pondělí 27. srpna 2012

Pařmeni, Krysy z temnot, M:I 4, Bláznivá láska, Neklid, Rumba, Marigold, Lidice, Inseparable a další


Pařmeni (A Few Best Men, 2011)
Britské komedie mám rád, rozhodně nic proti nim. Navíc komedie o skupince mladých kluků, kteří chtějí přijít o panictví, nebo jako v tomhle případě o svobodu, je v poslední době zase dost, a to i pokud se kvality týká. Z doby vskutku nedávné například "Přizdis*áči", kteří mě neskutečně pobavili, protože jejich humor zacházel až do absurdna, porušoval určité hranice, ale takovým způsobem, že jste se museli smát. Anebo jste znechuceni odcházeli. Já byl z těch, co se smějí. V případě snímku "Pařmeni" už jsou pocity více rozporuplné, i když ani "Přizdis*áči" neudělali takový dojem, jaký jsem očekával. "Pařmeni" ale doplácejí na to, že chvílemi prostě představují nudu. Snad je to tím, jak se nás autoři snažili seznámit s novým - australským - prostředím, anebo spíš tím, jak se snažili nalézt všechny možné dějové linie. Ve výsledku to nakonec dopadá tak, že nejvtipnější dějovou linií je ta s beranem, která je skutečně parádně šílená a má výbornou gradaci. Romantický příběh je zde celkem v pozadí a přiznám se, že mi bylo celkem jedno, jak dvojice dopadne. Zase jednou mi více seděla parta, i když tohle jsou zase jednou pořádní nýmandi. Už jen od pohledu. Nevím, jestli jim všem budete fandit, ale místy vás mohou pobavit. Škoda jen, že je to pouze místy. Docela příjemně překvapí cameo postava, kterou hraje Olivia Newton-John. V jejím věku jí to pořád sluší, navíc si ze sebe dokáže dělat legraci. A ještě jedna věc, kterou musím vyzdvihnout - to je rozhodně hudební doprovod.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte chuť na trochu té kostrbaté britsko-australské komedie.
Hodnocení: 50% za to, že kromě berana to zase tak vtipné není



Starship Troopers: Invasion (2012)
Přiznám se, že tohle se ke mně dostalo čistě náhodou. Když jsem si to pouštěl, vlastně jsem ani pořádně nevěděl, že se jedná o animovaný film. Animace je na vysoké úrovni, jak už to u filmů, které jsou dělány v Japonsku nebo v jeho spolupráci bývá. 3D je zde skutečně dobré, nejvíce to pak ocení pánové ve chvíli, kdy se některé z hrdinek objevují nahé. Skutečně jim to sluší a člověk si říká, že doba, kdy se budou 3D snímky natáčet ve velkém a postavy budou opravdu uvěřitelné, až téměř reálné, zase není tak daleko. No dobře, to přeháním, ale některé sekvence vypadají skutečně krásně a já jsem přemýšlel, jestli se skutečně jedná o čistou animaci, nebo do toho zasáhlo i něco reálného. Příběh filmu je velmi jednoduchý. Vesmírná loď, která byla na misi za přerostlými brouky, se vrací. Její návrat však není jednoduchý, protože je cestou vyslána za dalším úkolem, i když se tedy nikomu už moc nechce. Nedá se nic dělat, armáda je armáda. Čeká je velké překvapení, jak už název snímku sám napovídá. Nejedná se o silný zážitek, já jsem hlavně obdivoval skvělou grafiku, která neztrácela ani v bojových scénách, spíš naopak. Příběh je jinak klišovitý a jednoduchý, ale tady jde především o akci, která je podána výborně. Nějaké proslovy na konci vás za srdce asi nechytnou, ale pokud máte rádi hru "StarCraft", myslím, že si tohle užijete a klidně si to zasadíte do vesmíru videohry od společnosti Blizzard. Návaznost na sérii "Hvězdných pěchot" zde zas tak zásadní není.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás neoslovila "Hvězdná pěchota" v hraném provedení a chcete vidět digitální krásky nahoře bez.
Hodnocení: 50% za to, že je to sci-fi nabušené akcí a tolik mi to připomíná milovaný Starcraft


