pondělí 31. července 2017

Kiraware Matsuko no isshô, Jsem s tebou, Venkovský lékař, The Karma Killings




Expresionistické, ale i realistické. Kýčovité, ale přitom i vizuálně zajímavé a krásné. Drsné až brutální, ale k tomu i něžné a lidské. A do toho všeho se smývají hranice mezi skutečností a snem, fantastikou a realitou. V komorním dramatu se používají počítačové triky a celé dohromady to překvapivě jedinečně funguje.

Jsem s tebou (Main Hoon Na, 2004) - 60 %
Indický mainstream, který je dostatečně zábavný na to, abyste v klidu přežili i ty tři hodiny, má skvělé postavy, spoustu akce, místy i dramatické moment, scény, které jsou nádherně přitažené za vlasy, do toho hudební čísla, která jsou mnohdy sama o sobě filmem, a to všechno vás dovede strhnout. Není to výjimečné, ale je to zábavné.

Venkovský lékař (Médecin de campagne, 2016) - 50 %
François Cluzet se nám začíná specializovat na umírající a nemocné postavy, což je fajn, protože tam může ukázat, že má herecké schopnosti, ale tenhle skoro až provinční film s tématem až překvapivě ohraným - asi proto, že mi přijde, že u nás se tohle točí furt - ničím zásadně nevyniká, kromě dobrých hereckých výkonů.

The Karma Killings (2016) - 60 %
Alternativní indický film, který vyniká především svým pojetím, kdy je docela dobře možné, že si budete celou dobu myslet, že se jedná o dokument. Mockumentary moc nemusím, ale tohle je vlastně spíše hraná forma dokumentu a funguje. Je tím řečeno, co se film snažil říct o kriminalitě, která je problematická. Ale to neplatí jen pro Indii.

Hodiny harmonie (Uroki garmonii, 2013) - 70 %
Hodně znepokojivý snímek o tom, jak vlastně funguje nebo nefunguje systém. Je to do jisté míry o šikanovaném mladíkovi, ale spíše je to možné chápat jako film o spravedlnosti a o tom, jak je na ni nahlíženo jedinci, kteří mají moc. Spravedlnost nefunguje, ne v tom společenském pojetí, ale budeme ji dál bránit.

neděle 30. července 2017

Koncert, Deník komorné, Bláznivý, The Bright Day, Muž se zlatou paží




Koncert (Le concert, 2009) - 50 %
Snímek, který má docela dobrý základ, kdy vyhozený dirigent chce ve své scéně, kde dělá uklízeče, dokázat něco, co je na první pohled šílené - dát dohromady po třiceti letech staré muzikanty a jet jako zástupce ruské hudby do Paříže. Postupně se z toho vytratí náboj a absurdita a je to celkem očekávané a nezáživné.

Deník komorné (Le journal d'une femme de chambre, 1964) - 70 %
Luis Buñuel obsadil do hlavní role snímku "Deník komorné" krásnou Jeanne Moreau, která ukázala, jak je skvělou herečkou a dovedla tenhle celkem silný příběh podat naprosto úchvatně. Není hlavní devizou, tou je i režie a kamera, ale díky ní skutečně poznáte, jak také může vypadat život na aristokratickém venkově.

Bláznivý (Manic, 2001) - 50 %
U snímku "bláznivý" mi natolik nesedla kamera, že jsem měl prostě problém se na to dívat a nelíbilo se mi, jak příběh sleduj. Postavy přitom nejsou zahrány špatně, i když si tak říkám, jestli by tímhle způsobem mohlo nějaké zařízení pro lidi s psychickými problémy fungovat. Ale ano, asi opravdu mohlo.

The Bright Day (2015) - 50 %
Alternativní indická tvorba je rozhodně zajímavá, mimo jiné i díky kontrastu s klasickým Bollywoodem, ale musím uznat, že tohle hledání smyslu života, které je prezentováno snímkem "The Bright Day" se mi nějak extra nezamlouvalo, a do tichého filmu jsem se nedokázal moc dostat. Možná až moc tiché.

Muž se zlatou paží (The Man with the Golden Arm, 1955) - 80 %
Frank Sinatra rozhodně podává skvělý výkon a myslím si, že by od něj málokdo podobnou roli čekal. Ale on se na to se svým obličejem vlastně hodil. Ale ještě více dokazuje režisér Otto Preminger, jak schopným člověkem byl a jak se nebál žádného tématu, třeba ani drogové závislosti, ač tu není vyloženě explicitní.

sobota 29. července 2017

Commando 2, Hoffman, I Am Not Your Negro, Kavan, Sicilský klan




Commando 2 (2017) - 45 %
Klasické pokračování, které se snaží o to, aby bylo lepší než první díl, ale ve skutečnosti je ve všech ohledech slabší. Příběh není tak zajímavý, akční scény tak nepřekvapí, jedině ta roztahanost zůstává. Mladí a hezcí v hlavní roli, méně hezcí jsou zloduši nebo vedlejší směšné postavy. Prostě trochu nuda.

