Tři barvy: Modrá, Dirty Lies, Zbrusu Nový zákon, The Program: Pád legendy, Piano

Tři barvy: Modrá (Trois couleurs: Bleu, 1993) - 80 %

Kieślowski je jednoduše natolik osobitý autor, který má svou vlastní vizi a svou vlastní poetiku, že pokud se vám líbil jeden jeho film, budou se vám líbit i další. Ne proto, že jsou zábavné (humorné), ale proto, že mají co vyprávět. Děj vždycky něco řekne, a to jak příběhem, tak i postavami, kdy Juliette Binoche je neskutečná.

Dirty Lies (2016) - 20 %

Tohle rozhodně není film, který by mě měl nadchnout. Mladí herci se snaží o to, aby tenhle rádoby heist snímek byl celkem zábavný, ale prostě nemají v ruce žádné karty, se kterými by se dalo hrát a které by film někam posunuly. Strašná nuda a na relativně krátkou stopáž je to pořád nesmírně zdlouhavé.

Zbrusu Nový zákon (Le tout nouveau testament, 2015) - 60 %

Francouzi mají hezký smysl pro humor, který mi celkem sedí. A vlastně i další frankofonní národy, které se na filmu podílely. Jenže i když se mi místy film hodně líbil a přišel mi vtipný, pořád je zde taková podivná hluchá linka, kdy jsem filmu nebyl schopen věnovat pozornost celou dobu, protože prostě místy nudí. Škoda, ale pořád velmi fajn.

The Program: Pád legendy (The Program, 2015) - 70 %

Snímek je opravdu ubíjející v tom, jak je jednostranně zaměřený, ale vzhledem k tomu, že se mnohé roky Lance definoval jako svatý, tak je to příjemný pohled. Navíc jsem až teď zjistil, jak hluboce to vlastně všechno šlo a jak to i vypadalo. Zase tolik mě před tím celá aféra nezajímala. Ben Foster i Chris O'Dowd výborní!

Piano (The Piano, 1993) - 75 %

Taková trochu jiná romance. Nemluvící - pouze z vlastní vůle - žena se přesouvá na druhou stranu zeměkoule, aby zde poznala, jak také může vypadat láska. Harvey Keitel, Holly Hunter, Anna Paquin a samozřejmě i Sam Neill v naprosto skvělých rolích, které gradují příběh, který rozhodně není pěkný, ale silný ano.

Tootsie, A.I. Umělá inteligence, Ansatsu kyôshitsu, Dobře placená procházka, Highlander

Tootsie (Tootsie, 1982) - 90 %

Znal jsem dřív "Mrs. Doubtfire", ale tohle je prostě celkově rozhodně lepší film, který funguje po herecké stránce, ale také po stránce příběhové, kdy tohle není patetické, ani zbytečně emocionální, je to prostě takové, jak byste si přáli. Vyrovnané po všech stránkách, navíc nesmírně vtipné od začátku až do konce. Ty dramatičtější momenty ale dojem rozhodně nekazí.

A.I. Umělá inteligence (Artificial Intelligence: AI, 2001) - 40 %

Netuším, jestli by z téhle látky Stanley Kubrick vytřískal víc, ale rozhodně si nemyslím, že by natočil tak krutě přeslazený jako Spielberg. Tohle jsou přesně ty prvky, které na jeho filmech nemusím. Ta přeslazenost, která se vám snaží vnutit slzy do očí. Tady se mi ale ani nezamlouval příběh, který je možná až moc inspirovaný Pinocchiem, ale posunutím do sci-fi roviny se snaží být jiný.

Ansatsu kyôshitsu (2015) - 90 %

Pecka! Tohle je prostě styl filmu, který mi neskutečně sedí. To je důvod proč mám Japonce tak rád. Je to ujeté, je to vtipné, je to drsné, má to příběh a navíc zde jsou takové digitální triky, až je to neuvěřitelné. Mysleli byste si, že postava toho žlutého parchanta nemůže ve filmu fungovat, ale ona funguje skvěle. Parádní jízda!

