Blind Vaysha, Borrowed Time, Pear Cider and Cigarettes, Pearl, Silip

Blind Vaysha (2016) - 70 %

Hezký příběh, který má co říct. Zase nutně není tolik animáků, které mají nějakou hlubší, skoro až filosofickou myšlenku, ale snímek "Blind Vaysha" takovým je. Dívka, která vidí jedním okem minulost a druhým budoucnost. To samo o sobě je dobrý nápad. Ale pak je zde ještě finále, které jde trochu hlouběji, až je očekávané.

Borrowed Time (2015) - 75 %

Westernový Pixar? Bez Woodyho? Ano, tohle je příběh, který je určen dospělému divákovi, příběh, který je vlastně docela hodně drsný a krvavý, kdy ta scéna "záchrany" je skutečně velmi nepříjemná a její důsledky na diváka celkem intenzívní. Klidně víc podobně laděných animáků a klidně víc westernů.

Pear Cider and Cigarettes (2016) - 60 %

Je strašná škoda, že tohle je hlavně vyprávěno hlasem, který neustále slyšíme. Přitom animace je velmi zajímavá a dobře se na ni kouká. Skoro to má noirové tendence, a to i díky barevnosti a detailnosti - ano barevný noir. Ale ta ukecanost je místy skoro unavující a nedokáže až tak vtáhnout. Animace by to zvládla sama.

Pearl (2016) - 70 %

Hodnotím tenhle snímek vysoko hlavně proto, jaká technologie pro jeho vytvoření byla využita. Přece jen, natočit snímek, kde se celou dobu můžete rozhlížet kolem sebe v 360°, to není až tak obvyklé. O to zajímavější je, že filmeček obsahuje i příběh, který docela dobře funguje a dovede z vás dostat emoce.

Silip (1985) - 70 %

Ač by mohli puritáni tenhle snímek odsoudit v tom, že se zbytečně zaměřuje na nahotu a erotické scény, které však nejsou nijak nepřiměřené, tak přece jen je to film, který v sobě má i nějaké poselství, které není moc pěkné. Tohle je zločin a jeho následky v podání, které má hodně temné vyvrcholení.

Lavender, Magnifico, Pán světa, Merillovi záškodníci, Poruno no joô: Nippon sex ryokô

Lavender (2016) - 40 %

Škoda, že se tenhle snímek snaží o to, aby vypadal chytřejší, než jaký ve skutečnosti je. Chce být hororový, zároveň chce mít zamotanou zápletku, ale ta jednoduše není dost dobrá na to, aby ve vás vzbudila pocity toho, že sledujete skutečně něco skvělého. Průběh je nakonec hodně předvídatelný, případně divný.

Magnifico (2003) - 70 %

Tenhle snímek je přece jen pořádným útokem na emoce, skoro by se chtělo říct, že v některých pasážích i lehce vypočítavým, ale nemůže se mu nechat, že má natolik zvláštní příběh, že vás pro ty své emoce dovede strhnout. Jak moc dokáže s rodinou zamávat, když se nejmladší synek rozhodne postavit rakev pro mrtvou babičku.

Pán světa (Master of the World, 1961) - 65 %

Mám řád Vincenta Price a Julese Verna, a tak i když je tenhle snímek trikově docela mizerný - místy to opravdu bije do očí - tak poselství, které Vernova románová předloha přinesla, je zde znázorněno docela dobře. Alespoň díky tomu stojí za to na film "Pán světa" kouknout. Ale Price je zde tradičně dobrý, takže i proto.

Merillovi záškodníci (Merrill's Marauders, 1962) - 70 %

Mně se tenhle válečný film docela líbil, a to hlavně díky tomu, že scény bojů jsou zde docela drsné a jde z nich cítit snaha o realismus. Jasně, film je patetický, ale to beru u válečných filmů jako celkem normální. Právě schopnost dostat diváka do akce a prezentovat mu ji celkem drsně, je ale výhodou tohoto filmu.

Poruno no joô: Nippon sex ryokô (1973) - 55 %

Christina Lindberg v sobě rozhodně má větší potenciál než to, co bylo předvedeno snímkem "Poruno no joô: Nippon sex ryokô", který je uváděn také jako "Journey to Japan". Přesto z ní uvidíme dost, abychom se mohli touhle krásnou herečkou kochat. Tohle ztvárnění stockholmského syndromu ale není nijak překvapivé.

