Hadí doupě, De aanslag, El ciudadano ilustre, Father Goose, Only the Brave

Hadí doupě (Crooked House, 2017) - 40 %

Docela velké množství zajímavých herců, které vedlo k tomu, že byla natočena jedna z nejméně zajímavých adaptací Agathy Christie. To je trochu smutné, ale i když se film sem tam snaží o nějakou tu atmosféru, tak to prostě nefunguje a nestojí za to. Zápletka je dobrá možná v knize, ale tady se jí nepovedlo rozvést dobře.

De aanslag (1986) - 60 %

Snímek, který se celou dobu tváří, že pro vás má hodně velké překvapení, že to na konci bude pecka, až se to dozvíte, ale nemohu si pomoct, podobné pocity jsem rozhodně ve finále filmu neměl. Je to dobře natočené vyrovnávání se s tragickými událostmi, kdy ani po desítkách let není člověk v pořádku, ale přece jen jsem v závěru čekal víc.

Vážený občan (El ciudadano ilustre, 2016) - 60 %

Vyrovnat se s minulostí a s tím, kam člověk patří, znovu se setkat s místem, kde člověk vyrůstal, ale odkud utekl, to není jednoduchý, i když jste světově známý a uznávaný autor. Je to o to těžší, že zrovna máte vlastní osobní krizi. Přesto to může být docela vtipné a je možné dojít k nějakému tomu závěru, který už třeba tak vtipný nebude.

Father Goose (1964) - 70 %

Předposlední film Caryho Granta, kde i v šedesáti ukazuje, jak je skvělým hercem. Jasně, není to jen o něm, ale on je prostě tak ležérní, tak dobrý, tak přirozený a sakra, tak vtipný, že je to nakonec film o něm. Leslie Caron je vedle něj spíš jen jako otravná ženská, ale on tomu dává to správné kouzlo a zábavu.

Only the Brave (2017) - 75 %

Silný příběh, dobré postavy, které jsou skvěle zahrané výbornými herci, a do toho výborná práce v terénu, ať už s ohněm nebo bez něj. Tohle se prostě povedlo, navíc kamera tu má místy opravdu skvělé záběry, které dovedou jak nadchnout, tak mrazí. Stejně jako mrazí z finále tohoto hasičského filmu.

Bokeh, Bruce Lee, Velkolepé muzeum, Garfield 2, Utajené dětství

Bokeh (2017) - 60 %

Já tyhle příběhy ve stylu "poslední člověk na zemi" prostě miluju. Je to zajímavé hlavně v tom hledisku, že chcete vědět, jak se to vyvine. Tohle je zase trochu jiné pojetí, spíše vztahové, romanticky dramatické, ale je funkční, a i když vás finále nenaplní, podařilo se obrazově dobře využít islandské lokace.

Bruce Lee (2017) - 20 %

Tady jsem se nechal hodně navnadit názvem, který je prostě slibný, ale ono se nakonec ukáže, že tohle vůbec není pocta mistrovi a skvělý akční film, ale ve skutečnosti je to blbá komedie s partou tupců, která v sobě má několik odkazů na známé světové filmy a na Bruce Leeho. Příšernost, opravdu příšernost.

Velkolepé muzeum (Das große Museum, 2014) - 60 %

V posledních letech letí to, že se můžete i v kině podívat do muzea na jeho sbírky, ale snímek "Velkolepé muzeum" není o tom, aby se vám Muzeum dějin umění ve Vídni představilo svými sbírkami, ale především lidmi, kteří v něm pracují. A jako pohled do zákulisí je to celkem zajímavá zkušenost.

Garfield 2 (Garfield: A Tail of Two Kitties, 2006) - 20 %

Ještě větší ptákovina než první film, která mě opět bavila jen proto, že Bill Murray jako hlas Garfielda skvěle sedl. Ale poslat Garfielda do Británie a udělat tam záměnu za aristokratickou kočku... Nevím, tohle mi přijde jako pořádná pitomost a jako něco, co ukazuje, že Garfield může fungovat jedině ve stripu.

