pátek 18. listopadu 2016

Inferno, Bounty Hunters, Dong-chang-saeng, Confession of a Child of the Century, Where to Invade Next


Inferno (Inferno, 2016) - 40 %
Tom Hanks se vrací jako Robert Langdon a Dan Brown ukazuje, že více než cokoli jiného, mu jdou rešerše. Jenže v podání pana Howarda je to všechno také na jedno brdo a navíc mě v tomhle případě nezajímala ani samotná záhada, která je většinou nosným kamenem Brownových knih. Hororové momenty - iluze - super, Tom Hanks opět super, ale to je tak nějak vše.

Bounty Hunters (2016) - 60 %
Kdyby se tvůrci trochu krotili v tom, jaká z toho nakonec vylezla stopáž a místo toho zkusili ještě víc akce, ještě víc šílenějších scén, tak je to paráda, mnohem zábavnější, s lepším drivem. Takhle je to místy hodně utahané, ale svou funkci to stejně plní. Příjemný moderní retro film ve stylu "Mission: Impossible"

Dong-chang-saeng (2013) - 55 %
Ono je to v konečném důsledku celkem obyčejné drama o tom, že se do sebe zamilují dva loseři, ale je to přece jen ještě kořeněné politickou situací a samotným regionem, což film přece jen trochu pozvedá, i když ani tak se nezdá, že by se jednalo o snímek, který by byl nějaký zásadním způsobem vyhrocený, což je škoda.

Charlotte Gainsbourg je skvělá herečka, ale už jsem někde psal, že historické filmy nemusím. Hodně se to projevilo i u tohoto. Byl neskutečně zdlouhavý, neskutečně nezajímavý, pokud ona nebyla na scéně, a nebylo zde naprosto nic jiného, co by mě zajímalo. Dějově plytké se snahou něco předat, ale se snahou, která míjí účel.

Where to Invade Next (2015) - 90 %
Michael Moore mě zase jednou úspěšně dostal tím, jak se skvěle diví některým skutečnostem, které se nám zdají naprosto normální. Anebo minimálně v jiných zemích jsou celkem normální. I my můžeme koukat, co někde mají jako standard. Je hezké, jak Moore nekritizuje přímo, ale stejně je ta jeho kritika více než patrná.