Napříč časem, Madisonské mosty, Viktor, Viktorie, Victoria, Videokracie

Napříč časem (From Time to Time, 2009) - 65 %

Chvíli jsem si myslel, že by to dokonce mohl být film s hororovými prvky, ale jak se ukázalo, bylo to jen historické fantasy, které ale mělo celkem hezký, lidský příběh, který vedl k očekávanému konci. Ano, ten film měl ukázat, jaké hodnoty vyznávat, ale díky většině hereckých představitelů mě to bavilo.

Madisonské mosty (The Bridges of Madison County, 1995) - 90 %

Jednoduchá, ale ve své jednoduchosti krásná romance, která mohla být tak skvělá jen díky tomu, jak byla zahrána a nakonec i zrežírována. Jasně, jsou zde momenty, kde si říkáte, že ten pláč je z vás nucen, ale vy díky stopáži skvěle poznáte oba hrdiny, a tak na konci máte skutečný důvod, proč brečet. Dojetím i krásou lásky. A nejen krásou, i jejími podivnými podobami.

Viktor, Viktorie (Victor Victoria, 1982) - 75 %

Blake Edwards uměl jako jeden z mála režisérů natočit komedie, u kterých jste si místy říkaly, že jsou naprosto ztřeštěné, ale hned v další scéně jste si mohli říct, že jsou vlastně docela chytré. A k tomu ještě příběh, který má hlavu a patu a dává smysl. Navíc je vše okořeněno výbornými hereckými výkony hlavních představitelů.

Victoria (Victoria, 2015) - 60 %

Film má rozhodně dobré tempo a postavy jsou zde docela intenzivní, navíc se to vyvine možná trochu jinak, než na první pohled čekáte. Je to jízda, skoro v reálném čase, se zajímavou kamerou a zajímavým střihem. Přesto mě to ale nedokázalo vtáhnout takovým způsobem, abych film vyloženě obdivoval.

Videokracie (Videocracy, 2009) - 55 %

Jasně, na první pohled je to hodně prvoplánové a kritizuje se zde to, co Berlusconi dokázal s italskou televizí a kam až se dostal. Přece jen je zde ale vidět síla propagandy, která ani po zkušenostech s Hitlerem neslábne. Jen Berlusconi alespoň nenadělal tolik bordelu. Přesto je s podivem, jak dlouho byl u moci. Ale tohle snímek tolik nezdůrazňuje.

Taková, jaká jsi, Spaceman, Jarní prázdniny, Klid noci, Bouře století

Taková, jaká jsi (Così come sei, 1978) - 60 %

Celkem pohodový film o tom, jak se starší muž v podání skvělého Marcella Mastroianniho zamiluje do mladé, teprve dospívající dívky, kterou ztvárnila rozpustilá Nastassja Kinski. Kdyby to nevyznívalo do ztracena a kdyby snímek skutečně něco řekl, možná by si to zasloužilo vyšší hodnocení. Takhle jen lehký nadprůměr.

Spaceman (2016) - 20 %

Teda tohle je jeden z nejnudnějších životopisných filmů o baseballu, který jsem kdy viděl. Postava, kterou Josh Duhamel hraje je prostě nezajímavá, klasický ztroskotanec, který chce jenom hrát, a to bez ohledu na to, jak kašle na rodinu. Tady vás ani nezaujme to, že to byl nejstarší profesionál. Prostě nuda.

Jarní prázdniny (Spring Break, 1983) - 30 %

Sem tam je snímek i maličko sexy, ale jinak je to jen klasický film o tom, jak mladíci jedou na pláž, aby si zde užili, ale všechno je trochu komplikovanější, než by se zdálo, hlavně když po jednom jdou namakané gorily. Ani v té oblasti erotického napětí ale snímek moc neexceluje, jediná scéna, která mě rozesmála, byla s krokodýlem.

Klid noci (Still of the Night, 1982) - 60 %

Vzhledem k hereckému obsazení jsem čekal, že to bude ještě o něco lepší, ale musím uznat, že to rozhodně očekávání nenaplnilo. V konečném důsledku je to celkem normální thriller, který vás přece jen nechá až do konce hádat, kdo za tím vlastně je. Meryl Streep je v roli rozkošná a s Royem vytvořili zajímavý pár.

Bouře století (Storm of the Century, 1999) - 60 %

Nemůžu si pomoct, ale za mě je tohle jen jedna další kingovina a já jsem měl pocit, že sleduji něco mezi "To" a "Svědectví". Právě skutečnost, že to ve mně evokovalo již něco viděného, mi docela kazila zážitek z filmu. Musí se tomu ale nechat, že to má výborné temné momenty a Colm Feore se jako hlavní zloduch osvědčil.