Utajené dětství (Infancia clandestina, 2011) - 70 %

Dobře, musím uznat, že první impuls, proč se na film podívat, byla Natalia Oreiro. Vidět ji v něčem jiném než telenovele, bylo takové milé. Ale ona zde moc není a film mnohem více funguje skutečně jako vzpomínky režiséra, vzpomínky na podivný život a podivnou dobu v Argentině. Příběhem a vývojem hlavní postavy to zaujme.

Král čtvrti Once, Schulmädchen-Report 2. Teil - Was Eltern den Schlaf raubt, Tarzan's Savage Fury, Závod, The Traveling Executioner

Král čtvrti Once (El rey del Once, 2016) - 40 %

Pokud je člověk Argentinec, asi film ocení více. Pokud je navíc argentinský žid, skutečně si ho může užít. Ale jelikož mi tohle náboženství, stejně jako žádné jiné, mnoho neříká, nedokázal jsem se dokonale vžít do postav a do toho, co je motivuje. Není to špatně natočené, ale příběh mě prostě nezaujal.

Schulmädchen-Report 2. Teil - Was Eltern den Schlaf raubt (1971) - 40 %

Oproti prvnímu filmu je tohle trochu drsnější, ale jen v tom smyslu, že je zde naznačeno znásilnění, i když není nijak explicitně prezentováno, a také proto, že je zde už na začátku vydírání jednoho učitele, kterého studentky svedly. Člověk se mu ani nemůže moc divit. Kdo by se na jeho místě udržel...

Tarzan's Savage Fury (1952) - 50 %

Tohle je moje rozloučení s Lexem Barkerem jako Tarzanem, protože jeho pátý film jsem viděl jako první. Je to takové průměrné rozloučení, trochu rozpačité, ale s tím, že je zde docela dobrá záporná postava. Neustálé záběry na Cheetu se ale už dávno omrzely a člověk neví, jestli to vlastně není dětský film.

Závod (The Race, 2009) - 60 %

Hezký rodinný film, který nemá žádný překvapivý vývoj, ale je jednoduše natočen tak, aby to bylo divácky příjemné, aby zde byly trochu vyhrocené momenty, hlavně emočně, což vede k tomu, že se k postavám dostanete. Ale ono to funguje hlavně kvůli těm dětem. Dobré, ne výjimečné, ale prostě hezké.

The Traveling Executioner (1970) - 80 %

Zajímavý snímek o tom, jak jeden chlapík cestuje s elektrickým křeslem a snaží se každému trochu zlepšit ten konec, tu poslední míli, která ho před smrtí elektrickým proudem. Snímek má v sobě něco bizarního, ale zároveň lidsky krásného, kdy Stacy Keach ukazuje svoje mistrovství v poslední části filmu, která je dobře vypointovaná.

The Childhood of a Leader, Passage to Mars, The Perfect Weapon, Tajemství jejich očí, Walk of Fame

The Childhood of a Leader (2015) - 40 %

Snímek, který se snaží být o hodně intenzívnější, než jakým skutečně je. To, co se nám snaží říct kamera a hudba, to nám prostě děj neříká. Není to tak strhující, jak by to chtělo být, tady jsou kamera a zvuk až příliš rušivým aspektem, který přehlušuje všechno, vlastně i tu myšlenku, která je nám sdělována.

Passage to Mars (2016) - 30 %

Tohle je pro mě dokument o ničem. Hezké vyprávění o tom, jak může vypadat také expedice, ale musím se přiznat, že mě to ani trochu nebavilo, že jsem si v tom nenašel v podstatě nic. Zlatí "Trabanti", ti jsou alespoň zajímaví, zábavní a člověk se i něco dozví. Tady jsem se ani moc nedověděl.

The Perfect Weapon (2016) - 40 %

Steven Seagal se rozhodl, že bude natáčet jen takové filmy, kde už nebude muset nic předvádět, protože už na to nejspíš prostě nemá. Alespoň jiní se do akce pustí a nechají tohohle akčního hrdinu hezky v důchodu. Namachrované, i když moc není proč, o příběhu se nemusí moc mluvit, i když se snaží překvapit. To se neděje.

