Benvenuti al nord (2012) - 40 %
Italská komedie, která bohužel není žádný moc velký zázrak, možná hlavně proto, že většinu času to není nějak extra vtipné. Navíc když zjistíte, že to má vlastně téměř dvě hodiny stopáže, tak se pomalu budete propadat a nudit. Dějově to není nic překvapivého, postavy spíše trapné, než aby byly vtipné nebo aspoň divné.
Tom Jones (Tom Jones, 1963) - 60 %
Osobně nemám moc rád historické filmy, takže jsem si tenhle nějak moc extra neužil, a musím uznat, že to, co se mi líbilo, bylo, jak Albert Finney pojal titulní postavu. Díky němu je snímek živý, svižný a celkem zábavný. O to víc překvapí Oscar pro film, ale ne pro jeho hlavního herce, který byl vskutku tahounem.
Tom of Finland (Tom of Finland, 2017) - 70 %
Rozhodně to není film pro všechny, ale myslím si, že Tom of Finland byl zajímavou osobností a jeho kresby si zaslouží kultovní status, protože jsou prostě rozpoznatelné navíc jasně cílené. Filmu se docela daří rozšifrovat jednotlivé motivace, které vedly Toma k tomu, aby se projevoval právě kresbou.
When We First Met (2018) - 60 %
Nejdřív jsem si myslel, že to bude jen trapná romantická komedie, když se do toho přidal prvek časové smyčky, skoro se mi chtělo křičet, ale pak jsem zjistil, že trojice Alexandra Daddario, Adam DeVine a Shelley Hennig jsou natolik fajn, že se na ně dobře kouká a film vás díky nim baví. Adam je na první pohled na zabití, ale on je prostě zábavný.
Čí jsou ulice? (Whose Streets?, 2017) - 50 %
Dokument sám o sobě není nějak moc překvapivý, spíše se jedná o celkem očekávané sdělení, ale upozorňuje na to, že Amerika, dávno po zrušení otroctví a dávno po smrti Martina Luthera Kinga, není nikam posunutá, neustále je rozdělená na bílou a černou a nejspíš se na tom ještě dlouho nic nezmění.
Žádné komentáře:
Okomentovat