Les Gaspards

Krysy z temnot (Les Gaspards, 1974)
V poslední době se snažím obdivovat i starší kinematografii, a to nejen tu americkou. Mé oko padlo na již poměrně starou komedii "Krysy z temnot", kde můžete vidět několik zajímavých herců včetně takových jako Michel Galabru, Philippe Noiret nebo začínající Gérard Depardieu. Francouzské komedie byly a stále jsou velmi oblíbené. Jen si vzpomeňte na filmy o četnících nebo takového "Fantomase". "Krysy z temnot" jsem našel na poměrně staré VHS kazetě v odpovídající kvalitě s českým dabingem. Bohužel i zvuk mi trochu haproval, tak to nebyl úplně nejskvělejší zážitek, ale na druhou stranu to nemohl oslabit sílu francouzského humoru. Samotná zápletka zase tak vtipná není, pro jiné autory by to mohl být základ pro docela špatný horor. V Paříži, která je uprostřed léta, a to znamená i uprostřed úprav silnic, výkopů a staveb, se najednou začnou ztrácet lidé. K případu je povolána policie, ale tím, kdo nakonec něco zjistí je knihkupec, kterému byla unesena dcera. V podzemí totiž žijí lidé, kteří zde chtějí najít ticho a mír, jenže v tom jim brání neustále demolice a vytváření děr na povrchu. Film je plný skvělých gagů a scének, stejně jako postaviček a postav. Philippe Noiret ukázal, jak velký komický potenciál v něm byl, Michel Galabru (velitel četníků ze Saint Tropez) to jen potvrdil. V dnešní době je to přece jen tak trochu přízrak, ale musím říct, že v tom nejlepším smyslu slova.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás popadne nostalgie a vy máte chuť na něco starého, vtipného a francouzského.
Hodnocení: 60% za to, že i po letech je to příjemná legrace, místy až krásně absurdní



LOL (LOL, 2012)
Miley Cyrus se rozhodla, že vystoupí ze stínu "Hannah Montana" a zahraje si drsnou teenagerku. Jenže si neuvědomila, že "LOL" je neskutečný blábol, který je tak naivní, že milá Miley ještě hlouběji zapadla do škatulky, v které si tak pěkně ustlala. Natáčí pro mladé a pro nikoho jiného, vypadá to ale, že si sama dělá scénáře, nebo jí v tom pomáhá někdo zhruba stejně starý. Nevím, co podobný film chce říct. Chce vychovávat? Jestli ano, tak proč se zde matce říká bitch? Proč se slečny oblékají jako prostitutky. A proč se tak vlastně chovají? Nebo je to snad obraz upadající americké společnosti? Proč se potom všechny postavy berou tak neskutečně vážně? Kde je nějaká sebekritika? "LOL" byl původně francouzský film (uváděný také jako "LOL"). Remake si natočila sama režisérka, která soudnost podle všeho skutečně ztratila. V tomhle případě podle všeho remake znamená, že se vezme celkem dobře hodnocená látka, z té se ostříhá všechno zajímavé, aby to bylo pro Američany skousnutelné, do toho se nacpou známá jména jako Demi Moore, zmiňovaná Cyrus anebo Thomas Jane, jedna zašlá hvězda (nám navíc naprosto neznámá) po plastikách, která vypadá jako něco, co by neuspělo ani v konkurzu na styčného důstojníka na lodi Enterprise, a z toho celého se uvaří naprostá hloupost, která hraje na to, že divák podle všeho snese všechno. Apeluji na vás. Nenechte si takové vymývárny líbit. Chtějte chytré komedie, silná dramata. Chtějte komedie jako "Bláznivá zatracená láska" nebo "Ženy sobě", ty mají něco do sebe. Tohle je jen bohapustá slátanina, která doufala, že známá jména něco dokáží, ale jak, když mají s prominutím debilní scénář?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si vážně chcete zkazit den něčím opravdu hloupým.
Hodnocení: 10% za to, že je to neskutečně hloupá věc, který jen těžko snese srovnání i s televizní tvorbou 90. let 20. století, těch 10 snad jen za Demi Moore, které to zase jednou sluší



