úterý 7. června 2016

Le Havre, 102 dalmatinů, 4 dny v máji, The Tell-Tale Heart, Kluk na kole


Le Havre (Le Havre, 2011) - 60 %
Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedostal. Aki Kaurismäki je zajímavý autor, ale tenhle film mi přišel tak nějak vyprázdněný, i když se vlastně snaží tvářit jako něco o něčem. Anebo jsem mu prostě odmítl věnovat tolik zájmu, kolik by si zasloužil. Důvody k superlativům ale prostě nevidím.

102 dalmatinů (102 Dalmatians, 2000) - 20 %
Po nějaké době jsem zjistil, že první hraný film s dalmatiny je špatný, ale když jsem se podíval na ten druhý, tak je ten první ještě v pohodě. Druhý film už je opravdu úděsný a první půl hodina e vlastně jen natahování o ničem, u kterého je jasné, kam vede. A pak... no a pak nepřijde nic, co by vás mělo překvapit.

4 dny v máji (4 Tage im Mai, 2011) - 70 %
Docela zajímavé, jak je možné natočit válečný film bez toho, aby to bylo nutně vyhrocené, aby zde byly bojové scény, ale přesto to bylo dostatečně silné. A to vlastně jenom proto, že je to o lidech a o tom, do jaké role je staví válka a jakou moc jim dává, anebo jakou jim bere. Velmi dobré postavy, které vás dovedou strhnout.

The Tell-Tale Heart (2016) - 45 %
Průměrný, až spíše trochu podprůměrný snímek, který ukazuje, jak je také možné pojmout Edgara Allana Poa, zachovat atmosféru jeho příběhů, ale přitom je pojmout trochu moderně. Jen kdyby se tolik nehrálo na voice over, který podle mě dojem z filmu kazí. Ještě kousek a dostalo by se to i na průměr, ale ten kousek prostě chybí.

Kluk na kole (Le gamin au vélo, 2011) - 80 %
Je to jenom kluk na kole, ale během toho, co ho sledujeme, toho prožije tolik, že by to jinému dítěti vydalo na jedno dětství. Na jednu stranu dětství zkažené, na druhou ale i krásné. Herecky naprosto výborný film, jenž ukazuje, že stačí opravdu málo, jen to dobře natočit a celkově dobře podat, abychom sledovali výborný snímek.