Zobrazují se příspěvky se štítkemmafie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmafie. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 23. června 2017

Nevěstinec, Human Traffic, Královský víkend, Šaráda, Pod rouškou noci


Nevěstinec (L'Apollonide (Souvenirs de la maison close), 2011) - 70 %
Na tomhle snímku je zásadní to, jak je nevěstinec zachycen. Syrovost, skoro až naturalističnost toho, jak jsou některé aspekty života v nevěstinci zaznamenány, jsou skutečně odzbrojující a dovedou hodně znepříjemnit sledování. Také je to dáno skutečností, že příběh samotný zde skoro není až tak důležitý jako jednotlivé epizody.

Human Traffic (Human Traffic, 1999) - 60 %
Docela dobře je zde zachyceno to, jak se lidé chovají, jak vnímají svoji práci a jak jsou pro ně víkendy skvělým vysvobozením, v podstatě dočasnou dávkou, která jim tu rutinu a nudu trochu zažene. Těší se na ně, prožívají je naplno, neřeší následky. A pak zase zapadnou do rutiny. Vlastně je to docela smutné.

Královský víkend (Hyde Park on Hudson, 2012) - 50 %
Největším dramatem tohoto filmu je vlastně to, jestli si královský pár dá nebo nedá na pikniku s prezidentem spojených států hot dogy, které jsou jim nabízeny, anebo nikoli. Film skoro evokuje trochu absurdity, ale toho se nakonec zalekne a chce tomu dát pořádné emoce a historický smysl. To se nedaří.

Šaráda (Charade, 1963) - 75 %
Poměrně zábavný film, který se ale vyznačuje zejména tím, že je skutečně velmi zamotaný. Jméno postavy zde nehraje skoro žádnou roli, protože je velmi pravděpodobné, že se ve skutečnosti jmenuje jinak, anebo ještě jinak. Cary Grant a Audrey Hepburn si ale skvěle sedli a jejich společný humor je příjemný.

Pod rouškou noci (Live by Night, 2016) - 40 %
Musím říct, že Ben Affleck mě v tomhle snímku zklamal. Kromě toho, že předvádí svou hereckou stránku, která mě moc nebaví, celkově je tu moc namachrovaný a ty emoce mu člověk nakonec moc nevěří, tak dějově je to docela nuda, která je navíc předvídatelná. A tak se zde skáče od tématu k tématu, od scény ke scéně, aby to nenudilo. A přesto to nudí.

neděle 13. listopadu 2016

Návrat do divočiny 3D, Past, Zlomený šíp, Nejlepší z Brooklynu, Cotton Club


Návrat do divočiny 3D (Born to Be Wild, 2011) - 80 %
Konečně film, který byl natočen přímo pro IMAX a má trochu větší smysl než jenom ukázat zvířátka v hezkých obrazech. V tomhle případě se dokonce jedná i o nějaké poselství, které je sice místy podáno příliš doslovně a trochu naivně, ale zároveň je ukázáno, co je možné udělat pro to, abychom některé druhy zachránili.

Past (Bound, 1996) - 75 %
Andy a Larry - nebo Lana a Lilly, jak chcete - Wachowští/Wachowské uměli/uměly natáčet filmy a na začátku jejich kariéry je to pořád sakra znát. "Past" nemá vyloženě scénář, který by byl plný zlomů a nečekaných událostí, ale plyne ve skvělém tempu a dovede vás strhnout snadno na svou stranu i zajímavými herci.

Zlomený šíp (Broken Arrow, 1950) - 70 %
James Stewart je prostě tak skvělý herec, že mu budete věřit i toho chlapa, který se snaží o to, aby byl mezi bělochy a Apači mír. Ten scénář je v současné době celkem klišovitý, indiány nehrají indiáni, ale i tak to má poselství a hlavně skvělého hrdinu v hlavní roli, na kterého mě bavilo se koukat a ani trochu mě to neurazilo.