Mission: Impossible - Ghost Protocol (Mission: Impossible - Ghost Protocol, 2011)
Jeden by možná i řekl, že Ethan Hunt počtvrté, to je sázka na hodně nemocného koně. Jenže něco takového by se dalo říct v době, kdy kina infikoval druhý díl, který měl k dobrému akčnímu filmu stejně daleko jako hranolky ke klasické francouzské cibulačce. V současné době už je "M:I" opět velmi vyhledávanou značkou a my se podle všeho můžeme těšit na pátý díl. Úspěch posledního zářezu tkví hned v několika bodech. Těmito body jsou Tom Cruise, tým, povedený příběh a lokace. Tom Cruise, ač čerstvý padesátník, je v akčních scénách naprosto dokonalý, navíc i vtipný. Masky už si tolik nenatahuje, což je další bod pro něj. Skvěle mu ale sekundují ostatní. Události, které byly ve třetím díle, jsou přítomny i v tomto, dále se zde odvíjí Ethanův příběh, navíc s tím, že mu zůstali parťáci. Ving Rhames se sice objeví jen na chvilinku v úplném závěru, ale Simon Pegg se stačil vyšvihnout na herce vedlejších postav, kterého si ale zamilujete. Jeho přicmrndávači v amerických bijácích jsou prostě výborní. Novým členem týmu je Jeremy "Hawkeye a nový Bourne" Renner a Paula Patton, což jsou přírůstky rozhodně příjemné, protože všichni společně prostě vytvářejí skvělý tým. Příběh je tak trochu klasický špiónský, kdy nejde o nic menšího než o zničení světa a hlavní záporák není nikdo jiný než Rus v podání Michaela Nyqvista, který mi prostě víc seděl v sérii "Milénium". A nakonec ty lokace. "M:I" se nám zase vrátila do České republiky, a tak potěší přítomnost Pavla Kříže. Lokací je zde ale velké množství, dojde i na písečnou bouři. I v tomto směru pak zůstává snímek velmi zajímavý a nechává diváka dál napnutého, předvádí mu velkolepou podívanou, v které může fandit správňákům. Brad Bird ("Úžasňákovi" nebo "Ratatouille") natočil pokračování, za které se rozhodně nemusí stydět.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste si mysleli, že Ethan Hunt na to už nemá.
Hodnocení: 75% za to, že se "Mission: Impossible" vrátila v plné síle, s výborným týmem a výtečným Cruisem



Bláznivá, zatracená láska (Crazy, Stupid, Love., 2011)
Po jedné hodně blbé komedii "LOL" tu mám zase něco chytřejšího, krásnějšího a dojemnějšího. "Bláznivá, ztracená láska" je komedií, která rozhodně nevypadá po první scéně jako největší řachanda. Cal v podání skvělého Steva Carella se při večeři, zničehonic, dovídá, že by se s ním jeho žena chtěla rozvést. Kvůli tomu později vyskočí z auta. To už vtipné zase je. Jenže film se ještě zásadněji komplikuje. Calův syn (13 let) je zamilovaný do dívky, která ho hlídá (17 let) a ta je zase zamilovaná do Cala. Láska má skutečně různé podoby. Nemluvíme ještě o tom, že se z Cala stane milovník, který během několika nocí dostane do postele devět žen. Pomohl mu v tom profesionální proutník Jacob, kterého zahrál Ryan Gosling, člověk, který dává všechno do každé role. Ale i proutník se musí někdy zamilovat a bude se chtít usadit. Film řeší poměrně zapletený chuchvalec vztahů, ale nakonec dochází svého rozpletení. Nebudu nic prozrazovat, ale film funguje výborně po všech stránkách - je skvělý jako komedie, jako drama i jako romantický film. Některé vtipy jsou silné, některé scény mají náběh na to, aby se staly kultovními. Všemu vévodí skvěle vybraní herci, ať už v postavách dvou zmiňovaných mužů, nebo v postavě Julianne Moore. Zahanbit se nenechávají ani představitelé třináctiletého syna a dívky na hlídání. Díky nim snímek funguje dobře. Budete se smát, budete naměkko. Tohle ve mně "LOL" rozhodně vzbudit nedokázalo.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když už vás nebaví fekální humor, ale chcete u toho trochu myslet.
Hodnocení: 70% za to, že je to zase jedna z těch lidštějších a lepších komedií, která není tak úplně jen o romantice



