Zobrazují se příspěvky se štítkemnoomi rapace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnoomi rapace. Zobrazit všechny příspěvky

středa 29. listopadu 2017

Ernest proti obrovi, Fun Mom Dinner, Lowriders, Risk, V utajení




Ernest proti obrovi (Ernest Scared Stupid, 1991) - 50 %
Jim Varney se očividně vyžívá v převlecích, které v tomhle díle už skutečně zabírají docela dost prostoru, ať už se jedná skutečně o převleky v rámci děje, anebo o různé členy Ernestovy rodiny. Jimovi se musí nechat to, že dokáže pracovat s dětmi a pro ně natáčí. Tohle má ale navíc i trochu hororový nádech a skvělé masky.

Fun Mom Dinner (2017) - 40 %
Nějak mě tyhle filmy o dámách s dětmi, které potřebují trochu orazit, ale ono se to zvrtne, nebaví. Zaprvé proto, že to nebývá moc vtipné zadruhé proto, že to bývá celkem na jedno brdo. A tohle trochu na jedno brdo je, ale musí se tomu nechat, že to sem tam i vtipné je, ale po hříchu ne moc často.

Lowriders (2016) - 40 %
Docela dobře zachycené prostředí, ale ne moc drsně, což mi možná trochu vadilo. Jako kdyby byl snímek jen spíš takovým čajíčkem než skutečně drsným dramatem ze sousedství. Ale lowridery mají něco do sebe a vždycky se mi líbily. Možná proto je škoda, že ve filmu nehrají ještě o něco důležitější roli.

Risk (2016) - 70 %
Svoboda je něco, za co se bojovalo ve světových válkách, ale i po nich, a nejhorší na to, je, že se za ni bojuje pořád, protože je nám nebo některým z různých důvodů upírána. Julian Assange je toho důkazem. A vlastně celé WikiLeaks. Pořád nemám svobodu v tom, jaké informace získáváme nebo můžeme předávat. Je to skutečně dobře? A je dobře, aby trpěli lidé, kteří chtějí jen informovat? Dobrý, osobní dokument.

V utajení (Unlocked, 2017) - 60 %
Noomi Rapace mě prostě dokáže uhranout, a to v jakémkoli filmu, ale tady má k ruce docela fajn moderní, akční špionážní film, který má dobré tempo, jež nenudí. K tomu ještě zajímaví kolegové vedle skvělé Noomi, kteří pomáhají tomu, aby i menší plytkost v ději zůstala spíše zapomenuta. Dobrý thriller.

pátek 30. prosince 2016

Fantastická zvířata a kde je najít, Disraeli, Hluboko, Rupture, Terra Formars


Fantastická zvířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them, 2016) - 75 %
Nějak jsem se na film ani moc netěšil, i když jsem slyšel nějaké zvěsti, že to je docela dobré. A ono to je víc než jen docela dobré. Byl jsem naprosto uchvácený potvůrkami, které se zde objevily. Není to jediná silná stránka, ale scenáristicky je to přece jen trochu slabší. Prostě rozjezd pro něco většího, ale s dobrými postavami.

Disraeli (1929) - 60 %
Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli nemá být postava Disraeliho v tomhle filmu jen karikaturou, protože on tak vypadá. Snímek je hodně divadelní, čemuž přispívá i herectví George Arlisse, ale je to právě on, kdo drží film nad hladinou a kdo z něj dělá alespoň trochu výjimečné dílo, nejen historickou hrou.

Hluboko (Djúpið, 2012) - 60 %
Jako silnou stránku tohoto snímku beru skutečnost, že nás na tenhle příběh upozorňuje. Dokud se jedná o část s přežitím, je to místy docela silné, dobře natočené, skoro i strhující. Ale jakmile je to mimo moře, už to prostě tak strhující není a vlastně to i lehce nudí, stejně tak i flashbackové scény, které mi nic moc navíc nepřinesly.

Rupture (2016) - 50 %
Takový klasický film o tom, že všechno je jinak, než si obyčejný člověk celou dobu mysle. Přiznám se, že kdyby hlavní roli nehrála moje oblíbená Noomi, asi se po filmu ani moc nějak nepídím. Ale v jejím případě mě prostě baví film sledovat, i když je to jinak docela slabé, nebo v tomhle případě maximálně průměrné. Scény s pavouky vám ale budou kroutit prsty u nohou.

