Bába z ledu, Dva ve vlně, Podsvětí, Cesta času, Whitney: Být sama sebou

Bába z ledu (2017) - 70 %

Dříve by mě filmy Bohdana Slámy nebavily, ale poslední dobou zjišťuju, že se mi ten jeho pohled na člověka a na svět docela líbí. Zuzana Krónerová je zde zajímavá, ale celkově se herci starají o to, aby ztvárnili absurditu lidského chování a hlavně vztahů v rodině. Docela dobré zrcadlo toho, jací debilové někdy jsme.

Dva ve vlně (Deux de la Vague, 2010) - 60 %

Pokud vás francouzská filmová vlna zajímá, tak si rozhodně ve snímku "Dva ve vlně" nejdete něco, co vás překvapí, co vás potěší, co vám přinese nějaké nové informace. Ale je to především o dvou tvůrcích a o tom, co světu přinesli. A to dovedou ocenit i ti, kteří oba tvůrce zrovna nemilují, kam sebe také řadím.

Podsvětí (Underworld, 1927) - 75 %

Na jednu stranu mě potěšilo, jak je snímek dobře zahraný, na druhou stranu je škoda, že ve vypjatých scénách dovede pořád být příliš teatrální. Hlavně George Bancroft místy zbytečně moc přehrává, ale přesto to nic nemění na tom, že je snímek hodně silný a překvapivě na svou dobu docela násilnický, což především finále dobře ukazuje.

Cesta času (Voyage of Time: Life's Journey, 2016) - 60 %

Popravdě mám pocit, že je to jeden z nejpřístupnějších filmů Terrence Malicka, který jsem v jeho tvorbě za poslední dobu viděl. Jasně, je to v podstatě dokumentární báseň, ale právě vizuální stránkou Terrence Malick ukazuje, jak je schopným tvůrcem. Neukazuje nic vyloženě nového, ale jeho kompozice jsou místy krásné.

Whitney: Být sama sebou (Whitney: Can I Be Me, 2017) - 70 %

Docela upřímný dokument, který se sice nevyhne tomu, aby zpěvačku adoroval, ale stejně tak dobře ukazuje její slabé stránky a to, že v podstatě dlouhodobě směřovala k něčemu tragickému, jako kdyby sama neměla na výběr, jako kdyby si nedokázala vybrat to správné, co by ji ještě mohlo před koncem zachránit.

Ernest na vojně, Totem vlka, Každému dle zásluh, Traffic in Souls, Tramps

Ernest na vojně (Ernest in the Army, 1998) - 30 %

Popravdě je to lepší než africký díl a možná by to bylo i o trochu lepší než některé další filmy ze série, ale Ernest už podeváté prostě není tak zábavný, jak by tvůrci možná i chtěli. Není zde děj, který by bavil, nejsou zde vtipy, v jejichž zabíjení je sám Jim Varney nejlepší. Jimovi patří dík, ale jeho Ernest za mě do komediální síně slávy nepatří.

Totem vlka (Le dernier loup, 2015) - 50 %

Tak nějak jsem si myslel, že tohle bude v podání Annauda ještě o něco lepší. Vlastně o hodně lepší. Ale nakonec se ukázalo, že je to jen vizuálně velmi pěkný film se skvělou prací se zvířaty, ale hodně vyumělkované, což v tomhle filmu vadilo víc než v jiných Annaudových filmech. Ale prostředí a smýšlení místních lidí byly dobře podány.

Každému dle zásluh (To Each His Own, 1946) - 80 %

Olivia de Havilland zde představuje takový herecký výkon, že si i přejete, aby to skončilo dobře, což se mě stává opravdu jen v případě, že mě herci dovedou ke svým postavám vtáhnout. Olivia de Havilland mě vtáhla a líbil se mi i styl vyprávění, který je retrospektivní, čímž se buduje atmosféra pro finále.

Traffic in Souls (1913) - 60 %

Na svou dobu má snímek "Traffic in Souls" nesmírně zajímavé téma, protože se jedná o kriminální film, i když nikoli vyloženě akční, kde se žena snaží s malou pomocí strážníka zatočit s nucenou prostitucí, která už stačila semlít její sestru. Není to v obraznosti nijak explicitní, to zase ne, ale to téma je pojato zajímavě a i po více jak sto letech má smysl se na film kouknout.

