Tootsie, A.I. Umělá inteligence, Ansatsu kyôshitsu, Dobře placená procházka, Highlander

Tootsie (Tootsie, 1982) - 90 %

Znal jsem dřív "Mrs. Doubtfire", ale tohle je prostě celkově rozhodně lepší film, který funguje po herecké stránce, ale také po stránce příběhové, kdy tohle není patetické, ani zbytečně emocionální, je to prostě takové, jak byste si přáli. Vyrovnané po všech stránkách, navíc nesmírně vtipné od začátku až do konce. Ty dramatičtější momenty ale dojem rozhodně nekazí.

A.I. Umělá inteligence (Artificial Intelligence: AI, 2001) - 40 %

Netuším, jestli by z téhle látky Stanley Kubrick vytřískal víc, ale rozhodně si nemyslím, že by natočil tak krutě přeslazený jako Spielberg. Tohle jsou přesně ty prvky, které na jeho filmech nemusím. Ta přeslazenost, která se vám snaží vnutit slzy do očí. Tady se mi ale ani nezamlouval příběh, který je možná až moc inspirovaný Pinocchiem, ale posunutím do sci-fi roviny se snaží být jiný.

Ansatsu kyôshitsu (2015) - 90 %

Pecka! Tohle je prostě styl filmu, který mi neskutečně sedí. To je důvod proč mám Japonce tak rád. Je to ujeté, je to vtipné, je to drsné, má to příběh a navíc zde jsou takové digitální triky, až je to neuvěřitelné. Mysleli byste si, že postava toho žlutého parchanta nemůže ve filmu fungovat, ale ona funguje skvěle. Parádní jízda!

Dobře placená procházka (1966) - 70 %

Nikdy jsem semafor a jeho tvorbu nějak moc nevyhledával, ale tohle je prostě krása pohledět. Pár herců/zpěváků, kteří vám dávají tolik energie, navíc v něčem, co má dokonce i svůj příběh. Hodně jsem si to užil, hlavně i proto, že ty písně, které zde uslyšíte a které nejsou obecně známé, jsou zábavné a živé.

Highlander (Highlander, 1986) - 50 %

No do kelu... Co se mi na tomhle kdysi líbilo? Já jsem si pamatoval, že tam hrají Lambert a Connery a přišlo mi strašně cool, jak si usekávají hlavy a získávají pak energii, ale ono to je opravdu všechno, v čem je tenhle snímek zajímavý... Takže 50 % spíše z nostalgie, protože tohle už by mě teď určitě neoslovilo.

Žár těla, Nevěsta monstra, Střihoruký Edward, Eyes Wide Shut, Sledování

Žár těla (Body Heat, 1981) - 65 %

Nějak mě tenhle film nedostal, jak by mohl. Mám rád filmy noir, ale z tohohle jsem měl prostě pocit, že se víc jedná o erotický thriller, což je asi jeden z důvodů, které mi trochu vadily. Celkově se ale jedná o dobrý snímek, který má propracovaný scénář, kterému uvěříte celkový vývoj, který je přece jen překvapivý.

Nevěsta monstra (Bride of the Monster, 1955) - 60 %

Ono je to vážně tak pitomé, až je to prostě pěkné. Hlavně když vidíte snímek "Ed Wood", je pak skvělé sledovat, jak vlastně dopadl výsledek, jak Ed Wood točil a jak strašné jsou některé scény. Jenže i přesto je docela sranda se na to dívat a případně se tomu i tak trochu smát. Ty scény s chobotnicí k tomu doslova vybízejí.

Střihoruký Edward (Edward Scissorhands, 1990) - 100 %

Můžu si o některých současných filmech Tima Burtona myslet, co chci, ale je to právě "Střihoruký Edward", který mi ukázal jedinečné kouzlo tohoto tvůrce. A je to okouzlení nadosmrti. Tohle byl film, který jsem viděl snad někdy brzy po jeho premiéře, respektive když se poprvé dostal do TV a byl jsem jím tak unesen, že na mě padá nostalgie, jen uvidím název. Finále je smutné a krásné a Burton jen ukazuje, kdo je skutečná zrůda.

