Zobrazují se příspěvky se štítkemerotika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemerotika. Zobrazit všechny příspěvky

středa 21. února 2018

Slaughter Disc, The Party, Pýcha a vášeň, Sentinel, Sněhová královna: Tajemství ohně a ledu




Slaughter Disc (2005) - 40 %
Spojení hororu s pornem, které celkem funguje, a na to, že je to pořád víc porno než horor. Horor se zde objevuje v podstatě hlavně formou hodně velkého množství krve a násilností, které se ale stejně odehrávají spíše mimo kameru. Pak to porno vyznívá prostě jen jako na efekt. Různé rozostření a změny obrazu mi přišly také spíše samoúčelné.

The Party (2017) - 40 %
Tohle by se mělo odehrávat na divadle a ne ve filmu. Dle mého to prostě ve filmu nefunguje, protože je zde přehrávání, které ve filmu moc nemá místo. Má to díky němu mít komediální ražení, což má podpořit i postava Buna Ganze, ale celkově vypadá humor nadbytečný. Jsou v tom emoce a přitom se na diváka nic nepřenese. Škoda skvělého hereckého potenciálu.

Pýcha a vášeň (The Pride and the Passion, 1957) - 40 %
Zdlouhavé, patetické, plné rádoby velkých emocí, ale ve skutečnosti prázdné, což nakonec vede k tomu, že vás film dovede unudit k smrti, podobně jako některé postavy tohoto historického dramatu. S Carym, Sophinkou a Frankem se dalo rozhodně natočit víc než jen tenhle rádoby epický a emotivně silný historický paskvil.

Sentinel (The Sentinel, 1977) - 70 %
Velmi dobrý horor, který sice nemá vyloženě originální téma (třeba "Rosemary má děťátko má velmi podobnou atmosféru), ale přesto se mu daří diváka uhranout svou bizarností a podivností, která se vine celým filmem od začátku až do konce, který je skutečně ve svém šílenství velmi povedený. Z tohohle filmu jsem měl nepříjemné pocity.

Sněhová královna: Tajemství ohně a ledu (Snezhnaya koroleva 3. Ogon i led, 2016) - 50 %
Docela mě překvapuje, že to se sérií došlo až do třetího dílu, ale stalo a je to snesitelné. Je jasné, že se Rusům nepodařilo dosáhnout úspěchu "Frozen", jejich animace je spíše zaoblená, než aby tíhla k dokonalosti, ale je zde nějaký příběh, něco se děje a má to celkem spád. Děti tohle bude bavit a možná i rodiče.

čtvrtek 18. ledna 2018

Plážoví flákači, Birth of the Dragon, Bitch, Blood Money, Přepadení! Jack Rozparovač




Plážoví flákači (Beach Rats, 2017) - 50 %
Přišlo mi, že se snímek hodně snaží o to, aby napodobil "Moonlight" a určil tak současnou podobu filmů, kdy se z kluka nebo dívky stává muž či žena. Jenže je to hodně podobné, hodně pomalé, na jednu stranu realistické, ale přitom to nedokáže zajít v zobrazovaném opravdu dál, jako kdyby bylo možné se až moc přiblížit pornu. Škoda.

Birth of the Dragon (2016) - 60 %
Tohle je rozhodně snímek, od něhož máte trochu větší očekávání, než nakonec dostanete, ale přece jen jsou zde scény, které vás dovedou docela naplnit, alespoň v případě, kdy máte potřebu po povedené akci, respektive po dobrém bojovém umění. Je to místy hodně tanec, ale jsou zde scény, které jsem si užíval. Podání Bruce Leeho bylo zajímavé.

Bitch (2017) - 40 %
Ten nápad je vlastně docela zajímavý - žena se v nespokojeném vztahu začne proměňovat v psa. Ale výsledkem toho vlastně je, že všechno je možné zachránit a vše dobře dopadne. Přijde mi to spíše takové iluzorní než reálné a ani ne moc filosofické, když se to tak vezme. Takový návod jak žít líp, kterým se asi nikdo moc řídit nebude.

