pondělí 6. července 2015

Blonde Cobra, Mortal Kombat 2: Vyhlazení, Hercule Poirot: Zlo pod sluncem, Leon, Rychle a zběsile 7


Blonde Cobra (1963) - 0 %
Ne, podobné filmy asi opravdu nikdy nepochopím. Nulové hodnocení jsem snad ještě nikdy nedal, ale tady nemohu jinak. Tohle nemá ani formu, která by mě čímkoli zaujala. Jack Smith je pro mě naprosto nezajímavý a spíše iritující člověk, který měl talent, jež já jsem nepochopil. Stejně jako film, který nemá co říct.

Mortal Kombat 2: Vyhlazení (Mortal Kombat: Annihilation, 1997) - 10 %
Tohle je opravdu hodně zlé Už od začátku je vám jasné, že je to pád dolů oproti prvnímu dílu, a to ani ten nepovažuji za nijak geniální. Je to strašně levné a film se přesto snaží vypadat draze, což se mu ale ani trochu nedaří. Příšerné efekty, které jsou tady opravdu na škodu, špatné postavy hrané jinými herci než v prvním filmu - proč asi? - a blbý příběh, který si protrpíte.

Hercule Poirot: Zlo pod sluncem (Agatha Christie's Poirot: Evil Under the Sun, 2001) - 90 %
Mě tyhle delší díly prostě baví. Ani není moc poznat, že to je natáčeno již po roce 2000. Hercule Poirot je pořád vtipný, navíc je vidět, že má jeho postava vývoj. To je moc dobře. Kromě toho je tenhle případ parádně zamotaný, což se projevuje i v konečném rozuzlení, které je velmi nápadité. Výtečný díl.

Leon (Léon, 1994) - 95 %
Kdybych někdy napsal příběh o nájemném vrahovi, asi bych chtěl, aby vypadal právě takhle. Akční, drsné, ale přesto lidské a silně emotivní. Navíc jsou tu výborné postavy, které jsou krásně oživovány zvláštnostmi, třeba jako je mléko, nebo nějaké ty pilulky. Luc Besson tímhle ukázal, proč je tak skvělý filmař. Škoda, že už se mu to dnes nedaří tak naplňovat.

Rychle a zběsile 7 (Furious Seven, 2015) - 100 %
Tohle mě prostě dostal. Neskutečná akční jízda, dlouhá, ale ne vyčpělá, která je parádně přitažená za vlasy a nebojí se jít skutečně do extrémů. Pokud na tuto hru přistoupíte, budete se královsky bavit. Pokud nepřistoupíte, asi vás to nechá chladnými. Já jsem si ale celý film krásně prožil a ten závěr mě prostě emotivně dostal.