Souboj pohlaví, Jumanji: Vítejte v džungli, Kill Order, Let There Be Light, Mallory

Souboj pohlaví (Batlle of the Sexes, 2017) - 70 %

Myslím, že ten snímek byl dobře pojatý především herecky, ale podařilo se skvěle ukázat i dobu, smýšlení lidí a nakonec i prezentovat hodně zajímavý nejen sportovní, ale i lidský příběh. Někdy si říkáte, jestli ty názory, které padají mužům z huby, nejsou přehnané, ale pak vám dojde, že ne, že oni to tak někteří vnímají pořád.

Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle, 2017) - 90 %

Prostě skvělé. Trochu jsem se bál, jestli se podaří dobře navázat na film, který mám osobně moc rád, ale podařilo se to výborně. Je to modernější, ale stanovilo si to vlastní pravidla, podle kterých skvěle hraje a je to důvod k tou, aby to bylo nesmírně zábavné. A přesně takové to je. Od začátku až do konce.

Kill Order (2017) - 40 %

Příběh tohohle snímku rozhodně není nic skvělého, je to prostě jen něco, kde si mohl James Mark zrežírovat pár akčních scén. A to se mu nakonec povedlo. Akční scény jsou tu docela dobré, jsou pořádně nakopávací a místy máte opravdu pocit, že bolí. Bohužel nic moc dalšího či dokonce lepšího ve filmu nenajdete.

Let There Be Light (2017) - 5 %

5 % za Kevina Sorba, který se tu hodně snažil, ale jinak tenhle film nestojí za nic. Říkat, že láska k bohu něco změní, je prostě kravina, člověk si prostě jenom musí uvědomit svoje místo na světě. Nepříjemný, propagandistický film, který se z vás snaží vymačkat slzy. Kevin se dal na režii jen proto, aby prezentoval, v co věří.

Mallory (2015) - 70 %

Helena Třeštíková je prostě natolik dobrou dokumentaristkou, že dokáže už jen střihem přimět diváka k tomu, aby si uvědomoval sílu některých životních etap prezentovaných postav. Ano, je to hodně subjektivní, ale je to velmi silné. A i když ani tohle není vyloženě pozitivní film, přece jen je vidět, jak se i feťačka a bezdomovkyně může postavit na nohy, pokud se nevzdá.

Pobřežní hlídka, Noc postupuje, Poslední z nejlepších, Williams, Windows

Pobřežní hlídka (Baywatch, 2017) - 100 %

Jasně, že to je strašná ptákovina, ale já jsem od tohohle filmu dostal přesně to, co jsem očekával. Je to místy děsně blbé, místy děsně cool, jsou zde skvělí herci, které mám rád, krásné ženy, z nichž mi padala brada, je zde schopnost si dělat prdel sám ze sebe i z původního seriálu, a sakra, je tu i Hoff a Pamela. Já jsem víc nepotřeboval.

Noc postupuje (Night Moves, 1975) - 70 %

Gene Hackman je v tomhle snímku velmi dobrý. Na jednu stranu - hlavně ze začátku - máte pocit, že je to klasický drsný hrdina, ale ono to s ním zase tak drsné není a rozhodně to není Dirty Harry. Má svoje problémy a dostane se do úzkých. Dějově není film také špatný a finále je velmi dobře natočené.

Poslední z nejlepších (The Last of the Finest, 1990) - 40 %

Na jednu stranu tu máme velmi povedené obsazení, kdy Paxton, Pantoliano, Dennehy a Fahey jsou docela správnou volbou. Dějově se ale ukázalo, že i když máte fajn herce, neznamená to, že natočíte fajn film. Tohle je velká škoda, protože potenciál zde byl, ale tohle je hodně zapomenutelný příběh. Škoda.

Williams (2017) - 40 %

Pokud nejste fanoušek formule 1, nic vám tenhle film nejspíš neřekne, na druhou stranu mám pocit, že to je pořád jen film pro Williamsovy fanoušky. I když je jeho osud přece jen drsný, tak nevidím důvod v tom, proč by se zrovna o něm měl točit film, kde je prezentován v podstatě jako velký hrdina nejen sportu, ale jako naprosto skvělý člověk. Hodně subjektivní věc, která mi nesedla.