Adaptace, Cech panen kutnohorských, Diplomacie, For Semafor, The American Side

Adaptace (Adaptation., 2002) - 80 %

Charlie Kaufmann napsal scénář, který jednoduše nikde jinde neuvidíte. Tohle je tak speciální dílo, že budete jen zírat na to, co sledujete. Ale možná ještě víc budete zírat na to, že to všechno dává smysl, i když je to posunuté do naprosto nového rozměru. Realita a film se propojují neuvěřitelným způsobem, a to i díky skvělým hercům v čele s Nicolasem Cagem.

Cech panen kutnohorských (1938) - 70 %

Film, který je zajímavý nejen tím, že je to povedená komedie, ale také tím, že by z hlediska historického natočen velmi povedeně a zdatně a že skutečně máte pocit, že jste se přenesli do naprosto jiné doby. Otakar Vávra měl jednoznačně cit pro různé žánry, což zde předvedl milým, zábavný a přitom společensky kritickým způsobem.

Diplomacie (Diplomatie, 2014) - 75 %

Líbí se mi premisa, že tvůrci většino natáčí historické filmy velkolepě a zaměřují se na boje, na války, ale v případě tohoto snímku z doby druhé světové války na to šli tvůrci jinak. Jedná se vlastně o velmi komorní drama, které na divadle musí vypadat skvěle - však je také film adaptací divadelní hry. Ale i ve filmu se ukazuje herecká síla představitelů a skvělé dialogy.

For Semafor (2010) - 40 %

Samotná myšlenka toho, aby se natočil album coverů písní Semaforu, je skvělá. To, jak jsou písně provedeny, už je jiná věc. A ještě jiná věc je to, jaký film byl vlastně natočen. Jedná se v podstatě jen o záznamy z natáčení, které nic moc navíc neřeknou, samotný film pak v podstatě postrádá smysl, protože nemá ani pořádně komentáře. Jako film slabé.

The American Side (2016) - 70 %

Film noir v moderním provedení, ale ne tak, aby to bylo příliš laciné, ale tak, aby to mělo tu správnou atmosféru. Detektiv není úplně Marlowe, ale zase tak moc k němu daleko nemá. Je správně drsný, nebojácný, má suchý humor. Tohle je film, který se mi i díky svojí zápletce musel líbit a také se mi líbil.

Vzpomínky na Afriku, Unhinged in Hollywood, The Priests, What Happened, Miss Simone?, Yeol-jeong-gat-eun-so-ri-ha-go-it-ne

Vzpomínky na Afriku (Out of Africa, 1985) - 70 %

Ten přízvuk, kterým tu Meryl mluví, je opravdu strašný a já tuhle americkou úchylku po přízvucích prostě nechápu. Vždyť je jedno, jestli mluví anglicky nebo divně anglicky, pořád mluví anglicky... Robert Redford klasicky skvělý, ale na tomhle filmu je nejlepší jednoduše Afrika. O té to je a to ostatní je jen taková vata.

Unhinged in Hollywood (2015) - 70 %

Přiznám se, že jsem Jeffa Dunhama neznal, respektive nikdy jsem neslyšel jeho humor, i když Achmed mi připadal neskutečně povědomí, jen nevím odkud. Ten humor není geniální, místy jsou to celkem laciné vtipy, ale v některých chvílích mě dokázal Jeff odrovnat, v což jsem tak nějak doufal. Takže jako první zkušenost rozhodně dobré, ale Fluffy to není.

The Priests (2015) - 50 %

Bohužel Korejci v tomhle případě nepřinesli nic nového a v podstatě se jen dívají na klasické téma vymítání svým způsobem, který je až neskutečně křesťanský. "Vymítače ďábla" tenhle film rozhodně nepřekoná, a už vůbec ne ve chvíli, kdy ze sebe postižený chrlí digitální krev. Trochu zklamání, ale Korejci jsou zruční filmaři, což je na filmu pořád vidět.

What Happened, Miss Simone? (2015) - 70 %

Vždycky jsem rád, když se ke mně tyhle dokumenty dostanou, protože se dozvím o osobách, které jsem ani pořádně neznal, i když jejich tvorbu třeba ano. Ani jsem netušil, že moje milovaná píseň "Don't let me be Misunderstood", kterou zbožňuji v podání Santa Esmeraldy, je původně Niny Simone. Teď už to nezapomenu.

Yeol-jeong-gat-eun-so-ri-ha-go-it-ne (2015) - 40 %

Opět jeden z těch spíše méně výrazných filmů, které vás dovedou oslovit proto, že máte žánr rádi, anebo na vás prostě nebude mít efekt, protože to není v ničem nové, v ničem významné. Prostě film o tom, jak to nefungovalo, jak to fungovalo, jak se to zkazilo a zase se všechno napravilo. Ten mustr je už trochu nudný.

