Battlecreek, Becks, Belle epoque, Mugen no junin, Krev mé krev

Battlecreek (2017) - 50 %

Další spíše temnější romance o klukovi, který má nepříjemnou, ale ne nakažlivou kožní chorobu, o tom, jak si ho matka chce držet u sebe, ale jak on konečně najde volnost díky dívce, která to ale také neměla v životě jednoduché. Ale kdo jo, že jo? Nakonec se se svými temnými stránkami musí trochu poprat, ale není to vyloženě boj na život a na smrt.

Becks (2017) - 50 %

Takový romantický příběh o jedné muzikantce, které nedopadla poslední láska, a tak se vrací k matce, která není zrovna otevřená lesbickým vztahům své dcery. Dcera sem tam něco zazpívá, a aby to měla jednoduché, tak se zamiluje do vdané ženy. Prostě příběh o tom, jak to lidi nechtějí mít v životě snadné.

Belle epoque (Belle epoque, 1992) - 60 %

Rozverný film, o tom, jak idylický venkov vlastně vůbec není idylický a jak je celkem komplikované vyjít se ženami, pokud se muž zamiluje hned do několika. Anebo nezamiluje, ale jen se mu líbí, když jich má více na lopatkách. A co, že jsou to sestry. Podání filmu je tak příjemné, že bude diváka spíše bavit.

Mugen no junin (2017) - 70 %

Takashi Miike mě zase přesvědčil o tom, že je jedním z nejlepších japonských režisérů, a to primárně v tom, jak žánrově různorodý je. Dovede natočit všechno. Tady máte pocit, že je to realistické historické drama, ale přitom to má i prvky, které jsou primárně prostě mrknutím na diváka, jsou cool. Takashi mě opět bavil.

Krev mé krev (Sangue del mio sangue, 2015) - 50 %

Nejprve historická část, která je dobře natočená, je i celkem intenzivní, následně současná část, která je lehce fantaskní, ale skutečně jen lehce. Lepší mi přišla první část, ale je zřejmé, že je zde myšlenkové propojení. Bohužel to nic nemění na tom, že vás tenhle snímek může celkem snadno nebavit.

All I See Is You, Na pokraji slávy, Antonia, Batman: Gotham by Gaslight, S.U.M.1

All I See Is You (2016) - 40 %

Mladá žena je vdaná, vypadá to, že je celkem šťastná, tedy až na to, že je slepá. Pak ale dojde k zázraku, kdy začne znovu vidět. Jako kdyby jejímu štěstí nic nechybělo. Akorát že ono manželství možná není tak dokonalé. Tohle je dle mého tak zabitá příležitost natočit skutečně zajímavý film... Základ dobrý, ale vývoj prostě ne.

Na pokraji slávy (Almost Famous, 2000) - 60 %

Mám moc rád rockovou hudbu, ale stejně mi to nijak moc nepomohlo k tomu, aby mě tenhle film dostal. Je to fajn retro, jsou zde dobří herci, je to takové lidské, příjemné emoce nejsou zbytečně vyhrocené, ale prostě mě to nedokázalo chytnout za srdce, což mě osobně docela překvapilo, protože jsem myslel, že se mi to bude líbit.

Antonia (Antonia, 1995) - 70 %

Sonda mezi obyvatele na maloměstě v poválečném Nizozemsku, kde je ještě všechno zastaralé a zkostnatělé, ale kam se dostane svobodná žena, která ví, co chce. To je něco nepatřičného. Tenhle film je ale podaný s takovým klidem, láskou a navíc i realismem, že vás prostě dovede dostat. Stejně jako to, jak jsou lidé hloupí.

Batman: Gotham by Gaslight (2018) - 60 %

Docela by mě zajímala původní komiksová předloha, která bohužel zatím česky nevyšla a nejsem si jistý, že by měla vyjít. V animovaném provedení to totiž má svoje kouzlo, a i když je to "jen" alternativa k Batmanovi, dá se na to koukat a má to i celkem dobrý příběh, což je hodně dáno tím, jak jsou zde známé postavy jiné.

S.U.M.1 (2017) - 50 %

Poslední dobou se s nízkorozpočtovými sci-fi roztrhl celkem pytel, protože je možné do nich - asi relativně levně - přidat digitální triky, ale jen do pár scén a ono to stačí. Není potřeba ani moc herců, aby to fungovalo. A docela to funguje, na ten průměr to za mě stačí. Podobné filmy mě docela začínají bavit.