Windows (1980) - 40 %
I když byla Talia Shire za tento film docela kritizována, já jsem si zase říkal, že ona je tou jednou z mála světlých stránek, které v tomhle rádoby thrilleru jsou. Úvod je super, následný vývoj tomu ale neodpovídá. Finále by také mohlo být zajímavé, kdyby to celé dohromady trochu více korespondovalo.

Ďábelská hra, Četník a mimozemšťané, Life After Beth, Song to Song, Víla Zuběnka

Ďábelská hra (Jawbreaker, 1999) - 40 %

Myslel jsem, po docela dobré začátku, že to bude vtipný a drsný film, ale jak se ukázalo, nakonec to nebylo tak vtipné, jak se to tvářilo, a ke konci už to až moc připomínalo "Carrie", i když z trochu jiného pohledu. Rose se snaží, Judy Greer taky, ale jinak ty holky moc nevynikají a vlastně mě moc nebavily, a to ani Julie.

Četník a mimozemšťané (Le gendarme et les extra-terrestres, 1979) - 70 %

Body hlavně z nostalgie, protože si pamatuji, že jsem měl jako dítě tenhle díl nejraději, i když jsem si vůbec nepamatoval, že byl až předposledním. Jasně, teď po letech už to takové grády nemá, ale místy je to pořád hodně vtipné. Ten hudební a zvukový podklad mě i po těch letech dokázal dostat a vzbudit trochu té nostalgie.

Life After Beth (2014) - 40 %

Myslel jsem, že by to mohlo být docela vtipné. Pak jsem si zase myslel, že by to mohlo být tak nějak hezky bizarní. Ale ono je to nakonec jen divné a ve většině případech ani nebyl využit potenciál herců, kteří se zde objevili, což je hodně velká škoda vzhledem k obsazením, jaké snímek "Life After Beth" měl.

Song to Song (2017) - 20 %

Je mi líto chtěl jsem dát Terrencovi Malickovi ještě jednu šanci, ale já prostě jeho filmy nedávám. Může mít sebelepší herce, ale jeho podivná kamera i rozvržení děje jsou takové, které mi prostě nesedí. Nic mi to neřekne a vlastně se mi ani o filmu nechce přemýšlet, protože mě tak příšerně nebaví.

Víla Zuběnka (Tooth Fairy, 2010) - 50 %

Je to hrozná blbost, ale přece jen mě to ve své prostotě bavilo. Jasně, je to proto, že mám Rocka prostě rád, a i když hraje takhle debilní postavu v takhle předvídatelném filmu, tak mě rozhodně nenudil. A sem tam to i bylo trochu vtipné, i když ne nějakým extra způsobem. Prostě rodinný film z Ameriky.

A Cowgirl's Story, Město jako Alice, Kaanchi, Lu Lin Da Mao Xian Zhi Tang Guo Shi Jie, Rychle a zběsile 8

A Cowgirl's Story (2017) - 65 %

No jo, co si budu nalhávat, prostě se mi to líbilo. Mládí, které je na první pohled bezstarostné, ale přitom už si musí řešit svoje dramata. Kdyby tam bylo míň keců o bohu, asi tomu dám ještě víc. Není to ale zbytečně přikrášlené a jsou zde momenty, které jsou smutné, stejně jako ty skutečné v životě, žádný zbytečný čajíček.

Město jako Alice (A Town Like Alice, 1956) - 60 %

Snímek sází hodně na to, že se odehrává v době, kdy byla dramata v podstatě na každém kroku. Japonsko se rozhodlo obsadit Jihovýchodní Asii, ale my nesledujeme události očima vojáků, ale obyčejných lidí, kteří se ocitli v situaci, kterou nečekali a nemohou se s ní vypořádat jinak, než se podřídit. Místy je to celkem silné.

Kaanchi (2014) - 50 %

V první části je to v podstatě čistá romantika, která je ale najednou drsně a v tomhle směru krásně přerušena a vy víte, že přijde něco lepšího. Něco lepšího nepřijde, ne vyloženě, ale dá se to kousnout, a pokud dojde na akci, ta je docela snesitelná. Ale tomuhle filmu se revenge pojetí ani trochu nepovedlo.