Blood Money (2017) - 40 %
John Cusack svou roli zvládá docela dobře, i když kulky jeho postavy míří hodně vedle, což mi docela vadilo. Potom je tahle honička docela nudná a nemá v sobě ten správný náboj. Ještě jsem ke všemu víc fandil útočníkovi než jeho obětem, i když nakonec by mi asi bylo jedno, kdyby pomřeli všichni.

Přepadení! Jack Rozparovač (Bôkô Kirisaki Jakku, 1976) - 70 %
Kdyby se Japonci ještě tolik nebáli a tohle bylo skutečně explicitní i v té erotice, asi tomu dám trochu více, na druhou stranu i ta skutečnost, jak vidíme jen uměřenou nahotu, má něco do sebe, především pak vzhledem k násilnostem, které se zde odehrávají. Snímek je dobrou ukázkou toho, jak nahlédnout do hlavy šílence.

úterý 26. září 2017

Outland II: Looking for Freedom, Resident Evil: Vendeta, Zero Hour!, Zion a jeho bratr, Spojené státy lásky




Westernové prostředí tomuhle pornu docela sluší, i když si to vyloženě říká o nějaký příběh, který je tu jen lehce naznačen. Tady by to chtělo možná trochu víc. Jinak je to velmi podobné jako první díl, opět pět scének, které jsou na sebe navázány spíš jen okrajově. Ale opět dostanete to, co čekáte. A opět nic vyloženě nepřekvapí.

Resident Evil: Vendeta (Resident Evil: Vendetta, 2017) - 50 %
Chvílemi mi to dějově hodně připomnělo klasický "Resident Evil", protože jsou zde půjčené nějaké dějové prvky, snaha o pomstu na ženě, ale nakonec jsem měl i pocit, že se dívám tak trochu na Batmana jen bez Batmana. Jasně, dějově to prostě není nic výživného, ale za to vizuálně se na to opravdu dobře kouká.

Zero Hour! (1957) - 60 %
Klasický příběh o tom, jak se skupina lidí rozhodla, že si dá na palubě letadla rybu, která je zkažená. Bohužel mezi nimi byl i pilot. To je trochu problém, když letadlo potřebuje přistát a pilot se válí v křečích, možná umírá na otravu jídlem. Napínavé, tedy na svou dobu a s možnostmi, které film měl z hlediska trikového.

Zion a jeho bratr (Zion Ve Ahav, 2009) - 55 %
Když je život celkem na hovno a nemáte moc velké předpoklady, že byste to někam dotáhli, je celkem jednoduché si ten život ještě více posrat. Teď jde jen o to, jestli se ten průser, že jste vlastně někoho více méně zabili, dostane ven, či nikoli, anebo jestli vás sežere vaše svědomí, anebo to necháte plavat. Film není vyloženě silný, ale téma není špatné.

Spojené státy lásky (Zjednoczone stany milosci, 2016) - 70 %
Snímek o tom, co s námi vlastně dovede udělat láska, chtíč, touha, nebo jak tomu chcete říkat. V tomhle ohledu je snímek zajímavý, ale možná je ještě zajímavější některými použitými filtry nebo i tím, co znázorňuje. Nahota je tady podána tak přirozeně, až jsem zíral. V tomhle ohledu se mi snímek velmi líbil.

pondělí 25. září 2017

Outland 1: Beyond the Far West, Úkryt v zoo, You're in the Navy Now, Mládí v hajzlu, Yves Saint Laurent




To westernové prostředí tomu docela sluší a Evan Stone ukazuje, že ani po padesátce na tom není špatně. Více méně. Ty holky by tu lépe vypadaly více přirozené, žena v pase je až moc umělá, až to pěkné není. Sem tam nějaká scéna navíc, mimo porno, ale není to vtipné, jak by chtěli. Nic nečekaného zde nenajdete.

