neděle 5. června 2016

Gomora, Asterix: Sídliště bohů, Boost, The Masked Saint, Bílá stuha


Gomora (Gomorra, 2008) - 75 %
Tohle je jiný snímek než "Kmotr". Není to o to, jak je být gangsterem cool, jak to vypadá dobře a jak epické to dovede být. Tohle je snímek o tom, jak je to hnusné, jak je to krvavé a jak se to může dotknout každého, a to z různých důvodů. No, vlastně jsem rád, že nemusím žít v Itálii. Dobře natočený jiný pohled na mafii.

Asterix: Sídliště bohů (Astérix: Le domaine des dieux, 2014) - 80 %
Tak tohle je návrat jako blázen. Skoro mě i mrzí, že jsem na snímek nešel do kina a viděl ho až v televizi. Trochu jsem se bál toho, že postavičky jsou 3D animované, ale vůbec to Asterixovi ani Obelixovi neuškodilo. Je to vtipné, je to místy správně sžíravé, jednoduše návrat k tomu nejlepšímu, a to v podstatě po více jak po třiceti letech.

Boost (2015) - 50 %
Danny Trejo tu má dokonce i více jak pět minut, ale o moc slavnější to není. Na druhou stranu to nestojí na něm, ale na příběhu, který má i celkem ucházející momenty, čemuž jsem ani nemohl věřit. Za mě si to na ten průměr sáhlo krásně a trochu víc úsilí a je z toho docela povedené béčko, které se nemusí brát vážně, aby bylo dobré, ale nepotřebuje ani zbytečný humor.

The Masked Saint (2016) - 40 %
Mám problém. Tohle je snímek, který obsahuje něco, co mám rád - a to je wrestling. Jenže taky obsahuje něco, co nesnáším, a to je fanatická, respektive církevní a dogmatická víra v boha. Takže se to ve mně pere, protože ty wrestlingové zápasy, které zde jsou, nejsou až tak špatné. Ale negativní pocity nakonec převažují.

Bílá stuha (Das weiße Band - Eine deutsche Kindergeschichte, 2009) - 80 %
Michael Haneke je výborným autorem, který vás dovede překvapit každým svým filmem, protože každý jeho film je jiný. Je to jiný žánr, je to mnohdy i jiný styl, i když je pravda, že jeho filmy mají většinou společné pomalejší tempo. Tady vás naprosto uchvátí černobílé provedení, i když tedy film není původně jako černobílý natočen, ale do černobílé posléze upraven.