Lu Lin Da Mao Xian Zhi Tang Guo Shi Jie (2016) - 35 %

Vizuálně to není o nic horší než první díl, naopak si myslím, že Candy svět je vlastně docela vizuálně pěkný, ale zároveň je to slabina filmu, protože se v tom světě neodehrává nic pořádného, nic, co by se nemohlo stát i v jiném světě. Tvůrci jen chtěli něco, co bude na oko hezké, a to se jim povedlo. A jinak vůbec nic víc.

Rychle a zběsile 8 (The Fate of the Furious, 2017) - 100 %

Z téhle série se stala moje srdcová záležitost a je hodně pravděpodobné, že už nebudu hodnotit ani další díly jinak než 100 %. Pro mě je tohle prostě skvělá parta, ke které se rád vrátím, jsou v tom emoce, je to zábavné a je to kurva parádní po stránce trikové. Ty akční nápady jsou tak nádherně ujeté, že vrním blahem.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, Centrální inteligence, Mike i Dave sháněj holku, 37, Sněhurka: Jiný příběh

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 2016) - 40 %

Tim Burton mi v posledních letech už skutečně přijde vyčpělý. Ano, v tomhle filmu je několik málo hororových momentů, nad kterými jsem zaplesal, ale je to jen ozvěna Burtonovy poetiky. Postavy v tomhle filmu jsou naprosto nevyužit, a to především v podobě Evy Green, která je zde vlastně zbytečná. I ostatní mají málo prostoru a jejich význam je relativně pomíjivý. Já jsem se u snímku nebavil.

Centrální inteligence (Central Intelligence, 2016) - 60 %

Nemyslel jsem si, že by mě tenhle film mohl bavit, ale nakonec jsem se přistihl, že strašně fandím Rockovi a že chci, aby nebyl hajzl. Takže mě film vlastně dostal, a to i přesto, že Kevin Hart se svou rozjetou hubou nebude nikdy můj oblíbený komik. Několik scén je zde skutečně skvělých a já jsem se zasmál.

Mike i Dave sháněj holku (Mike and Dave Need Wedding Dates, 2016) - 40 %

Nějak nevím, ale u tohohle filmu jsem se nenasmál tolik, jak jsem si myslel, že se nasměju. Dvojice Kendrick a Plaza je fajn, ale stejně si nemůžu pomoct, většinu času jsem si o jejich postavách říkal akorát to, že to jsou totální krávy. Stejně jako ti dva byli totální debilové. Aspoň to prostředí bylo sem tam trochu využito ku prospěchu věci.

37 (2016) - 30 %

Snímek, u kterého máte pocit, že chtěl něco říct, ale stejně tak budete mít pocit, že se to naprosto minulo účinkem. Prostředí je zajímavé, pojetí, které je místy schizofrenní a bizarní, také není špatné, postavy ujdou, ale celkově to prostě nedělá dobrý dojem v tom smyslu, že to prostě nefunguje. Ta konečná výpověď je prázdná a smutně shrnutá v dovětku.

Sněhurka: Jiný příběh (Blancanieves, 2012) - 60 %

Zase trochu jiný pohled na Sněhurku a její příběh, kdy tentokrát šlo o formu a o posunutí do Španělska před sto lety. Němé filmy se tolik netuší, ale pořád jim to sluší. Stejně jako zajímavé barevné provedení. Ten příběh ale v sobě jinak nic navíc nemá, takže body za formu a za trpaslíky, kteří mlčením vyjádří hodně.

Zapadákov, To hok wai lung 2. San Andreas, 8 žen, Tisíckrát dobrou noc

Zapadákov (Badlands, 1973) - 70 %

Musím uznat, že na to, že Terrence Malicka moc nemusím, protože mi jeho přístup k filmu, hlavně v rámci toho, co natočil v posledních letech, prostě nesedl, tak jeho film z roku 1973 na mě přece jen dojem udělal. Skvělé herecké výkony, které jsou zaštítěny dobrým scénářem a zajímavými filmovými prvky.

To hok wai lung 2 (1992) - 65 %

Už mi to nepřijde až tak nařachané jako první díl, ale pořád je to dost dobré a v té škole to prostě nějakým způsobem funguje. Jsou zde nové, humorné scény, film zbytečně nevykrádá svého předchůdce a celkově to opět baví, tentokrát i té akce mi přišlo trochu víc, i když mi Stephen Chow seděl spíše jako ten nejistý studentík.

