Zobrazují se příspěvky se štítkemrobert rodriguez. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrobert rodriguez. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 22. ledna 2016

Rudí, Mark of the Whip 2, Mars útočí!, How to Make Cool Home Movies, Gauneři


Rudí (Reds, 1981) - 70 %
Rozhodně zajímavý politický film, který mě ale tolik neodrovnal právě proto, že se jedná o politický film, což rozhodně není žánr, který bych za každou cenu vyhledával. Herecky je to ale skvěle zvládnuté, co je ale zajímavější, tak to je skvělá režie a forma prostřihů s výpověďmi skutečných osobností. Ono to překvapivě funguje, a to také jako dějotvorný prvek.

Mark of the Whip 2 (2010) - 30 %
Zase jeden z těch případů, u kterých si myslím, že je druhý díl lepší než první, ale pouze v případě, že první díl neuvidíte. Tady je víc nápadů, je to o něco zajímavější. Pořád je to v podstatě o hovnu, ale alespoň ta skutečnost, že se Nowicki snažil trochu dění oživit, svědčí o tom, že v sobě nějaký ten drobný potenciál mít bude.

Mars útočí! (Mars Attacks!, 1996) - 80 %
Další z mých restů. A samozřejmě, že se mi tímhle Burton trefil do noty. Má to parádní padesátkový nádech, a přitom je to moderní, zábavné a navíc je zde prostor pro skvělé herecké výkony, především pak Jacka Nicholsona, který snadno film ovládne. Bavil jsem se, smál jsem se a užil jsem si skvělý béčkový příběh.

Jak udělat levně a jednoduše filmy, které by vás mohly bavit a případně do nich zapojíte i vaše děti? Tak přesně tohle ukazuje kraťoučký snímek Roberta Rodrigueze, který filmování má skutečně jako skvělou rodinou zábavu, při které se všichni vyblbnou. Tohle je dnes na filmu krásné, už je v podstatě pro všechny. Pořád ale musíte mít nápady.

Gauneři (Reservoir Dogs, 1992) - 95 %
Už jsem ten film viděl několikrát a pokaždé mám pocit, že tam nacházím něco nového, respektive ještě více si uvědomuji, jak skvěle je celý scénář promyšlený. Ono je možné Tarantina velebit za dialogy, ale stejně tak je možné jej velebit za celou strukturu příběhu, která je naprosto skvělá, a to i přes jednoduchost celé premisy podělané akce. Mistr je prostě mistr.

úterý 21. července 2015

Ve znamení štíra, Bedhead, Zamilovaný profesor 2: Klumpovi, A Most Violent Year, Hrabě Monte Cristo


Ve znamení štíra (Scorpio Rising, 1964) - 50 %
Bez té hudby by to byl jen sestřih, ale právě hudba z tohohle dělá to správné. Jenže ta hudba funguje i bez tohoto dlouhého klipu, na kterém ve skutečnosti nevidím nic tak zajímavého, kromě toho, že se snaží o kontroverzi, což se mu tak trochu daří. Tímhle způsobem je celkem snesitelné si tyhle parádní songy připomenout.

Bedhead (1991) - 60 %
Na prvotině Roberta Rodrigueze je primárně vidět, že to je natáčené s láskou k filmu a s láskou k lidem, které zobrazuje. A tohle Rodriguezovi zůstalo po celou jeho kariéru a doufám, že mu to tak zůstane i po další roky. Robert je prostě srdcař a to je na něm to krásné. Tenhle film to ukazuje v malé dávce, ale i to stačí.

Zamilovaný profesor 2: Klumpovi (Nutty Professor II: The Klumps, 2000) - 15 %
Párkrát jsem se zasmál, tak si alespoň nějaký bod tahle komedie zaslouží, ale po většinu času je tohle jen scenáristické utrpení, které Eddie Murphy ani trochu nezachraňuje, protože prostě nenabízí nic, co by vás mohlo bavit. Prdící vtipy v tomhle provedení už jsou opravdu ubohost, stejně jako většina členů téhle šílené rodiny.