Úkryt v zoo (The Zookeeper's Wife, 2017) - 70 %
Díky tomu, že to prostředí je mi celkem blízké, protože mám zvířata a zoologické rád, i když jsem tam nikdy nepracoval, tak se mi film prostě zamlouval. Navíc scény se zvířaty jsou skutečně povedené a interakce je velmi dobrá. Příběh není špatný, ale něco podobného při záchraně židů tak nějak očekáváte.

You're in the Navy Now (1951) - 50 %
Gary Cooper neurazí, ale i z něj máte pocit, že je takový nějaký vyčpělý. Nemá to ten správný náboj, a to i přesto, že se zde objeví mladí herci, kteří se proslavili později. Vtipné scénky nejsou nijak extra vtipné, ty napínavé nejsou nijak extra strhující, a i když je zde na válku nahlíženo s humorem, nestrhne vás to.

Mládí v hajzlu (Youth in Revolt, 2009) - 40 %
Když jsem byl na osmiletém gymnáziu, tak někdy v jeho první polovině byla kniha "Mládí v hajzlu" něco hrozně cool. Já jsem se k jejímu přečtení nikdy nedostal, a co si budeme povídat, po zhlédnutí filmu podle této knihy, nemám ani potřebu ji číst. Nijak mě to neokouzlilo, i když Michael Cera byl zvolen dobře.

Yves Saint Laurent (Yves Saint Laurent, 2014) - 40 %
Snímek "Yves Saint Laurent" vám dá přesně to, co si představujete. Není zde nic moc navíc. Je to svět módy, takže v tom bude móda, budou v tom intriky, bude v tom zhýralí život, budou v tom excesy, prostě tak nějak to, co tam patří. A do toho osobnost jednoho z módních géniů. Přesně do toho světa pasuje.

neděle 24. září 2017

Lotři, Who's Nailin' Paylin?, You Can't Win 'Em All, Poznáš muže svých snů, Pyramida hrůzy




Lotři (Trespass, 1992) - 55 %
On snímek "Lotři" vlastně není špatný, má docela dobrou atmosféru, líbí se mi barevné spektrum, které je celkově temné s příměsí plamenů, ale nemůžu si pomoct, tohle není snímek, který si budu dlouho pamatovat, už teď tak nějak v mojí paměti zapadá, protože na něm nebylo nic vyloženě výjimečného.

Who's Nailin' Paylin? (2008) - 80 %
Pro Lisu Ann mám prostě slabost a byl jsem docela zvědavý na tenhle satirický film. Jasně, je to pořád hlavně porno a celkem dobré, je zde tak nějak ten základ, který očekáváte, ale má to i parodizující scény, které jsou přehnané, ale povedly se. Lisa Ann je prostě parádní, přesně ji si představím pod zkratkou MILF.

You Can't Win 'Em All (1970) - 55 %
Jako dobrodružný film je to celkem fajn hlavně v tom smyslu, že je to zábavné a že jsou zde lokace, které jsou zajímavé a trochu i exotické. K tomu je docela příjemné herecké obsazení, kdy ani tony Curtis, ani Charles Bronson nikdy nezklamou. Ale celkově to není nic, co by mě položilo do kolen. Fajn průměr.

Poznáš muže svých snů (You Will Meet a Tall Dark Stranger, 2010) - 40 %
Woodyho Allena mám celkem rád, protože má dar napsat chytré a vtipné dialogy a mnohdy i ve filmu s povedenou zápletkou. Ta se tentokrát nekonala a všechno vlastně stojí jen na tom, jak dobří budou herci. A oni dobří jsou, jen ty jejich osudy vám mohou být místy klidně ukradené a ani tak vtipné to bohužel není.

Pyramida hrůzy (Young Sherlock Holmes, 1985) - 50 %
Nemůžu si pomoct, ale už celkový nápad se mi prostě nelíbí. Pokud bych přistoupil na hru, musel tam být John Watson? Nedává to z hlediska mytologie moc smysl. A celkově mi to prostě vadilo, brát tenhle příběh jako něco, z čeho následně vychází to, jak se Holmes chová. Musí se ale uznat, že třeba začátek je trikově úchvatný.

