úterý 22. března 2016

Withnail a já, Snoopy a Charlie Brown: Peanuts ve filmu, Scrat's Continental Crack-Up, Scrat's Continental Crack-Up: Part 2, Na shledanou, chlapci


Withnail a já (Withnail & I, 1987) - 70 %
Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné.

Snoopy a Charlie Brown: Peanuts ve filmu (The Peanuts Movie, 2015) - 80 %
Těšil jsem se na tenhle film a tak nějak jsem věděl, že mě nezklame. A nezklamal. Ten komiksový humor je do filmu přenesen naprosto skvěle, stejně jako kresba. Grafika vypadá moderně, ale přitom používá design komiksový. Tohle je krásná pocta jednomu z nejlepších strip, jaké kdy byly vytvořeny. Bavil jsem se celou dobu.

Tenhle první díl mě hodně bavil, snad i proto, že to docela splňuje ten název, který to v sobě má. Má to dobré nápady (vytváření kontinentů, žirafy) a celkově je to díky své krátkosti zábavné a hlavně nezastavitelné. Přesně takový ten typ krátké animované grotesky, který mi sedí a který mě dovede pobavit.

Oproti prvnímu dílu je tohle v podstatě bez nápadu a ani to není tolik zábavné. O nějaký ten kontinentální drift tu už opravdu nejde, prostě jen o jeden dva dobré gagy, které jsou roztahané na necelé tři minuty, kdy následně zjistíte, že tohle je primárně reklama na celovečerní film a nic moc jiného.

Na shledanou, chlapci (Au revoir les enfants, 1987) - 75 %
Je až neskutečné, jak je možné natočit relativně poklidný obraz toho, jak funguje jedna škola, a přitom ukázat, jak se hroutí dějiny, jak jsou lidé odporní a jak dokážou ostatní nenávidět. Je zde vidět, že jsou tu i dobří, ale nějak si nedovedu představit, že jich je většina. Anebo zlu stačí opravdu jen pár jedinců?