San Andreas (San Andreas, 2015) - 55 %

Tak nějak to, co od katastrofického filmu očekáváte. Je to blbá, je to místy nelogické, ale je to drama, hlavně lidské, a padají zde velké budovy k zemi a obecně je zde hodně známek destrukce. Některé scény dokonce dovedou i překvapit - například ta s tsunami je ujetě krásná. A ženská složka je tady prostě skvělá.

8 žen (8 femmes, 2002) - 60 %

Nebýt skvělých hereckých výkonů a celkem zajímavého provedení, asi tenhle film tolik neoslní. O herečky šlo však především a vás se na ně baví koukat, protože jsou prostě skvělé a je vám celkem jedno, co hrají, protože on ten film zas tak skvělý není, myslím scenáristicky. Ale má funkční muzikálová čísla, což jsem nečekal.

Tisíckrát dobrou noc (Tusen ganger god natt, 2013) - 45 %

Neskutečně utahaný film, který vypráví nesmírně silný příběh, který má ale tu nejlepší scénu v závěru, kdy takové čekání se nebude každému líbit. Ten rodinný vztah mě vlastně ani trochu nezajímal, až ten konec mi dal vědět, že tohle mohl být opravdu dobrý film. Takhle je jenom rádoby dobrý.

Stezky slávy, The Social Network, Plán hry, Berlínské spiknutí, Lovci stínů

Stezky slávy (Paths of Glory, 1957) - 100 %

Jak se na armádu podívat pořádně kritickým okem? Odpovědí je snímek "Stezky slávy", které má na svědomí Stanley Kubrick. Scéna, kdy se generál rozhodne, že chce vystřílet jednu rtu, protože se rozhodla neuposlechnout rozkazu a neumřít, je jedna věc, ale co následuje po tom, to je neskutečné. Krásná ukázka toho, jak je armáda sama postavena na hlavu, jak nefunguje vlastenectví, protože stejně jde pořád jenom o moc. Neskutečně intenzívní film, kdy od začátku vidíte, že boj za spravedlnost je nesmyslný, protože stejně musíte poslechnout rozkaz a slovo nadřízeného má větší význam než slovo boha. A oni nadřízení si to uvědomují. Krásné je, jak si to vždycky dokážou odůvodnit. Tedy, ono to není krásné, ale děsivé, jenže je na tom stejně něco úžasného. Dokážeme si obhájit totiž cokoli. Před sebou i před ostatními. Závěrem pak Kubrick degraduje všechno a všechny.

The Social Network (The Social Network, 2010) - 95 %

David Fincher ukázal, že i životopis stále žijícího člověka může být skutečně napínavý, zajímavý a drsný. Mark Zuckerberg je zajímavou, trochu kontroverzní osobností, ale díky tomuhle zpracování je jeho život ještě zajímavější. Jesse je naprosto skvělý, což bych od něj, přiznám se, ani nečekal. Nasadil sám sobě laťku hodně vysoko.

Plán hry (The Game Plan, 2007) - 50 %

Sportovní hvězda, která žije jako starý mládenec - no, vlastně ještě celkem mladý mládenec - zjistí, že má z předchozího vztahu osmiletou dceru. Teda námět jako stehno, ale s tím se nedá moc dělat. I tohle je Disney. Rock v hlavní roli je jediný tahák, který jsem v tomhle snímku viděl. Od začátku je celkem jasné, jak se to bude vyvíjet. Nejprve překvapení, pak odmítání, ale nakonec přijetí. Plus samozřejmě nějaké silně emotivní momenty. Je to pěkný rodinný film, ale tentokrát mi to na nějaký nadprůměr rozhodně nestačí.

Berlínské spiknutí (The Good German, 2006) - 40 %

Steven Soderbergh si hraje s formou a celkem se vykašlal na příběh. Jako obdivovatel Hitchcockových filmů a vůbec filmů noir se mi líbí, jaké používá prvky, že je snímek černobílý, že jsou používány archivní záběry, že je obraz jako by skutečně tak ze 40. až 50. let. Jenže to nic nemění na tom, že Clooneyho herectví místy vyznívá jako parodie. Příběh je pak sám o sobě docela nudný a nemá čím strhnout. A to opravdu nebyli po ruce němečtí herci? Odkazy na "Casablancu" jsou až příliš 

Lovci stínů (The Hunting Party, 2007) - 45 %

Richard Gere dostal na hraní docela zajímavou postavu, která se snaží dokázat, že svět je hnusné místo, protože i skvělí reportéři mohou jít do kopru. Ten úvod je takový... Já nevím, je rychlý a skoro by se mi líbilo, kdyby právě ten úvod byl rozpracován do filmu a nebyl jen základem pro události následující. Některé scény jsou zde zbytečné, jen proto, aby zde byly nějaké emoce. Nesedí to. Finále je celkem podprůměrné, ani neví, co jsem vlastně čekat. Odplata není až tak zajímavá, ale mělo vlastně smysl to, že šlo celou dobu o reportéry?