Tajemství jejich očí (El secreto de sus ojos, 2009) - 70 %

Film, který celkem zajímavě řeší to, jak nás minulost dokáže ovlivnit, jak se dovede vracet, protože jsme ji nedořešili. Tohle jsou příběhy, které mám docela rád a přišlo mi, že i v závěru je snímek docela úderný. Vztahová rovina pro mě ale moc nefungovala. Nebyla zbytečná, ale stejně jsem z ní nic moc necítil.

Walk of Fame (2016) - 25 %

Scotta Eastwooda mám rád a docela rád se na jeho filmy koukám, ale nemůžu si pomoct, tahle komedie mi skutečně nepřišla moc vtipná. Vlastně jsem se celkem nudil a většina momentů mi přišla spíše otravná. Nemluvě o tom, že ona ani zápletka není nic geniálního a tak nějak čekáte, že to podobně dopadne.

Hurá do pravěku!, Dior a já, Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdící prášek, Elefante blanco, Cold War II

Hurá do pravěku! (Dino Time, 2012) - 40 %

Takový celkem obyčejný film, který nemá překvapivý děj, nemá překvapivý závěr a snaží se hodně moralizovat o tom, jak je rodina důležitá. Netvrdím, že to jsou špatné hodnoty, jen to je už celkem nuda. Grafická stránka spíše fajn, humor spíše dětinský, prostě další animák, který celkem snadno zapadne.

Dior a já (Dior et Moi, 2014) - 40 %

Co si budeme namlouvat, filmy o módě mi prostě nic neříkají, a tak ani tenhle, poměrně dobře natočený dokument, mě nedokázal zaujmout. Na jednu stranu je možné vidět při vytváření šatů umění, na druhou stranu mám pocit, že je to prostě snobské a velmi povrchní. Ale to je holt moc ovlivněno mým osobním vnímáním.

Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdící prášek (Doktor Proktors prompepulver, 2014) - 40 %

Chvíli jsem si i říkal, že by ten nápad mohl být vlastně i docela vtipný, že by mohla být sranda sledovat nějaký takový film, ale i když jsem knihu nečetl, tak film mě rozhodně neoslovil. Jako kdyby Jo Nesbø měl už příliš thrillerů, a prostě si odskočil někam, kde to mělo být trochu pošahané. Moc není, ale hlavně to ani není moc zábavné. Minimálně v tom filmovém provedení.

Elefante blanco (Elefante blanco, 2012) - 60 %

Co se filmu daří naprosto skvěle, to je chudoba a podmínky, v jakých musejí někteří lidé žít. Je pak dobře, že se najdou tací, kteří jim chtějí pomoct, ale ani oni někdy nevzmůžou nic. Jestli je církev k něčemu dobrá, tak je to pomoc právě v těchto místech. Dějově mě ale snímek nedovedl dostat, postavy jsou celkem dobré.

Cold War II (2016) - 60 %

Nejedná se o tak akční snímek, jako v případě prvního filmu, i když i ten si akci šetřil. O to zajímavější mi ale film "Cold War II" přišel herecky, a to nejen díky tomu, že zde hraje můj oblíbenec Yun-fat Chow. Jako na drama se na to kouká docela dobře, jako akční film to tolik nefunguje.

Hard Tide, Hroši v Africe, Me casé con un boludo, Monsoon Mangoes, Term Life

Hard Tide (2015) - 20 %

Je mi líto, ale i kdyby tenhle film měl sebelepší příběh, tak mi prostě vadil ose na něj koukat. Je to hlavně v tom, jak je moc vidět, jak je film neherecký. Tohle se nejhůře projevilo v tom, jak dopadly násilné scény. Jako kdybyste sledovali nějaké představení na divadle. Ale možná i na tom divadle by to vypadalo uvěřitelněji.