Matky na tahu o Vánocích, Zkáza Titaniku, Accident Man, Nit z přízraků, The Disaster Artist

Matky na tahu o Vánocích (A Bad Moms Christmas, 2017) - 40 %

Já nevím, ale za rok vidí skutečně málo amerických komedií, které by byly opravdu vtipné. Bohužel se ukázalo, že film "Matky na tahu o Vánocích" nebude jedna z nich. Ty postavy mě tu prostě nebavily, snad jedině matky matek, ale nakonec byly použity do celkem předvídatelného schématu, což mi docela vadilo.

Zkáza Titaniku (A Night to Remember, 1958) - 80 %
Jasně, že to není tak velkolepé a technicky dokonalé jako Cameronův spektákl, ale už Roy Ward Baker věděl, že tohle je příběh o lidech a jejich osudech, nikoli jen o samotném potopení. A tohle se mu podařilo zachytit skvěle. A musí se nechat, že na svou dobu je i to potopení velmi dobře natočeno.

Accident Man (2018) - 70 %
Scott Adkins je zde ve velmi dobré formě, a to nejen herecké, ale i scenáristické. Jasně, není to vyloženě scenáristická perla, ale napsal si to na tělo a skvěle pak hlavní roli zvládnul, a to i s přispěním dalších, celkem zajímavých herců, i když nikoli nutně první ligy. Fajn nenáročný akční film, který mě bavil.

Nit z přízraků (Phantom Thread, 2017) - 80 %

Herecky není možné snímku "Nit z přízraků" asi nic moc vytknout, i když je škoda, že se Daniel Day-Lewis loučí, ale je to jeho volba a je to rozloučení v dobrém stylu, kdy opět ukazuje, jak velkým je hercem. Ale dějově mě snímek nedokázal až tak strhnout, jak jsem doufal, ale to se mi u Andersonových filmů stává skoro vždy.

The Disaster Artist (The Disaster Artist, 2017) - 90 %

Tommy Wiseau je takový přízrak sám o sobě, a tak film o něm prostě musí být zajímavý, což se v tomhle případě potvrdilo, stejně jako se mi potvrdilo, že James Franco je nesmírně nadaný, a to nikoli jen po herecké stránce, ale také po stránce režisérské. Celou dobu má snímek pevně v rukou a nepustí ho až do konce. Skvělá pocta, ale i výborný film.

Buck a kazatel, ID:A, Ovčáček čtveráček, Pojedeme k moři, Vlkodlak

Buck a kazatel (Buck and the Preacher, 1972) - 60 %

Western, který jede trochu na jistotu, ale zároveň se snaží upozorňovat na rasové problémy, a to nejen mezi bílými a indiány a bílými a černými, ale i mezi černými a indiány. Lidé jsou prostě nesnášenliví celkově. Sidney Poitier ukázal, že svého kovboje zvládne dobře, ale dobře se popasoval i s režií filmu.

ID:A (ID:A, 2011) - 50 %

Dánové si vytvořili vlastní verzi agenta Bourna. Je to žena a vystupuje v thrilleru, kde zapomněla na svou minulost. Ale rozhodně se ji neobjevovat ve strhujícím tempu, ale v tempu velmi pozvolném, kdy téma filmu se chvílemi mění spíše v dramatickou romanci, než aby zůstalo thrillerem. Na mě to vyloženě nefungovalo.

Ovčáček čtveráček (2017) - 20 %

I když to je kabaret, který reaguje na aktuální politické hnutí, nemůžu si pomoct, ale celkové pojetí mě prostě nebavilo. Humor je zde příšerný, nebylo zde nic, čemu by se dalo zasmát, snad jen tomu, že představitel Ovčáčka je celkem přesný. Nestačilo to ale na to, aby mě to skutečně dovedlo zabavit, byť jen na chvíli.

Pojedeme k moři (2014) - 70 %

Jiří Mádl mě velmi mile překvapil nejen tím, že snímek natáčel na lokacích, které dobře znám, ale hlavně tím, že je jeho snímek mnohem víc než jen nějaká komedie. Ona to až tak komedie není, naopak, je to celkem citlivá sonda do života jedné rodiny. Sonda, která je veselá, ale i dojemná zároveň, vše je dobře zkombinované.

Vlkodlak (Werewolf: The Devil's Hound, 2007) - 10 %

Tohle je tak špatně natočené, že se na to chvílemi skoro nedá koukat, jako kdyby se to natáčelo na dvě různé kamery a každá měla trochu jiné barevné spektrum, jinou kvalitu obrazu. Herecky je to otřesné, to se dalo očekávat, ale i dějově to není nic moc. Přišlo mi to nakonec i celkem zdlouhavé, na to že to není moc dlouhé.