 

Kráčející skála, Den poté, Král Škorpión, Suddenly, Suspension of Disbelief

Kráčející skála (Walking Tall) - 50 %

No, ta myšlenka je hezká, zní to strašně pěkně, že se jeden člověk postaví moci těch bohatých, co ostatní vykořisťují. Ještě lépe pak zní skutečnost, že tohle je podle událostí, k nimž opravdu došlo. Postava, kterou zde Rock hraje, opravdu žila, i když se tedy jmenovala Buford Pusser. rock se pro roli hodí, jenže nepřináší nic jiného než ty svaly. No dobře, a ještě svoje charisma. To nakonec vede i k tomu, že Knoxville je snesitelný. Celkem průměrný snímek, který nám dává naději, že sem tam může být líp Někdy, na chvíli.

Den poté (The Day After Tomorrow, 2004) - 55 %

Roland Emmerich opět předvádí, jak je výborný v natáčení oddechových filmů. Jeho -"Den poté" je přesně takový. Chcete se na to dívat, když v televizi nic jiného nedávají, chcete si u toho povídat, i když vaše drahá polovička hltá každou scénu. Já jsem bohužel až moc hleděl na nelogičnosti a jen jsem žasnul nad tím, jakými kravinami nás vlastně hollywoodský mainstream krmí. To je někdy opravdu k popukání. Ale co, to hle má být zábava a já se místy i docela smál.

Král Škorpión (The Scorpion King, 2002) - 35 %

Rock s dlouhými vlasy, na svou dobu dobré, dnes už strašné digitální efekty, do toho celkem klasický příběh o pomstě, do něhož se zaplete i krásná žena, a navrch ještě nějaká ta známá tvář. Co víc si přát? Já ani nevím. Dnes už mi tenhle film přijde tak strašně obyčejný... Klasický mainstream, který má podle všeho pobavit. To se asi i daří. Svědčí mu, že se jedná o snímek pouze krátký. V jeden den jsem znovu viděl až moc podobných filmů a zanechalo to ve mně pachuť, která se projevila na hodnocení tohohle kousku, které ale nepovažuji za nijak zásadně subjektivní.

Suddenly (2013) - 50 %

Uwe Boll natáčí vážně míněný thriller, Dominic Purcell jako záporák, což je oproti "Assault on Wall Street" trochu změna, ale ne zase tolik, no ale hlavně Ray Liotta, který konečně zase jednou hraje celkem snesitelnou a hlavně kladnou postavu. Uwe Boll se pustil do remaku filmu se Sinatrou a překvapivě to zvládá docela dobře. Je to celkem standardní provedení, nic navíc, prostě jen čekáte, až to uteče, na druhou stranu není možné říct, že tohle je úplný odpad, to už by byly jen předsudky. Boll nenatočil skvělý film, ani dobrý, ale ucházející ano. Má to ale strašně divný soundtrack. Na to, co má člověk s Bollem většinou spojené, je tohle však mistrovské dílo, jen místy trochu bez náboje. Nemůžu si ale pomoct, jako celek to není až tak zlé. Na ten průměr si to sáhne.

Suspension of Disbelief (2012) - 20 %

Nelíbí se mi, jak je film natočený. Používají se různé techniky, propojuje se několik záběrů na jedné obrazovce, vkládají se titulky, kde to není třeba, střihy jsou podivné. Všechno je to jenom proto, aby se natočil trochu jiný thriller, kdy cílem je vlastně jenom to, aby měl divák v hlavě pořádný bordel a byl pak ohromen tím, jak to celé dopadne. Sebastian Koch je dobrý herec, ale scénář mu dává do ruky jen samé nesmysly, které se jako celek rozpadají.