Freelancers (2012)
Robert De Niro dostal malou roličku, kde byl donucen se vrátit ke svým gangsterským filmům a musel tak pronášet hlášky, které se zdají skutečně stupidní. Nezdají, ony jsou. Člověk si řekne, že oscaroví herci jako Robert De Niro a Forest Whitaker si budou svoje filmy vybírat lépe, ale kdo aspoň jednou nevstoupil do zakalených vod? Tohle se jim nepovedlo, ale pořád si můžeme říkat, že prostě chtěli dát šanci méně známým lidem, kteří si díky jejich jménům také budou moct udělat jméno ve filmové branži. Chtěl bych ale vynést drobné přání, aby se režisér Jessy Terrero a L. Philippe Casseus na film vykašlali a dělali raději něco jiného. Na čem film troskotá již od začátku, to je scénář. Jsou zde zajímavé postavy, které nejsou vůbec vystavěny, nemají vývoj. Snad v postavě 50 Centa je něco naznačeno, ale to je tak všechno. Dialogy psal Casseus snad potmě, a to mu je ještě opravila jeho mladší dcera, pokud nějakou má. Případně dítě od sousedů a on už si to pak po sobě nepřečetl. Divák tak dostává hodinu a půl tak neskutečně klišovitých keců i scén, až to pěkné není. "Freelancers" je snímkem, který postrádá napětí, snaží se šokovat, kde je to zbytečné, akčně selhává, protože výstřely zasahují místa, kam pistole většinou nemíří. Říkám si, že si 50 Cent chtěl zase zahrát v něčem, kde by dostal trochu víc prostoru. Ten dostal a vlastně je na něm vidět, že se s ním něco děje. Závěr je ale zase zabitý. De Niro i Whitaker nehrají špatně, ale proč by se snažili, když tohle už je od začátku špatně?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete podívat na krimi drama, které nemá žádný pořádný smysl.
Hodnocení: 20% za ty neskutečně hloupé dialogy a proslovy


Zabriskie Point (Zabriskie Point, 1970)
Už před více jak čtyřiceti lety si legendární režisér Michelangelo Antonioni všiml, že současná společnost je pohlcována konzumem. Jaké by to bylo, kdyby se jedinec odtrhnul od konzumní společnosti? Ne zrovna v tom smyslu, že by se stal rebelem nebo šel někam demonstrovat za lepší budoucnost Země. Ne, co kdyby si zvolil cestu, kdy si prostě bude dělat, co bude chtít, ale s tím, že nechce nikomu ubližovat. Dobře, možná ukradne letadlo, ale ne proto, aby kradl, ale proto, aby létal. Film má tři zásadní momenty - alespoň dle mého. Tím prvním je scéna ve vězení, kde chce Mark vyplatit svého kamaráda, ale proto, že je moc snaživý, je preventivně zatčen. Mladý člověk na přelomu 70. let, jako kdyby se rovnal něčemu nepřirozenému, co společnosti může jen ublížit. Útěk od takového zacházení se jeví jako naprosto pochopitelný. Druhým momentem je skupinový sex v Zabriskie Pointu, kde se mladí lidé milují, protože prostě mohou. Je to ukázka jejich volnosti, jejich nespoutanosti. Jenže je to pořád jen útěk. To, co chtějí, mohou dělat jenom v zemi nikoho. Třetím momentem je pak finále - exploze domu, který představuje onen nenáviděný konzum. Jako kdyby zde Antonioni říkal, že pokud chce člověk dosáhnout toho svého, lze to učinit pouze cestou destrukce. Jinak není změna možná. Útěk zůstane útěkem, pokud se starý pořádek nezmění. Dokud k tomu nedojde, vše bude stejné. Jenže cena takového rozhodnutí bývá vysoká jako v tomto případě. Film skvěle podtrhuje puntičkářsky vybraná hudba.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že na vás čeká další "Zvětšenina".
Hodnocení: 50% za to, že vím, co chtěl Antonioni říct, ale s tím, že mi jeho forma přišla až moc prázdná



Travičku zelená (Pineapple Express, 2008)
Když jsem šel do tohohle filmu, čekal jsem od něj něco jiného. Bylo to tím, že jsem slyšel jenom nějaké zkazky. Prostě kultovní film, od kterého jsem ale čekal víc, než jenom jeden huličský snímek o dvojici feťáků, kteří se dostanou do hodně drsné hry, kde jim jde o životy. Šílená jízda s trávou a vykouřenými hlavami je korunována docela drsnými násilnými scénami. Seth Rogen a James Franco, kterému komická poloha sluší stejně jako dramatická, jsou dva závisláci, kteří musí neustále hulit. Společně si vykouří legendární cigaretu, které se říká "Pineapple Express". Dale v podání Rogena  je později svědkem vraždy a sám se zaplétá do šíleného kolotoče, kde o něj vůbec nešlo, ale nakonec je tím, po kom vrahouni jdou. Film je pak plný šílených scének, hlášek a drsného humoru, který je klasicky ve stylu filmů Judda Apatowa, který snímek produkoval, ale hlavně je ve stylu Rogena, který spoluvytvářel scénář. Společně s Evanem Goldbergem dělal i na scénářích k filmům jako "Zelený sršeň" nebo "Superbad". "Pineapple Express" si divák příliš neužije, pokud není v potřebné náladě. S filmem by se skoro mělo dodávat, že je vhodné konzumovat jedině s ubaleným jointem. Snímek by pak možná dostal šťávu. Takhle se nesmírně blíží průměru. Několik scén, které vás dostanou a odzbrojí, pak však stojí za to, a tak aspoň ten mírný nadprůměr můžu s klidem dát.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vážně máte rádi humor Judda Apatowa a jeho dvorních herců.
Hodnocení: 60% za to, že se za pitomým českým názvem přece jen skrývá docela dobrá komedie