A Most Violent Year (2014) - 50 %
Tak nějak už od začátku jsem věděl, že mě tenhle film nebude bavit, ale kvůli Jessice jsem tomu chtěl dát šanci. Herecky je to snímek, který je velmi dobře zvládnutý, ale pokud jde o dějovou stránku, tak jsem se prostě nudil. Nejnásilnější rok v New Yorku bych si představoval o něco zajímavější a ne jako drama jedné rodiny/společnosti.

Hrabě Monte Cristo (Le comte de Monte Cristo, 1998) - 90 %
Výborná televizní adaptace skvělého románu, která mě prostě dostala. Gérard Depardieu je skvělý herec a tady to dokazuje na plné čáře a většinu ostatních herců snadno předčí, a to jsou zde další legendy evropského filmu. Skvělý příběh, který nestárne a který ukazuje, že pomsta je spravedlností, která je mnohdy spravedlivější než zákon.

pondělí 20. července 2015

Sluha, Two Scoops, Hlasy, The Nutty Professor, Two Men in Town


Sluha (The Servant, 1963) - 75 %
Zajímavý film, který se nevyvíjí tak, jak byste si mysleli. Nejprve to vypadá, že to bude možná i komedie o tom, jak bude sluha pomáhat pánovi, ale hodně rychle se to mění v thriller, kdy nevíte, co od sluhy všechno čekat. Ale ani tohle není něco, co by vám snímek skutečně dal, protože tohle je mnohem existenciálnější. Má to potenciál, abyste v tom po každém zhlédnutí objevili něco nového.

Two Scoops (2013) - 50 %
Tohle už je přece jen moc velká blbina na t, aby se mi to opravdu líbilo. Od Rodrigueze je ale hezké, že se snaží dostat více do kontaktu s fanoušky a nebrání se ani experimentálním formám natáčení, jako tady v případě BlackBerry. Opět to má příběh, opět je to ujeté, ale kvalitativně to prostě není nic moc.

Hlasy (The Voices, 2014) - 85 %
Tak tohle mě docela dostalo. On už ten plakát je celkem zajímavý, obsazení také, protože Ryana i Annu mám strašně rád, ale že něco takového natočí Marjana Satrapi... No překvapený jsem byl velmi, ale také velmi potěšený. Kouzelně brutální a absurdní film, který mi ale vlastně přišel docela normální a v tomhle ohledu i krásný.

The Nutty Professor (2008) - 40 %
Trumfem tohoto filmu je skutečnost, že si Jerry Lewis alespoň hlasově zopakoval svou roli, ale tentokrát v podobě dědečka, který pomáhá svému vnukovi. Celé se to odehrává v budoucnosti, je to animované sci-fi, které je graficky slabé a příběhově nenápadité. Naštěstí to rychle uteče a vy se můžete soustředit na něco zajímavějšího.

Two Men in Town (2014) - 70 %
Forest Whitaker podává další ze svých výborných výkonů, což je jednoznačně ozdoba tohoto filmu, který je remakem staršího francouzského kusu. Je to dobře rozehráno, ale k cíli to jde způsobem, který je až moc přímočarý a až moc jasný. Najednou to ztrácí cit a to, co je rozehráno, je jen hrou, ničím jiným. Nakonec mi to přišlo moc vykořeněné z reality a moc centrované na herce.

neděle 19. července 2015

Hercova pomsta, Zápisník jedné lásky, Zamilovaný profesor, The Squeeze, Černá mamba


Hercova pomsta (Yukinojô henge, 1963) - 80 %
Dobrý příběh, který je okořeněný japonským divadlem, a do toho ještě skvělá forma, kterou legendární Kon Ichikawa zvolil. Výborné momenty, ale také výborné prvky, které jsou spojené s akčními samurajskými filmy, tak se samotným kabuki divadlem. Forma trochu vítězí nad příběhem, ale zase tak moc to nevadí.