Dita Saxová, Ptačí chřipka, Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama, I Love You, Daddy, Havraní tanec

Dita Saxová (1967) - 70 %

Další docela dobrá ukázka toho, jaké se v 60. letech natáčely filmy a že stály skutečně za to. Tohle je psychologický snímek zaměřený na postavu hlavní hrdinka, která je skvěle ztvárněna Krystynou Mikołajewskou. Vlastně film o dospívání natočený trochu jinou perspektivou a krásnou černobílou kamerou.

Ptačí chřipka (Flu Bird Horror, 2008) - 20 %

Proč se tohle jmenuje ptačí chřipka, to opravdu nevím, i když nějaká ta vzdušná stvoření zde skutečně jsou. Skupina mladých lidí před nimi musí utíkat a my se dovídáme, jak to vlastně bylo s tím, že jsou zde ty ohavné potvory. Minimalistické, levné, ale bohužel v žádném ohledu zajímavé. Škoda.

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama (2013) - 40 %

Dorota Nvotová si natočila takový celkem osobní film, což je hezké, je tu i nějaké poselství, které má smysl, podíváme se i na to, jak život není jednoduchý, ale nemůžu si pomoct, mě tenhle snímek prostě moc nebavil. Sem tam jsem si ale říkal, že ta hudba je skutečně povedená. Ale jen sem tam, jinak mě nic moc nevytrhlo.

I Love You, Daddy (2017) - 60 %

"I Love You, Daddy" je takový allenovský film bez Allena, kdy Louis C. K. úplně dokonale nezvládá roli neurotika, ale trochu se jí blíží. Nejvýraznější je ale rozhodně John Malkovich, který svou roli hraje dokonale přesně, ale ani Chloë se neztratila, i když na začátku mi přišla trochu toporná. Rose Byrne tomu pak přidala ještě ten správný šmrnc.

Havraní tanec (Mirror, Mirror 2: Raven Dance, 1993) - 25 %

Tajené zrcadlo, které by mohlo být docela zajímavým artefaktem, ale ve skutečnosti se ukáže, že je to jen proprieta, která nevede k žádnému pořádnému využití, prostě jen kulisa, kolem které se dějí... ne, kolem které se vlastně tancuje, což je to hlavní, co ve filmu najdete. To zrovna není na hororový film moc.

Občanka Ruth, I dva jsou rodina, You Only Live Once, Lékařská akademie, Young Mr. Lincoln

Občanka Ruth (Citizen Ruth, 1996) - 80 %

Laura Dern je prostě skvělá herečka a dokázala to i v roce 1996 postavou, kterou rozhodně není snadné si oblíbit nejen na první pohled, ale i na pohled druhý. Musí se nechat, že Alexander Payne napsal výborný scénář, který kritizuje americkou společnost a to, že sama neví, co vlastně chce, a to nejen v oblasti potratů.

I dva jsou rodina (Demain tout commence, 2016) - 70 %

Příběh tohoto filmu je trochu očekávaný, není na něm nic moc tak vyloženě překvapivého, ale musí se mu nechat, že byl tak dobře obsazen, že vás prostě strhne. Omar Sy je natolik skvělým hercem, že zvládne každou scénu, ať už frajera, nebo otce milujícího dceru, nebo zdrceného muže. Vše mu sedí dokonale.

You Only Live Once (1937) - 70 %

Sylvia Sidney a Henry Fonda tu podávají velmi dobré herecké výkony, které nám představují v podstatě něco jako Bonnie a Clyda, ale za jiných podmínek. Není to až tak živočišné, ale díky hercům je příběh velmi uvěřitelný. Třeba scéna ve vězení, kdy se Henry pořeže, je prostě parádně natočená a zahraná. Stejně tak i finále filmu.

Lékařská akademie (Young Doctors in Love, 1982) - 60 %

Musím říct, že takový film jsem od Garryho Marshalla úplně nečekal. Tohle je v podstatě barevná groteska, kde opravdu nejde o to, kam celý film směřuje, ale prostě jde o to, jestli vás budou jednotlivé gagy bavit. A já musím říct, že některé gagy mě skutečně bavili a smál jsem se nad nimi. Přece jen ale chybí to větší propojení.

Young Mr. Lincoln (1939) - 70 %

Hvězdou tohoto filmu je jednoznačně Henry Fonda, který se prezentoval jako Abraham Lincoln ve svých mladých letech, kdy byl ještě právníkem. Film je koncipován v podstatě jako klasické právní drama, kdy až na konci se dozvíme, kdo je vlastně vrah a jak to všechno bylo. Fondův výkon je výborný.