Dobře placená procházka (1966) - 70 %

Nikdy jsem semafor a jeho tvorbu nějak moc nevyhledával, ale tohle je prostě krása pohledět. Pár herců/zpěváků, kteří vám dávají tolik energie, navíc v něčem, co má dokonce i svůj příběh. Hodně jsem si to užil, hlavně i proto, že ty písně, které zde uslyšíte a které nejsou obecně známé, jsou zábavné a živé.

Highlander (Highlander, 1986) - 50 %

No do kelu... Co se mi na tomhle kdysi líbilo? Já jsem si pamatoval, že tam hrají Lambert a Connery a přišlo mi strašně cool, jak si usekávají hlavy a získávají pak energii, ale ono to je opravdu všechno, v čem je tenhle snímek zajímavý... Takže 50 % spíše z nostalgie, protože tohle už by mě teď určitě neoslovilo.

Kramerová versus Kramer, Assassination, Petals on the Wind, If There Be Thorns, Devil in Miss Jones

Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer, 1979) - 80 %

Ty herecké výkony jsou naprosto parádní, a to i v roli dítě, od kterého možná v konkurenci velkých herců tolik nečekáte. Ale celá trojice funguje skutečně skvěle, i když postavu Meryl Streep je celkem snadné nesnášet. Kdyby to mělo trochu jiný konec, tak dám filmu 100 %. Takhle se musí spokojit z mé strany s trochu menším hodnocením. Ten konec pro mě prostě skřípe.

Assassination (2015) - 75 %

Jihokorejci ukazují, že pro ně žánrový mix, trochu ve stylu filmy "Gangy New Yorku", není moc velký problém a dovedou se s ním vypořádat podle svého. S grácií, se stykem a hlavně i s příběhem, který není vůbec špatný, který je zajímavě gradovaný a konec i vede ke zdárnému konci. Možná to není až tak velké, jak se to tváří, ale rozhodně je to výborné.

Petals on the Wind (2014) - 55 %

Téhle románové sérii se musí nechat, že je docela zajímavá a není úplně tak předvídatelná, jak by se zdálo. Jsou zde drsné momenty, některé prvky jsou v podstatě jinde zakázané. Jenže stejně budete mít pocit, že je to celkově pořád hlavně telenovela, kde vás ty osudy postav nemusí vždy až tak zajímat. Jak ale říkám, některé scény hodně překvapí.

If There Be Thorns (2015) - 45 %

Pokračování snímku "Petals on the Wind", které se odehrává po letech. Má to podobnou poetiku a je to pořád telenovela s nějakými těmi temnějšími prvky, které jsou skoro až nadpřirozené, ale vycházejí jen z lidské psychiky a strachu. Už to začíná být maličko ohrané a neukončenost dění tenhle snímek ještě snižuje.

Devil in Miss Jones (1973) - 65 %

Z hlediska toho, co je možné v tomhle filmu všechno vidět, bude divák až překvapený. Tohle je na porno skutečně dost a jsou zde věci, které normálně k vidění nebyly a dokonce i dnes jsou považovány za specialitky. Má to navíc příběh. Tohle je porno, které má dle mého smysl, i když je to pořád hlavně exploatační vizuál.

Všichni prezidentovi muži, Xia Luo Te Fan Nao, Momentum, Bláznivá dovolená v Evropě, Trancers 5: Sudden Deth

Všichni prezidentovi muži (All the President's Men, 1976) - 85 %

Neskutečně silný film, který sice ukazuje, celou aféru Watergate v hollywoodském světle, ale nevytrácí se z ní nic, co by snižoval význam této události. Robert Redford a Dustin Hoffman naprosto vládnou tomuto filmu a ukazují zde svoje mistrovství, které se docení i po dlouhých letech. Film a událost, na které by Amerika neměla nikdy zapomenout.

Xia Luo Te Fan Nao (2015) - 60 %

Tak se ukázalo, že Číňané celkem v klidu zvládnou i romantický snímek, což jsem, přiznám se, tak nějak nečekal. Myslel jsem si, že to bude nějaká podivná komediální slátanina, ale ono to má na konci docela silné emoce. Jasně, je to možná trochu prvoplánové, ale já jsem se u toho docela bavil, za což jsem rád.