Zápisník jedné lásky (The Notebook, 2004) - 60 %
Herecké výkony jsou tady natolik zajímavé, že snesete i zbytečnou patetičnost téhle romance, která zase nic tak zásadního nepřinese. Díky hereckým legendám, které se objevují v linii ze současnosti, však snesete i ten jasný tah na emotivní bránu. Musíte ronit slzy, to je jasné poselství autora předlohy, Nicholase Sparkse.

Zamilovaný profesor (The Nutty Professor, 1996) - 35 %
Když jsem tenhle snímek viděl kdysi poprvé, celkem mě to bavilo. Teď mi ale Eddie Murphy přijde prostě jenom uřvaný, teatrální a nudný. Jeho prdící vtipy už skutečně nejsou zábavné a s původní verzí se to nedá ani trochu srovnat. Jerry Lewis byl sice taky cvok, ale jeho film měl smysl a měl hloubku. Tohle ji opravdu nemá.

The Squeeze (2015) - 70 %
Mě tohle docela bavilo. Ten příběh je sám o sobě docela zajímavý, i když provedení je takové obyčejné, spíše průměrné. Ale tady je vidět, že podle skutečných událostí mohou být točeny dobré filmy a moc se k tomu nepotřebuje. Asi na ten snímek rychle zapomenu, ale pocity přímo po zhlédnutí jsou příjemné.

Černá mamba (The Black Mamba, 2011) - 60 %
Robert Rodriguez je prostě pro každou srandu, a když mu dají peníze, je ochoten natočit pořádně akční reklamu na boty. Tohle je ten případ. Navíc je to velmi zajímavé i z toho hlediska, koho do filmu dostal. Bryant, Willis i West jsou zajímavou volbou, navíc to má i příběh. Jo, nějaké pokračovaní by nevadilo.

sobota 4. července 2015

Dané slovo, Hercule Poirot: Vražda Rogera Ackroyda, Cut Bank, Projekt A 2, Shorts


Dané slovo (O Pagador de Promessas, 1962) - 80 %
Hodně krutý film, který ukazuje, že víra je pokrytectví, ale tak to je celkem normální zjištění. To, jak je příběh podán, to je skutečně zajímavé martyrium, takové moderní pojetí kalvárie, které je v brazilském prostředí o to silnější, že země je přece jen více věřící, než třeba ta naše. U poslední scény prostě nejde jen tak nevzrušeně sedět. Udělá na vás dojem.

Hercule Poirot: Vražda Rogera Ackroyda (Agatha Christie's Poirot: The Murder of Roger Ackroyd, 2000) - 80 %
Trochu mě mrzelo, že ta specifická forma románu se do filmu vlastně nedostala, ale ono to ani tak nic nemění na tom, že tohle je příběh, který je zajímavý a v němž Hercule Poirot nic neztrácí na síle, i když se rozhodl, že se odebere na odpočinek. Ten mu stejně není dopřán, a tak má před sebou velmi zajímavý případ.

Cut Bank (2014) - 40 %
Kdyby to nemělo tak podivný scénář, který se snažil být až moc komplikovaný, tak je to celkem dobrý, venkovský thriller, který má zajímavé postavy. Například pošťák Bruce Derna je výborný, šerif Johna Malkoviche také. Jenže i když je vrah také docela zajímavou postavou, celé je to vedeno ke konci, který prostě nebaví. Nakonec ani ten průběh není velká zábava.

Projekt A 2 ('A' gai wak 2, 1987) - 60 %
Ani druhé pokračování mě nijak zásadně nedostalo, ale musím říct, že jsem se místy docela bavil. Když se na Jackieho Chana koukáte, je jeho herectví prostě nakažlivé a on vás dokáže strhnout. Je neskutečně živelný, lítá jako míč, je výborný. Jenže ani tentokrát mě prostředí nějak zásadně nenadchlo a já jsem si film prostě nedokázal naplno užít.