Hoffman (Hoffman, 1970) - 80 %
Ve snímku "Hoffman" se naplno ukazuje Sellersovo mistrovství, které netkví v tom, že byl skvělý pro komediální role, ale v tom, že komediálně dovedl podat i dramatické, tragické role, a to způsobem, kdy vás dovede v některých scénách doslova zamrazit. Jeden z nejlepších a nejvšestrannějších herců historie.

I Am Not Your Negro (2016) - 100 %
Já vím, že ten film mnohdy hraje až moc okatě na city a na pravdu, ale na druhou stranu, pokud se díváte na jednotlivé scény, pokud posloucháte lidi a slyšíte, jak uboze dovedou mluvit a jak ubozí tím jsou, zasáhne vás tenhle dokument, který je mimochodem zajímavě pojat. Ne, nechápu tuhle lidskou nenávist, která je odporná. Netvrdím, že máme každý každého milovat, ale jakákoli obecná nenávist k jedné skupině založená na předsudcích je jen ubohost lidstva.

Kavan (2017) - 60 %
Spousta divných postav, kdy ani ty kladné se vám nemusí za každou cenu líbit, protože se snaží být zbytečně vtipné a jsou spíše trapné. Na druhou stranu je to takový klasický a trochu i promyšlený příběh o tom, jak se obyčejný člověk snaží bojovat proti molochovi. A sem tam je to i dobře akční. Proč ne.

Sicilský klan (Le clan des Siciliens, 1969) - 80 %
Krásná ukázka toho, co šlo Francouzům velmi dobře - kriminální thrillery, případně mafiánské filmy. Místy si skoro říkáte, hlavně kvůli hudebnímu doprovodu, jestli to není komedie, ale herecké výkony titulní trojice a hlavně skvělého Gabina, vám dokážou, že tohle není jen tak nějaký filmeček, ale dobré dílo.

pátek 28. července 2017

Commando, Extortion, Fancy Pants, Love in the Vineyard, Tasher Desh




Commando (2013) - 60 %
Celkem dobrý indický lehká nadprůměr, kdy film funguje hlavně ve chvíli, kdy dojde na nějakou akční scénu. Nevím, jak to Indové dělají, ale pokud už se v jejich filmu objeví nějaká akční scéna, většinou je hodně dobrá, promakaná a cool. Prostě na to mají dar. Ale bohužel zbytek mnohdy tak zajímavý není.

Extortion (2017) - 40 %
Rodinka si vyjede na dovolené na moře v podezřelém člunu, který jim také nedovolí se vrátit z ostrova a oni ztroskotají. Problém je, že nebudou schopni přežít a nezajistí si ani kapičku vody, takže malý synek začíná pomalu umírat. Chlap chce vzít záchranu do svých rukou, ale všechno se zkomplikuje. Místy docela nuda, předvídatelné, ale koukatelné.

Fancy Pants (1950) - 60 %
Westernová komedie "Fancy Pants", kterou táhne Bob Hope, jehož humorné kreace jsou mnohdy skutečně vtipné. Ale překvapivě film o něco více nadchne muzikálovými čísly, která jsou přesně z těch, jež se vám dovedou dostat pod kůži, a vy si budete popěvky zpívat ještě dlouho po tom, co snímek skončí.

Love in the Vineyard (2016) - 40 %
Předvídatelná romance, která má oproti jiným jednu lehkou výhodu - vtipy, které se zde sem tam objevují, vážně nejsou až tak špatné, a tak se můžete u filmu i trochu zasmát. Vlastně, je to to jediné, co u filmu můžete, protože je vám stejně jasné, jak to dopadne a že se v závěru bude hrát na vaše emoce trapným happy endem.

Tasher Desh (2012) - 60 %
"Tasher Desh" je hodně silná ukázka toho, jak může vypadat alternativní indický film. Tohle rozhodně není něco, co je určeno masám, je to snímek, který je určený minoritám, jež jsou udělané do symbolismu, do toho, jak je scéna natočena, kdy mohou přemýšlet o to, co vlastně chtěli tvůrci říct. Zážitek je to rozhodně zajímavý a nevšední.