Nejlepší z Brooklynu (Brooklyn' Finest, 2009) - 50 %
Kdyby to nebylo tak zbytečně natahované, tak mě to možná i baví, ale v tomhle případě jsem měl prostě pocit, že přede mnou defiluje spousta postav, kdy pouze z té, kterou hrál Richard Gere, jsem měl pocit, že je opravdu zajímavá. Závěrečný masakr je celkem cool, ale to je tak trochu všechno. Výborní herci v průměrném až podprůměrném filmu.

Cotton Club (The Cotton Club, 1984) - 55 %
Francisovi Fordovi Coppolovi se musí nechat, že i v tomhle snímku se mu skvěle podařilo zachytit dobu a také jazzovou atmosféru, a to ve spojení s v podstatě klasickým mafiánským filmem. Natolik klasickým, že ten příběh v podstatě nijak zásadně nevyniká a jeho ozdobou je hlavně Richard Gere a jeho herecké i muzikantské schopnosti.

sobota 15. října 2016

The Mobfathers, The Intent, The Land, The Legend of Michael Mishra, The Model


The Mobfathers (2016) - 60 %
Taková zvláštní směska docela dobrého a drsného mafiánského dramatu, do kterého zbytečně promlouvá i komedie. Je to skoro škoda, protože jinak by to bylo správně depresivní. Některé scény jsou velmi sexy, některé jsou pořádně temné a závěrečná akční sekvence je dobrá, i když moc digitální.

The Intent (2016) - 15 %
Jsem černej a nemám to jednoduché, dokonce ani v takové zemi, jako je Velká Británie, a tak, abych si ten život ještě o něco víc zkurvil, tak začnu krást. Ale ne jen tak nějaké vloupačky, pořádně ve velkém. Zbraně, drogy, ženské, to všechno je super, dokud se to nezačne srát. A ono začne. Tohle je tak nudné a bez nápadu, až bych brečel.

The Land (2016) - 40 %
Ne, ani tahle variace na mladé mafiány, nebo spíše dealery mě moc nebavila. Kluci si chtějí užít jedno léto, ale místo toho se dostanou do pořádného průseru, který by některého z nich mohl stát i život. Nemůžu si pomoct, ale už ta anotace je něco, co mě nějak neláká, ani nevím pořádně proč vlastně, ale podobných filmů je poslední dobou dost.

Takový klasický indický film, který chce být v první řadě dojemný a líbivý. Prostě romance, která není tak velká, jak by chtěla a asi vás nechytne za srdce tolik, jako jiné podobné indické filmy. Mně třeba moc nesedl ten hlavní hrdina, přišel mi prostě moc jako buran. Zato hlavní hrdinka, ta byla pěkná a sem tam to i ukázala ve větší míře. Samozřejmě cudné míře.

The Model (2016) - 20 %
Mladá holka, která ještě nic neví o světě, to zkusí u modelingu, protože na to očividně má. Když to říkají... Jasně, že jí to semele, ale co je na filmu nejtragičtější, mele jí to přesně tak, jak byste očekávali. Jeden z nejnudnějších filmů o modelingu, který nezachrání ani ona "umělecká" nahota. Proč na něco koukat, když je jasné, o čem to bude?

neděle 5. června 2016

Gomora, Asterix: Sídliště bohů, Boost, The Masked Saint, Bílá stuha


Gomora (Gomorra, 2008) - 75 %
Tohle je jiný snímek než "Kmotr". Není to o to, jak je být gangsterem cool, jak to vypadá dobře a jak epické to dovede být. Tohle je snímek o tom, jak je to hnusné, jak je to krvavé a jak se to může dotknout každého, a to z různých důvodů. No, vlastně jsem rád, že nemusím žít v Itálii. Dobře natočený jiný pohled na mafii.