Prckové (Shorts, 2009) - 55 %
Další Rodriguezova rodinná blbina, která je místy strašná, ale které se nemůže vzít, že je zajímavě vyprávěna, má dobré triky a spoustu ujetých nápadů, které vás mohou strhnout. Některé postavy jsou až moc velké karikatury, ale u těch dětí to jde a jejich interakce je výborná. Navíc díky posunu technologií je tohle koukatelné i přes digitální triky. A pak je tu ještě Kat Dennings...

pondělí 29. června 2015

Chuť makrel, Grindhouse: Planeta Teror, Redirected, Kidnapping Mr. Heineken, Last Knights


Chuť makrel (Sanma no aji, 1962) - 80 %
Jak chutnají makrely, to jsem se sice ze snímku až tak nedověděl, ale mnohem důležitější je, že tohle je nesmírně krásný snímek. Myslím na pohled. Ta vizuální stránka je prostě boží. Na tyhle barvy se tak nádherně kouká a je vidět, že režisér Ozu to pochopil. Krásný příběh, ale ten obal, v kterém je, mě dostal více.

Grindhouse: Planeta Teror (Planet Terror, 2007) - 85 %
Pořád je to pecka. Všechny ty nápady na jednom místě, skvělí herci a neskutečná akce s takovou krví a hnusem, že vás to prostě musí bavit, protože Rodriguez pořád zná tu míru, kdy ještě není opravdu odporný. To je dobře, protože pak si tenhle nádherně béčkový film prostě musíte užít. Samozřejmě, pokud máte béčka rádi.

Redirected (2014) - 50 %
Sem tam je to i docela vtipné. Hlavně se mi líbí, že z Británie přišlo něco, co je sice akční a je to thriller, ale má to v sobě alespoň nějaký ten humor, není to celé až moc vážné, což už mi na současných Britských kriminálních filmech prostě vadí. Ten humor tady je hodně jednoduchý, ale tak na ten průměr to stačí.

Kidnapping Mr. Heineken (2015) - 40 %
Ten příběh je sám o sobě dobrý a bude takový dobrý, i když si o něm přečtete na Wikipedii a ne, když se budete dívat na film. Bohužel v tomhle případě se všechno minulo účinkem, až na Anthonyho Hopkinse, který opět dokáže pár minut své přítomnosti proměnit v něco, co vás nadchne. Tohle je pan herec. Bohužel film se jako celek nepovedl, není napínavý a není dobře gradovaný.

Last Knights (2015) - 40 %
Zajímaví herci, mimo jiné se tu mihne i pár českých tváří, které možná znáte, Pavla Kříže určitě, ale vzhledem k tomu, že se jedná o podivně středověké drama o pomstě, čekal jsem přece jen něco jiného než zdlouhavou, rádoby psychologickou hru, která má celkem jasné vyústění. Všechno pak musíte sledovat s pořádnou dávkou patosu.

čtvrtek 25. června 2015

Jules a Jim, Desperado, Monty Python a Svatý Grál, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Star Trek X: Nemesis


Jules a Jim (Jules et Jim, 1962) - 60 %
Ne, nová vlna mi prostě nesedí, alespoň v tom francouzském provedení ne. Ty způsoby vyprávění jsou zajímavé a líbí se mi, jak jsou používány možnosti média, ale pro mě je film vždycky příběh na první místě, a tady z toho nemám pocit, že by ten příběh byl skutečně dobře podán. Původní knihu bych možná snesl spíš.

Desperado (Desperado, 1995) - 85 %
Tohle je prostě film, který mám moc rád. Vždycky mi sice trochu vadilo, jak to nejlepší se stane tak do hodiny a čtvrt, ale ono se nedá nic dělat. To, že Rodriguezovi nevydrželo tempo až do konce je snad jediný problém, který s tímhle mám. Skvělý Banderas, krásná Salma a výborné scény, které už z paměti prostě nedostanu. Tarantino i Buscemi válí.