Ran, Dorihwaga, Heneral Luna, Joe Dirt 2:Beautiful Loser, Standoff

Ran (Ran, 1985) - 80 %

Film "Ran" je krásně natočený, má skvělé bojové scény, skvělé herecké výkony, které jsou místy naprosto uhrančivé, ale stejně jsem se nemohl zbavit dojmu, že ten film je nepřístupný, že mě nedokázal vtáhnout. Je to silná divadelní tragédie natočená ve filmu, kdy jsou využity možnosti filmu oproti divadlu a zachována synergie obou médií, ale stejně jsem z promítání neodcházel kompletně nadšený.

Dorihwaga (2015) - 70 %

Korejcům se rozhodně musí nechat, že dobu vystihli skutečně parádně, a to včetně toho, jak se jim ji podařilo vystihnout vizuálně. Skoro bych řekl, že se vyrovnali Japoncům, nebo je dokonce v něčem překonali. S tím pak souzní i příběh, který je tak krásně emotivní a silný, že vás rozhodně dovede zaujmout nebo zasáhnout.

Heneral Luna (2015) - 70 %

Filipínský historický snímek "Heneral Luna" má rozhodně svoje chyby a chvílemi vypadá hodně amatérsky, ale zároveň jsou zde momenty, které ukazují sílu filmové výpovědi a toho, jak je možné akcentovat dějiny i politiku, stejně jako lidské postoje jako loajalitu nebo zradu. Herecky překvapivě velmi povedené, nejvíce pak překvapí gore scény.

Joe Dirt 2:Beautiful Loser (2015) - 35 %

Nějaké moc velké zlepšení oproti prvnímu filmu opravdu nenastalo. Je to v podstatě ve stejném duchu a nejlepší na tom je skutečnost, že se tu děje něco jiného. No, ono je to vlastně to samé, ale trochu jiným pohledem. Prostě cestování v čase. Tohle je něco, na co můžou fandové komedií slyšet, protože je to tak blbé, až to dává smysl.

Standoff (2016) - 60 %

Musím říct, že jsem od filmu nic moc nečekal a jako první film v roce 2016 to není až tak zlé. Takové příjemné béčko, kde se dva muži snaží o to zabít toho druhého a každý má svou motivaci. Jeden zabíjet svědky, druhý chránit. Má to svoje hodnoty, není to nic objevného, nesnaží se to o nic víc. Prostě fajn.

Noc svatého Vavřince, A Second Chance, Highlander: The Search for Vengeance, Purpurová barva, Zuzana Michnová - Jsem slavná tak akorát

Noc svatého Vavřince (La notte di San Lorenzo, 1982) - 80 %

Tenhle film má skutečně svou velmi specifickou atmosféru, která vás pohltí, anebo se budete muset smířit s tím, že je to pro vás jen další válečný film z prostředí, které tak dobře neznáte. Mě ale italský film, který je takovou zvláštní pohádkou s krutými lidmi, ale i s těmi, kteří chtějí žít, dostal a okouzlil.

A Second Chance (2015) - 70 %

I když je to hodně dlouhé, až skoro neúnosně, tak je to pořád zajímavá, hezká, zábavná a emočně celkem vyrovnaná romance. Docela pak překvapí, že se jedná o filipínský film, kde postavy mluví neskutečnou hatmatilkou, která je v jedno chvíli místním jazykem, ve druhé se ale plynule přechází do angličtiny. Dobré, líbilo se mi to.

Highlander: The Search for Vengeance (2007) - 60 %

Tak jo, nejlepší díl "Highlandera" je ten poslední, a to navíc animovaný. Je to trochu smutné, protože se mi ten nápad série líbí, ale nedá se nic dělat. Tohle propojení je nejfunkčnější, jsou zde skvělé emoce, příběh není dokonalý, ale jeho vizuální stránka je krásná a dovolila mnohem více, než by dovolil hraný film s malým rozpočtem.

Purpurová barva (The Color Purple, 1985) - 50 %

Herecké výkony skvělé, ale jinak je tohle tak hnusně schematické a patetické, až mám pocit, že je to neuvěřitelné, že ten film má tak vysoké hodnocení. Skoro si myslím, že je to opravdu mnou, ale na druhou stranu, nebude to tím, že Spielberg natočil film o černoších pro bílé, aby bílí mohli říct, že tohle tu chybělo? Popravdě takový "Komorník" je lepší a v emocích uvěřitelnější.

Zuzana Michnová - Jsem slavná tak akorát (2013) - 80 %

Ten dokument je jednoduše natolik zajímavě pojatý a natočený, že prostě nemůžu s hodnocením níže. Tohle mě bavilo, i když osobnost Zuzany Michnové v podstatě neznám a dozvěděl jsem se o ní až tímhle způsobem. Líbilo se mi, jak se podařilo hrát si s formou, hrát si s filmem jako médiem. Skvěle pojaté, což je základ toho, proč mě to tak bavilo.