Asterix: Sídliště bohů (Astérix: Le domaine des dieux, 2014) - 80 %
Tak tohle je návrat jako blázen. Skoro mě i mrzí, že jsem na snímek nešel do kina a viděl ho až v televizi. Trochu jsem se bál toho, že postavičky jsou 3D animované, ale vůbec to Asterixovi ani Obelixovi neuškodilo. Je to vtipné, je to místy správně sžíravé, jednoduše návrat k tomu nejlepšímu, a to v podstatě po více jak po třiceti letech.

Boost (2015) - 50 %
Danny Trejo tu má dokonce i více jak pět minut, ale o moc slavnější to není. Na druhou stranu to nestojí na něm, ale na příběhu, který má i celkem ucházející momenty, čemuž jsem ani nemohl věřit. Za mě si to na ten průměr sáhlo krásně a trochu víc úsilí a je z toho docela povedené béčko, které se nemusí brát vážně, aby bylo dobré, ale nepotřebuje ani zbytečný humor.

The Masked Saint (2016) - 40 %
Mám problém. Tohle je snímek, který obsahuje něco, co mám rád - a to je wrestling. Jenže taky obsahuje něco, co nesnáším, a to je fanatická, respektive církevní a dogmatická víra v boha. Takže se to ve mně pere, protože ty wrestlingové zápasy, které zde jsou, nejsou až tak špatné. Ale negativní pocity nakonec převažují.

Bílá stuha (Das weiße Band - Eine deutsche Kindergeschichte, 2009) - 80 %
Michael Haneke je výborným autorem, který vás dovede překvapit každým svým filmem, protože každý jeho film je jiný. Je to jiný žánr, je to mnohdy i jiný styl, i když je pravda, že jeho filmy mají většinou společné pomalejší tempo. Tady vás naprosto uchvátí černobílé provedení, i když tedy film není původně jako černobílý natočen, ale do černobílé posléze upraven.

středa 18. května 2016

Prolomit vlny, Bajirao Mastani, Essex Vendetta, The War I Knew, Tajnosti a lži


Prolomit vlny (Breaking the Waves, 1996) - 70 %
Nemám Larse von Triera mezi svými oblíbenými tvůrci, ale musí se mu nechat, že umí vyprávět silné příběhy a ví, jak dostat z herců i z diváků ty skutečně temné emoce. Přijde mi, že snímek na to, co vlastně říká, obsahuje dost minut navíc, ale je pravda, že u jiného filmu bych stopáž kritizoval více. Zážitek, o kterém budete přemýšlet.

Bajirao Mastani (2015) - 80 %
Možná jsem měl jen štěstí na dobré filmy, ale Bollywood mě začíná čím dál víc bavit. Kromě toho, že dovede vyprávět dobré příběhy, v tomhle případě i epické, tak je přitom neskutečně cool. Tady byly akční scény, při kterých se mi tajil dech, a já jsem si říkal, že tohle je přesně to, co chci vidět, co mě ohromuje. Jasně, každý další si řekne, že to není možné, že to je hloupost, ale ono to prostě vypadá tak skvěle!

Essex Vendetta (2016) - 10 %
Tohle opravdu ne! Možná jsem rozmazlený velkými filmy, ale vizuál tohohle snímku je prostě otřesný, což je podtrhávají herecké výkony. Nějaká ta sexy prdelka to opravdu nezachrání, nemluvě o tom, že ty postavy jsou celkově špatné. V konečném součtu plakát na film vypadá mnohem lépe než film samotný.

The War I Knew (2014) - 35 %
Kluci se rozhodli, že si natočí válečný film, přemluvili pár kamarádů, sehnali si uniformy a vyrazili někam, kde nebudou muset řešit dobovou podobu. Vyšel z toho film, kde se v podstatě nestřílí, protože všechno je řešeno digitálními triky, které podle toho také vypadají. Slabé, ale tak někdo si udělal radost.