Momentum (2015) - 50 %

Pokud máte rádi béčkové filmy, tak tenhle je docela správně našlapaný a dostanete v něm to, co chcete. Trochu drsné scény, akční podívanou, nějaké ty zvraty a herce, které máte rádi. James Purefoy mě v tomhle docela překvapil a jeho postava zabiják a mučitele byla hodně zajímavá. Morgan Freeman bohužel spíš na okrasu.

Bláznivá dovolená v Evropě (European Vacation, 1985) - 40 %

Já si nemůžu pomoct, ale ta rodina je tak debilní a nefunkční, že nechápu, jak mohou vůbec fungovat. Já vím, že je to hlavně sranda, nebo teda by to hlavně měla být sranda, ale mě jsou tak protivní, že už se na ně ani nemůžu koukat. Sem tam to opravdu zachraňuje dobrý vtip, ale postavy už to pro mě až příliš zabíjejí.

Trancers 5: Sudden Deth (1994) - 40 %

Je to sice pokračování předchozího filmu s tím, že je zachováno hlavně všechno špatné. Deth už je opravdu vyčpělou postavou a jeho "už jsem na to starý" je spíše únavné než vtipné. Ale to bude i tím, že tu hlášku dneska slyšíte furt. Je mi líto, ale tohle už je úpadek série a já se bojím šestého filmu, který mě ještě čeká.

Motýlek, Dou sing 2: Kai tau dou sing, Mlha nad mořem, Star Trek: Renegades, Straight Outta Compton

Motýlek (Papillon, 1973) - 60 %

Hodně přeceněný film, anebo film, na který musím mít trochu jiné životní zkušenosti, abych ho skutečně přijal jako něco velkého. Ne, nelíbil se mi příběh, který byl nesmírně utahaný a vlastně mi ani nesedělo ticho postav, které se celým filmem proplétalo. Herecky dobré, ale tohle mi rozhodně nestačilo.

Dou sing 2: Kai tau dou sing (1995) - 40 %

Nebýt toho malého kluka, který chvílemi skutečně řádí a je sranda se na něj koukat, tak nemá smysl se na tenhle film moc dívat. Chybí zde nějaká skutečně dobrá hlavní postava, respektive její představitel, který by nějaký způsobem vynikal. Bohužel Stephen Chow se do série nevrátil a je to škoda.

Mlha nad mořem (Haemoo, 2014) - 75 %

Další krásná ukázka toho, jak dobré filmy umí Jihokorejci točit. Na tohle se prostě dobře kouká, i když je téma velmi dramatické a tragické. Skoro je škoda toho zbytečná, především hudebního patosu v závěru, který se snaží za každou cenu vytvořit emoce v divákovi, ale jinak je to velmi dobrá podívaná, která s vámi dovede zamávat.

Star Trek: Renegades (2015) - 60 %

Nejsem příliš velký trekkie, ale musím říct, že se mi tahle snaha vrátit "Star Trek" na televizní obrazovky docela líbí. Je vidět, že je to levné, přesně jak se v televizi, alespoň podle staršího modelu, očekává, ale jsou zde trikové scény, které jsou překvapivě velmi dobré. Jako sci-fi to příliš nenadchne, ale jako tribut to není zlé.

Straight Outta Compton (Straight Outta Compton, 2015) - 80 %

Až mě překvapilo, jak mě snímek zaujal. Je to dobře natočené, je to silná výpověď, ale přitom zde - většinu doby - není patos, který by to kazil. Je to dramatické, je to historické a je to zajímavé v tom, co všechno se dozvíte. No jo, a to jsem si myslel, že o americkém rapu něco málo vím. Ale je to opravdu jen málo. Výborný film, naprosto skvělý herecky a hudebně.

