Sidney Hall, Případ Nile Hilton, The Outsider, Šťastná hvězda, Zahradnictví: Dezertér

Sidney Hall (2017) - 50 %

Trochu zdlouhavý příběh o tom, jak se Sidney Hall ztratil a jak se hledal. Mladý, nadějný a velmi talentovaný autor, do toho nějaké osobní problémy, ten příběh se skoro píše sám, a popravdě to není tak skvělé, jak by to skvělé chtělo být. Po nějaké době už mě trochu unavovalo některé postavy sledovat.

Případ Nile Hilton (The Nile Hilton Incident, 2017) - 65 %

Rozhodně to má tu správnou, temnou pouliční atmosféru, do toho ještě celkem dobré zachycení prostředí a doby, která tedy není tak vzdálená, ale především Fares Fares ukazuje, jak je dobrým hercem a že patří k těm nejzajímavějším, jaké neanglicky mluvící Evropa v současné době má k dispozici.

The Outsider (2018) - 55 %

Dobrý film, drsný, násilný, nebere si servítky, ale nemůžu si pomoct, celkově mi přišel spíše prázdný. Jared Leto je zde klasicky démonický, u něj stačí, aby se jen podíval, ale tentokrát to nějak nestačí, protože s ním nesouzní příběh, který je spíš takový tradiční, více se hraje na krev a násilí než na samotný děj.

Šťastná hvězda (The Star, 2017) - 40 %

Na první pohled trochu jiný pohled na narození Ježíše, na druhý pohled zase tolik ne. Jasně, hlavní postavy jsou tu zvířátka, ale to vede jen k tomu, že je více jak polovina filmu taková divná groteska, která má vést k tomu, že se postavy dostanou do Betléma, kde se narodí nový král. Pak už je to opravdu nudné.

Zahradnictví: Dezertér (2017) - 50 %

Začínám mít pocit, že Jan Hřebejk umí trochu lépe období komunismu, nebo jeho nástupu, než období nacismu. Postavy jsou zde o něco lépe vykreslené, je zde trochu lepší humor než v prvním dílu trilogie, ale pořád to nestačí na něco lepšího, než je průměrné hodnocení. Tohle se klasikou nestane.

Útěk z Hašimy, Nevinnost, Same Kind of Different as Me, Osudová posedlost, Dobrodruzi

Útěk z Hašimy (Gun-ham-do, 2017) - 75 %

Korejci prostě umí velké filmy a rozhodně ty historické. Tohle není jen nahlédnutí do dějin, ale především je to celkem hluboká sonda do toho, kde všude se Japonci projevovali jako zvířata. Nebylo to jen na Číňanech, ale očividně i na Korejcích, samozřejmě na Američanech a na dalších. A někdo se jim dokázal trochu postavit.

Nevinnost (2011) - 75 %

Hřebejk a Jarchovský natočili hodně znepokojivý film, u kterého máte pocit, že to nemůže být horší, ale ono to vlastně ještě horší být může. Tady se postavení toho, kdo je vlastně zrůda, kdo je hajzl, mění celkem rychle, a ani ke konci není jasné, jak moc velký hajzl vlastně daná postava je. Velmi dobře napsané a zahrané.

Same Kind of Different as Me (2017) - 40 %

To poselství je celkem pěkné, ten příběh není vyloženě nezajímavý, ale mám pocit, že se s těmi křesťanskými agitacemi trochu moc roztrhl pytel... I když se to snaží skrýt za lásku, pořád je v tom křesťanský bůh... A pak je tu Renée Zellweger, z které se stal prostě někdo jiný a je neskutečně nezajímavá.

Osudová posedlost (Seduced and Betrayed, 1995) - 30 %

Televizní film, který má prostě problém v tom, že je televizní. Tohle je film, který má být sexy, měl by diváka navnadit, minimálně v první polovině, ale bez nahoty to prostě nejde. Tady se Susan Lucci jen lascivně dívá a topí. A David Charvet jako naivní blbeček? Ne, ani po herecké stránce to moc nefunguje.

Dobrodruzi (Xia dao lian meng, 2017) - 60 %

Jedná se o takovou čínskou "Mission: Impossible", tedy film s velmi podobným vizuálem, navíc se děj částečně také odehrává v České republice, takže Marek Vašut zase dostal práci a dokonce i něco řekl, i když to vypadal na němou roli. Andy Lau ani Jean Reno však nebyli pro role pořádně využiti, což je velká škoda.

Tatínkova sláva, Nestyda, Polina, Reset, Paradox

Tatínkova sláva (La gloire de mon père, 1990) - 80 %

Takový nesmírně příjemný francouzský, v podstatě rodinný film o dětství autora literární předlohy na francouzském venkově. Je to nesmírně klidné, není to zbytečně vyhrocené a ukazuje se zde jak čistota dětské duše, tak i nádherná krajina francouzského venkova. Takové dětství bych také klidně bral, a ne že by to moje bylo špatné.

Nestyda (2008) - 40 %

Jeden z nejslabších filmů, od Hřebejka, jaké jsem viděl. Díváte se na to a tak nějak nic. Má to fajn prvky, jako třeba Emílii Vášáryovou, nahou Vicu, která má pro mě prostě úchvatné tělo, sem tam dobrý moment, jako třeba scéna s bývalou žačkou, ale celkově je to takové nic o ničem, které se může stát každému z nás.

Polina (Polina, danser sa vie, 2016) - 60 %

Dobrý film o tancování, který by vás především měl přimět k tomu, abyste si uvědomili, že je strašně špatně, když se má umění svazovat konvencemi a pravidly. Je potřeba do toho dát duši a pak je možné, aby skutečně vzniklo něco velkého, nového, krásného. Film takový vyloženě není, ale poselství má dobré.