Hroši v Africe (Io sto con gli ippopotami, 1979) - 75 %

Jasně, filmy s touhle dvojicí se už začínají trochu opakovat, když jich vidíte víc, ale oni si prostě tak parádně sednou, hlavně když se navzájem trochu prudí. Ono je to většinou ze strany Terence Hilla, ale stejně si nemají co vyčítat. Africké prostředí je tu trochu fajn, i když malinko prvoplánové. Přesto baví.

Me casé con un boludo (2016) - 45 %

Taková celkem průměrná romantická komedie, která je místy i trochu dramatická, jejíž nejzajímavějším rysem je asi skutečnost, že byla natočena v Argentině. No dobře, dalším zajímavým rysem je také herečka v hlavní roli, Valeria Bertuccelli, což je rozhodně zajímavá žena, i když její postava mi tolik nesedla.

Monsoon Mangoes (2016) - 60 %

Ten sentiment je z tohoto snímku až moc cítit, což je velká škoda, protože ho to vyloženě kazí, ale i tak je to film, který se mi zamlouval. Ano, je to hlavně tím, že vypráví o člověku, který si jde za každou cenu za svým snem. Musí si ho protrpět, sem tam si ho protrpí i ostatní, ale nechce ubližovat, chce jen točit.

Term Life (2016) - 50 %

Po dlouhé době je to film, kde se mi Vince Vaughn líbil, takže už jen proto bych tomu dal průměr, ale ono celkově to na mě působilo docela dobře. Nic velkého, žádné velké umění, ale prostě celkem fajn akční film se zajímavými postavami, ne úplně nudnou zápletkou, ale s jednoduchou přímočarostí toho, kdo je zlý a kdo je dobrý. Takže průměr jo.

Oficiální verze, Sherlock: Přízračná nevěsta, Filmový dobrodruh Karel Zeman, Adaline, Bizarre

Oficiální verze (La historia oficial, 1985) - 60 %

Podle toho, co jsem o filmu četl, jsem si říkal, že by mě to mohlo dostat, že to bude emocionálně silné. No, ale nebylo. Nějak jsem se do filmu nemohl dostat, ty postavy mě nezaujal a já jsem ten příběh nedovedl prožít tak, jak by si rozhodně zasloužil. Myslím si, že je to trochu moje vina, ale prostě to nebyl tak silný zážitek.

Sherlock: Přízračná nevěsta (Sherlock: The Abominable Bride, 2016) - 65 %

Dlouho jsme na to čekali a dlouho to vypadalo, že to bude parádní díl. Hlavně proto, že jsem si myslel, že se to vztahuje k minulosti a že to bud jen taková jednohubka, prostě speciál, který je jiný než ostatní díly. Ale ne, ono to navazuje na klasickou sérii a to rozuzlení je takové až moc zamotávané. To mi prostě nesedlo. Musím ale vyzdvihnout povedený dabing, který nemám tu čest tak často slyšet.

Filmový dobrodruh Karel Zeman (2015) - 100 %

Nádherný dokument, který ukazuje, že máme - anebo jsme alespoň měli - osobnosti, které skutečně výrazně promluvily do toho, jak by měl vypadat světový film. Je až neskutečné, koho dokázal Zeman ovlivnit, ale je ještě krásnější, že i dnes jsou tvůrci, kteří jdou v jeho stopách. Tenhle dokument snad otevře cestu ke Karlovi Zemanovi i pro další generaci.

Adaline (2015) - 50 %

Abych tomuhle thrilleru dal nadprůměr, to rozhodně není, na druhou stranu, abych to zase odstřelil, to se mi taky nechce. Jedná se o nízkorozpočtový film, nezávislý, a je na něm vidět, že se všichni docela snažili. A tohle ocenit umím. Navíc jsem opravdu měl pocit, že to thriller je. Takže alespoň ten průměr.

Bizarre (2015) - 15 %

Tohle rozhodně není snímek podle mého gusta a název "Bizarre" mu asi docela sedí, i když já si dovedu představit bizarní věci, které mě budou bavit. Tahle podivná koláž, která se i snaží o nějaký děj, a to v celkem jednoduchém příběhu, je zvláštní a pro mě ničím uhrančivá. Díval jsem se, ale nic jsem necítil.