sobota 25. července 2015

Červená pustina, Rodinná dovolená a jiná neštěstí, Byli obětováni, Fantom opery, 3 sezóny v pekle


Červená pustina (Il deserto rosso, 1964) - 55 %
Antonioni se nezařadí k mým oblíbeným režisérům, a to i přesto, že tady používá skutečně krásné barvy. Téma mě samo o sobě docela sedělo, ale jeho podání prostě není z těch, které by mě dokázalo upoutat. Nemůžu si pomoct, ale Evropa mi prostě v tomhle období moc nesedí, i když jsou filmy téhle doby hodně uznávány.

Taková klasická blbina, kde o nic nejde, hlavně proto, že od začátku už jasně víte, že to bude plné skopičin a samozřejmě musí dojít k polepšení všech dobrých a k potrestání všech zlých. Všichni budou osvíceni a nakonec dojde i na potřebný skvělý konec. Díky Robinovi a Kristin je to ale film, který mě místy docela bavil.

Byli obětováni (They Were Expendable, 1945) - 75 %
Na svou dobu je to nesmírně dobrý film v tom, jak je to natočeno a jaké scény jsou zde obsaženy. Námořní bitva je velmi dobrá. Navíc taková ta správná chlapská atmosféra je taky dobře zachycena. I když je to patriotský film, není to příliš vlastenecké, aby se vám z toho dělalo šoufl. Přesto budete mít sem tam pocit, že se vlastně nic neděje.

Fantom opery (The Phantom of the Opera at the Royal Albert Hall, 2011) - 100 %
Tohle je jednoduše nejkrásnější muzikál, který znám. Ty písně jsou prostě nádherné a já na ně nikdy nezapomenu. V tomhle provedení je muzikál skutečně pompézní, navíc se zde na konci objeví původní sestava i se Sarah, která si zde zapěje s různými Fantomy z různých verzí uvedení muzikálu. Monstrózní, krásné, děsivé a nezapomenutelné.

3 sezóny v pekle (2009) - 60 %
Není to opravdu vůbec špatně zahrané, ale ty postavy nejsou prostě natolik zajímavé, aby se s nimi dalo ten dlouhý příběh projít. Je to určitá výpověď o době a o lidech, ale není to pro mě tak hodnotné. Jako kdyby toho bylo v české kinematografii poslední dobou tolik, že už mě další podobný film prostě nevytrhne.