Eyes Wide Shut (Eyes Wide Shut, 1999) - 75 %

Tak konečně! Konečně jsem si splnil poslední rest u svého oblíbence Stanleyho Kubricka. Tomuhle filmu sem se vyhýbal, snad i kvůli tématu. A jsem rád, že jsem se na to nakonec podíval. Není to nejlepší Kubrickův film, ale jeho vizuální a herecká stránka se mi prostě líbí. A nemluvím o nahých ženách. Tohle je o tom, jak se dostat člověku do hlavy, a není to cesta pěkná, i když je bez krve. O to více je to depresivní.

Sledování (Following, 1998) - 60 %

Christopher Nolan je skvělý režisér a osobně se těším na každý jeho film, s kterým přijde. Ano, může za to hlavně "Batman", ale už jeho "Memento" mě dostalo. V případě "Sledování" jsem byl ale přece jen celkem zklamaný. I když je to vizuálně zajímavé, i když to má dobré herecké výkony a dobrý scénář, tak mě to prostě nechytlo.

Hamlet, Buddy Hutchins, Válečný vůz, Olověná vesta, Zvoník od Matky Boží

Hamlet (Hamlet, 1996) - 90 %

Tomuhle se říká divadlo. Kenneth Branagh pojal "Hamleta" divadelně, ale přesto filmově pompézně. Herecky je to zajímavé a hlavně v provedení Hamleta samotného opravdu krásné, pomineme-li jeho osud, který už sám o sobě tak krásný není. Herecká esa a méně známé tváře ukazují, že divadlo funguje i ve filmu na výbornou. Není mnoho podobných filmů.

Buddy Hutchins (2015) - 45 %

Asi by se mi to líbilo, kdyby to mělo trochu lepší příběh. Takhle to vyznívá trochu ztraceně a já jsem se do příběhu nemohl dostat. Problém je také s tím, že scénář by na jednu stranu chtěl, aby byla hlavní postava frajer a správňák, ale na druhou stranu nás ho nechá nesnášet. Její ambivalence tady prostě nefunguje.

Válečný vůz (The War Wagon, 1967) - 80 %

Když si dva herci sednou, tak je to prostě zábava pohledět. Přesně to je případ filmu "Válečný vůz", kde svoje síly spojily Kirk Douglas a John Wayne. Spojení skutečně výborné, hlavně v tom, jak tihle dva dokázali hlásit. Jsou to prostě ti kovbojové, s kterými chcete nějaké dobrodružství prožít. A to se stalo. Zábavné a příjemně odlehčené.

Olověná vesta (Full Metal Jacket, 1987) - 100 %

Tohle je vážně hodně intenzívní film, kdy především ta první část na vás udělá velký dojem. Je to uřvané, je to pořádný dril, ale krásně to ukazuje, jak je armáda šílená. Musí ale vychovat lidi, kteří jsou schopni zabíjet, kteří jsou schopni jít do bitvy a vystřelit. Nakonec se ukazuje, že ani tak to není jednoduché. I ta druhá část je silná, když člověk vidí ty vojáky, jak mají všechno úplně posunuté.

Zvoník od Matky Boží (The Hunchback of Notre Dame, 1939) - 80 %

Tady se skutečně vyřádili hlavně ti, co pracovali na výpravě, na kostýmech a na maskách. Charles Laughton je k nepoznání, ale o to primárně šlo. Quasimodo je skutečně výborná postava a všechny zastiňuje, i když je třeba zdůraznit, že zlo v člověku tu krásně vyniká. Velmi dobrá adaptace, a to vůbec nevadí, že americká.

Fantastická cesta, Foxcatcher, Mystic Blade, Barry Lyndon, Dannyho jedenáctka

Fantastická cesta (Fantastic Voyage, 1966) - 70 %

Na tomhle snímku je rozhodně nejlepší to, jak je vizuálně zajímavý. Skupina vědců a specialistů se nechá zmenšit, aby přivedli k životu člověka, který jediný ví, jak je možné zmenšit lidi nikoli pouze na hodinu, ale natrvalo. Cestování lidským tělem je zajímavě provedené, triky jsou tu krásné, což se prostě musí ocenit, stejně jako zachování reálného plynutí času.

Foxcatcher (2014) - 80 %

Těšil jsem se na výborné herecké výkony a ty jsem samozřejmě dostal, a to od všech tří herců na plakátě. Mark Ruffalo byl nejlepší, i když Steve Carell je přece jen díky mejkapu nezapomenutelný. Kromě toho má tenhle film i dobrý základ ve skutečných událostech, které jen ukazují to, jak jsou lidé šílení. A to se ukazuje i na tom, jak to nakonec celé dopadne a jak to na vás v tomhle výborném filmovém provedení působí.