Monty Python a Svatý Grál (Monty Python and the Holy Grail, 1975) - 65 %
Jsou zde vtipy, kterým jsem se skutečně zasmál, a tak musím tento film docela ocenit. Na druhou stranu je to pořád ten stejný humor, který mě většinou nebaví. Obvykle na to koukám jen jako na něco, co mě unavuje a necítím se příliš pobaven. Ale tohle jsou Monty Python, nikoli moje krevní skupina.

Piráti z Karibiku: Na konci světa (Pirates of the Caribbean: At World's End, 2007) - 60 %
Závěr krásně sentimentální, takže to docela zachránilo celkový dojem, který je moc zdlouhavý a chybí zde kouzlo prvního filmu. Už je to prostě moc velký biják, mašina na peníze a je to na tom docela znát. Herci skvělí, Orlando Bloom je tady asi nejsnesitelnější ze všech svých rolí, a krásné triky, ale to už je tak nějak standard.

Star Trek X: Nemesis (Star Trek: Nemesis, 2002) - 70 %
Asi první díl pouze s novou posádkou, který se mi opravdu líbil. Hlavně proto, že jsem z toho cítil emoce. Ano, je to natahované, jsou zde scény, které se mohou zdát dlouhé, ale mě zrovna celkem bavily. A konec je příjemný. Tady ani nemusíte být tolik fanouškem, aby vás to také dostalo. Hezké, pozitivní, epické, fajn.

středa 24. června 2015

Mondo cane, Tenkrát v Mexiku, Předehra k vraždě, Good Kill, Hvězdná pěchota 2: Hrdinové Federace


Mondo cane (1962) - 55 %
Mondo filmy mají něco do sebe a právě snímek "Mondo cane" je tím prvním, který se snažil ukázat svět "takový, jaký je". Ona to není pravda, protože je to moc zkreslené, silně subjektivní a je maximálně zaměřeno na to, aby tvůrci šokovali, ale stejně tomu nevezmete sílu, s kterou na vás dopadne. Některé scény jsou prostě hnusné a vy víte, že se to stalo nebo stát mohlo.

Tenkrát v Mexiku (Once Upon a Time in Mexiko, 2003) - 50 %
Tak "Desperado" to není, nějaká návaznost tu také moc není, i když by to na první pohled mohlo sedět, prostě to je jen další El Mariachi film, aby z toho mohla být trilogie. Jsou zde zajímavé postavy, hlavně Depp je tu dobrý, ale celkově mě to prostě nebavilo. Těch pár skvělých akčních a gore scén to nezachraňuje.

Předehra k vraždě (Dressed to Kill, 1946) - 60 %
Basil Rathbone byl docela zajímavý Sherlock Holmes a musím říct, že mi do té role docela seděl. Je to takový uvolněný film, který je příjemný na koukání, má docela zajímavý příběh a velmi dobrou kameru ve smyslu kvality obrazu. No, je to prostě takové příjemné pokoukání, které bych snesl v televizi i dnes. Možná bych se mohl zaměřit i na další filmy ze série s Rathbonem a Brucem.

Good Kill (2014) - 60 %
To, že je válka sama o sobě peklo, to je jasné. To, že z ní ještě větší peklo dělají lidé, o tom se také nedá moc pochybovat. Ono se ve válečném konfliktu dá mnoho zamaskovat. No, ale pak tu jsou lidé, kteří přece jen trochu přemýšlejí o tom, co vlastně ve válce dělají. No, a to může být problém. Film to bohužel nepodává nijak výjimečně dobře.

Hvězdná pěchota 2: Hrdinové Federace (Starship Troopers 2: Hero of the Federation, 2004) - 40 %
Takové celkem jednoduché béčko, které se snaží o to, aby navázalo na medializování války, jak se to dařilo Verhoevenovi v prvním filmu, ale nemá k tomu dostatečné prostředky a ani dostatečný um, pokud se filmového média týká. Není to až tak otřesné béčko, ale jsem si jistý, že druhý den už si z toho nic nebudu pamatovat.