čtvrtek 3. srpna 2017

Gong fu yu jia, Home Before Dark, Max 2: White House Hero, Mil sexos tiene la noche, Umrika




Gong fu yu jia (2017) - 60 %
Jackie Chan sice stárne, ale v některých jeho kreacích to není ještě tak vidět. Přece jen je ale patrné, že má na plátně méně prostoru a dává ho spíše ve prospěch nové generace, která má možná také čím zaujmout. Snad nejen tanečními čísly. Dobré akční scény, vizuálně hezké a hlavně skvělá počítačově animovaná zvířata.

Home Before Dark (1958) - 70 %
Drama o tom, jak je možné ve společnosti spadnout, jak vás dokáže společnost ze sebe vystrnadit jenom proto, že máte nějaké problémy. Člověk neví, jestli uboze koukat na dívku, která se mnohdy tak moc a zbytečně snaží, anebo na ostatní, kteří se hřejí na svých pózách a myslí si o sobě, jak jsou jedineční.

Max 2: White House Hero (2017) - 40 %
Syn amerického prezidenta si představoval svůj školní život trochu jinak. Ale ještě že mají na hlídání nejen lidské bodyguardy, ale také jednoho hodně speciálního psa. Hledat v tom pokračování série nemá smysl, prostě jen další příběh se psem, který nehýří originalitou, ale můžete se u nějaké scény trochu usmát.

Mil sexos tiene la noche (1984) - 60 %
Jeden z těch lepších filmů, které má na svědomí Jesús Franco. Lepších vlastně jen proto, že je zde i nějaká ta napínavá rovina a snímek "Mil sexos tiene la noche" je tak v podstatě giallo, i když ani jako giallo, ani jako erotický film nefunguje dokonale. Lina Romay ale mužského diváka rozhodně nezklame.

Umrika (Umrika, 2015) - 55 %
Skoro to vypadá jako dobrý, epický příběh o jednom životě. Ale opravdu jen skoro. Snímek rozhodně nenaplnil očekávání, která do něj budete vkládat, pokud si o něm něco přečtete. Je to dobrá produkce, ale rozhodně není výjimečná, jak by se podle anotace dalo čekat. Byl jsem nakonec ze sledování docela zklamaný.

čtvrtek 20. července 2017

Dračí past, Almayerovo šílenství, Rangrezz, Sechs Schwedinnen auf Ibiza, Zinuk BaAlia




Dračí past (Dragon Hunter, 2009) - 20 %
Takový ten klasický film, kdy chcete natočit fantasy, ale nemáte na to žádné peníze. A tak uděláte to, že vlastně vytvoříte rádoby středověký film, kde je několik postav na cestě, hodně prochází lesem, protože stejně ve fantasy světech je jen pár měst, a nakonec, aby divák dostal to, co je v názvu, se objeví hnusný digitální drak.

Almayerovo šílenství (La folie Almayer, 2011) - 60 %
Chantal Akerman určitě nebude moje oblíbená autorka, ale musí se jí nechat, že filmy točit umí a umí je podat. V tomhle případě takovým zvláštním stylem, kdy na jednu stranu máte pocit, že je to dějový film, ale zároveň se toho ve skutečnosti moc neděje. Prostředí a stav lidské mysli jsou ale zachyceny dobře.

Rangrezz (2013) - 40 %
Indická romance, která se místy mění v drama, ale většinou má komediální ráz, až na samotný konec, který je akční. Tohle je prostě tak okoukaná šablona, a to jste přitom mohli vidět jen pár bollywoodských filmů. Ta šablona se ale používá moc často a je to skoro unavující. Hlavně když v tom není nic alespoň trochu nového.

