úterý 19. ledna 2016

Ponorka, Christmas Trade, Stroj času, Virtuality, Yurusarezaru mono


Ponorka (Das Boot, 1981) - 90 %
Kdyby se natočil jenom jeden film o ponorkách a byl to právě tento, tak to naprosto stačí. Nemuselo by se řešit nic jiného a nic moc jiného by ani nebylo možné přidat. Tohle funguje skvěle a dovede to vytvářet přesně to, co by mělo - klaustrofobickou atmosféru, strach, děsivé momenty, ale i silné osudy. A Němci jsou v tomhle směru opravdu dobří, a to i herecky. Stopáž se pak vůbec nejeví přemrštěná. Trikově je to parádní.

Christmas Trade (2015) - 40 %
Taková celkem obyčejná vánoční blbina, kde se prohodí osobnosti otce a syna. Má to za následek celkem vtipné situace, ale musí se uznat, že zase něco až tak moc originálního to není.  U Williama Baldwina je hezké vidět, že žije, ale je fakt, že to dětské chování mu celkem jde. Jako vánoční snímek to fungovat bude, jindy moc ne.

Stroj času (The Time Machine, 2002) - 40 %
Ale jo, má to docela hezký mainstreamový nápad - snaha dostat film k širšímu publiku, i když je zde snímek z roku 1960, který tohle dokázal mnohem lépe. Tomuhle se prostě může nechat jedině to, že se snaží navazovat na odkaz H. G. Wellse, ale bez toho, aby pochopil jeho snahy trochu rýpnout do společnosti.

Virtuality (Virtuality, 2009) - 40 %
Tohle sci-fi mě nijak základně nedostalo, a to vlastně už nápadem, který mě nějak moc nebavil. Virtuální realita je něco, co mě ve filmu moc nebaví. Je až moc snadné v ní ze všeho udělat něco jiného. To se tady projevilo a celkové vyznění snímku se mi moc nezamlouvalo. Stejně tak mě nedostaly scény z virtuální reality samotné.

Yurusarezaru mono (2013) - 75 %
Japonský remake slavného amerického westernu? Tohle zní jako něco docela ujetého, ale ono se ukazuje, že to může naprosto klidně fungovat. Tenhle japonský remake filmu "Nesmiřitelní" se prostě povedl, má skvělou vizuální stránku a výborné postavy. Je to drsné, je to nepříjemné, ale je to zároveň dobré.