středa 8. července 2015

Chladný svět, Tváří v tvář, Hercule Poirot: Vražda v Mezopotámii, Myeong-ryang, Parfém: Příběh vraha


Chladný svět (The Cool World, 1963) - 40 %
Experimentální realismus v americkém provedení zaměřený na rasovou problematiku a problematikou kriminality, není zrovna filmem, který je až tak zajímavý, jak byste si po přečtení některých anotací mysleli. Tohle je prostě film ženy, která šla s kamerou do Harlemu, něco zde natočila, a lidi se mohli poprdět z toho, co za problémy vlastně v America mají. Dnes už to rozhodně jako otevření očí nepůsobí.

Tváří v tvář (Face/Off, 1997) - 80 %
Tohle je akční film, který už mám rád nesmírně dlouho. Cage a Travolta jsou moji oblíbení herci a tady navíc oba ukazují dvě naprosto rozdílné polohy a vy jim budete věřit obě. John Woo tady dokázal, že i v Americe dokáže natočit pořádný akční film, navíc se skvělým sci-fi prvkem, který je skutečně parádně proveden. Výměna obličejů je scéna, na kterou se nezapomíná, ale takových scén je zde více.

Hercule Poirot: Vražda v Mezopotámii (Agatha Christie's Poirot: Murder in Mesopotamia, 2002) - 75 %
Až moc mi to připomínalo předchozí díl "Zlo pod sluncem", a to hlavně ve smyslu skladby děje, kdy tu bylo ještě navíc, co mělo diváka zmást, možná až trochu zbytečně. Přesto je ale vytvořen příběh, který je komplexní. A tady i trochu natahovaný. Oblast Iráku je však dostatečně zajímavá, respektive uvedené lokace jsou natolik zajímavé, že vás alespoň tohle dostane.

Myeong-ryang (2014) - 70 %
Jižní Korea ukazuje, že má silnou filmovou základnu a může natáčet, v podstatě jakékoli filmy bude chtít, pokud na to Korejci budou chodit. A ono to vypadá, že na to budou chodit i lidé z jiných koutů světa. Zajímavý, historický epos, který je patetický, ale také dovede být pořádně krvavý a drsný. Rozhodně nadprůměr.

Parfém: Příběh vraha (Perfume: The Story of a Murderer, 2006) - 70 %
První polovina filmu je neskutečně zajímavá, protože i když prostřednictvím plátna nemůžete vůně a smrad vnímat, přesto jako kdybyste je cítily. Ulice jsou úžasně špinavé a do toho máte pocit, že cítíte něco krásného spolu s hlavním "hrdinou". Bohužel postupně se to vytrácí a samotná vražedná část není nijak zajímavá. Až na to finále, které je... no zvláštní, ale sedne k tomu a je tam cítit hodně z podstaty člověka.