The Muppet Movie, Fantasm, Fantom opery, Wet Wilderness, Mad Doctor of Blood Island

The Muppet Movie (1979) - 80 %

Já je prostě mám rád. Asi jak jsem naladěný na tu americkou produkci. Ale oni jsou Muppeti prostě zábavní a v tomhle filmu to dokazují. Navíc zde mají i plejádu skvělých herců své doby. Když člověk vidí Orsona Wellese, jak se změnil v tučného chlapíka, říká si, že ono to cvičení asi smysl má. No, film rozhodně dobrý, parádní jízda a skvělé jednotlivé scénky. Jako celek to až taková jedinečnost není, ten scénář má přece jen klasickou kostru.

Fantasm (1976) - 30 %

Jako i by to mohla být celkem sranda, jenže tenhle rádoby dokument o tom, jaké jsou fantazie osob, je takový hloupoučký. Některé scény mají nápad, ale nejsou dotažené do konce, alespoň v jejich explicitnosti. Ten strejda, který film provází, je pak spíše trapný než vtipný a některé jeho výstupy jsou až moc dlouhé. Jenže to, co přijde po nich, není vždy až tak zajímavé.

Fantom opery (The Phantom of the Opera, 1962) - 75 %

Parádní klasika od studia Hammer, která ukazuje, že "Fantom opery" se většinou nedá moc zkazit. Ta hudba k němu dokonale sedí, stejně jako gotické pojetí, pro které se tvůrci rozhodli i v tomto případě. Není to tak velikášské, jak tomu sluší, ale i tak jsou hudební sekvence ve skvělé rovnováze s těmi napínavými a hororovými.

Wet Wilderness (1976) - 20 %

Tak jako ukázka toho, že je možné natočit 54 minut o orálním sexu, je to celkem dobré, ale jako spojení hororu a erotiky je to spíš směšné, než cokoli jiného. Ten film se snaží i o nějaký příběh, ale nakonec jste rádi, že je to useknuto tam, kde je to useknuto. Je to vlastně jen přebíhání z jedné scény na druhou. Nic jiného.

Mad Doctor of Blood Island (1968) - 60 %

Samozřejmě, že je to místy trochu nudné, trikově je to takové nijaké, ty masky nejsou moc dobré a většinu filmu toho není moc vidět, ale na druhou stranu se téhle filipínské produkci musí nechat, že je to prostě zábavné a jsou zde místa, která vás chytnou. Hlavně pokud máte náladu na béčko. Je zde vidět, že Eddie Romero uměl béčkové filmy točit, jen potřebo val ještě trochu prostoru.

Stoupat jak dým, Mistress America, Ronaldo, The Stanford Prison Experiment, TNT Jackson

Stoupat jak dým (Up in Smoke, 1978) - 65 %

Na svůj věk je to pořád docela dobrá komedie, spíše je na tom zarážející to, že už byl někdo něco takového schopen natočit tenkrát a od té doby se tenhle hodně specifický žánr nevyvinul. Ta dvojice je taková správňácká a opravdu je možné jim fandit, stejně jako je nesnášet. Místy jsem se docela zasmál, v což jsem doufal.

Mistress America (2015) - 50 %

Postavy jsou opravdu docela dobré, ale mě to v tomhle případě prostě nestačilo. Díval jsem se na ně, sem tam mě zaujala nějaká ta průpovídka, nějaké motivace postav, ale v celkovém kontextu mě ten příběh prostě nebavil. I přesto, že se to postavy snažily zachránit, přišel mi příběh v konečném důsledku klišovitý.

Ronaldo (Ronaldo, 2015) - 40 %

Takový celkem obyčejný dokument o jednom sportovci, který je považován za nejlepšího ve svém oboru. Nebo za jednoho z nejlepších. Na tom dokumentu ale nevidím nic zázračného. Prostě ukázka toho, jak se z celkem obyčejného kluka může stát skvělá marketingová značka. Ale tak skvělý fotbalista je to pořád. Ale já jsem prostě víc naladěný na Messiho.

The Stanford Prison Experiment (2015) - 70 %

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají.

TNT Jackson (1974) - 60 %

Fajn akční béčko, na kterém zaujme to, co se očekává. Jsou zde pěkné ženy, jsou zde celkem ucházející, i když nijak skvělé souboje, a je zde dostatek akce. Nejvíc ale asi zaujmou zpomalené záběry, které jsou místy skutečně vhodně atmosférické. Jinak jsem ale v soubojích a v explicitnosti čekal ještě trochu víc. Prostoru pro méně ale bylo také hodně.