Mystic Blade (2013) - 5 %

Já mám rád béčka, ale někdy všeho moc škodí. A to je přesně případ snímku "Mystic Blade". Tohle je tak herecky špatné, že se na to skoro nedá koukat, ale co je horší, ony jsou příšerné i ty akční scény, to už je opravdu křeč, z které je vám špatně. Navíc je příběh neoriginální a celkově odfláknutý. Tohle je něco, kam se film neměl dostat.

Barry Lyndon (Barry Lyndon, 1975) - 80 %

I když by si člověk myslel, že tohle bude neskutečná nuda, že to nemohl Kubrick ani omylem ukočírovat, Mistr opět dokazuje, že i tohle je film, který zaujme. I když to není akční, stejně budete napjati, ať už proto, že to je zábavné, že to je temné, intimní a místy prostě sexy, i když svým způsobem. Ty tři hodiny docela utečou.

Dannyho jedenáctka (Ocean's Eleven, 1960) - 75 %

Je to místy přece jen trochu utahané a myslel jsem si, že to bude ještě o něco vtipnější. Pokud máte vztah k protagonistům, bude vás to bavit mnohem více. Přesto je to ale celkem dobrá jízda se skvělými postavami, jež jsou nesmírně uvolněné, což rozhodně bylo třeba. Film funguje a pointa je překvapivá, alespoň pokud znáte Soderberghovu verzi.

2001: Vesmírná odysea, Můj soused zabiják, Můj soused zabiják 2, Blood Type: Unknown, Burton and Taylor

2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, 1968) - 80 %

Tohle je strašný film. Nemyslím, co se kvalit týká, ale já s ním mám prostě pořád problém. Zbožňuji Kubrickovy filmy, ale "2001: Vesmírná odysea" je jeden jediný, který mi prostě nikdy nesednul. Viděl jsem ho už potřetí a pořád se na něj nemůžu naladit. Vizuálně je tohle dokonalé dílo, ještě když si uvědomíte dobu vzniku. Jsou tady triky, které by v současné době nevypadaly o nic lépe ani digitální technologií. Neskutečné. Jenže je zde styl vyprávění, který mi prostě nesedí. Pokaždé mám pocit, že u filmu sedím minimálně čtyři hodiny, a to ještě ani neuběhly dvě. Jsou zde scény, které jsou naprosto úchvatné, ale jako celek se to ke mně nedostalo. Je to snímek, který musíte vidět několikrát, abyste si uvědomily, jak jsou jednotlivé scény geniální a jak novátorská je jejich provázanost, ale pořád to nic nemění na tom, že celek prostě nefunguje. Nechce se dostat k divákovi a jako kdyby se divák nemohl dostat k němu. Za jednotlivosti 100 %, ale za celek musím dát méně, protože když jsem nedokázal film kousnout ani potřetí, už to prostě nepůjde. Vizuálně je to však něco naprosto neskutečné a dojmy lze přirovnat tak jedině ke "Gravitaci", i když "2001: Vesmírná odysea" má přece jen mnohem komplexnější pojetí a vizuální variabilita je zde úchvatná.

Můj soused zabiják (The Whole Nine Yards, 2000) - 65 %

Když jsem tuhle komedii viděl poprvé, byl jsem určitě víc nadšený, ale nic to nemění na tom, že jsem se bavil i tentokrát. Jsou zde scény, které jsou prostě skvělé, a pamatuji si je celou dobu, jsou de místa, která jsou hluchá. Zápletka je trochu suchá, ale ona komedie s poměrně drsnou mafiánskou přestřelkou funguje pořád.

Můj soused zabiják 2 (The Whole Ten Yards, 2004) - 35 %

První film měl nápad, bylo to zábavné, bylo to zajímavé, nové. Dvojka prostě jen hrála na to, že jednička docela uspěla a že to samé, se stejnými postavami, bude i podruhé tak samý úspěch. Ten se nakonec nekonal a díky bohu za to. Dvakrát v tomhle případě určitě stačilo, i když zde jsou momenty, kterým se dá zasmát.