Neklid (Restless, 2011)
Gus Van Sant není režisér, kterého bych příliš vyhledával. Rozhodně není důvodem jeho homosexualita. Pokud o tom přemýšlím, je "Neklid" prvním filmem, který jsem od tohoto režiséra viděl, nepočítám-li jeho podíl na filmu "Paříži, miluji tě". Už několik let se chystám na "Dobrého Willa Huntinga", na "Milka" pak o několik let méně. "Neklid" je tak mým prvním setkáním a musím říct, že setkáním příjemným. Van Santovi se do rukou dostal zajímavý scénář, který může být pro někoho až příliš jasnou snahou vzbudit city. Filmy, kde hlavní hrdina umírá na nevyléčitelnou chorobu, jsou snímky, které jsou některými lidmi odsuzovány. Pravda, bývají až příliš na efekt, chtějí za každou cenu vzbudit emoce. "Neklid" vzbuzuje emoce, ale daří se mu to bez toho, aby se divákovi vnucoval. Vlastně to není nic jiného než příběh o lásce mezi dvěma mladými lidmi. Oběma lidem do života vstoupila smrt. Enochovi zprostředkovaně, i když je pravdo, že sám byl na pokraji smrti, ale rodiče mu zemřeli při autonehodě. Od té chvíle obchází pohřby. Jako kdyby chtěl zůstat smrti na blízku. Annabel se má se smrtí setkat přímo, protože má nevyléčitelnou nemoc. Přesto tyhle dva spojí láska. A také osud jednoho letce, ducha, kterého vidí jenom Enoch. Trochu postavené na hlavu? Ale vůbec ne. Když to skousnete, určitě vám nebude vadit, že duch je Japonec a byl vychováván jako kamikadze, což také naplnil. "Neklid" je silný film, který ve vás i přes svůj závěr dokáže vzbudit radost. Smrt a láska nemají tolik společného, ale obě jsou součástí života. Nic s tím neuděláme a obojí může přijít v nejméně vhodnou chvíli. Bohužel.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete podívat na krásný film a nechcete ze sebe emoce ždímat u prvoplánových posmrkáváren.
Hodnocení: 70% za to, že je to natočené s citem a láskou, dětinsky, i když se vlastně jedná o hodně vážnou věc



Coriolanus (Coriolanus, 2011)
"Coriolanus" je film, který se prostě musí líbit kritikům. Původně se jedná o jednu z méně známých her slovutného Williama Shakespeara. Navíc se zpracování pro plátna ujal Ralph Fiennes. Je to sice jeho režijní debut, ale na první pohled jsem si říkal, že by tenhle výborný herec mohl vědět, co dělá. Pro mě osobně je jedním z těch, kteří se pro shakespearovská dramata hodí dokonale. Má v sobě něco divadelního, co dokáže vyvolat silné emoce. Přesně to se pokusil přenést na plátno. Jeho římský generál Coriolanus je velmi divadelní, velmi přehrává. Nabízí se otázka. Byl Fiennes skutečně tak vizionářský, měl tak jasnou představu o svém filmu, že je jeho přehrávání naprosto záměrné, anebo je to prostě jenom omyl? Chci věřit tomu prvnímu, protože když říkám, že se jedná o římského generála, samozřejmě mluvím o starověkém Římu, nikoli o Římu současnosti. Přesto je příběh přenesen do současnosti. Jsou využívány moderní technologie - využití televize je skutečně skvělé - pojetí Říma je úžasně přeneseno na současné politiky, stejně tak i kontrast s moderními uniformami a rýmovanými verši divadelního mága je úžasný. Pak se ale nabízí otázka. Jestli chtěl Fiennes film pojmout jako divadelní hru s moderními kulisami a kostýmy, proč je to právě on sám, kdo je nejvíce divadelní a ostatní zůstávají ve filmové rozpoložení? Je to škoda. Kdyby to bylo vše více divadelní, myslím, že snímek by mohl více zasáhnout. Anebo naopak se zaměřit na filmovou podobu. Látka rozhodně stojí za to, ale provedení je takové nejisté.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás zajímá, jak by mohly vypadat Shakespearovy hry, kdyby autor psal v dnešní době.
Hodnocení: 60% za skutečně nevšední, ale přitom stále docela věrné pojetí méně známé Shakespearovy hry Coriolanus