Půlnoční kovboj, Baron Prášil, Bloodsucking Cinema, Černá kočka, bílý kocour, Temné patro

Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy, 1969) - 80 %

Zase jednou jsem si vytvořil obrázek o filmu, který se lišil od toho, jaký film ve skutečnosti je. Nic to nemění na tom, že je to film výborný, který je především skvěle zahraný. Jak Jon Voight, tak Dustin Hoffman podávají skvělé výkony v příběhu, který je místy zbytečně moc psychedelický, ale v celkovém vyznění snadno pochopitelný a působivý.

Baron Prášil (1961) - 90 %

Sledovat snímky Karla Zemana je prostě neskutečný zážitek, protože to jsou filmy natolik jedinečné a specifické, že se nad nimi musíte rozplývat. Jaké animační a filmařské postupy Zeman používá, to je skutečně k neuvěření. Ale k neuvěření je i jejich efekt, který je prostě dech beroucí a jeho podání velryby nebo jiných příšer je prostě magicky nádherné. A takový je i celý příběh.

Bloodsucking Cinema (2007) - 50 %

Několik nadšenců - a není jich zrovna málo - mluví o tom, že mají rádi upíří filmy. To není zrovna málo, ale překvapivě to ani není moc. Jsou nadšení, mladí a neklidní. No dobře, někteří už jsou celkem staří. Bohužel zde není tolik zajímavých informací, jak by si člověk přál a prostě se jede s tím, že se tady objeví zajímavé tváře a budou mluvit o legendárních a méně legendárních upířích filmech. Na ten průměr to stačí.

Černá kočka, bílý kocour (Crna mačka, beli mačor, 1998) - 80 %
Výborný film, který mě velmi překvapil. Ani nevím, co jsem čekal, ale tuhle černou komedii plnou balkánské energie prostě ne. Ať už se vám budou postavy, líbit nebo ne, snímku prostě nevezmete, že vlastně nemá slabá místa a celou dobu si jede a strhne s sebou diváka, který bude jen zírat na to, co sleduje, a jak to funguje. Tady jsou národní vlivy moc vidět a je to strašně dobře.

Temné patro (Dark Floors, 2008) - 40 %
Aneb jak se dělá marketing metalové nebo jaké skupině. Lordi je skupina, která mě naprosto minula, i když podle všeho je jejich komerční potenciál výrazný. Tímhle filmem se to jen rozhodli potvrdit a natočili něco, co dějově absolutně nedrží pohromadě, ale sem tam zaujme triky a nějakou tou skoro děsivou scénou.

Chladný svět, Tváří v tvář, Hercule Poirot: Vražda v Mezopotámii, Myeong-ryang, Parfém: Příběh vraha

Chladný svět (The Cool World, 1963) - 40 %

Experimentální realismus v americkém provedení zaměřený na rasovou problematiku a problematikou kriminality, není zrovna filmem, který je až tak zajímavý, jak byste si po přečtení některých anotací mysleli. Tohle je prostě film ženy, která šla s kamerou do Harlemu, něco zde natočila, a lidi se mohli poprdět z toho, co za problémy vlastně v America mají. Dnes už to rozhodně jako otevření očí nepůsobí.

Tváří v tvář (Face/Off, 1997) - 80 %

Tohle je akční film, který už mám rád nesmírně dlouho. Cage a Travolta jsou moji oblíbení herci a tady navíc oba ukazují dvě naprosto rozdílné polohy a vy jim budete věřit obě. John Woo tady dokázal, že i v Americe dokáže natočit pořádný akční film, navíc se skvělým sci-fi prvkem, který je skutečně parádně proveden. Výměna obličejů je scéna, na kterou se nezapomíná, ale takových scén je zde více.

Hercule Poirot: Vražda v Mezopotámii (Agatha Christie's Poirot: Murder in Mesopotamia, 2002) - 75 %

Až moc mi to připomínalo předchozí díl "Zlo pod sluncem", a to hlavně ve smyslu skladby děje, kdy tu bylo ještě navíc, co mělo diváka zmást, možná až trochu zbytečně. Přesto je ale vytvořen příběh, který je komplexní. A tady i trochu natahovaný. Oblast Iráku je však dostatečně zajímavá, respektive uvedené lokace jsou natolik zajímavé, že vás alespoň tohle dostane.