Tramps (2016) - 60 %

Herecky velmi povedený film, kdy oba mladí aktéři hrají tak, že je to pro vás prostě příjemné, že je snesete i v těch méně emotivně příjemných polohách. Ale oni to zbytečně nehrotí, což je fajn, protože jde především o ně, nikoli tolik o příběh, který jako kdyby byl podružný. Ústřední dvojice si prostě mile sedla.

Frankenstein, In fondo al bosco, Instalatér z Tuchlovic, Temný případ, 2. série, Impyho zázračný ostrov

Frankenstein (1910) - 70 %

První adaptace klasického hororového díla se vydařila, i když inspirace je skutečně velmi volná. Monstrum je odlišné od klasických představ, ale to i jeho samotný vznik, který je ale zvládnutý na výbornou. Finále je specifické a jde v něm najít mnohem více, než by se na první pohled od takové adaptace očekávalo.

In fondo al bosco (2015) - 60 %

Krampus je zajímavý trend současnosti a italští tvůrci se rozhodli, že o něm natočí film, ale nikoli cestou hororu, ale thrilleru, který bude mít velmi silné realistické prvky - vyšetřování, mediální propírání, psychické problémy postav. Asi to poslední je nejsilnější, i když je stejně konec takový divný.

Instalatér z Tuchlovic (2016) - 70 %

Nebudu tvrdit, že tvorbu Tomáše Vorla zbožňuju, protože by to nebyla pravda, některé jeho filmy je celkem snadné nesnášet, ale ta civilnost, skutečnost, že se zde nepřehrává a že Kohák je výborný, že je to jen o lidských osudech, které je možné si představit jako skutečné, se mi prostě hodně líbily. Film mě prostě bavil.

Temný případ, 2. série (True Detective, 2015) - 60 %

Nemůžu si pomoct, ale mě prostě druhá série tak nebavila. Postavy tady jsou problematické, podobně jako v první sérii, ale tam jsem měl oba detektivy rád. Tady jsem si nenašel vztah v podstatě k žádné z postav, možná nejvíce k Vincovi, což jsem čekal nejméně. A poslední díl, který je skvělý, to prostě nezachrání.

Impyho zázračný ostrov (Urmel aus dem Eis, 2006) - 30 %

Klasický špatný animovaný film pro děti. Nemá moc pěknou grafickou stránku, která vás dostane hned, postavy jsou takové prvoplánově zábavné, na první pohled je zde jasné rozdělení, kdo je zlý, kdo je dobrý a kdo je hloupý, aby to na konci všechno bylo jedno a dětem se řeklo, že to vždy dobře dopadne.

40 dnů a 40 nocí, Spider-Man: Homecoming, Na divokém západě, Wazir, Bílé stíny

40 dnů a 40 nocí (40 Days and 40 Nights, 2002) - 40 %

Docela obyčejná romantická komedie, která má celkem fajn hrdiny, na které se dobře kouká. Jasně, Shannyn Sossamon, v tomhle ohledu rozhodně vede, protože v sobě má něco, čím je zajímavá. A ano, je to primárně její obličej, ale i jakási divokost, která se v ní zračí. Jinak ale snímek nic extra nepřinese.

Spider-Man: Homecoming (Spider-Man: Homecoming, 2017) - 80 %

Musím uznat, že ani napotřetí filmový Spider-Man nezklamal. Tom Holland už se uvedl, ale tady má svůj vlastní film a je prostě dobrý. Akce je zde místy nepřehledná a není nic vidět, ale je zde skvělý záporák, jsou zde příjemné vedlejší postavy, které se vracejí po delší době (Happy) a celkově to má prostě super atmosféru. Bavil jsem se.

Na divokém západě (Way Out West, 1937) - 80 %

Jedna z velmi příjemných ukázek toho, že groteska není nutně určená jen pro němý film, ale může fungovat i ve filmu mluveném. Je to sice pro Laurela a Hardyho méně tradiční, ale i když otevřou pusu, jsou pořád zábavní, protože dovedou svoje charaktery prodat i zvukově. Pořád ale vedou vizuální skeče.

Wazir (2016) - 60 %

Amitabh Bachchan má rozhodně lepší filmy, ale i tady dokazuje, jak je schopným hercem, i když jsem měl pocit, že ten vozíček je zde v podstatě hlavně proto, aby mohl dokázat, že zvládne i takovou roli. Není to ale zbytečně melodramatické, naopak, je to akční a místy i celkem drsné. Ke konci to dobře graduje.