Je to sexy, je to trochu prdlé a hlavně je zde šest pěkných mladých ženských, na které se můžete dívat a uvidíte z nich opravdu všechno. Je ale škoda, že když už film ukáže jejich rozkroky v detailu, bál se nějak víc zabrat detaily pohlavního styku. Vyznívalo to pak prostě divně. Film ale dá divákovi to, co očekává.

Zinuk BaAlia (2014) - 50 %
Izraelský film, který je komedií, ale překvapivě funguje o něco lépe v těch momentech, které jsou spíše temnější. Je to velmi dobře natočeno, což jen ukazuje, že co se techniky týká, mají k ní dobrý přístup všude. Teď už jen záleží, co natočit. Tohle je spíše takový docela fajn průměr, který vás na chvíli zabaví.

středa 19. července 2017

Poslední mejdan, Desu nôto: Light Up the New World, Displacement, Radiopetti, Soukromé neřesti, veřejné ctnosti


Poslední mejdan (Can't Hardly Wait, 1998) - 50 %
Něco jako "Prci, prci, prcičky", ale s tím rozdílem, že to není tak příjemně ujeté a ani tak vtipné, nemluvě o tom, že o nahotě tady nemůže být řeč, když je to vlastně podivná romantická komedie, kde ten konec ani chvíli nevěříte. Ale naštěstí je tu tolik herců, které poznáte, že vás jen tohle hledání bude bavit.
Nemůžu si pomoct, ale filmová série "Desu noto" už mi přijde jako nastavovaná kaše, kdy tvůrci neví, kdy mají skončit. Jako ono se na to vůbec špatně nekouká, naopak, kouká se na to dobře, ale nemyslím si, že by měl příběh stále co říct a stále dovedl vzbudit to napětí. Pravda, ale to se z mangy do hrané verze nikdy nepodařilo pořádně.

Displacement (2016) - 50 %
Jasně, že tohle nebude trikové sci-fi, ale je to hlavně o dialozích a o tom, jak se dokáže scenárista/režisér poprat s časem a jednotlivými skoky. Snímek je velmi dlouhý, skoro se chce říct, že zbytečně dlouhý, ale docela se mi líbí, že se tvůrci snažili a šlo jim o to, aby měl příběh hlavu a patu. Alespoň ten průměr mu dám.

Radiopetti (2015) - 80 %
Vymyslet podobný film, to chce prostě mít ten správný nápad, mít to správné cítění a rozpoložení. Jasně, je to jen snímek o dědovi, který rád poslouchá rádio a v podstatě díky tomu zůstává v minulosti, v které se cítí nejlépe. Ale přesto musí žít i v současnosti a není to jednoduché. Skoro by se chtělo říct, že to je banální, ale přitom je to výborné.

Soukromé neřesti, veřejné ctnosti (Vizi privati, pubbliche virtù, 1976) - 50 %
Docela tomu sluší onen historický ráz a skutečnost, že to má nějaký děj, i když je to jen taková cesta jedné postavy, kterou kamera neustále sleduje. Snímek není vyloženě explicitní, na druhou stranu se zde najdou záběry, které mohou docela mile překvapit, a to nejen mužské publikum. Jako kdyby ale snímek nevěděl, jestli chce být erotický nebo vypravěčský.

středa 5. července 2017

Blood Money, Boyka: Undisputed IV, Mladá a divoká, Norimberský proces, Julie


Blood Money (2012) - 50 %
Kdyby ten snímek nebyl tak přímočarý a nebylo v podstatě od začátku jasné, jak se hlavní postava bude vyvíjet, možná by to bylo o něco zajímavější, ale tohle je celkem obyčejný, i když nablýskaný příběh o sebedestrukci, kdy už jde jen o to, jestli na konci hrdina změní svůj osud, anebo nikoli. Asi se dá očekávat, jak to dopadne.

Boyka: Undisputed IV (2016) - 70 %
Tady je to hlavně o tom, na jakou rychlost jede Scott Adkins a on očividně jede na nejvyšší stupeň. Co tu předvádí v aréně je naprosto neskutečné, a i když je samotný příběh hodně velké klišé, tak jeho akčně akrobatické výstupy prostě dokazují, jaký je machr a že si prostoru před kamerou zaslouží co nejvíce.