Ohnivé vozy, Nikdy není pozdě, Doodlebug, Mys hrůzy, Ed Wood

Ohnivé vozy (Chariots of Fire, 1981) - 80 %

Já si z toho filmu nebudu pamatovat nic jiného než hudbu a ty nádherně zpomalené záběry na běžící lidské tělo, ale i kdybych si měl pamatovat jenom to, tak ten film stál za to. Tady jsou hudební a vizuální stránka tak vyvážené, že prostě nemůžu jinak - film jsem si užil a bavilo mě se na něj dívat a poslouchat ho. Vangelis je syntezátorový génius.

Nikdy není pozdě (Ricki and the Flash, 2015) - 40 %

Bohužel je to přece jen celkově trochu slabé a až snadno předvídatelné na to, aby to byl lepší než průměrný film. Co se musí nechat, to je Meryl Streep, která zpívá a která vypadá sakra o hodně mladší, než kolik jí skutečně je. Zpívání jí rozhodně jde a rockové písničky jsou ozdobou tohoto filmu o krizi v životě a následném nalezení vykoupení.

Doodlebug (1997) - 60 %

První film Christophera Nolana, který rozhodně neukazuje jeho génia, ale ukazuje to, jakým směrem se bude chtít Christopher Nolan vydat - směrem do lidské duše, ale směrem epickým a výpravným. Tohle je trikově přece jen povedené nato, že je to studentský film. Pointa se dá očekávat, ale zachycena je skvěle.

Mys hrůzy (Cape Fear, 1991) - 80 %

Martin Scorsese jednoduše ukazuje, že mu není žánr cizí, stejně jako Robert De Niro prokazuje, jaké jsou jeho herecké schopnosti, kdy v tomhle případě je skutečně odporný hajzl, na kterého se ani nechcete dívat, jak se ho budete bát. Je docela zajímavé vidět, jak vypadal Nick Nolte tenkrát a jak vypadá dnes. Herecky není tak silný jako Robert De Niro, ale rozhodně film netáhne dolů.

Ed Wood (Ed Wood, 1994) - 95 %

Já mám tenhle film prostě rád. Ukazuje sílu člověka, ukazuje sílu snu, ať už je to sen jakýkoli. A také ukazuje to, jak je možné nadchnout jiné lidi i pro celkem pěkné kraviny. Ed Wood musel mít nějaké svoje kouzlo, kterým dokázal ostatní lidi dostat a přimět je, aby s nimi natáčeli. Tim Burton s hereckými hvězdami tohle dokázal nádherně ztvárnit.

Kramerová versus Kramer, Assassination, Petals on the Wind, If There Be Thorns, Devil in Miss Jones

Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer, 1979) - 80 %

Ty herecké výkony jsou naprosto parádní, a to i v roli dítě, od kterého možná v konkurenci velkých herců tolik nečekáte. Ale celá trojice funguje skutečně skvěle, i když postavu Meryl Streep je celkem snadné nesnášet. Kdyby to mělo trochu jiný konec, tak dám filmu 100 %. Takhle se musí spokojit z mé strany s trochu menším hodnocením. Ten konec pro mě prostě skřípe.

Assassination (2015) - 75 %

Jihokorejci ukazují, že pro ně žánrový mix, trochu ve stylu filmy "Gangy New Yorku", není moc velký problém a dovedou se s ním vypořádat podle svého. S grácií, se stykem a hlavně i s příběhem, který není vůbec špatný, který je zajímavě gradovaný a konec i vede ke zdárnému konci. Možná to není až tak velké, jak se to tváří, ale rozhodně je to výborné.

Petals on the Wind (2014) - 55 %

Téhle románové sérii se musí nechat, že je docela zajímavá a není úplně tak předvídatelná, jak by se zdálo. Jsou zde drsné momenty, některé prvky jsou v podstatě jinde zakázané. Jenže stejně budete mít pocit, že je to celkově pořád hlavně telenovela, kde vás ty osudy postav nemusí vždy až tak zajímat. Jak ale říkám, některé scény hodně překvapí.

If There Be Thorns (2015) - 45 %

Pokračování snímku "Petals on the Wind", které se odehrává po letech. Má to podobnou poetiku a je to pořád telenovela s nějakými těmi temnějšími prvky, které jsou skoro až nadpřirozené, ale vycházejí jen z lidské psychiky a strachu. Už to začíná být maličko ohrané a neukončenost dění tenhle snímek ještě snižuje.

Devil in Miss Jones (1973) - 65 %

Z hlediska toho, co je možné v tomhle filmu všechno vidět, bude divák až překvapený. Tohle je na porno skutečně dost a jsou zde věci, které normálně k vidění nebyly a dokonce i dnes jsou považovány za specialitky. Má to navíc příběh. Tohle je porno, které má dle mého smysl, i když je to pořád hlavně exploatační vizuál.