Ledovec (L'iceberg, 2005)
Trojice Abel-Gordon-Romy mě velice zaujala a já byl zvědavý, jak se jim povedly dva filmy, které natočily před snímkem "Víla". Byly to filmy "Ledovec" a "Rumba". "Ledovec" byla jejich celovečerní prvotina. Měli za sebou již několik kraťasů, ale hlavně se znali z divadelní scény. Dominique Abel a Fiona Gordon jsou dlouholetí partneři, kteří spolu dělají "kočovné" divadlo, které je uznávané mezinárodně, nikoli pouze místně, ve Francii. Jejich alternativní divadlo založené na grotesce a pantomimě má co říct i ve filmu a já jsem rád, že jsem jejich snímky objevil. "Ledovec" není tak kouzelný snímek jako "Víla", hlavně proto, že člověk už ví, do čeho vlastně jde. Dostane se mu humoru, který je groteskní až absurdní, krásný a laskavý. I z ledovce mám pocit, jako kdyby nemělo existovat nic zlého, i když v tomhle případě se docela dlouhou dobu zdá, že Fiona chce vlastně rozdělit rodinu. Ani jeden jejich film není úplně jednoduchý, vždy se snaží najít způsob, jak udělat zápletku zajímavou, až tragickou. Vždy udržují takovou míru, aby to bylo pro diváka přijatelné, i z tragického dělají komično. Vše zlehčují. Souhlasím s nimi. S humorem je život snazší, s absurdnem se dá přenést přes všechno. Dostanete se na svůj ledovec?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás zajímá, jaký byl první film trojice Abel-Gordon-Romy.
Hodnocení: 60% za to, že to není tak kouzelné jako "Víla", ale přesto to má skvělý náboj a krásné vtipy



Rumba (Rumba, 2008)
Dom a Fiona jsou učitelé na venkovské škole. On učí tělocvik, ona angličtinu. Jsou manželé a vášnivě milují ještě jednu věc - tanec. Tanec, konkrétně latinskoamerický, je pro ně naprostou láskou. Mají dokonce i ceny ze soutěží. A právě z jedné takové soutěže se vracejí. Bohužel narazí na sebevraha v podání Philippa Martze, který je mimochodem jejich dlouhodobým spolupracovníkem ve filmu a objevuje se ve všech třech jejich filmech. Kvůli sebevrahovi mají nehodu. Fiona přijde o nohu, Dom zase o paměť. Na této skutečně velmi tragické události jsou stavěny další komické dějové linie jako vyhoření domu, společné odloučení, apod. Já vím, že to zrovna dvakrát zábavně nezní, ale humor trojice tvůrců a dvojice hlavních protagonistů je prostě natolik jedinečný, že si budete užívat každou minutu jejich vystoupení. Tohle je totiž vystoupení, jen kulisy jsou mnohem velkolepější než na divadelních prknech. Směji se u jejich filmů nahlas, směji se absurditě a lehkosti, s jakými scény podávají. Jsou prostě jedineční. Vědí, jak to, co dělají celý život, přenést na trochu odlišné médium a jak to prodat. Budou se vám líbit, anebo vás nezaujme ani jeden jejich film. Je to jen na vás a na vašem cítění. Zkuste to, uvidíte.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že vás Francouzi nedokáží ničím překvapit.
Hodnocení: 70% za to, že si film umí dělat legraci i z nepříjemných životních událostí a přesto nevyznívá hrubě