Wish For Christmas, Woman's World, Kolo zázraků, Woodshock, Rok komety

Wish For Christmas (2016) - 5 %

Opravdu se nám tenhle snímek snaží říct, že když jsou lidé věřící, tak jsou lepšími lidmi? Nemůžu si pomoct, ale tohle je šílená propaganda, z které se mi dělá šoufl. Jasně, má to tu správnou vánoční atmosféru, aby to chytlo za srdce, ale to poselství, které je v tom skryté, to šíření fanatismu, ke prostě hnus.

Woman's World (1954) - 60 %

Snímek o tom, že najít nového výkonného manažera není jednoduché, ale dá se to, pokud se budete zajímat o ženy kandidátů. Teď nemyslím o to, jaké jsou v posteli, ale prostě jak se dívají na své manžely. Je to docela zajímavý nápad, který ale mohl být s takovými herečkami zpracován ještě o něco lépe.

Kolo zázraků (Wonder Wheel, 2017) - 50 %

Skoro se chce říct, že to je klasický Woody Allen, i když tentokrát mi jeho příběh přišel opravdu jednoduchý a zachraňují ho herecké výkony, které jsou výborné vlastně ve všech případech, alespoň pokud se hlavních rolí týká. Nejvíce vyčnívá asi Kate, ale film jí nedává prostor skutečně herecky zazářit.

Woodshock (2017) - 40 %

Tohle byl snímek, který byl podle všeho napsán pro silnou představitelku v hlavní roli, což zrovna pro Kirsten Dunst není moc velký problém, bohužel se ukázalo, že ona sice uvede celý film utáhnout, být uvěřitelná, ale příběh bohužel film nikam nedotáhnul a v konečném součtu budete mít pocit, že tady o nic moc nešlo.

Rok komety (Year of the Comet, 1992) - 60 %

"Rok komety" je taková ptákovina, která není tak vtipná, jak byste si přáli, ale pořád se jedná ještě o docela dobrou, místy příjemně absurdní komedii, která dovede rozesmát. Chemie mezi hlavními postavami je taková dost zběsilá, ale nakonec funguje. Kdyby vtipy měly lepší tah na bránu, bude to ještě lepší.

S láskou Vincent, Mudbound, The Florida Project, Akta Pentagon: Skrytý válka, Viktorie a Abdul

S láskou Vincent (Loving Vincent, 2017) - 85 %

Animace tohoto filmu je skutečně jedinečná, ale ukázalo se, že tohle je film, který je možné sledovat i kvůli příběhu, protože poslední Vincentovy dny jsou zde podány v podstatě jako detektivní příběh o tom, co se stalo, i když výsledek nemusí být pro každého naplňující. Přesto je to rozhodně film, který si zaslouží pozornost.

Mudbound (2017) - 80 %

Drama o tom, na co Amerika nemá být pyšná. I když se děj odehrává před více jak sedmdesáti lety, taky je zde pořád vidět problémy, které Amerika pořád má a které neřeší. Asi je jednodušší řešit vnější problémy, které sama vytváří, než ty svoje vlastní. Skvělé, silné drama s výborně vybranými herci.

The Florida Project (2017) - 80 %
Neskutečně přesné herecké výkony, kdy nejen Willem Dafoe ukazuje, jak je skvělým hercem, ale především pak tváře, které neznáte a ani znát nemůžete. Dětští herci jsou výborní, ale stejně tomu filmu vládne Bria Vinaite, která je neskutečně přesná, nechutná a do jisté míry i politováníhodná. Skvěle vybrané osazenstvo, jež bylo dobře zrežírováno.

Akta Pentagon: Skrytý válka (The Post, 2017) - 60 %
Snímek, který je hlavně oslavou novinařiny a svobody slova, což se mi osobně líbí, ale na druhou stranu mám pocit, že je Spielberg až moc patetický a jede až moc na jistotu, což je prezentováno i ve finále scénami, které jsou klasicky podbízivé a chtějí ukázat sílu okamžiku za každou cenu. Tohle jsou prvky, které nemusím. Herecky film ale nezklame.

Viktorie a Abdul (Victoria & Abdul, 2017) - 60 %
Judi Dench a Ali Fazal si skvěle sedli a díky nim je tenhle příběh správně hravý, ale přitom i dojemný. Z hlediska dějového není vyloženě objevný, ale když máte dobré herce, je skvělé je sledovat. A tady ještě o to víc, protože jsou všichni v opravdu nádherných kostýmech, které skvěle zachycují dobu.