Blood Type: Unknown (2013) - 60 %

No jo no, líbilo se mi to. Jako romance je to celkem přiblblé, ale ve spojení s fantastickým prvkem to funguje docela příjemně. Hlavně se mi to trefilo do vkusu, protože podobné příběhy mě prostě poslední dobou zajímají. Je to natočené místy až neskutečně naivně a na tu romantickou dvojici se sem tam opravdu nedá dívat, ale jako povídka nebo novela by to vyznělo skvěle.

Burton and Taylor (2013) - 70 %
To, že je Helena Bonham Carter dobrá herečka, to už vím po "Králově řeči". Ale že Dominic West předvede tak zajímavé představení a vtělí se do jednoho z největší herců celé filmové éry, to už je přece jen něco jiného. Velmi mile mě tihle dva překvapili svým pojetím obou legendárních herců. Pokud se o Burtonovi a Taylor chcete něco dovědět, myslím, že snímek je dobrou cestou. Není to moc kontroverzní, ale film se nesnaží být ani moc citlivý. Je takový televizně vyvážený. Stojí za to zhlédnout.

Akta X - Film, Lítám v tom, Jarmark marnosti, W., Dr. Divnoláska

Akta X - Film (The X Files, 1998) - 60 %

Je to vlastně taková delší epizoda, kde se tvůrci snaží o nějaké to vysvětlení celého obrovského spiknutí, ale vlastně se tímhle filmem nic nemění a stále zůstává u toho, že pravda je tam někde venku a je potřeba ji pořád objevovat a odhalovat. Pro fanoušky velmi příjemný bonus, pro normálního diváka celkem fajn sci-fi s mimozemšťany.

Lítám v tom (Up in the Air, 2009) - 80 %

Jason Reitman ukázal, že je možné natočit romanci, která nemusí mít nutně konec, který očekáváte, navíc to celé je možné zasadit do prostředí letišť. Člověk, který většinu života tráví v letadle, letištních halách a různých hotelových pokojích. A přesto je šťastný, protože má práci (vyhazuje jiné) a možná i lásku (vidí ji velmi málo). Anebo je všechno přece jen trochu jinak. Krásné, i když jsou lidé hnusní.

Jarmark marnosti (Vanty Fair, 2004) - 50 %

Trend převáděný literární klasiky do filmové podoby je poměrně tradiční, v posledních letech opět nabývá na významu, ale co se o rok později podařilo snímku "Pýcha a předsudek", tomu se "Jarmark marnosti" tak úplně nepřiblížil. Dobové zachycení dobré, ale příběh zase není z těch, které by člověka naprosto vtáhly. Nemám rád Reese a tady mě nijak nepřesvědčila, že by byla jakkoli výjimečnou herečkou. V dohledné době se chystám podruhé na "Barryho Lyndona", také adaptaci Thackerayho a vím, že z ní budu mít lepší pocity, i když se jedná o snímek o hodinu delší.

W. (W., 2008) - 40 %
Oliver Stone natočil snímek, kterým nikomu neublížil, tedy snad kromě sebe. To, že je Brolin v roli výtečný, je jedna věc, ale druhá je skutečnost, že ten film je vlastně o obyčejném člověku, který se snaží, aby se s tím, co přichází, vyrovnal. Popravdě, mě je jedno, že je G. W. Bush normální - obyčejný člověk. Nechápu, jaký smysl má dívat se dvě hodiny na film, který se nás snaží přesvědčit, o tom, že je Bush náš muž. A jestli tohle mělo být satirou a karikaturou tohoto muže, tak se to Stonovi podařilo tak dobře skrýt, že je z toho nakonec glorifikace a vlastně i opodstatnění války v Iráku. Brát skutečnost, že se film vyhýbá 11. září jako vhodný prvek, mi přijde jen jako nástroj vyhnout se kontroverzi, což se tomuhle snímku daří skvěle. Je neskutečně plochý.

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb. 1964) - 100 %
Již ve snímku "Stezky slávy" Kubrick ukázal, jak mistrně dokáže znázornit to, co se děje v armádě. Látku, kterou pojal ve starším filmu vážně, se tentokrát rozhodl pojmout satiricky a vybral si knihu Petera George, kterou převedl do jednoho z filmů, které se staly divácky nejúspěšnější. Jedná se o velmi drsnou satiru na Studenou válku a na to, co by se mohlo stát, pokud by se jeden člověk na správném místě zbláznil, anebo se prostě jen rozhodl vzít rozhodnutí do svých rukou. Kubrick si zopakoval spolupráci s Peterem Sellersem, tentokrát hned v trojroli, kde ukazuje, jak silným je hercem, protože každá jeho role je naprosto jiná. Není to jen on. Skvělí jsou i George C. Scott anebo Sterling Hayden. Asi nijak nepřekvapí Kubrickova preciznost ve scénách, především pak v těch z letadel. Jednoznačně Kubrickův nejvtipnější film a vlastně jediný, primárně jako komedie uvažovaný.