čtvrtek 27. července 2017

Abraham Lincoln, Baasha, Bahubali 2: The Conclusion, Bachaana, Drone Wars




Abraham Lincoln (Abe Lincoln in Illinois, 1940) - 70 %
Ale jo, na to, jak je to staré, a na to, jak to po několika prvních minutách vypadá divně a škrobeně, tak se to nakonec změní v dobrý film, kdy hlavně Raymond Massey ukazuje, že postava Abrahama Lincolna je vděčná a že pokud se jí chopí dobrý herec, tak to ani nevyznívá tak pateticky, jak byste se báli. 

Baasha (1995) - 70 %
Nějak mi přijde, že tyhle starší indické filmy, které se snaží spojit podívanou se sociálními problémy, fungují lépe než současné snímky, které jsou technologicky vypiplané a rádoby dokonalé. "Baasha" je špinavější, drsnější a není tak blazeovaný, i když i tohle je snímek, kde jsou scény, které chtějí jen rozesmát, což se k drsnému vyznění místy moc nehodí.

"Bahubali 2: The Conclusion" je pro mě nakonec trochu zklamáním, protože jsem sice dostal to, co jsem očekával, ale pouze ve scénách, které jsou trikové nebo akční. Pokud na ně ale dojde, je to nádhera pohledět, a to nejen proto, že jsou technicky úchvatné, ale i proto, že jsou nápadité a originální.

Bachaana (2016) - 60 %
I v Pákistánu jsou schopni natočit dobrý akční thriller, i když v bollywoodském stylu a místy zbytečně odlehčený, ale se zajímavými postavami. Dost často si ale budete říkat, jestli je tohle dobrá a propracovaná obrazová kompozice, anebo je to už kýč, který příliš hýří barvami a příliš se divákovi podbízí.

Drone Wars (2016) - 30 %
Béčkový film, který mě neurazí, kde si postavy hrají na rádoby drsňáky, ale kde pořádně nebudete vědět, proč se to jmenuje, jak se to jmenuje, protože těch dronů tu zase moc není a většina děje se odehrává bez nich. Klasická ukázka toho, že plakát vypadá lépe než produkt, který nakonec dostanete.

středa 26. července 2017

3 Bad Men, 47 Meters Down, Strážci Galaxie Vol. 2, Sunrise, 1911: Pád poslední říše




3 Bad Men (1926) - 60 %
Popravdě jsem si myslel, že to bude jeden z prvních filmů Johna Forda, ale jak se ukázalo, natočil toho mnohem víc. Ale rozhodně je to jeden z mála němých westernů, které jsem zatím viděl. A nutno říct, že to funguje, i když spíše jako film o kolonizování. Ten western v tom cítit je, ale není to tak akční, jak by si člověk myslel a jak by se pro zápletku hodilo.

47 Meters Down (2017) - 60 %
I když by se skoro zdálo, že filmy se žraloky už jsou přece jen vyčpělé, musí se tomu nechat, že v roce 2016 vznikly dva docela dobré filmy právě na tohle téma. Tím prvním snímkem byly "Mělčiny", tím druhým právě "47 Meter Down". A oba přinášejí přesně to napětí, které od filmu se žraloky očekáváte. Skoro se divám, že "47 Meters Down" zvládlo svůj úkol i na tak omezeném prostoru.

Strážci Galaxie Vol. 2 (Guardians of the Galaxy Vol. 2, 2017) - 100 %
Přesně to, v co jsem doufal. Je zde spousta popkulturních odkazů, i odkazů v rámci Marvel Universe, jsou zde všechny skvělé postavy z minulého dílu a pár nových, u kterých doufám, že se znovu objeví, vztahy se trochu mění, a i když to není bitva ve stylu nějakého velkolepého sci-fi, tedy ne většinu filmu, baví to, budete se smát a budete na konci smutní. James Gunn je pro mě frajer.

Sunrise (2014) - 70 %
Pak že Indové neumí natočit drsný thriller. Snímek "Sunrise" je ukázkou toho že to možné je. Jasně, na první pohled je to trochu prvoplánové, protože děti jako oběť jsou vždy drsným prvkem, ale tomuhle filmu jako kdyby místy chyběla naděje, což se mi líbilo. Je to temnější než většina indické produkce a funguje to.

1911: Pád poslední říše (Xin hai ge ming, 2011) - 50 %
Z hlediska historického je to rozhodně zajímavý moment čínských dějin a je podán poměrně dobře, myslím z hlediska filmařského se na snímek dobře kouká, je to kvalitně výpravné a dobře stylizované. Jenže i přesto je film takový unylý a nemůžu si pomoct, na to, o jaké téma se jedná, to bylo pojato celkem bez náboje.