Terra Formars (2016) - 70 %
Co si budeme nalhávat, Takashi Miike je prostě můj oblíbený tvůrce, a v podstatě cokoli, co natočí, je pro mě zajímavé. Tedy už je strašně moc vidět, jak ho přitahuje manga, jenže je také moc vidět, jak dokonale má zvládnutou vizuální a technickou stránku filmu. Na tohle se prostě skvěle kouká. Jasně, že příběh, není nic moc, ale vizuálně je to pro mě uhrančivé.

neděle 28. srpna 2016

The Last Heist, The Pack, The Perfect Match, The Rezort, Traded


The Last Heist (2016) - 60 %
Jednoduchý, ale docela cool snímek, kterému naplno vládne Henry Rollins, i když by se skoro mohlo zdát, že je to nejprve jen okrajová postava. Jasně, herecké výkony nejsou kdovíjaké, ani dějově není "The Last Heist" nějak okouzlující film, ale jako béčko to na mě dovedlo zapůsobit tím správným nádechem.

The Pack (2015) - 50 %
Takový klasický průměrný horor, z kterého se rozhodně dalo vytěžit více, ale už jen proto, že se tvůrci rozhodli jít cestou živých psů a nikoli digitálních, bych se přimlouval k tomu, aby byl snímek lépe hodnocen. Některé scény jsou skutečně velmi povedené, bohužel jako celek je to celkem nudné a předvídatelné.

The Perfect Match (2016) - 35 %
Klasická romantická komedie, která se snaží být nejprve celkem vtipná, pak trochu smyslná, no a nakonec je především trapná a předvídatelná, kdy ale dovede překvapit závěrem, který není klasický. Postavy jsou ale neskutečně klišovité a hlavní hrdina je popravdě osobou na pěst a nezaslouží si tolik pozornosti.

The Rezort (2015) - 50 %
"Jurský park" ve stylu zombie. To je to, co by se dalo říct o snímku "The Rezort". A ještě by asi stálo za to doplnit, že to je snímek pro mladé, kde mladí paří, užívají si a střílejí zombie terče na jednom speciálním ostrově, vlastně takovém prázdninovém rezortu. Samozřejmě, že se všechno posere a samozřejmě, že je to v duchu hry "Dead Island", ale bez potřebného drivu.

Traded (2016) - 65 %
Nemůžu si pomoct, ale poslední rok na westernech prostě ujíždím, navíc mám pocit, že se americkým tvůrcům daří točit docela dobré věci, i když jsou to menší filmy, jako třeba tento. Michael Paré se dokonale hodil na otce, který chce zachránit svou dceru ze spáru bordelu, Kris Kristofferson i v 80 pořád vypadá jako někdo, kdo by vystřílel celé město. Prima western!

pátek 12. srpna 2016

Babycall, Badlapur Boys, Kluk ve světě příšer, Hunting Season, Girl in Woods


Babycall (Babycall, 2011) - 50 %
Snímek "Babycall" má jeden zásadní silný prvek, pro který stojí za to sena něj podívat. Tím prvkem není nikdo jiný než Noomi Rapace, která v hlavní roli opět odvádí skvělou práci a dává tak mírně zaniknout skutečnosti, že snímek vlastně nemá tolik co říct a o horor se snaží spíše jen okrajově. To je velká škoda, protože napětí se vytrácí rychle.

Badlapur Boys (2014) - 70 %
Chvíli - docela dlouhou - jsem si říkal, co to je sakra za sport, který zde postavy provozují. Jmenuje se kabaddi a jde tam o tom, že jsou dva týmy, jeden si vždy zvolí lupiče, který se snaží "ukrást" hráče druhého týmu a tím získat body. Základem jeho útoků je fakt, že musí zadržet dech. Podivný sport, vyloženě lokální, ale zajímavý, stejně jako prezentovaný film, který mě ve finále překvapil.

Kluk ve světě příšer (Bakemono no ko, 2015) - 80 %
Zase jedna krásná ukázka japonské animace, kdy na první pohled máte pocit, že se jedná jen o něco, co navazuje na klasické fantasy příběhy o Opičím králi, ale ve skutečnosti se jedná spíše o film, který si bere to nejlepší z akční školy a přenáší to do roviny, kde je to přístupné dětem. Přesto dovede vyjádřit silné emoce.

Hunting Season (2016) - 5 %
Co tohle sakra bylo? Je to vůbec film, nebo jen scénky, které někdo shodou okolností natočil s pár známými ksichty? Já mám béčkovou produkci docela rád, ale tohle už na mě bylo trochu moc. Děj, který má našlápnuto na to, aby byl drsný, ale je jen uřvaný a trapný, herci, kteří už se ani nesnaží nic předstírat. Špatné, špatné.

Girl in Woods (2016) - 20 %
Na první pohled to vypadalo docela dobře. Z mé pozice hlavně proto, že se zde objevuje jméno Charisma Carpenter, kterou mám prostě rád. Nějaká osobní slabost. Jenže pak zjistíte, že je to akorát snůška vzpomínek, snů a halucinací, která dohromady dává nudné pobíhání po lese, které Juliet Reeves prostě neutáhne.