Barevný závoj, Panna nebo orel, Amorův úlet, Pianista, Lolita

Barevný závoj (The Painted Veil, 2006) - 70 %

Tohle se mi líbilo. Hezký, lidský příběh o tom, že se dělají chyby, pykáme za ně, někdy se jedná skutečně o trest úmyslný, ale následně jsou cesty, které nás přimějí k tomu, abychom si problémy se svou drahou polovičkou vyřešili, a zase je všechno dobré, dokud... Proč ne? Krásné prostředí asijského kontinentu, alespoň téhle čínské části, tomu celému dodává krásné kouzlo. Člověk někdy potřebuje celkem povedenou romantiku, která zbytečně moc netlačí na pilu. Norton se mi začíná líbit čím dál víc, což bude dáno jeho všestranností. A samozřejmě nesmím opomenout moji milovanou Dianu Rigg, která sice hodně zestárla, ale pořád je to pro mě někdo, proč se na film těším.

Panna nebo orel (Easy A, 2010) - 30 %

Tahle komedie ve mně prostě nic nezanechala. Pořádně si z ní nepamatuji ani jednu scénu, což je celkem dost špatné. Vím, že se mi nelíbila už ve chvíli, kdy sem se na ni díval. Přišla mi jen jako další z mnoha, i když je zde moje oblíbená Emma Stone a pár dalších zajímavých herců. No, ale když nic, tak nic. 

Amorův úlet (The Pleasure of Your Company, 2006) - 55 %

Je to dějově děsně předvídatelné a místy děsně blbé, ale stejně si nemůžu pomoct, byly tam místa, kdy jsem se zasmál a docela jsem se bavil. Takže proto dávám trochu vyšší hodnocení. Tahle komedie se nesnažila mít nějaké ambice, Biggs hraje pořád stejně, ale Isla Fisher je prostě krásná. Takže asi tak.

Pianista (The Pianist, 2002) - 80 %

Když jsem viděl v titulcích jméno Thomase Kretschmanna, myslel jsem si, že bude hrát nějakou klasickou nacistickou svini, ale byl jsem mile překvapen. Roman Polanski natočil film, který nevyniká brutalitou, válka byla taková, ale vyniká tím, že ji dokáže zachytit neskutečně syrově. Při některých scénách máte skutečně nepříjemný pocit, kdy vás mrazí z toho, co lidé dokážou. A je jedno, jestli to byli Němci, nebo později někdo jiný. Adrien Brody předvedl skvělé představení, příběhově to je poměrně klasický příběh z dané doby. Podobně silných, ale ještě krutějších příběhů bylo prožito mnoho.

Lolita (Lolita, 1962) - 95 %
Kubrick se plně vrhnul na díla, nad nimiž měl naprostou kontrolu, a nezačal nijak troškařsky, ale rovnou pěkně kontroverzně. "Lolita" byla ve své době velmi kontroverzní, no, ona je i dnes. Spolupráce s autorem, Nabokovem, pak vedla ke vzniku filmu, který je své kontroverze hoden. Už jen první pohled Jamese Masona (Humbert Humbert) na Sue Lyon (Lolita) jasně ukazuje, co se v profesorovi probudilo. Ta sebedestrukce je jasná od začátku geniální scénou s Peterem Sellersem, který na malém prostoru ukazuje své jedinečné herectví. James Mason byl pro roli vybrán naprosto dokonale, protože jeho pohledy vyjadřují přesně to, co mají. Je v něm ona potřená úchylnost, co je pro roli nezbytná. Když se zaměříte na ty jemné nuance, je to výsostný zážitek. Poprvé jsem měl mimochodem pocit, že k filmu skutečně sedí jeho hudební složka.

