středa 25. listopadu 2015

Célina a Julie si vyjely na lodi, Tian ji: Fu chun shan ju tu, Vij 3D, Wiplala, Údolí Gwangi


Célina a Julie si vyjely na lodi (Céline et Julie vont en bateau, 1974) - 45 %
Je mi líto, ale tohle mě prostě absolutně nebavilo. Dívat se tři hodiny na film, který si rádoby hraje s realitou a prolíná nám různé dění z pohledu dvou žen, které se baví... Ne, tohle jsou opravdu ne až tak výstřední "Sedmikrásky", které mi vůbec nic nedaly, a já jsem si strašně přál, aby ten film konečně skončil.

Já bych to až tak strašně tragicky neviděl. Ale nutno uznat, že snímek má pořádný problém v tom, že se snaží ukázat strašně moc a spojit nespojitelné. Špionážní film spolu s tradičním čínským wu-šu, do toho trochu fantasy prvky a neskutečné bary, rádoby emotivní scény, které nemají efekt, velká produkce a přitom častý pocit, jak je to levné. Příběhově moc rozhárané.

Vij 3D (Viy, 2014) - 50 %
Kdyby to místy nebylo až tak amatérské a skutečně se na to nekoukalo moc hezky, tak je to i zábavný fantasy film s prvky komedie a hororu, který byl natáčen v české koprodukci a s nějakými těmi českými lokacemi. Jenže ani tohle nezachrání podivné fantasy, které se až moc rozlétává mimo hranice snesitelnosti.

Wiplala (Wiplala, 2014) - 60 %
Na rodinný trikový film je to docela dobré a já jsem rád, že jsou zde i klasické triky, nejenom ty digitální, i když ty mají samozřejmě přednost. Příběh je docela jednoduchý, ale díky kouzlům je... no takový kouzelný. Zase se ukazuje, že dobré filmy se točí všude, tentokrát jsem rád, že jsem dal šanci jednomu holandskému.

Údolí Gwangi (The Valley of Gwangi, 1969) - 70 %
Ten příběh je hodně slabý a v podstatě jen kopíruje, hlavně v závěru, to, co jste mohli vidět v "King Kongovi", ale když se na tohle budete dívat, pořád je to snímek, který má na svědomí - po trikové stránce - Ray Harryhausen, který opět ukázal, že byl geniálním mistrem, který rozpohyboval potvory jako nikdo, a to i ve srovnání s digitálními triky.