Slečna nebezpečná (One for the Money, 2012)
Katherine Heigl má jednu nespornou výhodu. Neskutečně jí to sluší, ať už je blondýny nebo tmavovláska. V případě snímku "Slečna nebezpečná" (kvalitou je rozhodně možné srovnávat s podobně znějícím snímkem "Slečna drsňák", hlavně s druhým dílem této "klasiky") zvolila zase jednou tmavé vlasy a sekne jí to. Jenže - a to je opravdu hodně smutné - je to jediné pozitivum, které jsem na filmu našel. Katherine má spoustu kritiků, kteří říkají, že je herečka schopná stejně jako loutka bez vodiče, ale já jí docela fandím. Nejenom proto, že je pěkná, ale i proto, že se vyskytuje ve filmech, které se mi docela zamlouvaly ("Zbouchnutá") anebo hodně zamlouvaly ("Chceš mě, chci tě"). "Slečně nebezpečná" ale nemá nic, co mají zmiňované filmy. Nemá vtip, který je pro komedii zásadní, stejně tak nemá ani potřebnou chemii, která je vhodná pro romantický film. Pravda, tohle měl být hlavně akční film, ale zas tak akční také není a nějaké ty romantické snahy jsou patrnější. Jenže Jason O'Mara nemá vtip a drsnost Setha Rogana, stejně tak ani charisma a neodolatelnost Gerarda Butlera. Na tom film padá. Katherine by to utáhla sama, ale scénář jí dal "parťáka", který je zde hlavně v posledních minutách. Co je nejhorší, Katherine rozhodně nevypadá jako lovkyně lidí, což je zásadní kámen úrazu, kterému rozhodně nepomohl ani scénář, který je extraktem špatných béček. Holka odnikud má dostat odměnu za dopadení svého bývalého. Zaplete se ale do trochu větší hry, než sama čekala a jde jí sem tam i o její život. Ale klid, střelí jí jen do zadku, a to až na úplném konci. Film není vtipný, není napínavý, není romantický. A takový film je označován za akční komedii. Někdy dokonce za thriller! Dejte mi s tím pokoj!
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se zase jednou chcete nechat zklamat americkou "komedií".
Hodnocení: 25% za to, že Katherine to sluší, ale jinak film nemá potřebný náboj



Hijacked (2012)
Když chcete natočit akční film, měla by vám stačit menší skupinka trochu známějších bouchačů z jiných akčních filmů  seriálů. Tohle si nejspíš řekl Brandon Nutt se svými spolupracovníky, a tak obsadil do svého druhého celovečerního filmu Randyho Coutura, Dominica Purcella a Vinnieho Jonese. Ani jeden zde nepředvedl něco, na co by měl být pyšný. Přesto to není to nejhorší, čím se může snímek chlubit. To nejhorší je scénář a nakonec i podání. Scénář je ten, že skupina vrah/zlodějů se dostane na letadlo, kde převáží velmi bohatého muže. Chtějí si od něj něco vzít, sem tam někoho zabijí. Jak dojde na zabíjení, film je skutečně v úzkých a nevím, jak by. Výstřely na lidi dopadají příšerně, buď se zpožděním, anebo do míst, kam očividně neletěly. Není to dobré, nevypadá to dobře. Souboje jsou umělé, stejně jako hloupý příběh o skupině lidí, kteří stejně musí umřít, alespoň ti, co nemají moc svalů a nemohli by se objevit v případném druhém díle. Vážně si nevybavuji, že bych v poslední době viděl až tak špatný film. Nějaké krytí se neexistuje, speciální agenti se vystavují, aby je rovnou někdo sejmul. Ani Vinnie Jones snad nehrál blbější roli. Ve filmu nesmí chybět ňadra, vždyť co by to bylo za akčňák? A vyústění? To už si scénáristé zahráli sami se sebou, udělali z vlastního filmu parodii a ujistili se, že když se prodá hodně DVD a koupí to TV, mohli by i natočit pokračování. Doufám, že ne.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že už jste viděli ty nejhorší akční filmy.
Hodnocení: 10% za to, že je to víc jak špatný film



Báječný hotel Marigold (The Best Exotic Marigold Hotel, 2011)
Pošlete sedm důchodců do Indie. Ne proto, abyste se jich zbavili, ale proto, že vám předvedou, jak je i v jejich požehnaném věku možné docílit výborného výsledku. "Báječný hotel Marigold" rozhodně není komedie, u které se budete válet smíchy. Vlastně je to spíš drama s komickými prvky. Dev Patel ukazuje, že si ze sebe i svého národa dokáže udělat legraci, což je celkem příjemné. Indie zde není vykreslena ve všech barvách, ale užijeme si její stinnější stránky, důraz je však kladen na krásu. Jako kdyby všichni senioři přiletěli do Indie ne proto, aby zde našli trochu klidu - ten rozhodně nenajdou - ale proto, aby zde našli sama sebe. Každý zde objevuje to, co ztratil, anebo nalézá pravdu o sobě samém. Nejsou to jen krásné příběhy, film není úplně jednoduchý, i když závěrem se dostává do polohy happyendové, přesto ale zůstává dost zajímavý na to, aby se od něj divák neodvrátil a vychutnal si ho až do konce. Vypravěčka v podobě Judi Dench říká jednu úžasnou pravdu: Když necháte nějakou dobu žít společně skupinu starých lidí, jednou přijde doba, kdy některý z nich odejde. I tohle se stane. Nechci nic prozrazovat z příběhu, byla by to škoda. Není to o pointách, i když i ty na vás čekají, je to o lidských osudech. O osudech na místě, které si mysleli, že budou milovat, když přijeli, nenáviděli ho, ale stejně si ho většina z nich zamilovala a už ho nikdy neopustila.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si chcete užít krásný film o stáří a Indii.
Hodnocení: 70% za to, že stará garda na to pořád má, a jak