Myeong-ryang (2014) - 70 %

Jižní Korea ukazuje, že má silnou filmovou základnu a může natáčet, v podstatě jakékoli filmy bude chtít, pokud na to Korejci budou chodit. A ono to vypadá, že na to budou chodit i lidé z jiných koutů světa. Zajímavý, historický epos, který je patetický, ale také dovede být pořádně krvavý a drsný. Rozhodně nadprůměr.

Parfém: Příběh vraha (Perfume: The Story of a Murderer, 2006) - 70 %

První polovina filmu je neskutečně zajímavá, protože i když prostřednictvím plátna nemůžete vůně a smrad vnímat, přesto jako kdybyste je cítily. Ulice jsou úžasně špinavé a do toho máte pocit, že cítíte něco krásného spolu s hlavním "hrdinou". Bohužel postupně se to vytrácí a samotná vražedná část není nijak zajímavá. Až na to finále, které je... no zvláštní, ale sedne k tomu a je tam cítit hodně z podstaty člověka.

Sůl země, Říkejte mi Kubrick, Absolvent, The Lost Legion, Velká oříšková loupež

Sůl země (Salt of the Earth, 1954) - 95 %

Když máte rádi kategorizováni, tak podle jedné kategorie jsou rozhodně levicově zaměřený člověk. Ale to není hlavní důvod, proč se mi snímek "Sůl země" tak zamlouval. Ukazuje sílu člověka a skupiny, když jdou za něčím správným. Ještě že nikdy nebylo žádné pokračování, protože tam by si to ti lidé stejně zkurvili. Takhle je to prostě dobré.

Říkejte mi Kubrick (Colour Me Kubrick: A True...ish Story, 2005) - 60 %

Film, který se točí kolem skvělého Johna Malkoviche a samozřejmě kolem pořádně ujetého příběhu o důvěřivosti a hlouposti lidí na jedné straně a o krutosti a vypočítavosti na straně druhé. Tady se krásně ukazuje, jak lidé prostě nemají svědomí a dělají si, co chtějí, když k tomu dostanou prostor a jednou jim to vyjde. Ani to ale nezachrání skutečnost, že ten film je hlavně takovou zajímavostí.

Absolvent (The Graduate, 1967) - 100 %

Neskutečný film o tom, jak starší paní svede mladíka, který je na scestí a neví, co si po škole počít se svým životem. To, jak Mike Nichols natočil scénu, kdy paní Robinson svede mladého a nezkušeného - a hodně nervózního, když jme u toho - Benjamina, je prostě neuvěřitelné. Celkově je to ukázkou skvělé filmařiny, nemluvě pak o výtečném konci, kdy sledujeme obličeje dvou hlavních protagonistů a spolu s nimi si uvědomujeme, že tohle vlastně vůbec nebyl super nápad. A konec. Víc nic. A je to jen dobře.

The Lost Legion (2014) - 10 %

Viděl jsem hodinu a půl dlouhý film. Nevím, jestli to má být pilot k seriálu, anebo něco, co bude stát samostatně, ale pokud z tohohle bude seriál, no tak to potěš koště... Ano, je hezké, že tam je nahota, intriky a brutalita, ale nemůže si pomoct, ale tohle už tu bylo a je. Seriál "Řím" byl v tomhle ohledu mnohem zajímavější, stejně tak "Spartakus". To ani moc nepotěší to, že na svědomí mají projekt čeští autoři.

Velká oříšková loupež (The Nut Job, 2014) - 30 %

Hezké no, heist snímek v hlavní roli se zvířátky, která jsou většinou dobrá, a s takovými, která jsou někdy zlá. Sice je sem tam nějaký známý hlas, ale k čemu to je, když ten příběh je tak příšerně nudný a předvídatelný. Není tam nic, co by mělo diváka zaujmout. Je to pořád jen to, že něco není správně, ale hrdina, který není hrdinou, to napraví. A všechno skončí krásně růžově. Že bych měl depresi?