Mladá a divoká (Joven y alocada, 2012) - 40 %
Škoda, že je snímek tak plochý a v podstatě se zde nic zajímavého nestane. Očekáváte, že to bude peprné, ale nic pořádného zde neuvidíte, kromě několika krátkých záběrů z porna. Tohle mi prostě přijde jako takový alibismus a vzhledem k tématu hodně nevyužitý potenciál být skutečně explicitní, ale pořád zábavný.

Norimberský proces (Judgement at Nuremberg, 1961) - 90 %
Když dá člověk šanci starším filmům, může být po zásluze odměněn. Tohle je i případ filmu "Norimberský proces", který nejen, že má výtečné herecké obsazení, ale je skutečně silnou a zajímavou polemikou o tom, co je to spravedlnost, kdo nese odpovědnost a kdo je skutečně viníkem. Není tu jediný špatný herecký výkon!

Julie (Julie, 1977) - 50 %
Nemůžu si pomoct, ale tenhle v podstatě psychologický film o závislosti na jiné ženě, díky které se hlavní postava dostane do nepříliš zajímavých situací, i když sem tam se to snaží o trochu napětí, mě prostě nebavil. Herecky to není zlé, ale ani jedna herečka tu pro mě nevyniká. Ne, tohle pro mě byl jen průměr. A to jsem hodný.

neděle 25. června 2017

Padesát odstínů temnoty, My děti ze stanice Zoo, Chronic, Najal jsem si vraha, Zmýlená neplatí


Padesát odstínů temnoty (Fifty Shades Darker, 2017) - 20 %
Je to stejné jako první díl. Jednoduše špatný film, od kterého očekáváte, že bude alespoň sexy, ale on není. Dakota je sexy v jedné jediné scéně, jinak je neskutečně trapná a divím se jí, že jí tohle bavilo hrát. Jamie je fajn, ale jeho postava jde do kelu, nemluvě o tom, že je nebolí huba z toho, co říkají za sračky. A něco drsnějšího? Ani omylem!

My děti ze stanice Zoo (Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo, 1981) - 80 %
Nesmírně syrový film, ze kterého se vám rozhodně nebude dobře spát. O filmu jsem slyšel dávno, ale ten český název ve mně evokoval něco pro děti. Ne, tohle není pro děti, ale je to docela dobré pro rodiče, aby viděli, jak se mže jejich dítě také bavit. Je docela smutné, že po více jak třiceti letech je snímek stále nesmírně aktuální.

Chronic (Chronic, 2015) - 60 %
Tim Roth je dobrý, snímek je hodně depresivní, a to jsou jeho hlavní prvky, které vás upoutají. Umírání není jednoduché a není ani jednoduché se s ním dennodenně setkávat a vlastně pomáhat lidem, aby to umírání bylo lepší. Snímek není tak dějový, je pomalý, ale tušíte, kam spěje. Není to snadné sledování.

Najal jsem si vraha (I Hired a Contract Killer, 1990) - 60 %
Aki Kaurismäki je skutečně minimalista, kdy teď v podstatě se třemi postavami - i když zakotvenými do společenského prostředí - dokáže ukočírovat zajímavý příběh, který má dobré východisko, jež ale není dle mého natočeno tak aby byl jeho potenciál využit naplno. Snaha muže nechat se zabít je ale absurdně zvláštní.

Zmýlená neplatí (I soliti ignoti, 1958) - 60 %
Na mě to má ze začátku hodně pomalé tempo, takže jsem se přistihnul při tom, že mě to vlastně moc nebaví a že tu je jen pár momentů, u kterých bych se bavil. Následně dojde k tomu, že film získává lepší tempo, postavy jsou živější, film je zábavnější, ale aby mě to skutečně uchvátilo, k tomu nedošlo.