Lidice (2011)
Poslední dobou se snažím napravit svůj dluh k české kinematografii, ale říkám si, jestli to má vlastně smysl. "Lidice" měly být velkým filmem o události, která zasáhla do dějin českého národa tím nejčernějším písmem. Ve skutečnosti se ale jedná o malý film, který se spíše soustředí na jednoho člověka a jeho utrpení, než na podstatu dějin. Napadá mě srovnání. O tragické události jdou natočit dva druhy filmů. Věrohodný, který primárně nehraje na city, ale přesto chce vzdát poctu lidem, kteří nepřežili. Takový byl snímek "Let číslo 93". Pak je tu druhý způsob, jak vzdát postu - natočit slzopudnou věc, která se nesnaží o nic jiného než o patos. Takový byl snímek "World Trade Center". A teď si tipněte. Do které skupiny patří "Lidice"? Do první nebo do druhé? Samozřejmě do druhé. Snaží se vyvolat silné emoce, což se nakonec nedaří. Nejzajímavější jsou scény z vězení, což by teoreticky měl být pouze vedlejší příběh. Karel Roden je v popředí jenom proto, že film dokáže utáhnout. Zvládne to. Ostatní jsou taky dobří, jenže celek je... Prostě to není něco, co by mě donutilo, abych zabředl do smutku nad osudem těch nebohých lidí. Když si přečtu jakýkoli popis událostí, nejspíš mě to zasáhne více. Rádoby umělecké záběry, rozostření kamery a snímání stádečka králíků, to opravdu není něco, co mě dostane. Hudba chce být velkolepá, a tak se "Lidice" podobají takovým špatným spektáklům jako třeba "Pearl Harbor". Je to škoda. "Lidice" by si podle mě zasloužili větší poctu. Proč se vyhýbat drsným scénám a natáčet je jen na půl? Proč na diváka nepřenést více z toho utrpení? Je mi líto, že to takhle dopadlo, ale tohle prostě není něco, co by zachycovalo události takové, jaké byly. Je to jenom hra na velkolepost, která si propůjčila děsivou událost našich dějin jako pozadí.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když ani tak moc nechcete vědět, jak to bylo, ale toužíte po jakékoli poctě lidem, kteří se nedožili konce války.
Hodnocení: 50% za to, že nejsme schopni natočit film, který by dokázal dostatečně uctít památku lidí z Lidic



Inseparable (2011)
Kevin Spacey je člověk, který rozhodně dokáže překvapit, ať už natočí cokoli. Je to neskutečně dobrý herec, kterého si většinou hodně užijete. Platí to i v tomhle případě, kdy se podíval rovnou do Číny. Není úplně hlavní postavou, i když kvůli jménu je uváděn na prvním místě, ale rozhodně je postavou, která na sebe strhává nejvíc pozornosti. "Inseparable" je film o tom, jak se jeden Číňan dostane do osobních problémů. Rodiče mu nedávno zemřeli, jeho žena potratila a oni se navzájem odcizili. Krizi chce řešit sebevraždou. V tom mu ale zabrání právě Spacey, který mu zaklepe na dveře zrovna ve chvíli, kdy se chystá oběsit. Následuje řada absurdních situací, kdy nakonec dojde k tomu, že se Číňan i Spacey mění v superhrdiny a rozhodnou se potírat zlo, které má tvář Petera Stormara. Jak jinak, že? Film ale není o superhrdinech, vlastně je to celé o tom, jak se jeden člověk vyrovnává s nepřízní osudu. Snímek je snový, celkem surrealistický, což však dnešnímu divákovi už ani nepřijde, ale ztroskotává na finále, které je jen dojemné a navíc se nesnaží nic vysvětlovat, jenom zbytečně mate. Je to škoda, protože průběh byl velmi dobrý. Není to velký film, ale zvládne chytnout za srdce a pro mnohé se může stát srdcovou záležitostí.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si chcete užít Kevina Spaceyho v Číně, navíc jako superhrdinu.
Hodnocení: 60% za to, že je to šálek mého čaje, ale s tím, že konec se prostě moc nevyvedl

Žádné komentáře:

Okomentovat