Bílé stíny (White Shadows in the South Seas, 1928) - 70 %

I když jsou prostředí i téma exotické, tak se rozhodně nejedná o film, který by se chtěl zbytečně podbízet. Naopak, jedná se o film, který prezentuje dramatický příběh, jenž funguje, a to hlavně díky skvělé exteriérové kameře, která ani po devadesáti letech neztratila nic na své výtečnosti. Hlavně bouře na moři vás dovede pohltit.

3 Bad Men, 47 Meters Down, Strážci Galaxie Vol. 2, Sunrise, 1911: Pád poslední říše

3 Bad Men (1926) - 60 %

Popravdě jsem si myslel, že to bude jeden z prvních filmů Johna Forda, ale jak se ukázalo, natočil toho mnohem víc. Ale rozhodně je to jeden z mála němých westernů, které jsem zatím viděl. A nutno říct, že to funguje, i když spíše jako film o kolonizování. Ten western v tom cítit je, ale není to tak akční, jak by si člověk myslel a jak by se pro zápletku hodilo.

47 Meters Down (2017) - 60 %

I když by se skoro zdálo, že filmy se žraloky už jsou přece jen vyčpělé, musí se tomu nechat, že v roce 2016 vznikly dva docela dobré filmy právě na tohle téma. Tím prvním snímkem byly "Mělčiny", tím druhým právě "47 Meter Down". A oba přinášejí přesně to napětí, které od filmu se žraloky očekáváte. Skoro se divám, že "47 Meters Down" zvládlo svůj úkol i na tak omezeném prostoru.

Strážci Galaxie Vol. 2 (Guardians of the Galaxy Vol. 2, 2017) - 100 %

Přesně to, v co jsem doufal. Je zde spousta popkulturních odkazů, i odkazů v rámci Marvel Universe, jsou zde všechny skvělé postavy z minulého dílu a pár nových, u kterých doufám, že se znovu objeví, vztahy se trochu mění, a i když to není bitva ve stylu nějakého velkolepého sci-fi, tedy ne většinu filmu, baví to, budete se smát a budete na konci smutní. James Gunn je pro mě frajer.

Sunrise (2014) - 70 %

Pak že Indové neumí natočit drsný thriller. Snímek "Sunrise" je ukázkou toho že to možné je. Jasně, na první pohled je to trochu prvoplánové, protože děti jako oběť jsou vždy drsným prvkem, ale tomuhle filmu jako kdyby místy chyběla naděje, což se mi líbilo. Je to temnější než většina indické produkce a funguje to.

1911: Pád poslední říše (Xin hai ge ming, 2011) - 50 %

Z hlediska historického je to rozhodně zajímavý moment čínských dějin a je podán poměrně dobře, myslím z hlediska filmařského se na snímek dobře kouká, je to kvalitně výpravné a dobře stylizované. Jenže i přesto je film takový unylý a nemůžu si pomoct, na to, o jaké téma se jedná, to bylo pojato celkem bez náboje.

Sindibádova dobrodružství, Go West, Bůh ti žehnej Ozzy Osbourne, Goemon, Goethe!

Sindibádova dobrodružství (Arabian naito: Shindobaddo no bôken, 1962) - 60 %

Sindibád ve starém manga provedení? Ale jo, tohle zní docela zajímavě a vlastně to nakonec není ani tak divné, i když zrovna ten Sindibád v téhle kresbě vypadá prostě podivně a strašně změkčile, což je s ním spojeno vlastně dlouhodobě, protože i u Disneyho je takový lehce ženský. Fantazie ale snímku nechybí, což mu přidává.

Go West (1925) - 70 %

Bustera Keatona jsem měl vždycky rád ne tolik proto, že by byl extra vtipný, ale proto, že do svých filmů dovedl dát kousky, které jsou z dnešního hlediska kaskadérsky naprosto neuvěřitelné. Jeho pobíhání po střeše jedoucího vlaku je prostě parádní a po devadesáti letech stále působivé. Stejně jako jeho práce se zvířaty. On byl šílenec, ale díky za to.