úterý 25. července 2017

Život je krásný, Osudový kruh, Lhář, lhář, Little Mermaid, Sulemani Keeda




Život je krásný (La vita è bella, 1997) - 90 %
Tohle je film, který ukazuje člověka, jenž dokáže neskutečně milovat, čistě a bez toho, aby byl zlý. Je to možná trochu naivní, ale zároveň je to nádherná ukázka toho, co je v podstatě ideálem lásky k dítěti i ke druhému člověku. Něčeho, co nedokáže v podstatě nikdo z nás. Tak krásné, až z toho v kontrastu k událostem mrazí.

Osudový kruh (Le cercle rouge, 1970) - 70 %
I když jsou zde dobré herecké výkony a scénář není špatný, je to styl, jakým je film natočený, který dovede zaujmout. Styl, kde vyniká hra se zvukem a s tichem. Absence soundtracku je celkem patrná, ale teprve v některých vypjatých scénách si uvědomíte, jak silným nástrojem je ticho. Francouzi nemají jen dobré komedie.

Lhář, lhář (Liar Liar, 1997) - 80 %
Jima Carreyho mám prostě rád a jeho humor mě baví. Pitvoření, k němuž se dovedl ve svých komediích vybičovat, je prostě jedinečné a nikdo jiný takový prostě není. Jeho gumový obličej baví, navíc tady je docela dobře podáno i to morální, které je pointou celého filmu. Některé gagy vás prostě odrovnají.

Little Mermaid (2016) - 30 %
Pokus o převedení klasické pohádky "Malá mořská víla" do současného prostředí, kdy skutečnost, že se jedná o malou mořskou vílu, je v podstatě volná a nemá pro film nějaký zásadní význam. Jde jen o to, že realita může být sakra jiná, než si ji představujeme. V tomhle ohledu však snímek není nijak chytrý.

Sulemani Keeda (2014) - 60 %
I když má Bollywood největší filmový průmysl na světě, co do kvantity mu nekonkuruje nikdo, ani Hollywood. Ale ani v Bollywoodu není jednoduché upsat svůj scénář, což je i základní zápletka snímku "Sulemani Keeda". Hlavně je to ale snímek o dvou mladých mužích, kteří mají sen, ale přitom žijí i celkem obyčejný život. Není to provinční, jen hezky lidské.

pondělí 24. července 2017

Druhý svět, Začít znovu, Tančírna, Červený balónek, Sairat




Druhý svět (L'autre monde, 2010) - 40 %
Na jednu stranu to vypadá docela zajímavě, kdy se ve snímku propojuje naše realita s tou virtuální, kde se postavy také potkávají, mimochodem ve velmi špatném 3D provedení. Na stranu druhou je to ale klasický film o jakési nebezpečné lásce, která vznikne mezi hrdinou a jednou pěknou, ale nebezpečnou ženou. Film neudělá nijak dobrý dojem.

Začít znovu (L'avenir, 2016) - 60 %
Isabelle Huppert prokazuje, jak moc dobrou je herečkou a na ní stojí snímek o tom, jak se vyrovnává s osudem žena, která měla všechno, jak se jí líbilo, ale najednou přišla radikální změna, a ona se musela přizpůsobit, nebo zlomit. Nemůžu si pomoct, ale Isabelle Huppert tak vyniká, že to ostatní je pro mě spíš průměrné.

Tančírna (Le bal, 1983) - 50 %
Snímek beru jako zajímavý pokus a jako ukázku toho, jak i hudbou a tancem je možné vyjádřit určitou část dějin, popsat je a ukázat, jak se současnost mění a vyvíjí. Přesto absence slov trochu zamrzí a na snímek se nekouká až tak dobře. Chvílemi i budete mít pocit, že jen jako soundtrack by to stačilo.

Červený balónek (Le ballon rouge, 1956) - 80 %
Krásný krátký snímek o jednom chlapci a jeho velkém červeném balónku. Je to příjemně nostalgické, je to nápadité, je to dětsky hravé a je to jednoduše zajímavé a krásné ve své jednoduchosti, ale přitom krásné dětské hravosti. Ten čas snímku vyměřený mu pěkně sedí, stejně jako až snový závěr, který na vás dopadne milou nostalgií.

