) - 40 %

Tohle je snímek, kde se probírají vážná témata, citlivá témata, ale já si nemůžu pomoct, díval jsem se na jednotlivé postavy, a bylo mi celkem jedno, co prožívají. Ani s jednou jsem se nedokázal pořádně propojit. Tohle není moc dobré na skoro dvouhodinový film, který by vás měl dostat právě psychologií postav a s tím spojenými emocemi.

Pan učitel Žába (Meester Kikker, 2016) - 50 %

"Pan učitel Žába" má vtipnou zápletku. Holčička má ráda žáby, a tak prezentuje na hodině referát právě o žábách. To ji vede ke zjištění, že jejich pan učitel je vlastně z části žába a sem tam se v ni proměňuje. Mohlo by to vést k celkem zajímavým situacím, ale to se z větší míry bohužel nenaplnilo, sem tam to ale dobré je.

Menaše (Menashe, 2017) - 60 %

Nenápadný snímek, který trochu kazí herecké výkony, jež nevypadají v některých chvílích vůbec přirozeně, ale na druhou stranu je zde skvělý hlavní hrdina, který film táhne vlastně jen tím, že je takový ňouma a že má problémy, které jsou na jednu stranu normální, na druhou divné a dané těžko pochopitelnými pravidly extrémního židovství.

Diplomová práce (Tesis, 1996) - 80 %

Ke konci mi už ta hra na diváka přišla trochu moc zdlouhavá, protože prostě nemohlo být moc těch, kdo vlastně za všechno mohli, stejně tak se mi nelíbilo, jak to skončilo, hodil by se k tomu konec jiný, ale i tak se Amenábarovi musí nechat, že je to hodně temná a místy hodně nepříjemná jízda, která ale ve snuffu nejde vyloženě daleko.

Gi-eok-ui Bam, Gloria, Hagane no renkinjutsushi, Handia, Líbánky

Gi-eok-ui Bam (2017) - 70 %

Dobrý mysteriózní snímek, který opět ukazuje, že Korejci rozhodně temnější žánry umí. V tomhle případě si skvěle hrají s atmosférou a prezentují příběh, jež je dostatečně tajemný na to, abyste byli napjatí už od začátku. Film navíc zůstává poměrně komorní, což mu jen přidává na tom, jakým dojmem na diváka působí. A ten dojem je dobrý.

Gloria (Gloria, 1999) - 40 %

Snímek "Gloria" je hodně průhledný, stejně jako je nepravděpodobný. Ono to vypadá, že by to mohlo být odlehčené, ale nakonec se bere strašně moc vážně, což mu škodí, protože by bylo fajn, kdyby to byla spíš komedie. Sharon chce hodně hrát, ale tohle je jen klasická role matky u osoby, kde by to nikdo nečekal.

Hagane no renkinjutsushi (2017) - 50 %

Některá manga by měla zůstat prostě jen v tom komiksovém provedení, protože jí hraná forma tolik nesluší. Tady je celkem fajn, jak vypadají souboje, jak je to trikově skutečně povedené, ale ty emoce z toho pořádně dostat nejdou. A přitom na stránkách mangy se to daří skvěle, ať už emoce vesele anebo temnější.

Handia (2017) - 70 %

Ze Španělska přišel poměrně příjemně a profesionálně pojatý historický snímek o jednom z nejvyšších lidí na světě. Dva metry dvacet sedm už je opravdu dost. A jakmile člověk vyniká, stává se terčem, což je patrné i v tomhle příběhu, stejně jako je patrné, že tady šlo především o ztvárnění všech emocí, což se podařilo.

Líbánky (2013) - 70 %

Nemůžu si pomoct, ale ten snímek je nesmírně dobře vystavěný, kdy máte až nepříjemný pocit něčeho strašného, co by se mohlo stát. To se nemusí naplnit cestou, kterou čekáte, ale přesto je snímek ve své druhé polovině celkem drsný. Tady se ukazuje Hřebejkovo mistrovství pro postupné odhalování důležitého.

Battlecreek, Becks, Belle epoque, Mugen no junin, Krev mé krev

Battlecreek (2017) - 50 %

Další spíše temnější romance o klukovi, který má nepříjemnou, ale ne nakažlivou kožní chorobu, o tom, jak si ho matka chce držet u sebe, ale jak on konečně najde volnost díky dívce, která to ale také neměla v životě jednoduché. Ale kdo jo, že jo? Nakonec se se svými temnými stránkami musí trochu poprat, ale není to vyloženě boj na život a na smrt.

Becks (2017) - 50 %

Takový romantický příběh o jedné muzikantce, které nedopadla poslední láska, a tak se vrací k matce, která není zrovna otevřená lesbickým vztahům své dcery. Dcera sem tam něco zazpívá, a aby to měla jednoduché, tak se zamiluje do vdané ženy. Prostě příběh o tom, jak to lidi nechtějí mít v životě snadné.

Belle epoque (Belle epoque, 1992) - 60 %

Rozverný film, o tom, jak idylický venkov vlastně vůbec není idylický a jak je celkem komplikované vyjít se ženami, pokud se muž zamiluje hned do několika. Anebo nezamiluje, ale jen se mu líbí, když jich má více na lopatkách. A co, že jsou to sestry. Podání filmu je tak příjemné, že bude diváka spíše bavit.