Tajnosti a lži (Secrets& Lies, 1996) - 90 %
Více jak dvě hodiny dlouhé konverzační drama, které ukazuje, že si Mike Leigh vybral do jednotlivých rolí naprosto skvělé herce, kteří svoje party zvládli dokonale. Je to lidské a přece je to trochu vzdálené, ke to hodně emotivní, ale nemáte pocit, že b bylo přehráváno. Ty postavy jsou tak dobře zahrány, že jim jejich emoce věřít

pátek 13. května 2016

Nelítostný souboj, A Bit of Bad Luck, Adi Kapyare Kootamani, Excess Flesh, Nula stupňů Kelvina


Nelítostný souboj (Heat, 1995) - 80 %
Když dáte do jednoho filmu Roberta De Nira a Ala Pacina, je v podstatě nemožné, aby takové spojení nefungovalo. Oba dva jsou herci par excellence, což dokazují i tímto snímkem, který jim dává akčně i herecky vyniknout. Michael Mann natočil film, který má drive, i když má tři hodiny, a navíc má zajímavé postavy na všech frontách.

A Bit of Bad Luck (2014) - 40 %
Být toho pitomého konce, který se ještě tvůrci na poslední chvíli pokusili zachránit, což se i mírně povedlo, tak je tohle film, který je tak hezky bizarní, že by to člověka i bavilo. Jenže se to celé nakonec zvrtne a tak pointa mi prostě přijde hloupá. Ale sem tam se na to dalo docela koukat a jako jeden fakt blbý den to funguje.

Adi Kapyare Kootamani (2015) - 50 %
Když se na tenhle snímek podíváte, budete mít okamžitě pocit, že to je bollywoodský film. No, nemá to od něj moc daleko a malajská kinematografie se v indické skutečně vzhlédla, což je na jednu stranu fajn, na druhou mi trochu chybí osobitost. Ale provázání hororu a komedie sem tam funguje, jen té komedie je mnohem více a není až tak zábavná.

Excess Flesh (2015) - 30 %
Nápad není až tak zlý, ale to celkové provedení mi vůbec nesedlo. Je to hodně psychologické, ne tolik explicitní, což nevadí, depresi z tohoto filmu můžete dostat i tak. Po nějaké době, asi tak po půl hodině, mě už vůbec nebavilo film sledovat a musel jsem se hodně přemáhat, abych ho dokoukal. Jednoduše mě přestal zajímat.

Nula stupňů Kelvina (Kjærlighetens kjøtere, 1995) - 80 %
Film založený na třech postavách, které by všude jinde mohly být klidně karikaturami, ale díky svým hereckým představitelům jsou prostě skvělými individualitami. Příběh vlastně jen o tom, jak přežít ve společnosti dalších lidí, ale snímek nesmírně silný a mrazivý, ale ne díky počasí, ale právě díky lidem.

středa 4. května 2016

Modrý drak, Legendy zločinu, Zootropolis: Město zvířat, V srdci moře, Svatební hostina


Modrý drak (Lan feng zheng, 1993) - 80 %
Takový zajímavě lidský film, což mě na něm dostalo. Jako kdybyste se nedívali na asijský, ale klidně evropský film. Takové krásné - ne nutně vždy dějem - nahlédnutí do obyčejného lidského života, které se mě tak nějak mile dotklo, že jsem u filmu udržel celou dobu takovou příjemnou, mírumilovnou náladu, a to přesto, že to je politicko-kritický snímek. Ale ten dětský pohled tady vede.

Legendy zločinu (Legend, 2015) - 60%
Tom Hardy je ve dvojroli naprosto omračující a člověk se diví, proč neměl nominaci na Oscara za tenhle film. Rok 2015 byl rozhodně jeho rokem, i když žádnou velkou cenu nevyhrál. Film s ním byly parádní a také "Legendy zločinu" se celkem povedli, a to hlavně v tom, jak graduje sebedestrukce bratrů. Mimochodem výborné dobové zachycení Londýna.