Stoupat jak dým, Mistress America, Ronaldo, The Stanford Prison Experiment, TNT Jackson

Stoupat jak dým (Up in Smoke, 1978) - 65 %

Na svůj věk je to pořád docela dobrá komedie, spíše je na tom zarážející to, že už byl někdo něco takového schopen natočit tenkrát a od té doby se tenhle hodně specifický žánr nevyvinul. Ta dvojice je taková správňácká a opravdu je možné jim fandit, stejně jako je nesnášet. Místy jsem se docela zasmál, v což jsem doufal.

Mistress America (2015) - 50 %

Postavy jsou opravdu docela dobré, ale mě to v tomhle případě prostě nestačilo. Díval jsem se na ně, sem tam mě zaujala nějaká ta průpovídka, nějaké motivace postav, ale v celkovém kontextu mě ten příběh prostě nebavil. I přesto, že se to postavy snažily zachránit, přišel mi příběh v konečném důsledku klišovitý.

Ronaldo (Ronaldo, 2015) - 40 %

Takový celkem obyčejný dokument o jednom sportovci, který je považován za nejlepšího ve svém oboru. Nebo za jednoho z nejlepších. Na tom dokumentu ale nevidím nic zázračného. Prostě ukázka toho, jak se z celkem obyčejného kluka může stát skvělá marketingová značka. Ale tak skvělý fotbalista je to pořád. Ale já jsem prostě víc naladěný na Messiho.

The Stanford Prison Experiment (2015) - 70 %

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají.

TNT Jackson (1974) - 60 %

Fajn akční béčko, na kterém zaujme to, co se očekává. Jsou zde pěkné ženy, jsou zde celkem ucházející, i když nijak skvělé souboje, a je zde dostatek akce. Nejvíc ale asi zaujmou zpomalené záběry, které jsou místy skutečně vhodně atmosférické. Jinak jsem ale v soubojích a v explicitnosti čekal ještě trochu víc. Prostoru pro méně ale bylo také hodně.

Plechový bubínek, Steve Jobs: Jak změnit svět, The Student Nurses, Kmen Andromeda, The Woman Hunt

Plechový bubínek (Die Blechtrommel, 1979) - 65 %

"Plechový bubínek" je rozhodně zajímavý film, který vám může hnout žaludkem, ale také vás překvapí tím, co zobrazuje a jak je to zobrazováno. Malý chlapec je zde ve scénách, které s vám rozhodně pohnou. V tomto směru je to jednoznačně povedená podívaná. Ale přesto na mě jako celek nepůsobil tak silně.

Steve Jobs: Jak změnit svět (Steve Jobs: The Man in the Machine, 2015) - 45 %

Tohle je opravdu dokument, který nepřináší o osobě Jobse v podstatě nic nového. Je zaměřeno na to, co se o něm všeobecně ví a jen sem tam na nějakou tu zajímavost, která není až tak v obecné známosti. Trochu je zdůrazněno, že byl kontroverzní osobností, což je dobře, ale zase to nějak zásadně důležité v dokumentu není. Pořád jde hlavně o ty úspěchy, u nichž stál.

The Student Nurses (1970) - 60 %

Ten film si možná až moc hraje a chce být chvílemi něčím víc, než čím skutečně je, na druhou stranu je to něco, co se mi na něm také docela líbilo. Mohla by to být jen obyčejná exploatace, ale ono je to ve skutečnosti drama, které se snaží trochu přemýšlet a chce nabídnout ještě něco jiného. Zas tak pevně v rukou ho ale tvůrci neměli.

Kmen Andromeda (The Andromeda Strain, 1971) - 70 %

Velmi dobré sci-fi, kterému se daří působit epicky, ale zároveň skromně a až intimně. Je to dáno i tím, že je zaměřeno na nemoc, která nejspíš přišla z vesmíru. Proč nezabila jednoho kojence? A proč nezabila jednoho staříka? Velmi dobře zvládnutý film, kde máte sami pocit, že byste se mohli nakazit. A hlavně nevíte, jaké to bude mít následky.

The Woman Hunt (1972) - 55 %

Tyhle filmy prostě mají něco do sebe. Já vím, že ta nahota je zde hlavně na efekt a že je záměrná pro to, aby přilákala mužské diváky, ale ona k tomu patří a prostě tam vypadá dobře. Nahota by měla být přirozená v každém filmu, pokud tam má smysl, a ne hloupě hollywoodsky skrývaná. Tady ten děj mohl být trochu bohatší.