Mugen no junin (2017) - 70 %

Takashi Miike mě zase přesvědčil o tom, že je jedním z nejlepších japonských režisérů, a to primárně v tom, jak žánrově různorodý je. Dovede natočit všechno. Tady máte pocit, že je to realistické historické drama, ale přitom to má i prvky, které jsou primárně prostě mrknutím na diváka, jsou cool. Takashi mě opět bavil.

Krev mé krev (Sangue del mio sangue, 2015) - 50 %

Nejprve historická část, která je dobře natočená, je i celkem intenzivní, následně současná část, která je lehce fantaskní, ale skutečně jen lehce. Lepší mi přišla první část, ale je zřejmé, že je zde myšlenkové propojení. Bohužel to nic nemění na tom, že vás tenhle snímek může celkem snadno nebavit.

Hadí doupě, De aanslag, El ciudadano ilustre, Father Goose, Only the Brave

Hadí doupě (Crooked House, 2017) - 40 %

Docela velké množství zajímavých herců, které vedlo k tomu, že byla natočena jedna z nejméně zajímavých adaptací Agathy Christie. To je trochu smutné, ale i když se film sem tam snaží o nějakou tu atmosféru, tak to prostě nefunguje a nestojí za to. Zápletka je dobrá možná v knize, ale tady se jí nepovedlo rozvést dobře.

De aanslag (1986) - 60 %

Snímek, který se celou dobu tváří, že pro vás má hodně velké překvapení, že to na konci bude pecka, až se to dozvíte, ale nemohu si pomoct, podobné pocity jsem rozhodně ve finále filmu neměl. Je to dobře natočené vyrovnávání se s tragickými událostmi, kdy ani po desítkách let není člověk v pořádku, ale přece jen jsem v závěru čekal víc.

Vážený občan (El ciudadano ilustre, 2016) - 60 %

Vyrovnat se s minulostí a s tím, kam člověk patří, znovu se setkat s místem, kde člověk vyrůstal, ale odkud utekl, to není jednoduchý, i když jste světově známý a uznávaný autor. Je to o to těžší, že zrovna máte vlastní osobní krizi. Přesto to může být docela vtipné a je možné dojít k nějakému tomu závěru, který už třeba tak vtipný nebude.

Father Goose (1964) - 70 %

Předposlední film Caryho Granta, kde i v šedesáti ukazuje, jak je skvělým hercem. Jasně, není to jen o něm, ale on je prostě tak ležérní, tak dobrý, tak přirozený a sakra, tak vtipný, že je to nakonec film o něm. Leslie Caron je vedle něj spíš jen jako otravná ženská, ale on tomu dává to správné kouzlo a zábavu.

Only the Brave (2017) - 75 %

Silný příběh, dobré postavy, které jsou skvěle zahrané výbornými herci, a do toho výborná práce v terénu, ať už s ohněm nebo bez něj. Tohle se prostě povedlo, navíc kamera tu má místy opravdu skvělé záběry, které dovedou jak nadchnout, tak mrazí. Stejně jako mrazí z finále tohoto hasičského filmu.

Verbo, Verdikt, Veronika, Violette, Ať žije svoboda

Verbo (Verbo, 2011) - 60 %

Mám rád zvláštní filmy a "Verbo" je rozhodně zvláštní film. Je to na jednu stranu realistické, ale na druhou se do toho promítá fantazie, která je spíše temnějšího charakteru. Netvrdím, že příběh je vyloženě dobrý, to zase není, ale díky vizuálnímu pojetí v sobě má něco, co z něj dělá zajímavý zážitek.

Verdikt (Verdict, 1974) - 80 %

Silný snímek, který má v hlavní roli dva skvělé herce, respektive jednoho herce a jednu herečku. Jean Gabin je tu klasicky odtažitý, nepřístupný, Sophia Loren má také postavu, která není příliš přístupná, ale přitom je mnohem více emotivní. K tomu ještě silný příběh, který má velmi povedené finále, které bere naději.

Veronika (Veronica, 1972) - 70 %

Tohle je tak krásně bizarní rodinný film, hlavně v tom smyslu, jak je natočen s postavami ve zvířecí podobě, ale přitom tak skvělý v tom, jak je zvládnutý jako muzikál, že to je rozhodně zážitek, který stojí za to. Nevím, jestli mu dnešní děti přijdou na chuť, ale já jsem nadšeně zíral, co to sleduji. Hudba mě dovedla uhranout.

Violette (Violette, 2013) - 60 %

Jeden z těch zajímavěji natočených životopisných snímků, zde v tom smyslu, že jsem si říkal, že je to divácky přístupné, není to zbytečně patetické, ani zbytečně dramatické, vše to tak nějak vyplývá ze situace. Nic to bohužel nemění na tom, že mě životní příběh Violette Leduc nijak extra nebavil a přišel mi dlouhý.

Ať žije svoboda (Viva la libertà, 2013) - 70 %
Toni Servillo je tak zajímavým hercem, že vás snímek "Ať žije svoboda" bude bavit, i když se z tohoto tématu a celkového pojetí politické kritiky prostřednictvím dvojníka, dalo vytřískat o dost víc. Přesto je to docela chytrá komedie o tom, že politika je vlastně svinstvo, ale dají se s ní dělat opravdu divy.