Spider-Man, Shrek: Zvonec a konec, Iluzionista, Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Spartakus

Spider-Man (Spider-Man, 2002) - 90 %

Nikdy nezapomenu na to, jaké to bylo vidět snímek "Spider-Man" v kině. Mělo to na mě obrovský vliv a je to jeden z důvodů, proč jsem se začal věnovat komiksu. Pravda superhrdinský komiks ani film mě už tak neberou, ale stejně si je nenechám ujít. I když má "Spider-Man" chyby hlavně v trikové rovině, místy je to naivní, hodně naivní, tak je to stejně nádherný kousek, kde naprosto exceluje Willem Dafoe.

Shrek: Zvonec a konec (Shrek Forever After, 2010) - 55 %

Nikdy jsem nebyl velký fanoušek "Shreka", ale je pravda, že první dva filmy jsou prostě dobré. Pak už je to jen komerce, která se snaží vyždímat co nejvíce peněz, což se nakonec i povedlo. Čtvrtý díl je dle mého názoru lepší než třetí, je docela fajn návrat ke kořenům, tedy k jinému pojetí pohádek. Je to vtipné, má to zajímavý nápad, pokud se alternativní reality týká, jenže je to pořád vaření z vody a je to celkem předvídatelné. Kouzlo se vytratilo.

Iluzionista (The Illusionist, 2006) - 60 %

Celkem zajímavý námět. Kouzelníky jsem měl vždycky rád, zasazení do éry Franze Josefa je celkem příhodné, jsou zde zajímaví herci a navíc je magie dána do souvislosti s případem úmrtí. Ono to na první pohled není špatné, jenže je to celé udělané tak nějak nekonzistentně. Není to ani pořádný thriller, ani pořádná romance a i to kouzlení je takové až moc trikové. Edward Norton je výborný, stejně tak i Giamatti, ale ten vždycky. Celkově ale spíše rozporuplné pocity než nadšení.

Letopisy Narnie: Princ Kaspian (The Chronicles of Narnia: Prince Caspian, 2008) - 55 %
Já si tu Narnii asi budu muset někdy přečíst, protože jinak si budu myslet, že to je jen nějaký skromný odvar s fantasy, které psali jiní autoři. Filmy se tváří, že jsou epické, ale ve skutečnosti mi přijdou až neskutečně komorní, což by nebylo až tak na škodu, jenže ony komorní být nechtějí, jen tak nakonec vylezou. Není to nový "Pán prstenů" a asi nikdy nebude, ač jsem stejně zvědavý na to, jak dopadnou další díly, které by přece jen měly být natočeny.

Spartakus (Spartacus, 1960) - 80 %
Kubrick měl opravdu rád vypravěče v pozadí a právě jeho hlasem začíná i tenhle slavný historický velkofilm, spolu s filmem "Strach a touha" jediný film, na kterém se Kubrick nepodílel scenáristicky, anebo alespoň není v titulcích jako autor nebo spoluautor scénáře uveden. Je to také jeden z mála Kubrickových filmů, které jsem nikdy dříve neviděl, i když jsem měl období, kdy jsem chtěl nakoukat všechno, co natočil. K těmhle filmům pak ještě možná trochu překvapivě patří "Olověná vesta" a "Eyes Wide Shut". Kubrickova neúčast na filmovém scénáři je dána i tím, že Kubrick nebyl prvním zamýšleným režisérem, stal se jím až po týdnu natáčení, kdy Douglas a jeho produkční společnost odmítli dál spolupracovat a Anthonym Mannem. Takové uspořádání nakonec vedlo k tomu, že se jednalo o skutečně zakázkový film, kde si Kubrick nemohl dělat, co by chtěl. Přesto - anebo právě proto? - natočil nejvýdělečnější film své doby. Kubrick natočil film, který je poplatný své době, Douglas si nahradil zklamání z toho, že se nestal hvězdou snímku "Ben Hur". Je to výborný historický epos, je výpravný, místy doslova bombastický, hlavně pokud jde o velké scény, silný v niternějších a skromnějších pasážích, ale stejně se nemohu ubránit tomu, že jako historický film "Spartakus" tolik nevybočuje, alespoň po stránce režijní, spíše je silný příběhem. Je to ale i tím, že v dané době se natočilo hodně silných historických eposů. Kubrick skvěle zvládá velkolepé bojové scény, což pro něj později není rozhodně až tak obvyklé, protože se soustředí na méně impozantní scény, což je dáno i tím, že si uvědomil, že exteriéry nejsou pro něj.