Walking Out, Wheelman, Whisky Galore, Bílý palác, Vítr

Walking Out (2017) - 60 %

Je to na první i na druhý pohled takový trochu ohraný survival, kdy je zde ještě pro jistotu rovina syna, který už je v pubertě a svého tvrdého otce moc nemusí, ale musí s ním přežít lov v horách. A tentokrát slovo přežít nabývá klasický survival význam. Jako survival to docela funguje, jako emotivní film už tolik ne.

Wheelman (2017) - 60 %

Docela příjemná akční jízda, která ukazuje, že Ntflixu jde dost o to, aby svoje diváky bavil, někdy i jednoduššími kousky, které ale mají docela dobrou formu. V tomhle filmu jsme v podstatě pořád v autě nebo jeho blízkém okolí. A díky tomu to má ten správný drive. Dějově to asi nepřekvapí, ale vyloženě nudit to nebude.

Whisky Galore (2016) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedokázal oslovit. Nepřišlo mi to vtipné, nepřišlo mi to ani moc zajímavé, nepřišlo mi to prostě takové nijaké, i když je vidět, že tu určitá snaha byla. Jako kdyby to celé bylo takové pěkně absurdní, ale ono se to přitom chce místy tvářit moc vážně. Ne, to mi prostě nesedlo.

Bílý palác (White Palace, 1990) - 70 %

Susan Sarandon a James Spader jsou tady prostě tak dobří, tak skvěle si padnoucí, i když se k sobě nehodí, stejně jako se k sobě nehodí jejich postavy, ale proto ten jejich zajímavý filmový vztah funguje. Je lidský, je upocený, je nereálný, ale přesto je to prostě povedená romance, která mi sedla i svým vyústěním.

Vítr (Wind, 1992) - 60 %

Skvěle vybraní herci, mezi nimiž ale nefunguje chemie. Ale snímek "vítr" nestojí na romanci, která je nakonec celkem zabitá a skoro zbytečná, stojí na tom, jak skvěle jsou nasnímány ty závody na moři a ty jsou nasnímány skutečně parádně. Je to dechberoucí, skoro by stačilo, kdyby to bylo jen o těch závodech.

The Great Invisible, The Man From Earth: Holocene, Viceroy's House, Hledání vidiny, Voyeur

The Great Invisible (2014) - 50 %

Největším nepřítelem Spojených států amerických není Rusko, není to Čína, není to ani Severní Korea. Největším nepřítelem Spojených států amerických jsou Spojené státy americké. Tohle je jen jedna ukázka toho, jak se jsou schopné ničit zvnitřku a vůbec jim to nepřijde divné. Jako dokument to není ale nijak objevné.

The Man From Earth: Holocene (2017) - 45 %

Proti původnímu filmu, který j o deset let starší, je tohle krok kupředu, co se filmovací technologie týká, protože snímek vypadá lépe a je lépe natočen. Co se ale týká vypovídací schopnosti, tak to je mnohem horší a rozhodně to není tak dobré jako první film. V tomhle se režisér raději už neměl pitvat, protože nic nového v konečném důsledku nepřidal.

Viceroy's House (2017) - 55 %

Rozhodně jsou zde filmy, které se lépe vyrovnávají s osamostatněním Indie, ale tomuhle snímku se musí nechat, že pokud se týká vizuálního zpracování, je to dobré. Docela kvituji použití dobových záběrů, kdy propojení s herci ale nefunguje úplně dokonale. Film pak vyznívá spíše jako průměrná snaha o dobrý historický snímek.

Hledání vidiny (Vision Quest, 1985) - 60 %

Taková nikoli vyhrocená romance, prostě příběh o tom, jak chce kluk něco dokázat v řecko-římském zápase a do toho se ještě zamiluje do holky, která se ze začátku jeví jako hodně nepřístupná. Tak nějak hezky to plyne, až jsem si uvědomil, že se mi snímek vlastně zamlouvá. Herci mi tu sedli asi všichni.

Voyeur (2017) - 70 %

Na jednu stranu vám Gerald asi bude odporný, na stranu druhou ho obdivuji, že s tímhle šel ven. Reakce asi nečekal, ale bylo jasné, že ty hodně negativní musely přijít. Narušoval lidem soukromí, i když se jen díval. Není to pěkné. Na druhou stranu si říkám, nedělají tohle i lidé, kteří se za voyeury nepovažují. A jejich nečinnost může mít ještě děsivější následky?