Reset (2017) - 40 %

Hodně vyhypovaný snímek, který chtěl strašně moc ukázat, že Číňané mají na to, aby natočili spektakulární sci-fi, ale nějak pozapomněli na to, že by to ještě mělo mít dobrý a smysluplný příběh. Ten se nedostavil a na konci prostě není film schopen vyvolat žádné emoce, i když se o to vehementně snaží.

Paradox (Sha po lang: taam long, 2017) - 60 %

Tenhle snímek by potřeboval, aby v něm Tony Jaa měl co nejvíce prostoru. Nevím, jestli je tak drahý nebo co, ale to je tak těžké pochopit, že Tony musí mít co nejvíc akčních scén, protože je v nich prostě nepřekonatelný? Bohužel ostatní postavy tak dobře nedokážou táhnout celý snímek, který nemá ani vyloženě skvělý scénář.

Frankie hvězdář, Generation Iron, Tajemná vražda na Manhattanu, Maska, Medvídek

Frankie hvězdář (Frankie Starlight, 1995) - 75 %

Velmi příjemným, i když rozhodně ne jen krásný film, protože tady jde o život a o emoce, které jsou s ním spojené, takže i smutek ze ztráty, z toho, že se na vás lidé dívají jinak, než byste si přáli. A je to jednoduché ve chvíli, kdy jste jiný. Neznamená to ale, že byste žili méněcenný život. Ten film podává téma jinakosti krásně lidsky.

Generation Iron (2013) - 50 %

Pokud máte rádi kulturistiku, asi je celkem jasné, že vás tohle zaujme. Jinak je to pohled na muže, kteří se o něco ve svém životě snaží a možná toho nikdy nedosáhnou. Chápu jejich snahu, chápu jejich úsilí, ale docela by mě zajímalo, co dělají tihle borci v šedesáti, sedmdesáti, pokud nejsou Arnold nebo Lou.

Tajemná vražda na Manhattanu (Manhattan Murder Mystery, 1993) - 55 %

Rozhodně to není Woody Allen, který by mě dostal. Ten příběh sám o sobě není špatný, děj má docela dobrý, skoro až nečekaný vývoj, ale v tom allenovském stylu mi to najednou moc nesedělo. Allenova postava mi tam přišla skoro zbytečná a nudně allenovská. Tohle jsou ale čistě mé subjektivní pocity, které mi sledování kazily.

Maska (Mask, 1985) - 100 %

Snímek "Maska" není zásadně objevný, není to snímek, který se dívá na postižení nějak jinak, ale Eric Stoltz je v roli úchvatný, neskutečně pohodový, takže si tak představuji i skutečného Rockyho. Ještě více mě ale odrovnala Cher, kterou jako herečku až tak nemusím, ale tady byla dokonalá do puntíku.

Medvídek (2007) - 45 %

"Medvídek" je prostě jeden z těch slabších filmů, které Hřebejk natočil. Při premiéře jsem ho viděl v kině, ale když jsem ho teď viděl podruhé, musím uznat, že jsem si z něj opravdu moc nepamatoval. Asi i to trochu svědčí o jeho kvalitách, i když v některých případech jsou herecké výkony opravdu výborné.

Locked Up, Z Londýna do Brightonu, Lucknow Central, Mamut, U mě dobrý

Locked Up (2017) - 50 %

Já vím, že to není žádný majstrštych, herecky je to místy hodně otřesné, ale stejně se mi líbilo, že je zde snaha o celkem drsný příběh, že se s tím kamera nemaže a že se Kelly McCart vůbec nebojí. Jasně, neohroženou bojovnici jí asi věřit nebudete, ale stejně dokáže ten film utáhnout skoro celou dobu sama.

Z Londýna do Brightonu (London to Brighton, 2006) - 60 %

Snímek je hodně realistický, ale nemohu si pomoct, nějak jsem měl pocit, že je to místy hodně dělané na efekt, i když pak kamera přece jen uhne a nechce to všechno zobrazit. Nic to nemění na tom, že to je pořádně drsné a že tenhle film rozhodně dovede s některými diváky zamávat. Hlavně proto, že tam venku takoví lidé jsou.

Lucknow Central (2017) - 60 %

I když tenhle snímek doslova vyzývá k tomu, aby se v něm zpívalo, protože neprávem uvězněný muž chce ve vězení vytvořit kapelu, přece jen to není až tak klasicky indické, rozjásané, ale celý film je místo toho spíše v temnějším provedení, aby tak bylo zdůrazněno, že zde nejsou jen veselé emoce. A nejsou, těch emocí je dost, jenže je to přece jen moc zdlouhavé.

Mamut (Mammoth, 2009) - 60 %

Životní osudy jsou někdy celkem zajímavé a stačí jen malé impulzy k tomu, aby se všechno změnilo, anebo aby se člověk stal i někým jiným, kým doposud byl. Jako kdyby zde manželé, každý žil svůj vlastní život. A přesto se pořád milovali a rádi se k sobě vraceli. Nestrhlo mě to, ale sem tam to k zamyšlení nutí.

U mě dobrý (2008) - 60 %

Takový český heist movie, který je přesně tak malý, jak by se dalo na českou kotlinu očekávat, ale přitom je tak příjemný, aby vás bavil. Herci si zde hrají to, co by měli, jsou zábavní, a scénář jim dává prostor vyniknout a je dost chytrý na to, aby se "U mě dobrý" jako heist movie dalo skutečně označit.