Zootropolis: Město zvířat (Zootopia, 2016) - 90 %
Hned na začátek roku výborný animák, který bude mít nejspíš jen málo konkurence. Kromě toho, že je animace naprosto skvělá a zvířata v ní vypadají výborně, nejen vizuálně, ale i pohybově, kdy mají skutečně pohyby zvířat, i když jsou polidštěná, tak dostáváte i skvělý detektivní příběh, který je napínavý a nepřestává být zábavný. Studio Disney opět potěšilo.

V srdci moře (In the Heart of the Sea, 2015) - 60 %
První polovina filmu mě naprosto unavila a já jsem si říkal, že Ron Howard natočil jen pitomý film o tom, jak jeden frajer chce lovit jednu velrybu. A dal tomu dokonalý vizuál. Jenže pak přišla druhá polovina, která napravila reputaci té první a já jsem sledoval jiný film, film, který nechce jít hollywoodskými konvencemi. V tu chvíli to bylo dobré.

Svatební hostina (Xi yan, 1993) - 70 %
Ang Lee mě tímhle filmem docela překvapil, ale on je prostě ukázkou režiséra, který zvládne dobře natočit v podstatě jakýkoli žánr. A tahle homosexuální komedie je podaná tak krásně lidsky, že vás prostě musí bavit. Není to tak vtipné, jak jsem očekával, ale právě lehkost humoru a celkového pojetí vás dovedou odzbrojit.

sobota 23. dubna 2016

Čest rodiny Prizziů, Most špiónů, White Rabbit, Souboj Titánů, Nesmiřitelní


Čest rodiny Prizziů (Prizzi's Honor, 1985) - 60 %
Po oslavných recenzích jsem přece jen čekal něco trochu silnějšího, intenzívnějšího. Jenže to se mi nedostalo. Ten film je dobrý, má skvělé herecké výkony, ale tak nějak funguje jen jako slabá satira, nikoli jako skvělá, sžíravá komedie. Jack Nicholson výborný jako vždy, ale tady není sám, kdo exceluje.

Most špiónů (Bridge of Spies, 2015) - 60 %
Nemůžu si pomoct, ale Spielberg prostě předvádí svou klasiku, je jistý, ale nedává tomu nic navíc. Tom Hanks je neskutečný a díky němu tenhle film zvládnete celkem snadno. Hraje obdobu Captaina Ameriky a jemu to prostě vyjde. Američané jsou zde za hodné, jak jinak, což mi trochu vadilo, stejně jako zbytečný patos a posledních patnáct minut, které by měl Spielberg vystřihnout téměř vždy.

White Rabbit (2015) - 30 %
Snímek "White Rabbit" z roku 2015 je jedním z těch filmů, které se možná i něco snaží říct, ale nakonec se skončí jen u toho, že je to celkem plytká, standardní zápletka, kterou ještě navíc shazuje skutečnost, že je ten film neskutečně levný a herci, kteří do něj byli obsazeni, to mají s herectvím dost na háku.

Souboj Titánů (Clash of the Titans, 1981) - 100 %
Tohle je tak nádherná klasika, že prostě nemůžu jinak než dát 100 %. Ten film mě okouzlil už jako chlapce a já si až teď uvědomuji, že už tenkrát jsem podlehnul animaci Raye Harryhausena. Tahle láska trvá doposud a já jeho výtvory, ať už umělecké nebo právě z hlediska pohybu a triků, miluji. Neskutečný umělec, který by měl být adorován neustále. On a Zeman dokázali něco, co nikdo jiný. Předvést stop motion v tom nejlepším světle. Remake tomuto původnímu filmu nesahá ani po kotníky. Ani na špičky palců u nohou.

Nesmiřitelní (Unforgiven, 1992) - 80 %
Asi jsem od toho čekal až o moc víc, což ale rozhodně neznamená, že to je výborný western, který je na pomezí moderního chápání westernu, ale přitom se drží tradice westernu italského. Clintův hrdina má svoje démony, ale když dojde na konečné zúčtování, tak je to přesně takový frajer, kterého chcete. Velmi dobrý western.