Bůh ti žehnej Ozzy Osbourne (God Bless Ozzy Osbourne, 2011) - 70 %

Ať máte nebo nemáte rádo Ozzyho Osbourna, tenhle pohled na jeho život je celkem upřímný a zpěvák se nebojí vzpomínat na období, kdy byl skutečně k ničemu. On tedy i v té době aktuálních záběrech vypadá lehce vyčpěle, ale je na něm vidět, že je celkem střízlivý. Kultovní pro mě není, ale jako osobnost je zajímavý.

Goemon (Goemon, 2009) - 70 %

Pěkná ukázka toho, jak natočit historický velkofilm na první pohled velkolepě a s docela pěkným důrazem na obraz a na scény, které vás dovedou zaujmout na první pohled. Přitom je to docela drsné, jsou v tom i nějaké emoce. Mohlo by se to místy zdát jako prázdná podívaná, ale ono to celkem funguje.

Goethe! (2009) - 50 %

Životopisný film, ale stejně jsem z toho měl pocit, že to je taková líbivá snaha dostat klasiku i k současným lidem a někoho z těch mladých, kdo moc nečtou, naučit, že někdo jako Goethe existoval, a že to byl vlastně docela zajímavý týpek, o něhož a jeho tvorbu stojí za to se zajímat. Nejsem si jistý, že tohle film splnil, protože až tak moc nebavil.

Chorus Line, Král v New Yorku, Dokonalý únik, Seriózní muž, Ať žije Mexiko!

Chorus Line (A Chorus Line, 1985) - 80 %

Pro mě je naprosto neskutečné, co dovedl Richard Attenborough udělat na neskutečně malém prostoru. Celý film je vlastně jen o tom, že se ze skupiny tanečníků vybírá sbor těch, kteří budou nakonec účinkovat ve hře, a to nikoli jako hvězdy, ale jako sbor. Skvělé písně, skvělá choreografie a výborní herci.

Král v New Yorku (A King in New York, 1957) - 90 %

Charles Chaplin se neztratil ani v době zvukového filmu, což tímhle snímkem dokonale dokazuje. Myslím si, že je trochu nedoceněný, možná proto, že je až moc politický, ale přesto je to skvělá zábava, která se hlavně dovede pořádně opřít do společnosti a její tehdejší politiky. Zábavné a chytré, to se mi líbilo.

Dokonalý únik (A Perfect Getaway, 2009) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale pro mě tenhle snímek rozhodně nebyl tak milé překvapení, jak jsem doufal. Ta zápletka se dala celá tušit a díky tomu mi přišla nedobře provedená a špatně ukotvená, kdy to, co bylo prezentováno na začátku, nesedí s tím, co se děje, ale způsobem, kdy divák není oklamán stylem "Šestého smyslu", ale prostě se na něj hraje hra, jenž dle mého nefunguje.

Seriózní muž (A Serious Man, 2009) - 45 %

Líbí se mi, jak se Coenům i v případě tohoto snímku daří udržet docela dobrý smysl pro humor, který na vás tak pěkně pokukuje, nesnaží se vás rozesmát hlasitě, ale chce, abyste trochu přemýšleli, abyste se vžili o postav. Stejně se ale na konci neubráníte dojmu, že to vlastně bylo tak trochu o ničem a že se to jenom snaží být chytré.

Ať žije Mexiko! (¡Que Viva Mexico! - Da zdravstvuyet Meksika!, 1979) - 70 %

Řeklo by se, že tohle bude obyčejný dokument, ale Ejzenštejnovi a také následně Aleksandrov, který dával snímek dohromady, se podařilo vytvořit obraz Mexika, který je až neuvěřitelná. Jako kdyby to skutečně byla země zázraků. Ať už Ejzenštejn věřil, že se Mexiko stane silnou zemí, nebo ne, jeho obrazy jsou nádherné.

Manhattan, Fantasm Comes Again, Dívka s kaméliemi, Fantom, The XXXorcist

Manhattan (Manhattan, 1979) - 70 %

Woody Allen ve výborné formě, kde už je ale skoro otravné, jak moc se fixuje na New York a jeho krásy. Je to skoro místy až propaganda. Jeho dialogy ale plynou jako báseň, jsou správně úderné a díky němu samotnému jsou podávány naprosto skvěle. Některé jeho hlášky prostě nevymyslíte. Použití černobílé je rozhodně zajímavým krokem.