Sairat (2016) - 80 %
"Sairat" je snímek, který vás odvede překvapit. Na první pohled se tváří jen jako další, rozvláčná indická romance. A on takovou romancí ve skutečnosti je. Jenže mnohem více než v jiných filmech, vyvěrá na povrch to společenské, co se bollywoodské filmy snaží kritizovat. No a pak je zde nádherně filmově a vypravěčsky zvládnutý závěr, který dovede vyrazit dech.

sobota 22. července 2017

Atomic Age, Knoflíky patří vítězům, Šíleně šťastná, Labrador, Saadey CM Saab




Atomic Age (L'âge atomique, 2012) - 20 %
Bohužel snímek, který mi absolutně nic neřekl. Díval jsem se na postavy, nebavily mě. Poslouchal jsem je a nebavily mě. A nakonec mě ani nebavilo to, jak je to celé natočené, jak se to snaží být výpovědí o určité generaci, ukázkou toho, co to taky je žít. Nějak jsem se s tímhle snímkem nedokázal propojit.

Knoflíky patří vítězům (La guerre des boutons, 2011) - 60 %
Taková celkem standardní adaptace, kdy zde není nic, čím by se vyznačovala jako vyloženě originální, ale na druhou stranu dostanete to, co od tohoto filmu očekáváte. Spoustu dětí, které si vedou svou válku, která je někdy až překvapivě krutá. Však je to také alegorie na snažení dospělých. Válka je drsná vždy, i v tom dětském provedení.

Šíleně šťastná (La pazza gioia, 2016) - 50 %
Když chci něco dokázat, je jedno, v jakém psychickém stavu jsem. Postavy, které jsou zde prezentovány, nejsou vůbec nezajímavé, ale jejich příběh mi nepřišel tak dobrý, jak by mohl být. Ano, je zde celkem povedená gradace, něco temného, co se vkrádá i do vtipných scén, ale celkově za mě spíše průměr.

Labrador (Labrador, 2011) - 50 %
I když to vypadá jako návštěva u otce jejího partnera, a to na návštěvu v zajímavém, opuštěném a bezútěšném prostředí, nakonec se ukazuje, že je to vlastně film o tom, koho si vybrat. Je jednoduché se nechat strhnout emocemi a prostředím, kde máte pocit, že už nic jiného není. Prostředí má ale větší náboj než herci.

Saadey CM Saab (2016) - 40 %
Místy je to docela i vtipné, místy je to trochu dobře akční, ale jinak je to klasický mix všeho možného, co Indové dají dohromady, nastřelí tomu nepříjemnou stopáž a vy se díváte na něco, co vás ani nějak moc nebude bavit. Ne, podobné komedie s přesahem pro mě nejsou a Indové jich mají tolik...

pátek 21. července 2017

Agent, Campfire Kiss, Kytice, Velká žranice, Revelations




Agent (2017) - 30 %
Klasický levný film, který chce být sci-fi a zároveň napínavý. Spousta nudného materiálu, který se vás snaží dostat až k tomu, že to dokoukáte a budete zde mít nějakou pointu. Trikově nuda, herecky nic moc, dějově to bohužel také není zrovna něco extra. Takže v konečném součtu je "Agent" slabý podprůměr.

Campfire Kiss (2017) - 40 %
Romantická komedie o tom, jak si matka hledá cestu k synovi a otec k dceři, a to prostřednictvím pobytu v divočině a především jejich vzájemné lásky, kdy se jako dva cizinci nezamilují na první pohled, ale stejně budete vědět, jak to vlastně celé skončí. Film by byl teprve zajímavý, kdyby se do sebe zamilovaly i jejich děti.

Kytice (2000) - 75 %
Tenhle snímek jsem měl rád už po prvním zhlédnutí, což bylo v rámci nějakého školního promítání. A líbí se mi pořád. Nadávat na to, že to Brabec pojal jinak, než si někteří čtenáři představují, mi přijde trochu ujeté, protože tohle je prostě Brabcova představa. A na rozdíl od jeho ostatních filmů, se tenhle jeho kýč prostě povedl.

Velká žranice (La grande bouffe, 1973) - 80 %
Ano, tohle je hodně drsná kritika společnosti 70. let, ale vtipné na tom je, že je to kritika i současné společnosti. Konzum nám pořád vládne, pořád uděláme všechno pro to, abychom naplnily svoje choutky a je jedno, jak se u toho chováme. Jasně, je to hodně nadsazené, ale ta podstata naší společnosti v tom vidět je, bohužel.

Revelations (2016) - 70 %
Snímek "Revelations" je ukázkou toho, jak dokáže být indický film dramaticky poetický. Opět se jedná o film, který postrádá jakékoli klasické prvky bollywoodského filmu, za to se snaží o to, aby zajímavě prezentoval prostředí a postavy. Ale musí vám sedět pomalé tempo, které snímek používá v míře hojné.