Fantasm Comes Again (1977) - 35 %

Je to v podstatě to samé jako první film, až na to, že tu chybí ten otravný průvodce a místo toho jsou tu dva novináři, kteří přemítají o erotických fantaziích a sami nějaké prožívají. Některé scény jsou zajímavé, ale celkově nápaditost velká není. Tohle jsou opravdu prostě jen sny, které se někdo rozhodl natočit, ale nechtěl točit přímo porno, jen trochu odvážnější lechtivý film.

Dívka s kaméliemi (Shôjo tsubaki: Chika gentô gekiga, 1992) - 80 %

Už jsem si myslel, že jsem toho od Japonců viděl hodně, ale oni mě vždy dovedou překvapit. Tohle se jim povedlo i se snímkem "dívka s kaméliemi". Je to krátké, je to anime, ale je to děsivě úchvatné. Tady je strašně moc vidět, že tvůrci filmu považovali mangu za geniální a v některých chvílích v podstatě používají jen stránky z této mangy. Skvělé, i když bizarně nepříjemné.

Fantom (Phantom, 1922) - 80 %

F. W. Murnau byl rozhodně génius obraz a dokazuje, že i po téměř sto letech jsou jeho filmy v tomhle směru pořád hodně účinné. I v tomhle případě se pak dostává v podstatě do momentu, kdy prezentuje hororový příběh, i když ne fantaskní, jen s člověkem v hlavní roli. Sem tam nějaký ten trik potěší, ale především se na to prostě krásně kouká.

The XXXorcist (2006) - 50 %

Tohle je klasické porno, které je zároveň parodií na klasický horor, ale s tím, že se snaží udržet tu temnou atmosféru. Jedná se spíše o trash snímek, než porno, je to trochu drsnější a hnusnější v tom, jak se zde sex provádí, ale překvapivě to souzní s tím, jak se to snaží parodovat "Vymítače ďábla". Tak nějak je tu to, co od porna očekáváte. A nic moc víc.

Méditerranée, The Loft, Ztracený svět, Pěsti ze železa 2, The Marine 4: Moving Target

Méditerranée (1963) - 40 %

Já vím, že film má různé vývojové fáze a v nich jsou experimentální filmy, které ukazují, co film všechno dokáže. Bohužel tenhle film to pro mě rozhodně neukazuje. Ano, jsou zde obrazy, které je možné si spojit, asociovat a cokoli, ale to si v podstatě může natočit každý člověk sám a bránit jakýkoli význam, který ho napadne.

The Loft (2014) - 70 %

I když je závěr velmi neuspokojivý a přišlo mi to jen jako jedno velké klišé, stále se jedná o film, který mě dokázal zaujmout a kterému se podařilo rozehrát celkem zajímavou zápletku v jednom větším bytě. Možná je to místy až moc překombinované, ale i tohle mi na příběhu sedlo. Navíc jsou tu dobré herecké výkony. Isabel Lucas je neskutečně sexy, ale to ona vždy.

Ztracený svět (The Lost World, 1925) - 80 %

Samozřejmě, že mě na tomhle snímku hlavně zajímaly triky, které jsou na svou dobu skoro neuvěřitelné. To, jak je tady řešena stop motion animace vypadá prostě dobře, a přitom byl snímek natočen ještě několik let před legendárním "King Kongem". Pravda, souboje nejsou dlouhé, ale pohyby dinosaurů stojí za to.

Pěsti ze železa 2 (The Man with the Iron Fists 2, 2015) - 60 %

RZA je prostě frajer a tahle již série mu celkem sedla. Pokud máte rádi béčko, samozřejmě, protože tohle není nic jiného, než stylizovaný samurajský film bez samurajů, ale zato s černochem, co má opravdu pořádné pěsti. Příběh je v tomhle případě jednoduchý, ale mě tohle spojení kultur prostě baví. Hudba sem sedne dokonale.

The Marine 4: Moving Target (2015) - 60 %

Takové klasické, přímočaré béčko, které ničím nenadchne, ale také ničím neurazí. Tahle série se mi celkem zamlouvá. Je to taková docela dobrá oddechovka, navíc mám prostě rád wrestlery, ať už stávající, nebo ty, co se na wrestling vykašlali a šli naplno do hraní. Klišovité, ale místy přece jen docela zábavné.